Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Nová pravidla přirdousí kampeličky. Je to fér?

| rubrika: Očima expertů | 22. 5. 2015 | 4 komentáře
Družstevní záložny čekají ještě krušnější krušné časy. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jim výrazně komplikuje život. Nebo i zkrátí. Je přísnější metr správný, nebo jde o diskriminaci? Ptáme se odborníků na bankovnictví, na právo, zástupců kampeliček, ekonomů.
Očima expertů: Nová pravidla přirdousí kampeličky. Je to fér?

Ministerstvo financí a Česká národní banka v loňském roce společnými silami prosadily novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Kampeličky jsou totiž podle nich až příliš rizikové. Důkazem mají být například nedávné pády velkých záložen WPB Capital a Metropolitního spořitelního družstva. Cílem novely, která sice vstoupila v platnost už na začátku letošního roku, ale změny bude na trh zavádět postupně, je mimo jiné donutit spořílky k důkladnějšímu zvažování, komu své peníze svěřují. Až příliš je prý zajímala jen výše úroků – bezpečnost řešit nemuseli. Vklady do sta tisíc eur měli pojištěné u Fondu pojištění vkladů a vždycky je dostali zpátky.

Pravidlo 1 : 10

Od července bude v kampeličkách platit pravidlo, podle kterého se členům družstva může úročit jen desetinásobek členského vkladu. Ten se dnes u většiny kampeliček pohybuje v řádu stokorun. Pokud tedy budete chtít ve druhé polovině letošního roku na spořicí účet u některé kampeličky vložit a zhodnocovat tam sto tisíc korun, počítejte s tím, že z peněženky budete muset vytáhnout ještě deset tisíc na členský vklad. Ten je sice vratný, jenže – a to je ten fígl – netýká se ho pojištění vkladů, takže o něj v případě krachu můžete přijít. Peníze, které v kampeličkách uložíte ještě do července, se vám ale díky přechodnému období budou do ledna 2018 zhodnocovat za stávajících podmínek. Jestliže si navíc do půlky letošního roku navýšíte členský vklad na víc než dvacet tisíc korun, budou se vám vklady úročit v neomezené výši i od ledna 2018.

Další změnou, kterou kampeličkám novela zákona přinesla, je zdvojnásobení příspěvku do Fondu pojištění vkladů. Banky a stavební spořitelny tak budou ve srovnání s družstevními záložnami platit jen polovic. Paradoxní je, že kvůli plánované implementaci směrnic Evropské komise se bude systém pojištění vkladů brzy opět měnit. Výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů se bude odvádět podle individuálního skóringu jednotlivých institucí.

Největší kampeličky by se rády dopadům novely vyhnuly tím, že se v dohledné době transformují na banku. Tento záměr už potvrdily například záložna Creditas a Moravský peněžní ústav. Ostatně povinnost přeměny kampeličky na banku zavádí v případě bilanční sumy vyšší než pět miliard od roku 2018 i samotná novela.

Jak se na věc dívají oslovení odborníci? Je podle nich dobře, že se Česká národní banka a Ministerstvo financí snaží kampeličky a právě jen kampeličky regulovat? Je spravedlivé, aby tyto finanční instituce odváděly dvojnásobný členský poplatek do Fondu pojištění vkladů a aby u nich platilo pravidlo členského vkladu 1 : 10? Jaký dopad bude mít novela na družstevní záložny?

Petr Teplý

ekonom

teplý petr
-72
Líbí
Nelíbí

Je vysoce chvályhodné, že pravidlo 1 : 10 konečně začne platit. Na problémy a nekalé praktiky v tomto sektoru jsem v minulosti opakovaně upozorňoval. Nechávám na čtenářích, zda s ohledem na opakované zásahy policie v družstevních záložnách a na jejich rostoucí špatné úvěry byla označení typu tunel či časovaná bomba trefná. Pravidlo 1 : 10 sníží morální hazard klientů záložen, kteří de facto přijdou o stoprocentní krytí vkladů do výše sta tisíc eur. To je nepochybně krok správným směrem. Dvojnásobný příspěvek do Fondu pojištění vkladů je stále ještě málo s ohledem na rizikový profil většiny kampeliček. 

Zároveň bych chtěl vyzdvihnout Ministerstvo financí a Českou národní banku za vysokou transparentnost při tvorbě této novely, jak na odborné úrovni, tak při komunikaci s širokou veřejností. Měl bych snad jedinou připomínku – tato přísnější regulace měla přijít už o pár let dříve. Sektor družstevních záložen totiž kazí dobré jméno českého finančního sektoru, který jinak vykazuje vysokou kredibilitu a těší se hluboké důvěře občanů.

Eliška Wagnerová

právnička a senátorka

Eliška Wagnerová
+114
Líbí
Nelíbí

Od počátku, kdy byla novela projednávána v Senátu, tvrdím, že vykazuje v určitých ohledech znaky protiústavnosti. Zejména pravidlo členského vkladu 1 : 10 je pro fungování družstevních záložen doslova likvidační, slovy Ústavního soudu – jde o pravidlo, které bude mít s pravděpodobností hraničící s jistotou rdousící efekt, tedy likvidační efekt. Žádná rozumná osoba, která se nechce podílet na podnikání, nezmrazí bezúročně a bez zajištění z pojištění vkladu svůj kapitál v předepsaném rozsahu. Pro názornost jde například u milionového vkladu o sto tisíc. To je nehorázný pokus prosadit názor České národní banky. Její představitelé se netajili tím, že pojištění vkladů u družstevních záložen by mělo být nižší, asi 80 až 90 procent vkladu. Protože to ovšem nepřipouštějí evropské předpisy, byla vymyšlena tato doslova finta, která evropskou regulaci obchází. Jde o typický projev čecháčkovství, s nímž se v evropském prostoru diskvalifikujeme jako neféroví partneři. Na návrhu stížnosti k Ústavnímu soudu se pracuje a doufám, že bude úspěšný.

Gabriel Kovács

předseda prezídia Asociace družstevních záložen

Gabriel Kovacs
+46
Líbí
Nelíbí

Družstevní záložny před novelou podléhaly stejné regulaci jako všechny evropské banky – na základě jednotného celoevropského regulačního systému. To je třeba mít na paměti. Vedle zachování tohoto stavu novela přináší další regulace. Asociace družstevních záložen vítá kroky směřující k úpravě fungování družstevních záložen a přijatá novela většinou svých ustanovení umožňuje náš rozvoj. Dvě se však vymykají.

Dvojnásobný odvod do Fondu pojištění vkladů považujeme za akceptovatelný, je však nutné tuto povinnost stanovit pro každou družstevní záložnu individuálně, jak předepisuje směrnice Evropské unie.

Velmi problematické je ustanovení 1 : 10, které zásadním způsobem mění podmínky pro výběr vkladů a de facto výrazně omezuje naše podnikání. K tomuto omezení došlo bez jakékoliv odborné rozpravy s naší asociací. Koneckonců i v důvodové zprávě k novele se konstatuje, že nebyla provedena detailní analýza dopadů tohoto ustanovení. Sečteno a podtrženo, toto opatření je principiálně nepřijatelné a nekonzistentní s uznávanými standardy regulace úvěrových institucí, například bank.

Renáta Kadlecová

výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů

Renata Kadlecová
-22
Líbí
Nelíbí

Z pohledu Fondu pojištění vkladů sektor družstevních záložen představuje jednoznačně vyšší riziko než sektor bank a stavebních spořitelen. Leccos o tom napovídá především fakt, že za posledních pět let jsme v důsledku krachu několika záložen jejich klientům v rámci výplat náhrad vkladů vyplatili 16,3 miliardy korun.

Zvýšení příspěvku je ovšem plošné a postihne i ta družstva, která hospodaří obezřetně. Je potřeba si ale uvědomit, že toto opatření bude v platnosti velmi pravděpodobně jen do konce roku 2015, protože v souvislosti s přijetím novely Direktivy Evropské komise o systémech pojištění vkladů se od roku 2016 připravuje zavedení takzvaných rizikově vážených příspěvků. To bude znamenat, že všechny instituce budou hodnoceny podle rizika a jeho míra se odrazí ve zvýšení nebo snížení příspěvku hrazeného do Fondu pojištění vkladů. Tento systém vnímáme jako spravedlivější než současný, kdy je různá sazba příspěvků zaváděna sektorově, tedy jen výhradně v závislosti na tom, zda se jedná o banku, stavební spořitelnu či družstevní záložnu.

Pokud jde o regulaci pojištění vkladů v sektoru družstevních záložen, tak vnímáme, že novela zákona se ubírá trochu jiným směrem než v okolních zemích (Maďarsko, Rakousko, Polsko), kde se posiluje vzájemná solidarita celého sektoru po vzoru Německa. Neočekáváme však, že by přijatá novela zákona měla výrazný negativní dopad na celý segment finančních institucí.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
-25
Líbí
Nelíbí

Na první pohled to vypadá, že si stát na kampeličky zasedl. Na druhou stranu, banky jsou tak vysoce regulované, že tam byl určitý nepoměr. Přitom i záložny dávno přerostly svoje družstevní kořeny a staly se spíše bankami. Podíl špatných úvěrů mají ale stále vyšší než banky, někdy i velmi výrazně. Vzhledem k rizikům je nějaká úprava asi na místě, i když rýpal by se zeptal, proč se regulace zpřísňuje až po pádu dvou velkých záložen. Kacířská otázka je, jestli naopak podnikání záložen neuvolnit výměnou za to, že nebudou pojištění vkladů podléhat vůbec.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+6
Líbí
Nelíbí

Byznysmodel záložen je rizikovější než v případě bank. Klienti záložen – družstevníci – inkasují vyšší úroky díky tomu, že kampeličky poskytují rizikovější úvěry subjektům, kterým klasická banka už zpravidla nepůjčí. Klienti záložen tedy více riskují – a jsou si toho plně vědomi. Proto vyhlížejí i vyšší úročení než klienti bank. Avšak v případě, že jejich kampelička na rizikové úvěrování „dojede“, jsou ze zákona chráněni úplně stejně jako klienti bank. Právě díky pojištění vkladů. To je evidentně nespravedlivé a netržní. Dvojnásobný členský poplatek – či jiné podobné opatření – tuto situaci koriguje, a jde tedy o krok správným směrem. Upozorňuji, že nejde o regulaci ve smyslu spoutávání trhu, ale o regulaci, která reguluje už regulované. Právě zákonné pojištění vkladů jak klientů bank, tak i kampeliček je touto prvotní regulací, kterou další regulace už pouze koriguje.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+50
Líbí
Nelíbí

Obávám se, že s vaničkou vyléváme i dítě. Podle mého názoru je tato regulace už zbytečná, ten zbytek kampeliček, který zde zůstal, nefunguje špatně a zavádět na ně takováto regulační opatření v podstatě znamená pro část z nich konec. Ano, chápu, že svět se nezboří a že to na trhu finančních služeb v podstatě nikdo ani nezaregistruje, banky bez problémů tu drobnou mezeru po kampeličkách vyplní. Ale vžijme se prosím do role zakladatelů družstevních záložen, které fungují slušně a korektně. Pro ně je to likvidační a neobstojí ani argument, že jich je jen pár. Naší povinností je zabránit retroaktivním opatřením, která mohu slušné podnikatele zničit. A toto je jedno z nich.

Pavel Čihák

ředitel marketingu spořitelního družstva Moravský peněžní ústav

Pavel Čihák
+76
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď vám nejvíc sedla?

Některé změny, které novela přináší, jsou pro Moravský peněžní ústav přínosné a některými pravidly se již dokonce řídí. Pozitivní změnou je možnost vložení dalších členských vkladů do základního kapitálu bez nutnosti předchozího schválení členskou schůzí. Tuto změnu vítáme nejen kvůli výrazné úspoře nákladů, ale především kvůli klientům. Další členské vklady jsou u nich oblíbené a vkládání kapitálu bez souhlasu členskou schůzí je jednodušší, výhody spojené s dalšími členskými vklady budou rychleji přístupné.

Přirozeným řešením některých změn v zákonu je transformace záložny na banku, což je dlouhodobý strategický cíl našeho družstva. Spolupracujeme již s přední poradenskou společností KPMG, konkrétně na revizi bankovních standardů před žádostí o bankovní licenci. Když ji úspěšně získáme, většina ustanovení zákona se Moravského peněžního ústavu již nedotkne, jsou účinná až od 1. ledna 2018. Ta ustanovení, která se nás před získáním bankovní licence týkat budou, představují podle analýz jen krátkodobou úpravu obchodní strategie.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

26. 5. 2015 | 16:58 | Hubert

Měl jsem vklad ve WPB dlouhé roky a i přes o něco nižší úroky než byly v jiných záložnách jsem jim fandil. To, jak likvidačně vůči této instituci zakročila ČNB je do nebe volající. Nyní čekám, kterou záložnou zas odstřelí....více

25. 5. 2015 | 10:52 | Kostiklas

Nová právní úprava zákona o záložnách je podle mě jasným počinem směrujícím k zrušení záložen. Pravidlo 1:10 bylo zjevně vymyšleno kvůli tomu. Prostě ČNB nechce dozorovat malé subjekty, které navíc zbytečně kazí trh a nabízejí...více

24. 5. 2015 | 10:05 | Rada

Po úpravě budou muset kampeličky nabídnout vyšší úrok z vkladů, aby si tam vůbec někdo uložil peníze, čímž se stanou ještě rizikovějšími.
A až jich většina skončí, bude jediná možnost konzervativního zhodnocení spořící...
více

22. 5. 2015 | 10:08 | Šťoura

Mám za to, že v případě dlouhodobých termínovaných vkladů postačí členský vklad navýšit na 21 000 Kč až na konci roku 2017. Zatímco v článku autor uvádí, že to je nutné už nyní do 30. 6. 2015. Prosím prověřte to, díky. Ještě...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

OTC trh, Pojištění, Hrubý zisk, ministerstvo financí, sleva na dítě, banky, jan raška, petr fiala, Ilona Švihlíková, základní úroková sazba ČNB, pavel mikoška, osoba bez zdanitelných příjmů, kurz koruny, bezrizikový výnos, fundament, majetek fondu, přístroje, zákon o loteriích

2AC9026, 2AS9026, 2AS9626, 2AC9626, 7T81429

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK