Po penzijní reformě Nečasovy vlády jsme tu najednou měli tři státem podporované finanční produkty, které měly Čechům pomoci akumulovat peníze na stáří. Důchodové spoření, takzvaný druhý pilíř penzijního systému, si pro naše dnešní srovnání můžeme klidně odmyslet. Na politické zadání končí dřív, než mohl pořádně začít:
Zbývají nám pak dva produkty takzvaného třetího pilíře. V obou člověk svěřuje peníze penzijním fondům a ty je investují na finančních trzích. Prvním typem penzijního fondu je takzvaný fond transformovaný, druhým pak fond účastnický. Oba vznikly před dvěma lety. Transformované fondy jsou odvozené z penzijních fondů spojených s penzijním připojištěním, pravidla ostatně zůstala tatáž – kromě toho, že do fondu už nelze vstupovat. Účastnické fondy jsou pak spojené s novým penzijním produktem, doplňkovým penzijním spořením. To má být nástupcem zakonzervovaného penzijního připojištění: počítalo se jednak s novými klienty, především zatím ale s přestupy od penzijka.
Výsledek po dvou letech? V transformovaných fondech zůstává skoro pět milionů lidí, v účastnických je zatím účast dosti hubená. Na konkrétních příkladech si ukážeme, o co potenciálně přicházejí ti, kteří pasivně zůstávají u penzijního připojištění.
Následující srovnání vychází z předpokladu, že si účastník doplňkového penzijního spoření zvolí účastnický fond životního cyklu s dynamickou strategií s průměrným zhodnocením 3,31 až 5,17 procenta ročně podle délky spoření. U penzijního spoření, tedy transformovaných fondů, se počítá s jejich aktuálním výnosem ve výši 1,5 až dvě procenta ročně, podle délky spoření. Počítáme samozřejmě i se státními příspěvky v aktuální výši, tedy se sto třiceti korunami od státu k vaší pětistovce. Státní příspěvek je pro oba produkty stejný. Kalkulovaná zhodnocení jsou samozřejmě pouze orientační a nijak garantovaná. Ale i tak vám snad přijdou zajímavá.
Nechcete spoléhat na státní důchod? Uvažte, jestli by nebylo vhodné ukládat peníze do podílových fondů. Využijte bezplatnou Hot Line investiční společnosti Conseq, partnera našeho Velkého investičního seriálu
800 900 905
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
Ten, kdo si bude měsíčně dávat 500 korun do penzijního připojištění, bude mít po deseti letech u transformovaného fondu 84 tisíc korun. Když bude investovat prostřednictvím účastnického fondu doplňkového spoření, mohl by si odnášet 93 tisíc korun. Rozdíl v měsíční rentě – pokud by se vyplácela deset roků – pak činí 75 korun. Není to rozdíl zásadní, ale je to rozdíl.
Mimochodem – pokud vám zbývá do důchodu jen deset let, dost pravděpodobně vás už nikdo nebude zvlášť přesvědčovat k přestupu, a pokud, tak ne k dynamickému fondu. Pojďme se ale raději podívat, co se stane s pětistovkami, když bude víc času. To totiž potenciální rozdíl pěkně roste.
Při desetiletém investování je rozdíl mezi měsíční rentou z penzijka a doplňkového spoření 75 korun. Když bude člověk posílat svou pětistovku do fondů 15 let, rozdíl v rentě už by mohl být 192 korun každý měsíc. V transformovaném fondu totiž člověk za 15 let člověk naakumuluje zhruba 132 tisíc korun, zatímco v účastnickém fondu 155 tisíc korun.
Význam délky investování je pak pěkně zřetelný u lidí, kteří si budou s pětistovkou měsíčně na stáří měsíc co měsíc odkládat 20 nebo až 25 let. Ti, kteří zůstanou v transformovaném fondu, dostanou za dvacet let svého investování měsíční rentu (vyplácenou po dobu deseti let) ve výši 1542 korun; celkem se dopracují ke zhruba 185 tisícům korun. Ti, kteří budou investovat s dynamickým účastnickým fondem, za svou pětistovku měsíčně dostanou, když všechno půjde jak má, po dvaceti letech každý měsíc na rentě už 2067 korun a nashromáždí si 248 tisíc korun.
„Ten obrovský rozdíl je daný délkou investičního horizontu, skutečnou délkou času, kdy si člověk na penzi spoří. A právě s ní mohou pracovat účastnické fondy, které mohou peníze klientů zhodnocovat, což ale neplatí pro transformované fondy, staré penzijní připojištění, kde jejich správci musejí bez ohledu na skutečný čas odchodů do penze svých klientů investovat vždy jen na jeden rok dopředu, a to kvůli zákonem dané garanci každoročního nezáporného výnosu,“ vysvětluje Richard Siuda.
Jeho slova potvrzuje následující srovnání. Totiž celková částka, kterou za výše zmíněných předpokladů bude mít k dispozici člověk, který bude do státem podporovaných fondů odkládat pětistovku měsíčně 25 roků. Ten si v transformovaném fondu naspoří celkem 244 tisíc korun a po dobu deseti let mu tak bude vyplácena renta ve výši 2033 korun. Pokud by tento člověk ale přešel do účastnického fondu a svou pětistovku měsíčně investoval jeho prostřednictvím, bude na stará kolena mít 379 tisíc korun: po dobu deseti let mu bude chodit renta 3158 korun. A to už je rozdíl.
Samozřejmě a pro jistotu ještě jednou: výpočty jsou založené jen na předpokladech, které nejsou nijak garantované, jsou ale založené na ověřených zkušenostech s fungováním finančních trhů.
Pozor! Všechny kalkulace, které jsou výš využity, jsou pouze modelové. Výsledky fondů nelze garantovat.
Nejen doba investování je ale podstatná. Zcela pochopitelně má na výši případné renty vliv i investovaná suma. V případě obou penzijních produktů mimo jiné také proto, že čím větší je investice, tím větší je také státní příspěvek. Ten je nejvyšší, když si člověk sám odkládá tisíc korun.
úložka | státní příspěvek
| |
| ||
300 Kč | 90 Kč |
|
400 Kč | 110 Kč |
|
500 Kč | 130 Kč |
|
600 Kč | 150 Kč |
|
700 Kč | 170 Kč |
|
800 Kč | 190 Kč |
|
900 Kč | 210 Kč |
|
1000 Kč a více | 230 Kč |
|
Podstatně ale výši výnosů ovlivňuje také investiční strategie. To je pojem, se kterým se u penzijního připojištění v podstatě nesetkáte. Investiční strategie je tu jediná: nebýt na konci roku za žádnou cenu v minusu, držet se při investování natěsno u zdi. V doplňkovém penzijním spoření je ale investiční strategie základ. Každá investiční společnost nabízí fondy s různými investičními strategiemi.
Všechny penzijní společnosti jsou povinné nabízet fond s konzervativní strategií. Ten se ovšem svými výsledky výrazně nebude lišit od transformovaných fondů penzijního připojištění. Pokud nemáte penzijní připojištění a chcete jen sbírat státní příspěvky, případně příspěvky zaměstnavatele – může to být cesta pro vás. Někde uprostřed jsou fondy s vyváženou investiční strategií a protipólem usedlých konzervativních fondů jsou fondy dynamické. Ty investují jen malou část peněz do relativně bezpečných dluhopisů a většinu do akcií. Hodnota akcií je ale náchylná k výkyvům, jejich cena může hodně růst, ale může také klesat. Proto jsou vhodné k investicím zejména na delší dobu: akciové trhy v historii zaznamenaly poklesy, za čas se z nich ale zotavily. Samozřejmě ale: je potřeba včas s tím adrenalinem začít přestávat. Aby vás důchod nepřekvapil právě v době, kdy zrovna budou akcie dole.
Lidé, kteří investují na vlastní pěst, sami s věkem ubírají plyn, postupně se zbavují majetku, u kterého jsou velká rizika výkyvů hodnoty, ponechávají si bezpečnější aktiva. U podílových fondů – včetně účastnických fondů doplňkového penzijního spoření – je velmi často možné pořídit fond, který tuhle výměnu zvládne za vás.
Například Dynamický fond s asistovanou strategií životního cyklu od společnosti Conseq, s jehož předpokládanými výnosy jsme počítali výš, je nastavený tak, že na začátku opravdu dlouhodobého investování je až devadesát procent klientových peněz v akciích. K datu odchodu do důchodu už bude veškerý jeho majetek uložený v dluhopisech.
Strategie životního cyklu se dá nakonec uplatnit i na konzervativní fondy – u Consequ může při dlouhodobém investování počáteční mix tvořit sedmdesát procent dluhopisů, třicet procent akcií. Na konci cyklu ovšem bude opět poměr akcií nulový.
Přes tyto automatizované ochranné mechanismy a přes poměrně jasnou řeč čísel ovšem zatím mnoho lidí, kteří by od penzijka přešli k doplňkovému spoření, není. „Jednoduše neexistuje jediný rozumný důvod, aby lidé, kteří si spoří na penzi, a vědí, že si budou spořit dlouhodobě, protože do důchodu půjdou za dlouho, zůstávali v systému starého penzijního připojištění, protože aniž by museli cokoli dělat navíc, v novém doplňkovém penzijním spoření, v účastnických fondech, jednoduše dostanou více peněz,“ říká Richard Siuda ze společnosti Conseq Investment Management. V důchodové komisi teď dávají hlavy dohromady a vymýšlejí, jak udělat doplňkové penzijní spoření atraktivnější. Možná se jim podaří vymyslet nějaký nerozumný důvod, jednou z myšlenek je například umožnit z účastnických fondů předčasný výběr, obdobu výsluhové penze u penzijního připojištění. Je sice pravda, že po výsluhové penzi, tedy k předčasnému výběru, u penzijka zatím sáhl málokdo – ale je to svého druhu jistota. A po pocitu jistoty, jak vědí v reklamních agenturách, všichni bažíme. Třeba tedy nerozumný důvod převáží nad rozumnými.
O plánovaných změnách v doplňkovém penzijním spoření píšeme zde:
Pokud už jste zjistili, že jenom šetřit nestačí, a chtěli byste se začít rozkoukávat ve světě investic pro obyčejné lidi, je tu právě pro vás náš nový Velký investiční seriál:
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 11. 2014 8:04, Carmen
Vážené publikum, otevíráme nový "masážní saloon". To staré penzijko je nanic a tak urychleně přestupte do našich nových, krásných, vytuněných, nejvýhodnějších a téměř garantovaných DPS III. pilířů. Určitě se to vyplatí - jenom nikde neříkejte, že pouze nám.
A je to tady, počet klientů ve fondech ubívá, noví se do DPS nehrnou a tak zaútočíme ve všech sdělovacích prostředcích na současné transformované fondy. Není toho boha aby to nevyšlo. A s tím Potůčkem v důchodové reformě to s pomocí odboráře Samka nějak uhrajem, že ...
Váš téměř nezávislý Suida.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 11. 2014 9:21, Václav Bednář
Dobrý den,
evidentně tématu nerozumíte.
Zkoušel jste si někdy vzít k ruce kalkulačku a spočítat, kolik naspoříte ve starém penzijku, jaká bude hodnota peněz díky inflaci a jakou díru mezi důchodem a potřebou/standartem budete muset zalepit? Pokud ano, tak přijdete na to, že Vám peníze ze starého penzijka vydrží tak na 2-3 roky a to ještě ve chvíli kdy vám PF budou připisovat 2% ročně (což nebudou). Reálně si tak z nich klidně vytáhnete méně, než jste vložili (bez státní podpory). Na vinně jsou velice omezené možnosti pro investování.
Pokud Vám do penze zbývá např. 5 let, klidně zůstaňte ve starých fondech. Ale pokud je to více, rozhodně stojí za uvážení přejít do systému, který vám umožní investovat do agresivnějších nástrojů a tak zvýšit výnos.
Hodně zjednodušený výpočet. Pokud dnes potřebujete k udržení standardu 25000 a důchod je 12000, budete dokrývat penzijkem měsíční deficit 13000. Za 20 let bude důchod cca 15000, ale vaše potřeba díky 2% inflaci něco přes 37000, dokrývat tak budete muset 22000. Vzhledem k tomu, že drtivá část republiky se "spoří" 500+ státní podporu, tak na konci budou mít cca 600-700 tis. Na jak dlouho jim peníze vydrží?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.