Družstevní záložny: finanční krize nás neohrožuje

Družstevním záložnám narůstají počty klientů i objem spravovaných vkladů. Například záložna FIO zvýšila od začátku roku počet členů o třetinu. Její služby využívá 12 200 klientů. Na důvěře jim neubírá ani finanční krize. „Zájem klientů o naše produkty je setrvalý. Jen nyní zaznamenáváme více dotazů na zákonné pojištění vkladů,“ potvrzuje Petra Ševiorová, ředitelka marketingu spořitelního družstva WPB Capital.

Rostoucí zájem eviduje také Moravský Peněžní Ústav . Na konci září měla tato záložna zhruba o 800 klientů více než v polovině roku a s objemem depozit ve výši 3,3 miliardy korun se vyšplhala v sektoru spořitelních družstev v České republice na první místo. U klientů boduje hlavně spořícím účtem s možností zhodnotit peníze až o 5,3 procenta při úložkách nejméně 100 tisíc korun a výše. Tento produkt jí přinesl letos rekordní nárůst vkladů o 222 milionů korun. „Naší ambicí je v příštím roce dosáhnout 5 miliard korun depozit,“ říká Radomír Lapčík, předseda představenstva Moravského Peněžního Ústavu .

„ Záložny jsou oproti bankám přísněji omezeny v tom, kam mohou ukládat svá aktiva. Ze zákona záložny v podstatě nemohou spekulovat na finančních trzích. Takže v jejich rozvahách nemohou být žádné "toxické" cenné papíry, které dostaly do problémů několik zahraničních bank. Také kvůli menšímu objemu prostředků většina záložen nemá peníze uložené v zahraničí, ale pouze na českém trhu. A na ten zatím nedopadly žádné větší otřesy,“ popisuje pozici družstevních záložen Ján Franek, tiskový mluvčí FIO .

„Družstevní záložny smí provádět pouze klasické bankovní aktivity, tedy zejména přijímat vklady a poskytovat úvěry . Zákon jim neumožňuje například nakupovat a obchodovat s cennými papíry. Družstevní záložny také nesmí nabýt cenný papír, který představuje majetkovou účast. Zejména u těchto cenných papírů došlo k výkyvům na trhu. Družstevní záložny proto nemohly být finanční krizí ovlivněny,“ vysvětluje Lukáš Hampl,“ mluvčí Asociace družstevních záložen .

Družstevní záložny jsou malé peněžní ústavy zpravidla s regionální působností, na jejich činnost dohlíží Česká národní banka . Výše jejich kapitálu je minimálně 35 milionů korun a klienty jsou hlavně fyzické osoby a malé a střední firmy. Oproti bankám nabízejí záložny užší spektrum produktů vymezených zákonem, a kdo chce tyto služby využívat, musí se stát jejich členem. Vklady střadatelů jsou přitom u záložen pojištěny stejně jako u bank, tedy z 90 procent do maximální výše 25 tisíc eur.

Podle záložen není jejich podnikání závislé na financování od bank, přesto začínají být kampeličky obezřetné a sledují vývoj finanční krize a situaci na trhu. „Naše likvidita je dlouhodobě vysoká. Takže ani případné "zamrznutí" mezibankovního trhu nás nemůže ohrozit,“ říká Ján Franek, tiskový mluvčí FIO .

„Dlouhodobě upřednostňujeme stabilitu před růstem zisku. Abychom zamezili rizikům, stáhli jsme většinu volných prostředků a držíme je na účtu České národní banky . Zredukovali jsme i počet peněžních ústavů, u kterých ukládáme volnou hotovost a stanovili jsme u nich přísné limity,“ přibližuje obezřetnost Moravského Peněžního Ústavu (MPÚ) předseda představenstva Radomír Lapčík. MPÚ též navýšil pokladní hotovost v jednotlivých trezorech na pobočkách a objem volných prostředků tak zvýšil na 20 procent.

Podle Lapčíka finanční krize v České republice ještě nezačala. „Bude mít terciální dopad. Klesnou úspory domácností a výkon automobilového průmyslu, jehož pokles může být značný. Banky, které v důsledku krize čerpaly kapitálové polštáře, půjdou do obezřetnějších obchodů a budou se orientovat na klienty, které dlouhodobě znají,“ míní předseda představenstva Moravského Peněžního Ústavu.

Řada kampeliček sdružených v Asociaci družstevních záložen (ADZ) začíná usilovat o to, aby se přeměnila v malou českou banku. „Mohu to potvrdit. V mnoha případech se ale bude jednat o dlouhodobý proces,“ míní Lukáš Hampl z ADZ, „je třeba, aby existovala možnost přeměny družstevní záložny  na banku a aby záložny, které svým úspěšným rozvojem a hospodařením vyrostou, mohly vykonávat širší spektrum činností na základě bankoví licence.“

Letos o licenci požádala Českou národní banku , jako vůbec první, družstevní záložna FIO, a to i přesto, že zatím neexistuje potřebný transformační zákon. „Legislativně jde o to dovolit přeměnu záložny na akciovou společnost, která by současně požádala o zcela standardní bankovní licenci,“ vysvětluje složitost transformace Pavel Palivec z ČNB.

ČNB s přeměnou vyslovila souhlas za předpokladu, že FIO splní licenční požadavky , což je mimo jiné nezbytný kapitál ve výši 500 milionu korun. Další záložny zatím vyčkávají na nové zákony, „Uvažujeme o změně na banku v horizontu dvou až tří let,“ říká Radomír Lapčík z MPÚ.

Převedli byste své úspory z bank do družstevních záložen? Podělte se o názor.