Očima účetních: Kontrolní hlášení v praxi

Obhájci a propagátoři kontrolních hlášení plátců daně z přidané hodnoty dokola opakovali, že jde o jednoduchou záležitost, která přece pomůže bránit daňovým únikům. Jejich úspěšnost v tomto směru je zatím předčasné vyměřovat. Jednoznačně ale lze už teď konstatovat, že kontrolní hlášení představují výrazné zvýšení byrokratické zátěže naložené na záda podnikatelů a nároků kladených na jejich účetní.

Příprava kontrolního hlášení zabrala podle průzkumu firmy Deloitte (zveřejněný byl 7. dubna) nejčastěji (39 procent respondentů) jeden až tři dny, u plné čtvrtiny firem to bylo dokonce přes tři dny. Další průzkumy pak toto zjištění víceméně potvrzují. Až tak zle snad ale nebude navždy. Dá se odhadnout, že až se novinka zažije a „oběhá“, čas potřebný na přípravu hlášení se zkrátí řekněme na polovinu.

Jolana Pražáková

• vystudovala VŠE fakultu informatiky, obor aplikovaná statistika
• celý profesní život se zabývá účetnictvím a daněmi, především na pozicích hlavní účetní či účetního metodika ve velkých korporacích
• před rokem a půl přišla do společnosti Sečteno, specializuje se na maximální využití nejnovějších technologií pro potřeby klientů účetní kanceláře
• je členkou výboru Komory certifikovaných účetních

Kde to teď drhne

Největší problémy při vyplňování kontrolních hlášení byly s evidenčními čísly dokladů. Podle zmíněného průzkumu společnosti Deloitte s nimi mělo potíže 57 procent firem. Někteří plátci DPH totiž evidovali do konce roku přijaté doklady pod vlastními pořadovými čísly a evidenční číslo dokladu dodavatele neměli vůbec ve svých systémech.

Další vrásky působí data zdanitelného plnění u dokladů na vstupu, protože je firmy ve svém systému do konce loňského roku vůbec neevidovaly.

Problematické je i stanovení data uskutečnění zdanitelných plnění u určitých typů daňových dokladů.

Některé ze současných problémů jsou pochopitelně způsobené tím, že systém je nový a v záběhu. I nadále ale bude platit, že k dosavadní nemalé byrokratické zátěži firem přibylo pořádné závaží. A přenechat práci strojům, i když to tak z vyjádření propagátorů kontrolních hlášení mohlo vypadat, zkrátka tak docela nejde.

Riziko chyb se zvyšuje přímo úměrně počtu řádků. U hlášení s víc než padesáti řádky je už na pováženou. Před spuštěním kontrolních hlášení nás uklidňovali, že „software to za vás vyplní“. A ano, vyplní, jenže na druhou stranu vás nemine kontrola DPH jako taková a stejně se této „manuální“ činnosti prostě nevyhnete. Nesmíte zapomínat ani na kontrolu správnosti řádků podle jednotlivých faktur, musíte porovnávat vše pečlivě, jestli všechno s kontrolním hlášením koresponduje.

Riziko vzniku chyb je tedy vysoké, na opravy kontrolních hlášení je ale poměrně málo času, termíny jsou nastaveny velmi přísně. Pokuty ovšem nejsou zrovna z nejnižších, jejich horní hranice je 500 tisíc korun. Naštěstí je tu příslib z úst ministra financí, že zákon bude upraven a termíny se poněkud zmírní. Otázka je ale, kdy úprava přijde a jak bude vypadat; o zmírnění pokut ovšem řeč nebyla.

Anketa

Pokud o tom něco víte – jak se vaše firma vypořádala s kontrolními hlášeními?

Zvládáme levou zadní, ani o tom nevímeJe to práce navíc, ale dá se toJe to nápor, ale snad si to sedneDáváme to, nějak. Ale nesedne si toJe to na hraně, bude nás to stát dostTo se nedá — plaveme v tomNevímMě se to netýká ani zprostředkovaně

Čas jsou peníze

Jak vědí všichni účetní, i „nejjednodušší“ zákazník teď zabere daleko víc času než dřív. Nejde jen o samotné sestavení hlášení, ale také o následné dotazy ze strany finančních úřadů, které prověřují všechno, co jim připadá podezřelé nebo se jim nepodaří spárovat s protistranou.

Za únor například vystavíte kvůli reklamaci dobropis k faktuře vydané v prosinci – a už je tu problém. Správci daně by dobropis rádi viděli v jiném období / jinak / jinde… a vysvětlujete a vysvětlujete. Nakonec pošlete všechny podklady k danému dobropisu včetně přehledu dokladů za prosinec (kdy kontrolní hlášení ještě neplatilo, takže ho „nahradíte“ jinak).

V praxi vidíme, že řada správců daně také neumí pracovat s takzvanou osobou identifikovanou k dani. Tyto osoby jsou z povinnosti podávat kontrolní hlášení vyňaté. To si ale řada finančních úředníků neověřila nebo neuvědomila a opakovaně je k podání kontrolního hlášení vyzývají. Výzva pak pochopitelně končí na začátku kolečka u účetního, na kterém pak je, aby vysvětloval jak klientovi, tak správci daně, co je vlastně v zákoně napsáno – a všechno to stojí především čas.

V celkovém součtu, při započtení kontroly všech zdrojů potenciálních chyb, to vychází tak, že účetní má se zpracováním DPH najednou zhruba o třetinu víc práce než dosud. Pokud má účetní kancelář počet klientů – plátců daně nebo identifikovaných osob – v desítkách či stovkách, jde prakticky o vytížení jednoho kvalifikovaného zaměstnance na půl úvazku. Finanční úřady volají a dotazují se každý den. Vždycky to znamená dohledat všechny dokumenty daného klienta, prověřit dotazy, většinou i okopírovat některé podklady a s komentáři doručit patřičnému správci daně.

Výrazné zvýšení časové náročnosti má samozřejmě vliv na ceny pro klienty. Práci zadarmo při náročnosti kontrolních hlášení nebude dělat nikdo. Nezbývá tak nic jiného než zvýšené náklady promítnout do cen za poskytované služby. Ne vždy to ale zákazníci chápou – vždyť v médiích jim ukazovali, jak jednoduché to je. Na jedno kliknutí!

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem