Investiční web (IW): Akciové trhy lámou rekordy, dluhopisy na tom však v minulém roce také nebyly vůbec špatně...
Richard Siuda (RS): Dluhopisy měly také "super rok". V prvním čtvrtletí české dluhopisy oslabovaly a likvidita skoro úplně "vyschla", protože zahraniční investoři utíkali pryč, s tím jak eskalovaly problémy v Maďarsku. Jak se však situace postupně uklidňovala, a k tomu ještě poklesly úrokové sazby, dluhopisy byly znovu na koni a jejich ceny slušně rostly.
IW: Co bude dál? Porostou ještě ceny českých státních dluhopisů?
RS: Český státní pětiletý dluhopis vynáší pod tři procenta, což ukazuje, že jsou výnosy už docela nízko. Myslíme si proto, že další prostor pro růst cen dluhopisů je omezený a naše strategie začíná upřednostňovat dluhopisy s kratší dobou splatnosti. Jiná situace je u firemních dluhopisů, tam si myslíme, že mohou investoři ještě stále zajímavě vydělat.
IW: Mluvíte o korporátních dluhopisech. Z čeho může dnes drobný investor vybírat? Jaké má možnosti - přímý nákup, eventuálně podílový fond?
RS: V zásadě má několik možností. V České republice je několik fondů, které se specializují na investice do firemních dluhopisů. V nabídce jsou také fondy peněžního trhu, které ve svých portfoliích mají konzervativnější firemní dluhopisy se splatností například jednoho roku. Alternativou ke kolektivnímu investování je přímý nákup dluhopisů.
IW: Jak je to možné? Dluhopisy obecně požadují vysokou vstupní investici, někdy v řádu milionů korun?
RS: Ano, máte pravdu, protože pro většinu emitentů (pozn. vydavatelů dluhopisů) není zajímavé vydávat dluhopisy v menším objemu, protože je to pro ně administrativně složitější a nákladnější. Jsou však výjimky. V současnosti nabízíme jeden ve spolupráci ze Citibank.
IW: Čím je atraktivní?
Jedná se dluhopis se splatností pět let a průměrným výnosem 3,8 % ročně, což například oproti již zmiňovanému státnímu dluhopisu je v průměru skoro o procento více.
IW: Vyšší výnos je vždy kompenzován vyšším rizikem...
RS: Vyšším rizikem je kreditní riziko emitenta, tedy pravděpodobnost krachu Citigroup ve srovnání s pravděpodobností krachu ČR. Ale bavíme se o společnosti, která patří mezi největší finanční společnosti na světě, jejímž akcionářem je stále americká vláda a rating od S&P je A, tedy investiční (nespekulativní) stupeň, jen o stupeň lepší ve srovnání s A+ ratingu ČR.
IW: Co to je tedy za formu investice? K čemu je to alternativa?
RS: Je to alternativa k dlouhodobým termínovaným vkladům nebo spořícím účtům. Dále pak ke klasickým dluhopisovým fondům, ale na rozdíl od nich tento dluhopis nabízí garantovaný výnos.
IW: Důležitý parametr je schopnost rychlé přeměny do hotovosti. Jak to bude s likviditou?
RS: Citibank a naše společnost budou zajišťovat sekundární obchodování. Laicky řečeno, umožníme investorům dluhopisy kdykoliv předčasně prodat.
IW: V současnosti to vypadá, že se po delší době zastavuje příliv peněz do dluhopisových fondů a investoři si "konečně všimli" obrovského růstu na akciích a pomalu mění preference. Nebojíte se, že přicházíte s nabídkou dluhopisů trošku pozdě?
RS: Takto bych to určitě neviděl. Je sice pravda, že investoři se často rozhodují podle zpětného zrcátka, a proto se nyní objem investic do akciových fondů zvyšuje, ale tento dluhopis určitě nekonkuruje akciím. Je to totiž nabídka určená vyloženě konzervativním investorům, kteří hledají málo rizikovou investici, pokud možno s garancí jistiny, nebo i garancí výnosu. A to jistě nejsou stejné peníze, které směřují do akcií. Samozřejmě, pokud bychom stejný dluhopis nabídli před rokem, mohl by nést i kolem sedmi procent, ale upřímně, jaká byla tehdy ochota investovat do firemních dluhopisů? Odpovím si - nulová.
IW: Když se podíváte na statistiku přílivu a odlivu peněz do fondů, jak to v Česku vypadá?
RS: Objem majetku ve správě fondů se meziročně snížil, a to přesto, že trhy doslova letěly nahoru.
IW: Proč? Reagují investoři s určitým zpožděním?
RS: Kdyby byly nulové přílivy a nulové odlivy peněz do fondů, tak by objem majetku ve fondech, vzhledem k tomu, že trhy rostly, musel stoupat. Tak to však nebylo a investoři z fondů peníze stále vybírali a přesouvali na běžné a spořící účty, případně "pod polštář". Z toho se dá vyčíst, že lidé ještě nepřímo reagovali na krizi na trzích o rok dříve. Důležité je, že se to netýkalo jen drobných investorů, ale peníze z trhu stahovali i velcí institucionální hráči, například penzijní fondy nebo pojišťovny.
Proč není investování zase tak komplikované? Čtěte zbytek rozhovoru na serveru investičníweb.cz .
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
