Do Sněmovny míří společný návrh poslanců Heleny Langšádlové (TOP 09), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Chvojky (ČSSD) a Marka Bendy (ODS), aby byly výrazně omezeny náklady řízení u takzvaných bagatelních pohledávek, tedy u sporů o částky do deseti tisíc korun. Náklady řízení inkasuje při vymáhání pohledávky věřitel na služby právníků.
„Nijak nezpochybňujeme, že dluhy se musí platit a je potřeba je důsledně vymáhat. Není ale možné, aby si z problémů dlužníků, a to nejenom z řad sociálně potřebných občanů a seniorů, dělaly zlatý důl některé advokátní kanceláře a nepoctivé úvěrové společnosti," vysvětluje Helena Langšádlová.
Kritici však návrhu vyčítají, že může věřitelům výrazně ztížit přístup k právu. Mezi věřiteli přitom mohou být i "obyčejní lidé“.
„Občanovi, který by se domáhal svých práv, by v případě přijetí novely nikdo nenahradil jeho náklady spojené s právní pomocí. Systém by tak přál těm, kteří poškozují práva jiných, a dával by jim jistotu, že jim to projde a nikdo po nich nebude nic vymáhat,“ říká Roman Mikluš, ředitel společnosti VašeNároky.cz.
S argumentací kritiků nesouhlasí nezisková organizace Člověk v tísni, která proti dluhovému byznysu v Česku bojuje dlouhodobě a podporuje iniciativu poslanců. Na jejich straně je také Česká bankovní asociace. Ta podle slov náměstka výkonného ředitele Jana Matouška nemá zájem na tom, aby byl dlužník - tedy případný klient banky - zatížen neadekvátním nárůstem dluhu.
Poslanci chtějí snížit náhrady nákladů především u takzvaných formulářových žalob, které jsou nejproblematičtější a nejčastější, a to na 600 korun. Zákon by přitom i nadále umožňoval „přístup k právu“ pro všechny, jen by podle nich změnil zaběhnutou praxi, kdy věřitelé podávají platební rozkazy včetně vysokých náhrad a soudní úředníci jim je přiznávají.
Jak upozorňuje Daniel Hůle z Člověka v tísni, tato praxe u soudů pokračuje i po několika nálezech Ústavního soudu, který například loni v květnu zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku ministerstva spravedlnosti. Podle Hůleho soudy rozhodují jinak, jen pokud dlužník podá proti nařízenému platebnímu rozkazu odpor - pak se věřitel u formulářové žaloby vysokých náhrad nedočká. "Většina dlužníků se však takto nebrání, protože se ztrácí ve složitosti práva,“ vysvětluje Hůle.
Příkladem je spor o dluh ve výši „jen“ 1020 korun. Podle výpočtů z poslaneckého návrhu mohou nyní věřitelé za právní služby inkasovat celkem 6700 korun. Pokud by omezení prošlo, klesla by odměna opravdu citelně - v základu na zmíněných 600 korun.
Kdyby návrh poslanců prošel, tak se proces obrátí. Soudy budou automaticky přiznávat minimální náhrady (600 korun), ale věřitelům zůstane možnost žádat soudy o skutečné náhrady nákladů na právní služby. Práva „obyčejných lidí“ by tedy neměla být dotčena.
Celý článek najdete na webu Aktuálně.cz.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
