Očima expertů: Nová pravidla přirdousí kampeličky. Je to fér?

Ondřej Tůma | rubrika: Očima expertů | 22. 5. 2015 | 4 komentáře
Družstevní záložny čekají ještě krušnější krušné časy. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jim výrazně komplikuje život. Nebo i zkrátí. Je přísnější metr správný, nebo jde o diskriminaci? Ptáme se odborníků na bankovnictví, na právo, zástupců kampeliček, ekonomů.
Očima expertů: Nová pravidla přirdousí kampeličky. Je to fér?

Ministerstvo financí a Česká národní banka v loňském roce společnými silami prosadily novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Kampeličky jsou totiž podle nich až příliš rizikové. Důkazem mají být například nedávné pády velkých záložen WPB Capital a Metropolitního spořitelního družstva. Cílem novely, která sice vstoupila v platnost už na začátku letošního roku, ale změny bude na trh zavádět postupně, je mimo jiné donutit spořílky k důkladnějšímu zvažování, komu své peníze svěřují. Až příliš je prý zajímala jen výše úroků – bezpečnost řešit nemuseli. Vklady do sta tisíc eur měli pojištěné u Fondu pojištění vkladů a vždycky je dostali zpátky.

Pravidlo 1 : 10

Od července bude v kampeličkách platit pravidlo, podle kterého se členům družstva může úročit jen desetinásobek členského vkladu. Ten se dnes u většiny kampeliček pohybuje v řádu stokorun. Pokud tedy budete chtít ve druhé polovině letošního roku na spořicí účet u některé kampeličky vložit a zhodnocovat tam sto tisíc korun, počítejte s tím, že z peněženky budete muset vytáhnout ještě deset tisíc na členský vklad. Ten je sice vratný, jenže – a to je ten fígl – netýká se ho pojištění vkladů, takže o něj v případě krachu můžete přijít. Peníze, které v kampeličkách uložíte ještě do července, se vám ale díky přechodnému období budou do ledna 2018 zhodnocovat za stávajících podmínek. Jestliže si navíc do půlky letošního roku navýšíte členský vklad na víc než dvacet tisíc korun, budou se vám vklady úročit v neomezené výši i od ledna 2018.

Další změnou, kterou kampeličkám novela zákona přinesla, je zdvojnásobení příspěvku do Fondu pojištění vkladů. Banky a stavební spořitelny tak budou ve srovnání s družstevními záložnami platit jen polovic. Paradoxní je, že kvůli plánované implementaci směrnic Evropské komise se bude systém pojištění vkladů brzy opět měnit. Výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů se bude odvádět podle individuálního skóringu jednotlivých institucí.

Největší kampeličky by se rády dopadům novely vyhnuly tím, že se v dohledné době transformují na banku. Tento záměr už potvrdily například záložna Creditas a Moravský peněžní ústav. Ostatně povinnost přeměny kampeličky na banku zavádí v případě bilanční sumy vyšší než pět miliard od roku 2018 i samotná novela.

Jak se na věc dívají oslovení odborníci? Je podle nich dobře, že se Česká národní banka a Ministerstvo financí snaží kampeličky a právě jen kampeličky regulovat? Je spravedlivé, aby tyto finanční instituce odváděly dvojnásobný členský poplatek do Fondu pojištění vkladů a aby u nich platilo pravidlo členského vkladu 1 : 10? Jaký dopad bude mít novela na družstevní záložny?

Petr Teplý

ekonom

teplý petr
-92
+
-

Je vysoce chvályhodné, že pravidlo 1 : 10 konečně začne platit. Na problémy a nekalé praktiky v tomto sektoru jsem v minulosti opakovaně upozorňoval. Nechávám na čtenářích, zda s ohledem na opakované zásahy policie v družstevních záložnách a na jejich rostoucí špatné úvěry byla označení typu tunel či časovaná bomba trefná. Pravidlo 1 : 10 sníží morální hazard klientů záložen, kteří de facto přijdou o stoprocentní krytí vkladů do výše sta tisíc eur. To je nepochybně krok správným směrem. Dvojnásobný příspěvek do Fondu pojištění vkladů je stále ještě málo s ohledem na rizikový profil většiny kampeliček. 

Zároveň bych chtěl vyzdvihnout Ministerstvo financí a Českou národní banku za vysokou transparentnost při tvorbě této novely, jak na odborné úrovni, tak při komunikaci s širokou veřejností. Měl bych snad jedinou připomínku – tato přísnější regulace měla přijít už o pár let dříve. Sektor družstevních záložen totiž kazí dobré jméno českého finančního sektoru, který jinak vykazuje vysokou kredibilitu a těší se hluboké důvěře občanů.

Eliška Wagnerová

právnička a senátorka

Eliška Wagnerová
+133
+
-

Od počátku, kdy byla novela projednávána v Senátu, tvrdím, že vykazuje v určitých ohledech znaky protiústavnosti. Zejména pravidlo členského vkladu 1 : 10 je pro fungování družstevních záložen doslova likvidační, slovy Ústavního soudu – jde o pravidlo, které bude mít s pravděpodobností hraničící s jistotou rdousící efekt, tedy likvidační efekt. Žádná rozumná osoba, která se nechce podílet na podnikání, nezmrazí bezúročně a bez zajištění z pojištění vkladu svůj kapitál v předepsaném rozsahu. Pro názornost jde například u milionového vkladu o sto tisíc. To je nehorázný pokus prosadit názor České národní banky. Její představitelé se netajili tím, že pojištění vkladů u družstevních záložen by mělo být nižší, asi 80 až 90 procent vkladu. Protože to ovšem nepřipouštějí evropské předpisy, byla vymyšlena tato doslova finta, která evropskou regulaci obchází. Jde o typický projev čecháčkovství, s nímž se v evropském prostoru diskvalifikujeme jako neféroví partneři. Na návrhu stížnosti k Ústavnímu soudu se pracuje a doufám, že bude úspěšný.

Gabriel Kovács

předseda prezídia Asociace družstevních záložen

Gabriel Kovacs
+52
+
-

Družstevní záložny před novelou podléhaly stejné regulaci jako všechny evropské banky – na základě jednotného celoevropského regulačního systému. To je třeba mít na paměti. Vedle zachování tohoto stavu novela přináší další regulace. Asociace družstevních záložen vítá kroky směřující k úpravě fungování družstevních záložen a přijatá novela většinou svých ustanovení umožňuje náš rozvoj. Dvě se však vymykají.

Dvojnásobný odvod do Fondu pojištění vkladů považujeme za akceptovatelný, je však nutné tuto povinnost stanovit pro každou družstevní záložnu individuálně, jak předepisuje směrnice Evropské unie.

Velmi problematické je ustanovení 1 : 10, které zásadním způsobem mění podmínky pro výběr vkladů a de facto výrazně omezuje naše podnikání. K tomuto omezení došlo bez jakékoliv odborné rozpravy s naší asociací. Koneckonců i v důvodové zprávě k novele se konstatuje, že nebyla provedena detailní analýza dopadů tohoto ustanovení. Sečteno a podtrženo, toto opatření je principiálně nepřijatelné a nekonzistentní s uznávanými standardy regulace úvěrových institucí, například bank.

Renáta Kadlecová

výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů

Renata Kadlecová
-23
+
-

Z pohledu Fondu pojištění vkladů sektor družstevních záložen představuje jednoznačně vyšší riziko než sektor bank a stavebních spořitelen. Leccos o tom napovídá především fakt, že za posledních pět let jsme v důsledku krachu několika záložen jejich klientům v rámci výplat náhrad vkladů vyplatili 16,3 miliardy korun.

Zvýšení příspěvku je ovšem plošné a postihne i ta družstva, která hospodaří obezřetně. Je potřeba si ale uvědomit, že toto opatření bude v platnosti velmi pravděpodobně jen do konce roku 2015, protože v souvislosti s přijetím novely Direktivy Evropské komise o systémech pojištění vkladů se od roku 2016 připravuje zavedení takzvaných rizikově vážených příspěvků. To bude znamenat, že všechny instituce budou hodnoceny podle rizika a jeho míra se odrazí ve zvýšení nebo snížení příspěvku hrazeného do Fondu pojištění vkladů. Tento systém vnímáme jako spravedlivější než současný, kdy je různá sazba příspěvků zaváděna sektorově, tedy jen výhradně v závislosti na tom, zda se jedná o banku, stavební spořitelnu či družstevní záložnu.

Pokud jde o regulaci pojištění vkladů v sektoru družstevních záložen, tak vnímáme, že novela zákona se ubírá trochu jiným směrem než v okolních zemích (Maďarsko, Rakousko, Polsko), kde se posiluje vzájemná solidarita celého sektoru po vzoru Německa. Neočekáváme však, že by přijatá novela zákona měla výrazný negativní dopad na celý segment finančních institucí.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
-28
+
-

Na první pohled to vypadá, že si stát na kampeličky zasedl. Na druhou stranu, banky jsou tak vysoce regulované, že tam byl určitý nepoměr. Přitom i záložny dávno přerostly svoje družstevní kořeny a staly se spíše bankami. Podíl špatných úvěrů mají ale stále vyšší než banky, někdy i velmi výrazně. Vzhledem k rizikům je nějaká úprava asi na místě, i když rýpal by se zeptal, proč se regulace zpřísňuje až po pádu dvou velkých záložen. Kacířská otázka je, jestli naopak podnikání záložen neuvolnit výměnou za to, že nebudou pojištění vkladů podléhat vůbec.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+6
+
-

Byznysmodel záložen je rizikovější než v případě bank. Klienti záložen – družstevníci – inkasují vyšší úroky díky tomu, že kampeličky poskytují rizikovější úvěry subjektům, kterým klasická banka už zpravidla nepůjčí. Klienti záložen tedy více riskují – a jsou si toho plně vědomi. Proto vyhlížejí i vyšší úročení než klienti bank. Avšak v případě, že jejich kampelička na rizikové úvěrování „dojede“, jsou ze zákona chráněni úplně stejně jako klienti bank. Právě díky pojištění vkladů. To je evidentně nespravedlivé a netržní. Dvojnásobný členský poplatek – či jiné podobné opatření – tuto situaci koriguje, a jde tedy o krok správným směrem. Upozorňuji, že nejde o regulaci ve smyslu spoutávání trhu, ale o regulaci, která reguluje už regulované. Právě zákonné pojištění vkladů jak klientů bank, tak i kampeliček je touto prvotní regulací, kterou další regulace už pouze koriguje.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+57
+
-

Obávám se, že s vaničkou vyléváme i dítě. Podle mého názoru je tato regulace už zbytečná, ten zbytek kampeliček, který zde zůstal, nefunguje špatně a zavádět na ně takováto regulační opatření v podstatě znamená pro část z nich konec. Ano, chápu, že svět se nezboří a že to na trhu finančních služeb v podstatě nikdo ani nezaregistruje, banky bez problémů tu drobnou mezeru po kampeličkách vyplní. Ale vžijme se prosím do role zakladatelů družstevních záložen, které fungují slušně a korektně. Pro ně je to likvidační a neobstojí ani argument, že jich je jen pár. Naší povinností je zabránit retroaktivním opatřením, která mohu slušné podnikatele zničit. A toto je jedno z nich.

Pavel Čihák

ředitel marketingu spořitelního družstva Moravský peněžní ústav

Pavel Čihák
+77
+
-

Anketa

Která odpověď vám nejvíc sedla?

Některé změny, které novela přináší, jsou pro Moravský peněžní ústav přínosné a některými pravidly se již dokonce řídí. Pozitivní změnou je možnost vložení dalších členských vkladů do základního kapitálu bez nutnosti předchozího schválení členskou schůzí. Tuto změnu vítáme nejen kvůli výrazné úspoře nákladů, ale především kvůli klientům. Další členské vklady jsou u nich oblíbené a vkládání kapitálu bez souhlasu členskou schůzí je jednodušší, výhody spojené s dalšími členskými vklady budou rychleji přístupné.

Přirozeným řešením některých změn v zákonu je transformace záložny na banku, což je dlouhodobý strategický cíl našeho družstva. Spolupracujeme již s přední poradenskou společností KPMG, konkrétně na revizi bankovních standardů před žádostí o bankovní licenci. Když ji úspěšně získáme, většina ustanovení zákona se Moravského peněžního ústavu již nedotkne, jsou účinná až od 1. ledna 2018. Ta ustanovení, která se nás před získáním bankovní licence týkat budou, představují podle analýz jen krátkodobou úpravu obchodní strategie.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Srovnání termínovaných vkladů: Kam vložit sto tisíc a milion korun?

27. 4. 2015 | Ondřej Tůma | 8 komentářů

Srovnání termínovaných vkladů: Kam vložit sto tisíc a milion korun?

Úroky termínovaných vkladů obecně jsou nízké. Pokud si ale dáte práci, najdete i výjimky, které stojí za zvážení. Přinášíme velké srovnání ročních a dvouletých termínovaných vkladů. celý článek

Srovnání spořicích účtů: Kdo vám nejvíc přidá ke sto tisícům a kdo k milionu

16. 4. 2015 | Ondřej Tůma | 10 komentářů

Srovnání spořicích účtů: Kdo vám nejvíc přidá ke sto tisícům a kdo k milionu

Víme, který spořicí účet vám dnes nejlíp zhodnotí sto tisíc a který jeden milion korun. Ovšem i u toho nejlepšího se nám trochu příčí mluvit o „zhodnocení“. Ostatně – podívejte se sami. celý článek

Kampeličky: Zakopaný pes kapitálové přiměřenosti

30. 7. 2013 | Jan Novotný | 1 komentář

Kampeličky: Zakopaný pes kapitálové přiměřenosti

Družstevní záložny půjčují častěji než banky dlužníkům, u kterých hrozí riziko nesplácení. Pečlivěji se ale pro takové případy zajišťují. Obchodní model záložen má jeden pro ně nepříjemný... celý článek

Petr Teplý: Kampeličky? Bomba pořád tiká

17. 7. 2013 | Ondřej Tůma | 15 komentářů

Petr Teplý: Kampeličky? Bomba pořád tiká

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz ekonom Petr Teplý.

Družstevní záložny – nezodpovědní hazardéři?

16. 7. 2013 | Jan Novotný | 12 komentářů

Družstevní záložny – nezodpovědní hazardéři?

Už loni uprostřed závodů o nejvyšší úrok na spořicích účtech se objevovaly hlasy, že družstevní záložny si hrajou s ohněm, a aby získaly peníze, půjčují příliš rizikovým dlužníkům.... celý článek

Partners Financial Services