Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Past na děti z děcáku: Jsem odhodlaná jít do Štrasburku, říká advokátka

| rubrika: Rozhovor | 13. 3. 2013 | 12 komentářů
Je specialistkou na obchodní a pracovní právo, poskytuje služby velkým klientům a korporacím. Teď vyráží do boje proti zmetku v českém zákoně a nesmyslným dluhům za popelnice, kvůli kterým začínají děti z dětských domovů dospělý život „v péči“ exekutora. Přečtěte si rozhovor s advokátkou Alenou Vlachovou.
Past na děti z děcáku: Jsem odhodlaná jít do Štrasburku, říká advokátka

Absurdní situace, kterým nás vystavují naši zákonodárci, můžou někdy člověka vést k pousmání, třebas trpkému. Někdy ale úsměv na tváři zamrzne i největšímu cynikovi. O jednom takovém případu jsme psali před půl rokem.

Nyní se k případu vracíme rozhovorem s člověkem z nejpovolanějších.

Specialistka na obchodní a pracovní právo začne hájit děti z dětských domovů… Jak to přijde?

Vlastně to byla náhoda. Loni v červnu jsem balila na dovolenou a u toho četla Respekt. Zaujal mě jeden čtenářský dopis. Paní Štůlová, kterou jsem tehdy vůbec neznala, se v něm vyjadřovala k článku o advokátovi Sokolovi. Jmenoval se Vzhůru, Sokole a zabýval se mimo jiné tím, jak doktor Sokol vymáhá pohledávky dopravního podniku od černých pasažérů, které mnohonásobně narůstají o velké náklady spojené s právním zastoupením a exekucí. Paní Štůlová reagovala na jeho vyjádření, že dlužníci mají mlčet a platit, protože je jejich problém, že se sami zadlužili. Napsala, že ví o dlužnících, kteří vězí po kolena v dluzích, aniž by je napáchali. A že by jim možná doktor Sokol – jako odborník na tuhle problematiku – dokázal pomoct, protože ostatní právníci, se kterými se radila, jsou bezradní a tvrdí, že se s tím nedá nic dělat.

Na mysli měla děti, které opouštějí dětské domovy…

Přesně tak, děti, které vycházejí z dětských domovů a dozvídají se, že mají několikatisícový dluh na poplatku za komunální odpad. V obci, ve které většinou vůbec nežijí a kde žádný odpad nikdy neprodukovaly. Jen proto, že se narodily a mají trvalé bydliště u svých biologických rodičů – tedy rodičů, kteří se o ně nestarají a poplatek za odpad za své děti neplatí. Jakmile dosáhnou děti plnoletosti, obec začne dluh vymáhat na nich. 

Alena Vlachová

Vystudovala Právnickou fakultu a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Působila v pražské pobočce renomované mezinárodní advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES. Podílela se zejména na poskytování právního poradenství v oblastech řešení sporů, řízení před soudy a rozhodčími orgány (včetně mezinárodních arbitráží), právní due diligence a správního a daňového řízení, včetně řízení ve správním soudnictví o žalobách proti rozhodnutí orgánů veřejné správy a řízení před Ústavním soudem o ústavních stížnostech.

V současnosti se specializuje na poskytování komplexního právního poradenství v oblasti zastupování klientů v řízení před soudy a rozhodčími orgány, v exekučním a insolvenčním řízení a v oblasti správního soudnictví a řízení o ústavních stížnostech. Zaměřuje se rovněž na oblast korporátního práva, nemovitostí a správního řízení (včetně daňového).

Je také jednou z mentorek Dne rovnosti platů, jehož letošní ročník se koná za měsíc a kousek.

Equal Pay Day neboli Den rovnosti platů

Equal Pay Day neboli Den rovnosti platů

Equal Pay Day je celosvětová akce, která má za cíl upozornit na rozdíly v platech mužů a žen; v České republice například ženy vydělávají o 26,2 procent méně než muži.

Čtvrtý český ročník Dne rovnosti platů opět pořádá nezisková organizace Business and Professional Women. Akce se koná 24. dubna 2012 v hotelu Clarion a nabízí bohatý kulturní program, módní přehlídky, ale je také dobrou příležitostí k „páchání dobrých skutků“. Business and Professional Women totiž podporují Nadační fond Plaváček, který pomáhá nadaným a talentovaným dětem z dětských domovů.

Stejně jako v minulých ročnících se mohou návštěvnice akce setkat prostřednictvím mentoringu s úspěšnými manažerkami a podnikatelkami z různých oborů. 

O jaké sumy se jedná?

Horní hranice poplatku za odpad dosahovala ještě nedávno pětistovky, teď už tisícikoruny. Většina obcí vybírá pět set korun za rok. Zákon platí deset let. Za tu dobu to dá u jednoho dítěte pět tisíc. Navrch penále – obec má právo poplatek až ztrojnásobit. K tomu ještě mohou přibýt náklady na právní zastoupení a exekuci. Snadno se celkově vyšplháte třeba k dvaceti tisícům. Pro dítě, které vyhází z dětského domova, nepředstavitelná suma.

Vraťme se ještě k paní Štůlové. Co se dělo dál?

Vyhledala jsem si ji na internetu a zjistila, že je ředitelkou Dětského domova v Boskovicích. Zvedla jsem telefon a zeptala se jí, jestli se jí doktor Sokol náhodou už neozval. Prý ne. Vysvětlovala mi, že už je z toho zoufalá, protože jí všichni právníci tvrdí, že se s tím nedá nic dělat, že takový je zkrátka zákon. Tak jsem jí řekla, že jsem advokátka a že bych jí a „jejím“ dětem chtěla zkusit pomoct. Naštvalo mě, že naši zákonodárci přijmou zákon, podle kterého vzniká dítěti dluh jen kvůli tomu, že se narodí, – a že nemá žádnou šanci se bránit.

Co jste podnikla?

Začala jsem zastupovat jednu slečnu z boskovického dětského domova. Už jí bylo osmnáct a mohla mi podepsat plnou moc. Další problém totiž vězí v tom, že dokud jsou děti nezletilé, mají své zákonné zástupce a těmi jsou ve většině případů právě jejich biologičtí rodiče, i když se o děti nestarají. Jen málokdy jsou rodiče zbaveni rodičovských práv a dítěti je ustanoven jiný zákonný zástupce. Abych mohla děti v řízení o místním poplatku zastupovat, museli by mě k tomu zplnomocnit. Takže zatím většinou musíme čekat, až dítěti bude osmnáct. Brzy jsem ale zjistila, že nejde o problém jednotlivých dětí, který by byl řešitelný individuálně. Problém je v celém systému, respektive v naprosto absurdním zákoně.

Co přesně je v zákoně o místních poplatcích za potíž?

Každá obec může podle zákona místní vyhláškou určit výši poplatku za odpad. Naprostá většina obcí ho tedy, jak už jsem zmiňovala, stanovila na pět set korun ročně. Jedná se vlastně o daň z hlavy, protože podle zákona o místních poplatcích je poplatníkem tohoto poplatku každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území obce. Trvalý pobyt má přitom každý, například i bezdomovci, kteří jsou hlášeni na obecním úřadě. Platit musí každý, bez ohledu na to, zda v obci skutečně bydlí, a bez ohledu na věk – takže včetně kojenců a batolat. Zákon je napsaný tak, že dluh na poplatku není dluhem rodičů, ale dítěte.

Poplatky za odpad ale přece platí i dětský domov.

Samozřejmě, takže dětem z dětského domova ho stát účtuje v podstatě dvakrát. Zásadní problém také je, že o dluhu, který jim nasekali rodiče, děti z dětského domova vůbec nevědí a nemají možnost řešit ho včas. V daňovém řízení totiž obec jedná s jejich zákonným zástupcem, tedy s jejich rodiči. Doručuje jim platební výměry, které si většinou ani nepřevezmou, takže se doručují takzvaným vyvěšením na úřední desce – tím se považují za doručené, nabývají právní moci a slouží jako exekuční titul. Děti, které žijí třeba desítky kilometrů daleko v dětském domově, o tom nemají tušení. Dokud domov v dospělosti neopouští.

Mají obce nějaké zákonné možnosti, jak tomu zamezit?

Zákon jim umožnuje určitou část občanů od poplatku osvobodit, v naprosté většině případů ovšem této možnosti nevyužívají. Například město Brno teprve od letošního roku osvobodilo od poplatku děti z dětských domovů. Nejspíš v reakci na to, že jsme s paní Štůlovou začaly případy konkrétních dětí řešit a na problém magistrát upozorňovat. Celých deset let, po které u nás zákon o místních poplatcích platí, ale ve vztahu k dětem z dětských domovů postupovali stejně jako ostatní města a obce.

Jak to vypadá s konkrétními kauzami dětí, které řešíte?

V případě první klientky jsem podala odvolání proti platebním výměrům. Obec je považuje za pravomocné, protože lhůta pro odvolání už pominula. Já ale tvrdím, že ještě uběhnout nemohla. Poplatek za děti totiž měli platit rodiče – to vyplývá z rodičovské odpovědnosti. Čili mají s dítětem v tomto smyslu konflikt zájmů a v takovém případě nemohou dítě v řízení zastupovat. Správce daně pak musí poplatníkovi ustanovit pro řízení opatrovníka. Takže podle mého názoru je odvolání podané včas, protože platební výměry doručili až mně, když jsem oznámila, že jsem převzala právní zastoupení dítěte. Předtím nebyly platební výměry řádně doručené, protože děti nebyly řádně zastoupené.

Jak se k tomu staví obec?

Mé odvolání odmítli s tím, že je podané opožděně. Proti tomuto rozhodnutí jsem se musela znovu odvolat a teď to tedy řeší Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zatím jde vlastně pouze o procesní otázku včasnosti podaného odvolání.

Co další případy?

Kromě dalších se zabývám i případem chlapce, kterému byl jeden z platebních výměrů doručen přímo ke mně, takže problém se  lhůtou pro odvolání odpadá a bude se konečně řešit věcná stránka problému. Zásadní ovšem je, že jeho dluh vznikl před červencem 2012, kdy se zákon a celá situace trochu změnily. Argumentaci stavím na tom, že zákon o místních poplatcích, který vůbec nerozlišuje věk poplatníka a hovoří jen o fyzické osobě, která má na území obce trvalý pobyt, je v rozporu s Ústavou a naším ústavním pořádkem, nebo přinejmenším je v rozporu s nimi způsob, jakým obce tato ustanovení vykládají a aplikují.

V jakém smyslu?

Součástí našeho ústavního pořádku totiž je i Úmluva o právech dítěte. Základní zásadou je, že ve veškeré činnosti státu, včetně činnosti zákonodárné a správní, tedy včetně vyměřování poplatků za odpad, musí být zájem dítěte na prvním místě. Ze zákona o rodině také vyplývá, že rodiče jsou na základě své rodičovské odpovědnosti povinni do doby zletilosti dítěte spravovat jeho finanční záležitosti – tedy platit za něj daně, poplatky a hospodařit s jeho majetkem. Ústavní soud navíc už mnohokrát judikoval, že orgány státu nemohou ustanovení zákona vykládat úzce a formalisticky, ale musejí ho vykládat v komplexu celého právního řádu. Jednoznačně mi z toho vyplývá, že buď je v rozporu s Ústavou samotné znění zákona, nebo přinejmenším jeho aplikace obecními úřady – které by zkrátka měly poplatek za děti vyměřovat přímo jejich rodičům.

Anketa

Potkáváte se s pastmi, pastičkami, naschvály a hloupými opomenutími v zákonech?

Jaké si dáváte šance na úspěch?

Na úrovni místní samosprávy si moc velké šance nedávám. Obce jsou zkrátka zvyklé řídit se pouze doslovně zákonem, většinou jim chybí širší náhled. Jen těžko lze od nich očekávat, že by aplikovaly zákon i trochu jinak, než je v něm výslovně napsáno. Takže si myslím, že to budeme muset řešit u správních soudů. V prvním stupni jsou to krajské soudy. Tam asi bude záležet na konkrétním senátu. I právníci mají různé přístupy a názory, takže si výsledek netroufám odhadnout. Vyšší šance si dávám u Nejvyššího správního soudu, tam už jsou soudci obvykle schopni posuzovat věc víc komplexně, z různých hledisek, a v kontextu ústavního pořádku i mezinárodních smluv o lidských právech. Totéž platí pro Ústavní soud, kam se lze poté obrátit s ústavní stížností. V případě krajní nutnosti zbývá ještě Evropský soud pro lidská práva. Kdybych docílila úspěchu až tam, mohlo by to pro Českou republiku znamenat i pěknou mezinárodní ostudu – kdyby se ukázalo, co všechno je tu možné. Jsem ale odhodlaná dotáhnout to až tam.

S kolika dětskými domovy zatím spolupracujete?

Zatím se jedná o dva dětské domovy, jsem ale otevřená spolupráci i s dalšími. Nabízím bezplatnou pomoc všem dětem z dětských domovů, které se do takové těžké situace bez vlastního přičinění dostaly, kvůli nezodpovědnosti rodičů a především kvůli špatnému zákonu.

Zmínila jste, že loni v červenci se zákon trochu změnil.

Bohužel se opět potvrdilo, že cesta do pekel bývá často dlážděna dobrými úmysly. Část poslanců chtěla problém dětí z dětských domovů a jejich absurdních dluhů za popelnice řešit, ve výsledku se však po přijetí novely situace možná ještě zhoršila. Obhajoba dětí se tím může značně zkomplikovat.

O tom, co se v českém zákoně změnilo, jaké další absurdity se v českém právním řádu najdou a co se možná bude měnit dál, se dočtete v druhém díle rozhovoru s advokátkou Alenou Vlachovou. Neskončila totiž u toho, že poškozené děti zastupuje. Rozhodla se také zasáhnout do legislativního procesu a získat ve Sněmovně podporu pro změnu nesmyslného zákona. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+148
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 3. 2013 7:07, Z. Bouchnerová

Dobrý den, chtěla bych sdělit, že si velice vážím lidí, jako je paní Vlachová. Zároveň paní Vlachové i dětem z dětského domova držím palce.

Reagovat

 

+64
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

14. 3. 2013 12:38

POZOR narodilo se dítě - teď musí všechno okolo jít stranou. Pro děti všechno a ty z děcáků zvlášť

Reagovat

 

-24
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

29. 9. 2015 | 21:53

Jdi stranou, ty můro nedobrá. více

20. 3. 2013 | 16:21 | Jitka

Nevíte o čem mluvíte,přála bych vám být ve stejné situaci...Už tím,že jste z dětského domova,máte ztížený vstup do života.Bez peněz,většinou bez rodiny a ještě s dluhy,za které nemůžete...Připadá vám to normální?Mně ne......více

14. 3. 2013 | 12:38

POZOR narodilo se dítě - teď musí všechno okolo jít stranou. Pro děti všechno a ty z děcáků zvlášť více

14. 3. 2013 | 12:24

Poplatek za odpady je sice daň, ale vybírá se jen v tom případě, pokud je stanoven obecně závaznou vyhláškou. A tuto vyhlášku schvaluje místní zastupitelstvo, které je povinno se řídit zákonem o místních poplatcích. Zde v...více

13. 3. 2013 | 20:54 | J.Bubla

Našimi radními oblíbený poplatek za popelnice je daňovým zákonem zařazen jako daň. Tentýž zákon upravuje jak se daně spravují. Každý poplatník má mít svůj daňový účet kde se sleduje plnění jeho povinností. Také je v něm podrobně...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kapitálové trhy, Riziko, Fondy národní, česká spořitelna, fintech, eet, elektronická evidence tržeb, lime, hrubý příjem, Michal Nebeský, odpracovaná doba, krása, Sparta, portfolio turnover rate, pracovní tábor, exekutor, kancelářské prostory, zdeněk holeček

2AI4917, 2B70026, 4AI0297, 2SK4714, 2SK4714

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK