Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chalupa chce rozjet druhé kolo Zelené úsporám! Co si o tom myslíte?

Chalupa chce rozjet druhé kolo Zelené úsporám! Co si o tom myslíte?
Zelená úsporám – dotace na horské dráze. Jen málokterý projekt má tak barvitou historii. Pro jedny je růžový, druzí ho vidí černě, jiní z něj chvílemi viděli rudě. Teď ministr Chalupa oznámil, že chystá repete. Poučí se z dřívějších chyb nebo nás čeká totéž v bleděmodrém?

Pro začátek je třeba říci, že program Zelená úsporám je velmi dobrá věc. Jinou otázkou ovšem je, jak se ho v Česku podařilo realizovat. Výrazně se na něm podepsali tři ministři životního prostředí. Všichni se však svého úkolu nezhostili úplně se ctí.

Současný ministr Tomáš Chalupa si po nástupu do funkce začal odpovědnost za program se svými předchůdci přehazovat jako horký brambor. Vzájemně se dohadovali, zda se vlastně povedl nebo nepovedl a hlavně – kdo za nezdary může. Vezměme to tedy pěkně po pořádku.

Bursíkova éra

Jako první na trať štafetového běhu vyrazil Martin Bursík. Byl to právě on, kdo se o rozběhnutí programu zasadil a kdo mu nastavil parametry. Historie ukázala, že úloha startéra je nevděčná. Velká část kritiky pozdějších peripetií, které projekt provázely, totiž spadla na jeho hlavu. První úsek štafety se přitom povedl poměrně dobře.

Celý projekt vznikl díky Kjótskému protokolu čili mezinárodní dohodě o snižování emisí skleníkových plynů, která platí od roku 2005. Umožňuje prodávat emisní přebytky jiným státům nebo soukromým subjektům. Česká republika dokázala z prodeje kjótských kreditů hodně vytěžit, dokonce víc než kterýkoli stát Evropské unie. Většinu jich od nás odkoupilo Japonsko, další Španělsko a Světová banka. Na program Zelená úsporám se tak podařilo získat zhruba 19 miliard korun – ovšem za podmínky, že se je podaří vyčerpat k určitému datu. Využít se měly na podporu zateplování rodinných a bytových domů nebo přechodu na ekologičtější vytápění. Právě dobře připravený program byl údajně jednou z hlavních příčin toho, že Japonci a další kupci za kredity ochotně a dobře platili.

Minulý týden jsme se v rubrice Co si o tom myslíte? ptali na váš názor na bleskovou úpravu roky připravovaného zákona o ochraně ovzduší, již předvedli naši poslanci. Ze zákona těsně před schválením vypadly poplatky, které platí velcí znečišťovatelé. Ty se přitom měly zvedat.

Velcí znečišťovatelé osvobozeni od poplatků za jedy ve vzduchu

Ze všech komentářů pod článkem nás tentokrát nejvíc zaujal ten, který tvrdil, že pokud by prošlo původně plánované zvýšení poplatků „objevil by se tu následně článek, jak občané využívající centrální vytápění musejí platit více peněz za dodané teplo, protože jim dodavatelé tepla zvýšili cenu kvůli nějakým poplatkům za znečišťování, které na ně samozřejmě logicky přenesli“. Ono na tom něco bude, určitě by se mezi našimi pravidelnými přispěvateli některý s takovým názorem našel. Příspěvek bohužel nebyl podepsaný, natož aby nám autor zanechal mejl, kam bychom mu mohli dát vědět, že u nás má knížku.

Bursík v ministerském křesle skončil pár měsíců poté, co se program v roce 2009 rozběhl. Začátky byly rozpačité. Během prvních dvou měsíců totiž dorazily jen dvě žádosti o dotace. O programu se rázem začalo pochybovat. Šířily se obavy, zda se podaří peníze vyčerpat, jak bylo s kupci emisních kreditů dohodnuto. Tehdy ještě nikdo netušil, že největší ránu má projektu o rok později zasadit problém zcela opačný – zájemců totiž najednou bylo až moc. Z dotačního programu Zelená úsporám se stal stavební hit. A tak Češi žádali o dotace a zateplovali jak diví.

Drobilova éra

Křeslo ministra životního prostředí bývá v Česku vratké, a tak se v něm v rychlém sledu vystřídali Ladislav Miko, Jan Dusík, Jakub Šebesta a Rut Bízková – všichni v úřednické vládě Jana Fišera. V době, kdy zájem o dotace kulminoval, vyběhl na trať třetí významný muž naší štafety: Pavel Drobil.

Abychom si zájem o dotace dokázali lépe představit – v říjnu 2010, týden před tím, než bylo přijímání dalších žádostí zastaveno, jich dorazilo 10 425. Dohromady jich bylo do té doby podáno přes 75 tisíc. Úředníci byli zahlceni a nestíhali administrativně náročné žádosti zpracovávat. Navíc se ukázalo se, že k tomu, aby mohli být uspokojeni všichni žadatelé, chybí asi osm miliard. O tom, že poptávka nabídku značně převyšuje, muselo ministerstvo vědět. Jenže nedělalo nic. Před senátními volbami se to nejspíš ministrovi Drobilovi nehodilo do krámu. Jako náhodou program zarazil teprve těsně po skončení druhého kola voleb.

Řada lidí se dostala do situace, kdy si dům zateplili, přešli na ekologičtější vytápění, nebo si aspoň zaplatili projekt, ale peníze od státu – ty se totiž vyplácely až zpětně – nikde. Z dotačního hitu se tak rázem stal zlý sen, který jim přidělal pěkných pár vrásek. Bez vidiny dotace by totiž většina lidí s rekonstrukcí vůbec nezačínala. Po Drobilově korupční aféře a následné rezignaci se nějakou dobu nedělo nic. Opět se tak ozvala stará hrozba, že peníze nestihneme vyčerpat.

Chalupova éra

Řešení zůstalo až na třetím muži naší štafety – Tomáši Chalupovi. Když nastoupil do funkce, prohlásil, že Bursík a Státní fond životního prostředí program manažersky nezvládli, že celý projekt stojí právně na vodě a od počátku má řadu nedostatků. Jeho výroky byly poměrně nešťastné, protože okamžitě vzbudily nedůvěru u potenciálních kupců dalších emisních kreditů.

Nicméně nakonec se Chalupovi podařilo z prekérní situace vybruslit a program Zelená úsporám znovu rozhýbat. Loni v dubnu ohlásil, že všechny žádosti splňující předepsaná kritéria budou schváleny a proplaceny. S jednou výjimkou: schodek se rozhodl vyřešit tím, že omezí podporu veřejným budovám – vysvětlil, že na rozdíl od soukromých žadatelů mohou dosáhnout i na jiné příspěvky. Další peníze měly být získány přísnějším kontrolováním žádostí a prodejem dalších emisních povolenek. Na konci loňského roku se podařilo administraci žádostí urychlit. Skluz byl ale veliký, a tak pořád není jisté, zda se podaří všechny peníze vyčerpat včas.

A teď lepší zprávy – program přes všechny nezdary prospěl životnímu prostředí i lokální ekonomice, údajně vytvořil až 19 tisíc pracovních míst.

Navzdory všem kotrmelcům a karambolům programu se nedávno ministr Chalupa nechal slyšet, že chystá druhé kolo. Zelená úsporám 2 má zatím jen hrubé obrysy. Vše bude prý záležet hlavně na tom, zda se ve vládě a parlamentu podaří prosadit, aby Chalupovu resortu připadla alespoň polovička budoucích výnosů z prodeje emisních povolenek. Že boj o ně bude tvrdý, není třeba připomínat.

Jedni program Zelená úsporám vynášejí do nebe, druzí ho zatracují. Co si o něm myslíte vy? Kdo z vás má s žádostí o dotaci zkušenost?  A kdo zvažuje, že naskočí do druhého kola?

Na nic jiného se ty peníze stejně nesmí použít, tak ať se hledí utratit co nejlépe

+55
Líbí
Nelíbí

Stát korumpuje dotacemi občany, ti korumpují úředníky a nakonec každý podplácí každého

+24
Líbí
Nelíbí

Napište nám, co si o tom myslíte, a přečtěte si názory ostatních. Autor nejzajímavějšího diskusního příspěvku zveřejněného do 15 hodin v úterý 28. února získá knihu Krotitelé dluhů, kterou připravil kolektiv autorů pod vedením Lenky Králové. Pokud chcete o svazek s podtitulem Průvodce vaším rodinným rozpočtem soutěžit, zanechte u příspěvku i kontakt, abychom měli šanci dozvědět se, kam výhru poslat.

Výsledky vyhlásíme za týden u dalšího článku z rubriky Co si o tom myslíte?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

17. 8. 2012 11:41 | Robert Hrabal

Jako důchodci jsme se s manželkou rozhodli v roce 2010 na základě nabídek na výhodné dotace od SFŽP zateplit dům a tak jsme se nechali přesvědčit širokou mediální reklamou jak MŽP a tedy SFŽP. Ano, požádali jsme u České Spořitelny o úvěr na výměnu oken a zateplení rodinného domu. Bylo nám vyhověno a půjčku jsme dostali. Pochopitelně jsme s dotacemi počítali na částečné splacení dluhu. Poslali jsme prostřednictvím firmy, u které jsme si zadali výměnu oken, žádost na SFŽP a cca 1/2 roku jsme čekali, než Fond na naši žádost zareagoval a sdělil nám ve výzvě k doplnění žádosti konečně i informaci, pod jakým číslem je naše žádost zaregistrována. Ve výzvě na doplnění jsme byli upozorněni na 60 dní pro opravu a doplnění. Podstatné informace z Fondu na opravu a doplnění byly natolik nesrozumitelné a v domnění, že mám na to 60 dní jsem zpět odeslal po asi 3 dnech dokumenty, jež jsem už měl založeny a protože jsme ještě čekali na dokončení venkovního zateplení a neměl jsem kompletní dokumentaci, předpokládal jsem že SFŽP bude dále postupovat tak, jak informoval žadatele ne směrnici MŽP 9/2009 ze 13.srpna, kde bylo fondem umožněno další doplnění. A zde nás Fond a tím i MŽP úmyslně podvedli. Dva dny před hromadným odesláním VÝZVY změnili znění Směrnice MŽP, kde dobu na doplnění a opravu změnili na oněch 60 dní a určili že doplnění je možné pouze jednou. O tom faktu, že doplnění možné jen jednou pozapomněli žadatele o dotace informovat. A to považuji za účelové zkreslování údajů. I když jsem se po zjištění nesrovnalostí o tomto informoval jak ombudsmanku Mgr.Kolínskou, tak i SFŽP- zákaznické centrum na MŽP i přímo ministra T. Chalupy, neuspěl jsem. I po tomto jsme asi po roce od odeslání naší žádosti obdrželi zamítavé stanovisko SFŽP na naši žádost. Reagoval jsem podle našeho práva a poslal proti tomuto rozhodnutí odvolání. I toto však bylo zamítnuto. Pokud můžu sdělit můj názor a reakci na SFŽP a jeho ZELENOU ÚSPORÁM, tak rozhodnutí ministra ŽP mgr. T. Chalupy a jeho rozhodnutí na znovu rozjet ZELENOU ÚSPORÁM, lituji již dopředu ty žadatele, kteří při případné úsporném procesu SFŽP propadnou pomyslným sítem a dopadnou jako my. Stejně to celé cítím jako podvod na prosté lidi. Hrabal Robert
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

10. 4. 2012 12:34 | Robert

Ano, přesně tak jsme dopadli taky. Zateplený dům, vyměněná okna, půjčka pro důchodce neúnosná a to všechno jenom proto, že jsme se nechali Fondem přesvědčit o bůhví jak výhodné návratnosti vložených finančních prostředků z programu MŽP ZELENÁ ÚSPORÁM. Dům mohl ještě klidně pár let s opravou počkat, okna zase až tak špatné nebyly a bylo by všechno bez dluhů. Klidně si změní v běhu žádostí platnost článků Směrnice MŽP a nikoho o tomto, pro ně výhodném tahu, ani slůvkem neinformují. Co však od takových podražáků může jeden naivní trouba očekávat.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (petr 23. 02. 2012 08:37)

5. 3. 2012 18:23 | Robert

Tak, jak situaci s se schválením dotace popisuje Milan 27.2.2012 prožíváme i my, jen s tím rozdílem, že on už ví, že ji má. Kdežto my ještě po 15 měsících od odeslání žádosti na sfžp nevíme o dotaci nic konkretního. A to je hrozné. Jak to opravdu vypadá se schvalováním žádostí dobře popsala va svém článku i Rut Bizková: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/rut-bizkova.php?itemid=12728.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

27. 2. 2012 8:36 | Milan

Dotaci jsem vyčerpal a to v hodnotě cca 560 000 Kč . Peníze stát zcela zbytečně zdržoval byly mi vyplaceny déle než po roce po ukončení požadovaných opatření. Problémem byly jak nejasné podmínky tak i chaos který fungoval na úřadě, kde se například moje žádost ztratila na celý měsíc. Při podání žádosti jsem neobdržel referenční číslo, takže následně nebylo možné žádost dopátrat. Rozhodování o dotaci pro můj projekt probíhalo v mnoha kolech. Schvalování trvalo děle než rok. Několik komisí zasedlo schválilo jen proto aby jiné komise opět zasedli nakonec i partneři- Japonci měli právo veta. myslím,že poslední v řadě byl ministr který vše podepsal. Od finálního schválení ministrem v listopadu jsem peníze obdržel až v červnu následujícího roku. Na můj vkus bylo vše až příliš napínavé. A to jsem se ještě nezmínil o všech těch úžasných dodavatelích, kteří Vám permanentně lžou nebo jsou alespoň hodně ekonomičtí s pravdou úroveň stavebních firem u nás je bohužel velmi špatná. Souhrn - v číslech penězích i s půjčkou a současným úrokem od banky na 2 mil.Kč se se sice projekt vyplatil, vezmeme-li v potaz ovšem ztrátu času, velké napětí díky nejasnostem a nejistotě jestli peníze podporu vůbec obdržím, veškerý stavební nepořádek a únavu celé rodiny, tak zcela jistě je projekt jedno velké mínus. Osobně bych ho už podruhé neabsolvoval a to ani za milion, protože zdraví máme každý jenom jedno.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

26. 2. 2012 14:57 | Pavel

Program jsem si prakticky "užil" jako SVJ a vidím to jinak. Bursík to na začátku šíleně zkomplikoval a tak nebyl zájem. Jeho nástupci nastavili rozumnější podmínky a vlna žadatelů se dala do pohybu. Dík otřesné byrokracii neměloministerstvo dlouho žádný přehled o finančních požadavcích. Jakmile zjistili, že svůj "podnikatelský záměr" přepísklo o 40% začli to na český způsob"řešit". Efektivita těch investovaných 19 miliard versus ušetřené palivo a tedy bursíkovo CO2 je děsivě mizivá. Ovšem když nám hloupí Japonci dávají peníze za středověké odpustky proč je neutratit? Nakonec to dělá i zaměstnanost ve stavebnictví a na úřadech SFŽP.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

23. 2. 2012 19:51

Ohledně účelu... sami jsme si zateplili dům a vyšlo to levněji, než od firmy s dotací. A tu dotaci tím pádem nedostaneme - ok, jak libo. Mohli jsme mít tepelné čerpadlo a radiátory, ale říkali jsme si, budeme se chovat opravdu ekologicky, tak jsme pořídili podlahové topení a kondenzační plynový kotel. A jejda, na to se dotace nevztahuje.
Celý ten program je nastaven podivně. Tepelná čerpadla, která jsou v zimě přímotopy, navíc s velmi omezenou životností a problematickou návratností - majitelé uvidí cca po 5-10-ti letech provozu, pokud umí počítat, dotaci mohou, moderní kondenzační plynové kotle nemohou, materiály musí projít registrací, firmy musí projít registrací...Ale chápu to. Některé zákony je možné připravit a schválit během týdne. Na ostatní, zvláště rozumné věci není nikdy dostatek času.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 23. 02. 2012 13:02)

23. 2. 2012 18:12 | Tomáš

Dotace jsou jeden velký bordel na kterém se živí spousta státních úředníků. Kdyby nebyly dotace v EU na nic tak dneska máme nižší daně.DOTACE=KORUPCE Proč něco dotovat,když si na to nevydělám tak si to nekupím. Jestliže chcete něco dotovat tak stačí lidem kteří budou zateplovat nebo kupovat tepelná čerpadla atd. chovat se ekologicky odpustit DPH. Pak to bude pro všechny nejen pro pár vyvolených .
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+8
Líbí
Nelíbí

23. 2. 2012 13:38 | TVK

Ano, máte pravdu. Těch 25% jsem mohl investovat teoreticky efektivněji, ale mě prostě stačilo, že díky dotaci se určité stavební úpravy změnily z „nenávratných“ (pro mne limit max. 10 let) na co do návratnosti vcelku zajímavé (3 roky finančně na úsporách za energie při stávajících cenách + k tomu těžko vyčíslitelný zvýšený komfort bydlení).
A zbylých 75% bylo alokováno tak, jak po nás požadoval věnjší subjekt, tzn. stát je alokoval v souladu s těmito požadavky, protože neměl jinou možnost. Nebo si myslíte, že naši politici by při našem dlouhodobě deficitním hodpodaření raději tyto peníze nespláchli potichočku do černé díry státního rozpočtu?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 23. 02. 2012 13:23)

23. 2. 2012 13:23

neni pravda. povolenky jsme prodali, protoze jsme jich meli nadbytek. mohl to byt prijem do statni pokladny. dotace z nej udelaly deformaci trhu. tech vysich 25 % jste mohl pouzit efektivneji, zbylych 75 % bylo pouzito neefektivne. stat je mohl alokovat lepe (teoreticky)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 23. 02. 2012 13:00)

23. 2. 2012 13:20

slo o penize, ktere jsme jako stat dostali za nevyprodukovane emise. japonsko, jako velky znecistovatel, si tento "odpustek" musel koupit. to, ze nekdo rozhodl, na co maji byt pouzity, je deformace. mohl to byt prijem do statni pokladny bez nejakych dotacnich programu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 23. 02. 2012 13:02)

23. 2. 2012 13:19

na zaklade dotaci zateploval i ten, ktery by za normalnich okolnosti nezateplil. tedy spatna alokace:)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Matěj 23. 02. 2012 13:07)

23. 2. 2012 13:12 | kokeš

Citace - Matěj / 23.02.2012 13:07

Já tedy uvažuji tak, že se rozhoduji, jestli chci peníze investovat či nikoli bez ohledu na to, jestli mi nějakou část pokryje dotace. Rozhoduji já sám, takže nemůže být řeč o špatné alokaci zdrojů. To by bylo možné jen v případě, že by každý primitivně přemýšlel ve smyslu - je to dotováno, tak to beru! Naštěstí takhle ale ekonomika nefunguje.
HMM, ALE ČECHÁČCI ČEKAJÍ VŽDY NA OKAMŽIK AŽ JE VŽDY NĚCO DOTOVÁNO TAK, ŽE S VÁMI NESOUHLASÍM.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

23. 2. 2012 13:07 | Matěj

Já tedy uvažuji tak, že se rozhoduji, jestli chci peníze investovat či nikoli bez ohledu na to, jestli mi nějakou část pokryje dotace. Rozhoduji já sám, takže nemůže být řeč o špatné alokaci zdrojů. To by bylo možné jen v případě, že by každý primitivně přemýšlel ve smyslu - je to dotováno, tak to beru! Naštěstí takhle ale ekonomika nefunguje.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 23. 02. 2012 11:57)

23. 2. 2012 13:02

Umíte číst? I v článku je to zmíněno a jiné využití nebylo možné. I změny podmínek programu se projednávaly s kupci povolenek.
" ... ovšem za podmínky, že se je podaří vyčerpat k určitému datu. Využít se měly na podporu zateplování rodinných a bytových domů nebo přechodu na ekologičtější vytápění. "
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 23. 02. 2012 12:54)

23. 2. 2012 13:00 | TVK

A k tomu malinká úvaha trošku jinak:
S dotací zateplím barák, i když za své bych to třeba neudělal. A až 75% nákladů dostanu zpět (možná se někomu povedlo více), tudíž díky této dotaci se akce stává užitečnou a ekonomicky návratnou. Dopad na státní pokladnu je pozitivní, protože je jedno, jestli protočím své peníze nebo 25% svých peněz a 75% těch, které přišly zvenčí. Podstatný rozdíl je totiž v tom, že mi navíc těch 75% zbyde a můžu je utopit nadále tam, kde v tom vidím smysl a užitek.
Zásadní totiž je, že tato akce byla financoována, a to podmíněně, zvenčí a nejednalo se o „české“ peníze (tyto dotační peníze tak nikde jinde nechyběly). Tzn. dopad na ČR této jednorázové a časem i penězi omezené akce je jednoznačný a to do plusu (práce pro firmy, zaměstnanost, výběr DPH a jiných daní). Ano, ceny asi byly o něco vyšší, než by byly za standardní situace, ale to, co na tom vydělali firmy vůči jednotlivcům, kteří Zelenou úsporám dostali, je násobně ve prospěch žadatelů.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit všech 27 komentářů

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nominální úroková míra, Spotřební koš, Revolvingový spotřební úvěr, psd2, neveřejná nabídka, daňové úniky, mobilní operátoři, t-mobile, AČSS, soutěžní kvíz bankovky, Daniel Münich, IVG Immobilien, hodnocení příjmů, poplatek za recept, nemocnice, sjednocení sazeb, lukáš škopek, náhrada škod

1T11691, C00LPAD5, 1T11691, 1T11691, 4P75572

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK