Takzvané registry dlužníků, přesněji registry klientských informací nebo úvěrové registry, dostanou od roku 2016 jasná pravidla. Skončí tak dosavadní nejistota, zda mohou lidé vzít zpět svůj souhlas se zpracováním osobních údajů v nich. Chybějící úpravu přináší novela zákona o ochraně spotřebitele, respektive pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka (ANO). Po středečním schválení poslanci teď novela míří do Senátu.
Vondráčkův návrh reaguje na spor mezi Úřadem pro ochranu osobních údajů a sdružením Solus, v jehož registrech sdílejí údaje o svých klientech úvěrové společnosti, mobilní operátoři nebo třeba energetické firmy.
Většinou nejvíc ušetříte, když nekoupíte. Ale jsou i půjčky nezbytné a jsou půjčky, které si na sebe vydělají. Pokud úvěr vážně potřebujete, nechejte si porovnat nabídky. A pokud bude půjčka nesmysl, řekneme vám to.
Úřad vyhověl v říjnu roku 2013 stížnosti klienta, který předtím neúspěšně žádal sdružení Solus o výmaz z takzvaného negativního nebankovního registru (obsahujícího informace o lidech, kteří jsou nebo byli v prodlení se splácením). Podle úřadu jednalo sdružení v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Solus s tím ale nesouhlasí a „odvolal“ se k soudu. O správních žalobách dosud Městský soud v Praze nerozhodl.
„Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů může člověk kdykoliv odvolat svůj souhlas a provozovatel registru je potom povinen údaje z registru odstranit. Podle tohoto výkladu je vedení údajů v registrech pro subjekty (spotřebitele – pozn. red.) zcela dobrovolné,“ připomíná Vondráček.
Je proto podle něj nezbytné upravit provozování registrů zákonem tak, aby v nich bylo možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. „Registry jsou užitečné jak pro samotné firmy, tak i pro spotřebitele. Slouží jako forma prevence předlužení spotřebitelů,“ vysvětluje svůj – úspěšně prosazený – návrh.
Zákon lidem umožní odmítnout zařazení do takzvaného pozitivního registru, v němž společnosti sdílejí informace o závazcích a smlouvách, které jejich zákazníci řádně plní. Typicky o lidech, kteří si vzali úvěr, ale nejsou v prodlení se splácením.
Přestože firmy nebudou potřebovat souhlas klientů ke sdílení informací o nich, neměli by se lidé dostat do situace, kdy nebudou vědět o negativním zápisu v registru. Firmy je o něm budou muset informovat. „O spotřebiteli by tedy byl v registru veden údaj (o nesplácení), o němž by nevěděl a jehož vedení v registru by neměl možnost zabránit tím, že příslušný dluh splní,“ vysvětluje poslanec.
Zákon nyní také jasně uvede, jaké údaje smějí firmy v registrech sdílet, a dává jim vyloženě svolení identifikovat klienty podle rodného čísla. Zároveň jim také nařizuje, že tyto údaje smí využívat jen pro prověření bonity a důvěryhodnosti klientů.
Novela zákona míří i na „falešné“ registry, jako je například Centrální registr dlužníků (CERD). „Regulací činnosti registrů zákonem bude zároveň vytvořena překážka proti – v současné době častému – předstírání existence registru, který následně slouží k tomu, aby od spotřebitelů byly vylákány platby za výpisy o bezdlužnosti a podobná plnění, která pro ně nemají faktickou hodnotu,“ vysvětluje to Vondráček obecně. Přesně přitom vystihuje činnost CERD, na který jsou dosud české úřady krátké.
Registry budou smět provozovat pouze neziskové organizace a musí se do nich zapojit vždy alespoň deset bank, úvěrových společností nebo jiných platebních institucí. „To by mělo garantovat, že údaje v registru budou mít určitou relevanci. Navíc by úprava měla podpořit vznik pouze velkých registrů, které bude jednodušší kontrolovat. Nebude tedy možné vytvářet malé lokální registry o několika položkách, které by mohly být snáze zneužitelné,“ vysvětluje Vondráček.
Zákon také jasně stanoví, že údaje v registrech mohou být zapsány po dobu, po kterou závazek (typicky úvěr) trvá, a dále po dobu tří let po jeho splacení, popřípadě jeho jiném ukončení (například promlčením nebo vypořádáním v insolvenčním řízení). Například Nebankovní registr klientských informací, který sdílí údaje úvěrových společností, dnes údaje uchovává čtyři roky po skončení závazku. Pokud nedošlo k uzavření smlouvy, bude moci registr obsahovat údaje nejdéle po dobu tří měsíců.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
