Následující data jsou převzata z výkazů Ministerstva financí ČR o penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření.
- Od začátku roku 2013 klesá počet lidí, kteří mají nasmlouvaný některý ze státem podporovaných penzijních produktů, tedy penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Meziroční pokles je zhruba tři procenta. Na konci roku 2015 bylo takových smluv 4 281 621.
- Počet smluv v novém doplňkovém spoření sice každoročně roste, ale jen o malá čísla. V roce 2015 přibylo 143 410 smluv, celkem jich je 361 395. Ve srovnání s celkovým počtem smluv, to není radostné číslo – když si uvědomíme, jaké výhody může v dlouhodobé perspektivě nové doplňkové penzijní spoření mít proti starému penzijku. Přestupů od starého k novému penzijku ovšem bylo jen 12 959.
- Když půjdeme v analýze čísel ještě hlouběji a podíváme se na věk účastníků doplňkového penzijního spoření, zjistíme, že víc než 34 000 nových smluv (to je skoro čtvrtina!) bylo v roce 2015 uzavřeno lidmi nad 60 roků. V drtivé většině jde jen o převod peněz z ukončeného penzijního připojištění kvůli dalšímu čerpání státního příspěvku.
Co za tím vězí?
Jak napovídá praxe, hlavním důvodem, proč účastníci nepřecházejí z transformovaných do účastnických fondů, je neznalost problematiky. Mnoho lidí vůbec netuší, že nějaké „nové“ penzijní spoření existuje a to i navzdory tomu, že od změny ve třetím pilíři už uplynuly víc než tři roky.
Dalším významným faktorem je to, že se hodně účastníků penzijního spoření obává rizika kolísání hodnoty svého účtu v nových fondech a raději volí jistotu černé nuly ve starém penzijku. A to i přes to, že zhodnocení prostředků uložených v transformovaných fondech sotva pokrývá inflaci. O nějakém zhodnocování peněz v dlouhodobém horizontu se v tomto případě nedá vůbec mluvit.
Nové účastnické fondy tuto slabinu eliminují. Jsou schopné poskytnout svým klientům potenciál výraznějšího zhodnocení vložených peněz. Ovšem v oblasti investování nejsou jen slunné dny, někdy přijde i pokles hodnoty a dokonce i záporné zhodnocení.
Vždycky se zvedly
Loňský rok poprvé v historii penzijních fondů ukázal, že hodnota účastnických fondů může kolísat, respektive v některých případech jsme zaznamenali záporné zhodnocení. Nicméně nakonec situace nebyla tak špatná. Z 27 účastnických fondů jich jen sedm připsalo záporné zhodnocení. Velká většina účastníků třetího pilíře však stejně volí konzervativnější fondy, takže i přes významné poklesy na akciových trzích na svém účtu neztráceli. Ti ostatní pak vědí, že kolísání k dlouhodobým investicím patří, a předpokládají, že dlouhý horizont investování v řádu desítek let se s těmito poklesy vypořádá. Takové jsou totiž empirické zkušenosti, které lidstvo za celou dobu existence investování nasbíralo.
Všichni dobře víme, že světové trhy byly ve svojí historii několikrát postiženy velmi hlubokými krizemi. Ale vždycky se s tím vyrovnaly a dřív nebo později se vrátily na své hodnoty a dál vydělávaly. Uvedeme jeden příklad za všechny – pojďme se podívat na situaci očima amerického investora. Zatímco 1. ledna 1928 měl Dow Jonesův index hodnotu 202,4 bodu, 73 let poté, 3. ledna 2000 překročil hranici 11 000 bodů. To je nárůst o víc než 5000 procent! Kdyby se tedy americký investor před mnoha lety zalekl a své peníze neinvestoval, určitě by litoval promeškané příležitosti. Akciové trhy se totiž s otřesy vždycky vypořádají, alespoň historie zatím jinou možnost nepřipouští.
Autorka je marketingová manažerka Conseq Investment Management
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 4. 2016 18:49, kodiak medvěd
Stejně je to roztomilé, jak se tu všichni hádají o marginálie a nikomu už není divné, že jsme si po těch necelých třech dekádách "svobody" a "tržní ekonomiky" nechali vnutit a už jsme zřejmě zcela přijali za svou myšlenku, že je v pořádku, že nás stát celý život obírá o většinu toho, co vyděláme a nakonec se o nás ve stáří nedovede postarat.
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.