Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skrytá daň: Srdce nebolí

Každou minci pětkrát otočit v ruce. To se to šetřívalo za starých časů! Platební karta vám může v ruce rotovat jako Peroutka v hrobě letos zjara, ale stejně si přitom pořádně neuvědomíte, kolik se právě chystáte vydat z peněz, kvůli kterým jste v háku potili krev. Podobně neviditelná je taky daň z přidané hodnoty. I když je na každé účtence: vidíte ji ještě, nebo jste o tu schopnost přišli?
Skrytá daň: Srdce nebolí

Trvalé platební příkazy mají týž efekt: peníze vás opouštějí příliš bezbolestně. Bylo to dost jinačí v dávných časech hrníčkového hospodářství, kdy se v temném místě kredence oušky dotýkal nájem s elektřinou. Pokud to neznáte, zapomněli jste nebo ty časy nepamatujete, doporučuju zkusit aspoň na nějakou dobu aspoň částečně vystoupit bezhotovostního světa a vrátit se na zem, k penězům, které sice nejsou kryté žádným drahým kovem ani dalšími aktivy štátnej banky, ale samy jsou fyzické, materiální povahy.

Dojde vám, jak nesnesitelná je dnešní lehkost utrácení.

Ale nehodlám tu brečet po starých, lepších časech. Jen bych na osobní zkušenosti rád připomněl, jak zatraceně platí lidová moudrost, že co oči nevidí, srdce nebolí. Kdyby viděly, kardiochirurgové by brzy umírali vyčerpáním.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.

Seznamte se s jednoduchými myšlenkami, na kterých je založeno investování do akcií. Přední postava českého kapitálového trhu, odborník na investice do akcií a úspěšný autor Daniel Gladiš vydává v nakladatelství GRADA Publishing další knihu – Akciové investice.

Vyhrál jsem, sláva!

Nevyhrávám. Protože nehraju. Když jdou kluci hrát očko nebo poker, rád se dívám. Ale bylo by mi líto peněz. Na fotbal, tenis ani výsledky voleb nesázím, ani nevím, jak to funguje. Jen na poště si občas koupím stírací los, nejvíc asi – jako exkolega – z jisté solidarity k dámám za přepážkou. A na plesy nechodím. Takže ani ta tombola.

Pravidelně se ale přihlašuju do soutěže, kterou vyhlašuje jeden z největších amerických obchodů s kytarami a příslušenstvím. Je to takový můj páteční rituál: v Česku je večer, v Oregonu na druhém konci světa se ale pracuje. A kluci z ProGuitar Shopu vyvěšují na web nové číslo svého magazínu. Prolistuju ho, přečtu pár článků, možná mrknu na video s testem nového kytarového efektu. Vyplním přihlášku do soutěže o některou z těch krabiček, je to totiž zadarmo – platím jen e-mailovou adresou, na kterou mi pak přijdou tak dva e-maily za týden. E-maily, o které beztak stojím. A na některé z posledních stránek zkontroluju, jestli jsem nevyhrál. Jen tak, pro formu. Nevyhrávám přece.

Bylo moc pěkné před třemi týdny vidět svoje jméno v časopise, kterým listujou desítky tisíc muzikantů na celém světě. Jiní kvůli tomu museli cvičit hodiny denně. To potěší samo o sobě. A stejně tak výhra, kterou je suprdupr mršítko zvuku za nějakých dvě stě dvacet dolarů.

Anketa

Vyhráváte?

Jak se výhra prodražila

Za nějakou dobu píšou, že už to má v rukou americký pošťák, přikládají fakturu – zaplaceno nula dolarů, na poštovném nula dolarů. A já denně chodím s číslem zásilky na web United States Postal Service sledovat, jak jsme na tom. Už jsme v San Francisku, už jsme na Ruzyni, už se to blíží.

A už jsme u celníků.

Sakra, proč u celníků?!

A jo, celníka asi nezajímá, kolik jsem platil, ale jaká je hodnota dováženého zboží. A co je pro mě výhra, pro něj bude dovážené zboží. Tak rychle počítej. Dvě stě dvacet dolarů, to máme nějakých pět a půl tisíce v našich. Clo bude v jednotkách procent… budiž to je snesitelné. Ale moment! Ještě se bude doplácet dépéháčko… Cože? Takže teď jako půjdu a vypláznu víc než tisícovku? To se mně ta výhra ještě pěkně prodraží.

Malešická pošta. Bojovka začíná hned po vstupu: informačními materiály je hala oblepená kolem dokola, kde začít, se ale radši zeptejte vrátného. Budete muset k pošťákům, s papírkem k celníkům, s vyměřeným clem k pokladně, od pokladny zpátky k celníkovi, pak znovu k pošťákům...

Střih. Vyměňovací pošta Praha 120. Zvenku mimořádně odporný dům – a zevnitř jakbysmet. Ochozené lino, po stěnách cedulek s předpisy a nařízeními, že kdyby se to sundalo a svázalo do knížky, i Jirásek by uznale pokýval hlavou. Už doma jsem se zkoušel prokousat předpisy, co všechno obnáší celní procedura, takže tady na místě to vzdávám rovnou – pro jednou to prostě nemá cenu studovat, však se doptám. Ostatně jdu sem od začátku s tím, že se nechám překvapit, jaké to celé bude – pěkně bez přípravy a po hlavě, však uvidím. Takže nejdřív k pošťákům. Od těch dostanu průvodku ke svému balíčku. S ní do dveří přes chodbu, k celníkům. Přede mnou je asi šest lidí, takže se bude hodit prozřetelně přibalená knížka, odhaduju to na půl hodiny minimálně.

Kupodivu neuplyne ani deset minut a můžu z čekárničky projít přímo k přepážkám, za jednou na mě čeká vousatý muž v uniformě. „Máte k tomu nějaký doklad, kolik jste platil,“ potěší mě, když mu předávám průvodku. Je to dobrý, myslím si, a vyndávám fakturu se sloupečkem nul. „Z hlediska celního řízení nula neexistuje,“ sundá mě uniforma okamžitě zpátky na zem. „A kdyby tam pro forma napsali cenu dolar, tak by to pro vás bylo ok?“ Baže, to by mi balíček možná ani nezastavili. „Z poštovného vám tedy DPH počítat nebudeme.“ Saprlot, to bych měl platit DPH i z poštovného? Takže vám vypočtu daň z té hodnoty, kterou tu vyplnil odesílatel, bude to… 160 korun. Asi jsem slabší v matice, rozhodně ale v kolenou. Vysvětlí to až rychlý pohled na poštovní průvodku – no jo, kluci americký ušatý napsali, že to má hodnotu třicet doláčů, god bless America! Takže ke kase, zaplatit, kartou to sice nejde, ale přesto tentokrát hotovost v dlani moc neobracím. A zpátky k celníkovi, nafasovat lejstro a zpátky k pošťákům. Ne, balíček ještě nedostanu, ještě musím zaplatit manipulační poplatek 99 korun? Za jakou manipulaci? Prostě tak. Odevzdávám kilo bez dalších řečí.

Za dobré slovo knížku

Minulý čtvrtek jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o tom, jak si naše veřejná správa (ne)rozumí s počítači.

V mezičase Ministerstvo financí protlačilo do návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb, že plátci DPH od příštího roku nebudou smět podávat přiznání k DPH přes datovou schránku. Je to prý nepohodlné na zpracování, takže napříště výhradně přes speciální portál... Brzy se jistě dočkáme toho, že si každý úřad zřídí něco podobného – ale samozřejmě jiného, aby to nebylo lmoc jednoduché – a datovky si budeme moct strčit všichni za klobouk. Diskuze moc plodná nebyla, asi k tomu není co říct. Zvlášť když jeden chce zůstat slušný.

Knížku bychom rádi poslali nositeli přezdívky nox za diskuzní příspěvek, který doplňujeme diakritiky a přetiskujeme celý:

Ono by sice bylo hezké mít stát plně využívající výhod IT, ale ze zkušenosti víme, že toto je v ČR nereálné. Takže raději ať se drží tužky a papíru, protože v tomhle případě, kdo nic nedělá, nic nezkazí. To je stejné jako výstavba dálnic – nestaví se proto, aby tu byla nějaká dálniční síť, ale proto, aby se stavělo. Protože z procesu stavby jsou peníze, provize a politici se mají čím pochlubit. O výsledek nikomu vlastně nejde.

Málo viditelná pětina

V tramvaji ten zázrak vybalím, má kolem sebe igelitové polštářky plněné vzduchem, aby se v balíčku moc nemlel. Propichuju je, jestli náhodou vzduch z někdejší země svobody nevoní nějak jinak než ten náš. A celé se mi to ne a ne nějak rozležet v hlavě. Dobře, nakonec jsem lehčí jenom o dvě a půl stovky, mohlo to být dvanáct set. To mě samozřejmě hřeje a nějak mě vůbec nemrzí, že to nebylo podle pravidel. Protože se mi těch dvanáct set zdá strašně moc. Asi proto, že to dneska neporovnávám s pěti a půl tisíci, které bych zaplatil, kdybych si ten krám kupoval, ale proto, že je porovnávám se sladkou nulou. I když je DPH vypsaná na každé účtence, nějak jsem si odvykl ji vidět. Takže srdce mě kvůli němu nebolí. Teď jsem neviděl nic jiného než DPH samotnou, nahatou. Není to pěkný pohled, je velká, tlustá, odporná.

V hlavě mi pochoduje měsíční útrata. Pětina z toho jde do eráru. A všechno se to ve mně bouří. K čemu doprčic ještě mám platit jakoukoli jinou daň, to tohle nestačí? Nějak se mi nechce být loajální občan.

Jedu tramvají až domů, všecko to zapojím, zadrnkám si pár smutných písniček a je mi o něco líp.

Omlouvám se, bylo to trochu rozvleklé povídání. Místy asi zbytečně rozvleklé na to, že mělo posloužit jenom jako úvod k pár otázkám, které vám chci položit: Vnímáte při placení třeba v obchodě daň z přidané hodnoty? Přijde vám její výška fér? Zkoušeli jste si někdy spočítat, kolik na dépéháčku zaplatíte za měsíc? A tušíte, jak důkladně jste prodaněni celkem, když se spočte, co odevzdáte na dani z přidané hodnoty, na dani z příjmů, na spotřebních daních za pohonné hmoty, za alkohol. Patříte k těm, co denně křičí, že je to krádež, nebo už daně ani nevidíte, takže srdíčko zůstává v klidu? Řekněte to v diskuzi pod článkem, jednomu z vás bude patřit jako cena útěchy prima knížka z nakladatelství Grada. Když ovšem na sebe necháte mail, abychom se mohli domluvit, kam ji poslat. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+81
Ano
Ne

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

23. 4. 2015 14:50 | Pedro

Je smutný kam až to lidi nechali dojít... Ale ovčan ve stádu párkrát zabečí a platí dál.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

23. 4. 2015 13:54 | Pavel

Jak důkladně jsem prodaněn tuším. Když mi zaměstnavatel laskavě přidal 1000 Kč hrubého, tak ač jeho náklady na mě vzrostly o 1350 Kč, mě čistého přibylo jen něce kolem 700 Kč. Takže na mých 700 Kč příjmu sežere bezedný chřtán statu 650 Kč. Smozřejmě, že na účtenci vidím, kolik dělá DPH. Nejvíc to bolelo, když jsem se vrátil z US zvyklý, že tam součet daně místní, státní a federální dělal pod 5%, v menších městech i pod 3%. A pak darda s našimi (tenkrát) 19%. Přitom v US, co jsem mohl posoudit, jsou služby státu nesrovnatelně kvalitnější, než to, čím nás oblažuje naše ouředlnicstvo a jiné příživnicstvo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+6
Líbí
Nelíbí

23. 4. 2015 11:11 | jezevec

vítej na zemi, potvůrko podivná - to ale muselo bolet, spadnout sem až z mlhovin andromedy? tedy ano, VNÍMÁME daně. začíná to u mzdy, kdy na desetitisícovou výplatu stát sežere dalších 5000, a na dovolenou si předplatím ještě 2000, a na daně z příjmu mého zaměstnavatele musím taky vydělat - takže abych dostal desítku do kapsy, musím vytvořit hodnotu dvacet. takže už jen dostavu výplatní pásku a sliním. a ano ten neblahý reflex pokračuje na clech, dph, spotřebních daních, .... a končí až u příplatku za škodlivé ekonesmysly na účtu za elektřinu, a taky na babišovném z každého litru pohonných hmot. bleju.
přesto se domnívám, že právě DPH a případně daně spotřební jsou jedny z nejspravedlivějších daní. zdaňuje spotřebu - nikoliv vaše úsilí. státu se snadno eviduje a snadno vybírá, hůře se šidí na odečitatelných položkách a kreativním účenictví. spravedlivě více zdaňuje ty více spotřebovávající (a tedy asi bohatší), před těmi chudšími a spotřebovávajícími méně - "alespoň něco" si zaplatí každý z nás, i ten kdo jinak na státu jen parazituje a nic mu nedá - a zcela správně vynechává drobné živnostníčky a sousedský barterový obchod. nakolik je nutné, aby daně a babišovné tvořily 85% ceny benzínu, poté co již ze své mzdy jsme v den výplaty odevzdali půlku, je věc do diskuse - stejně jako lze rozjímat nad hodnotou, kterou stát přidal na dárku zaslaném mi zdarma z usa, že z toho chce stát svůj desátek. ale určitě to vnímáme ....
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+5
Líbí
Nelíbí

23. 4. 2015 9:43 | cml11

Tuším. Už před hodnou dobou jsem se pokoušel počítat míru svého vlastního zdanění a vyšlo mi cca 70 procent odvodů eráru. Stát se z nás snaží vyrazit co může a přinejmenším u střední třídy mu to jde bohužel až moc snadno.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

23. 4. 2015 9:22 | Mirek

No kdyby jen poštovné , ale třeba si erár vzpomene i na daň darovací :o)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Maryl 23. 04. 2015 08:23)

23. 4. 2015 9:14 | Timy

Odpovím zpříma na jednu konkrétní z položených otázek: Patřím k těm, kteří křičí, že daň je krádež. (Ale nekřičím to denně :-D)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

23. 4. 2015 8:23 | Maryl

Jo , to radši bez knížky, dostanu knihu ,,zdarma,, a zaplatím poštovné, že? :)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazeno všech 7 komentářů

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Čtenáři také navštívili

13. 1. 2015 |

Velký přehled a kalkulačka: Kolik vaší peněžence ušetří třetí sazba DPH

Od ledna platí třetí sazba DPH. Z knih, hudebnin, léků a nenahraditelné dětské výživy se nově do státní kasy odvádí na místo dřívějších patnácti procent jen deset. Změnily se ale ceny pro koncového zákazníka?...

15. 12. 2014 |  | 30 komentářů

PayPal krok za krokem: Jak jednoduše platit na internetu

Pro mnohé oblíbený a jednoduchý způsob, jak platit přes internet, pro další španělská (nebo spíš anglická) vesnice. PayPal není složitý, problém ale může být jazyková bariéra a absence české podpory. To...

24. 11. 2014 |  | 23 komentářů

Nákupy v zahraničních e-shopech. Jak na DPH a clo

Nakupuje snad letos Ježíšek na cizozemských internetových stránkách? Poradíme mu, jak pozná bezpečný zahraniční e-shop od stránek, které ho chtějí připravit o peníze, a vysvětlíme, jak se vyhne placení...

26. 8. 2014 |

Drazí pozůstalí, i mrtvý musí platit daně!

Člověk má jisté jen dvě věci: smrt a daně. Neuteče ani jednomu. A na pořadí nezáleží. Když člověk dřív umře, než zaplatí, musí se za něj postarat dědicové. Součástí dědictví jsou totiž vedle majetku i...

22. 4. 2011 |  | 2 komentáře

Daň z kafkovské hodnoty

DPH napařená na balíky ze zahraničních e-shopů měla pomoci rozpočtu. Státu ale nula od nuly pojde, protože na její výběr musí nabírat nové úředníky. S těmi vás mimochodem čeká složitá komunikace. A když...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Disponibilní důchod domácností, OTC trh, Veřejné výdaje na zboží a služby, kreditní karta viva, moneta money bank, diners club pure, bonusy, banky, on-line kreditní kartu, interview, centrální adresa, nemocniční léčba, kakao, rodičovský příspěvek, martin vogl, Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, koeficienty, pilotní emise

2J55120, 2J53537, 2J55120, 2J53537, 4AP7070

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK