Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo doplatí na možnou krizi státních dluhopisů? Je vás dost.

| rubrika: Analýza | 1. 3. 2010 | 10 komentářů
Kdo doplatí na možnou krizi státních dluhopisů? Je vás dost.
Na případný růst výnosů českých státních dluhopisů z důvodu pokračujícího zadlužování státu by doplatily zejména penzijní fondy, dluhopisové fondy, IŽP a KŽP.

Investoři do dluhopisů nesou tři hlavní rizika – úrokové, kreditní a likviditní. Všechna tři rizika jsou zohledněna ve výnosu dluhopisu. Při růstu zmíněných rizik roste požadovaný výnos a klesá cena dluhopisu.

Úrokové riziko u drženého dluhopisu znamená nebezpečí, že centrální banka zvýší základní úrokovou sazbu, a to neočekávaně nebo více, než trh očekával. Kreditní riziko je termín pro možnost zvýšení pravděpodobnosti neplnění závazků ze strany emitenta dluhopisu (nedodrží splátky úroků či jistiny). Riziko likvidity reflektuje nebezpečí „vyschnutí“ trhu. Na trhu se nenajde v daný moment kupující a držitel dluhopisu jej nemůže prodat, přestože chce.

Během finanční krize utíkali investoři z korporátních dluhopisů a dluhopisů rozvíjejících se zemí do státních dluhopisů rozvinutých zemí. Vnímali kreditní riziko a riziko likvidity u prvních dvou zmíněných skupin dluhopisů jako zvyšující se. Státní dluhopisy rozvinutých zemí (USA, západní Evropa, Japonsko, Austrálie) byly z pohledu pravděpodobnosti nesplacení nebo nemožnosti okamžitého odprodeje investory považovány za bezpečné. V souvislosti s poklesem výnosu (růstem ceny) státních dluhopisů rozvinutých zemí se během vrcholu finanční krize a po něm mluvilo o bublině v cenách státních dluhopisů z důvodu úrokového rizika. Část analytiků předpovídala po mohutné monetární a fiskální expanzi růst inflace a růst úrokových sazeb. Pro investory, kteří nakoupili státní dluhopisy zemí eurozóny či USA při výrazně stlačených výnosech (vysokých cenách), by to znamenalo hluboké ztráty. Při inflačním vývoji by došlo ke zhroucení cen státních dluhopisů.

Graf 1: Vývoj ceny dluhopisu při změnách výnosu (10letý)

Vývoj ceny dluhopisu při změnách výnosu (10letý)

Jak se mění cena 10letého dluhopisu s výnosem 5 % při růstu, resp. poklesu, požadovaného výnosu.

Kdo jsou "PIGS"

Období od jara 2009 do začátku roku 2010 nedalo analytikům předpovídajícím růst úrokového rizika za pravdu. Výrazné zvýšení inflace a tím i úrokových sazeb ve střednědobém horizontu je stále považováno za málo pravděpodobné. Úrokové riziko zohledněné ve výnosu dluhopisů ze svých nízkých hodnot zatím neroste.

Objevila se však jiná zajímavá věc. U státních dluhopisů některých zemí eurozóny výrazně vzrostlo během uplynulých několika měsíců kreditní riziko. Konkrétně jde o Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko. Této skupině přiřadili obchodníci na dluhopisových trzích z legrace akronym PIGS (Portugal, Ireland, Greece, Spain; „pigs“ – anglicky prasata). Důvodem růstu kreditního rizika u těchto zemí jsou špatné fiskální vyhlídky. Nebezpečí neschopnosti splácet státní dluhopisy u nich podle analytiků roste.

Mediálně nejznámější je Řecko. Jeho dluhopisy byly na dluhopisových trzích potrestány nejvíc. V období od října 2009 do začátku února 2010 vzrostl roční výnos 10letého řeckého státního dluhopisu z 4,5 % na 7,25 %. Nadvýnos nad 10letý německý státní dluhopis se během stejného období zvýšil z 1 % na 4 %. Řecký stát musí u svých emisí státních dluhopisů nyní zaplatit na úrocích o 4 % ročně víc než Německo, jehož státní dluhopisy jsou považovány za nejbezpečnější v eurozóně. U ostatních výše zmíněných problémových zemí eurozóny zatím nedošlo k tak výraznému zvýšení výnosů státních dluhopisů z důvodu růstu kreditního rizika jako v případě Řecka. Nikdo již ale nepochybuje o skutečnosti, že v eurozóně dochází na dluhopisových trzích k disintegraci. Vývoj veřejných financí v některých zemích je považován za relativně bezpečný, v jiných zemích naopak za silně nebezpečný.

Graf 2: Vývoj ceny dluhopisu při změnách výnosu (5letý)

Vývoj ceny dluhopisu při změnách výnosu (5letý)

Jak se mění cena 5letého dluhopisu s výnosem 5 % při růstu, resp. poklesu, požadovaného výnosu.

Dopady růstu rizika

K veřejnosti se informace o růstu kreditního rizika zpravidla dostávají v podobě zpráv o snížení ratingu dané země. Přestože se váha výroků ratingových agentur snižuje, neboť před finanční krizí udělovaly nejvyšší rating AAA i firemním dluhopisům, které se následně ukázaly jako velmi rizikové, u státních dluhopisů mají stále poměrně dobrou vypovídací schopnost a trhy se ratingem do značné míry řídí.

Jaké dopady má pokles ratingu (růst kreditního rizika) z pohledu investorů do daných dluhopisů? Pokles ratingu (růst kreditního rizika) znamená zvýšení výnosu dluhopisu. Zvýšení výnosu znamená pokles ceny dluhopisu.

Citlivost ceny dluhopisů na změny výnosu ukazují grafy 1 a 2. Například aktuální cena 100 u dluhopisu se splatností 10 let a ročním kuponem 5 % (tj. dluhopis s výnosem 5 %) poklesne při růstu výnosu na 10 % na cenu 70 (graf 1). Při zvýšení výnosu o 5 % klesá cena 10letého dluhopisu o 30 %. Naopak při poklesu výnosu cena dluhopisu roste. Například o 25 % při poklesu výnosu z 5 % na 2 % u 10letého dluhopisu (graf 1). U dlouhých dluhopisů (např. 10letých) je citlivost ceny dluhopisu na změny výnosu poměrně vysoká. Při skokovém růstu kreditního rizika proto může být hodnota investice v takovém dluhopisu dosti volatilní.

Tab. 1: Státní dluhopisy ČR podle držitele

Nefinanční podniky1,1 %
Finanční instituce69,7 %
….centrální banka4,1 %
.…ostatní měnově finanční instituce*36,1 %
.…ostatní finanční zprostředkovatelé**2,5 %
.…pomocné finanční instituce0,9 %
.…pojišťovací společnosti a penzijní fondy26,0 %
Vládní instituce2,3 %
Domácnosti1,1 %
Neziskové instituce sloužící domácnostem0,1 %
Nerezidenti25,7 %
Celkem100,0 %
Zdroj: MF ČR. Data k 31.12.2009.
*Komerční banky.
**Mimo pojišťovacích společností a penzijních fondů.

U dluhopisů s kratší splatností je citlivost ceny na změnu výnosu menší než u delších dluhopisů. Stejné pohyby výnosu nahoru a dolů jako v předchozím příkladu, ale u dluhopisu se splatností 5 let, by způsobily pohyby ceny dluhopisu o 20 % dolů, resp. 15 % nahoru (graf 2). Zkracování doby splatnosti (resp. durace) snižuje volatilitu. Při standardně skloněné výnosové křivce ovšem snižuje výnos a při držbě dluhopisu do splatnosti tím pádem i výkonnost investice.

Ohrožené investice

Na co by se měli tuzemští investoři připravit, postihne-li Českou republiku z důvodu nezřízeného zdlužování státu podobný osud jako Řecko či jiný stát ze skupiny PIGS?

Z tabulky 1 vyplývá, že největší část českých státních dluhopisů mají v majetku banky(36 %), pojišťovny a penzijní fondy(26 %) a zahraniční subjekty (25 %). Přibližně třetina dluhopisů je splatná do 3 let, polovina do 5 let, 90 % do 10 let a zbývajících 10 % dluhopisů je delších než 10 let (tabulka 2).

Domácnosti v ČR nejčastěji drží české státní dluhopisy prostřednictvím penzijního fondu, otevřeného podílového fondu, investičního nebo kapitálového životního pojištění. Přímá držba státních dluhopisů domácnostmi je (zatím?) zanedbatelná, činí pouze 1 % vydaných dluhopisů (tabulka 1).

Tabulka 2: Státní dluhopisy ČR podle doby splatnosti

Rok splatnostiPodíl na dluhu
201015,3 %
20119,1 %
20129,7 %
20135,8 %
20147,9 %
20156,1 %
20168,4 %
20175,3 %
20188,9 %
20195,0 %
20208,8 %
20224,6 %
20242,4 %
20362,3 %
20570,4 %
Zdroj: MF ČR. Data k 31.12.2009.

V otevřeném podílovém fondu jsou investoři přímo vystaveni kolísání ceny dluhopisů. Průměrná doba do splatnosti se v portfoliích většiny existujících fondů pohybuje mezi 3 až 6 lety. Pokud by například na trzích došlo z důvodu zhoršených fiskálních vyhlídek ČR ke zvýšení požadovaného výnosu o 3 %, mohou investoři v dluhopisových fondech očekávat propad hodnoty podílového listu přibližně o 10 %.

V penzijních fondech a kapitálových pojistkách jsou investoři před volatilitou na dluhopisovém trhu částečně chráněni, neboť se nemohou dozvědět tržní cenu svých investic na denní bázi. Propad cen dluhopisů u nich zůstává skryt v účetnictví a projevuje se nízkými nebo nulovými připsanými výnosy.

Potrestaní spořílci

Část politické scény v ČR stále považuje výše popsané dopady růstu kreditního rizika za malování čerta na zeď. Důvodem má být relativně nižší zadlužení ČR v porovnání s ostatními. Hlavní důvod možného zvýšení kreditního rizika ČR ale vězí v něčem jiném. Státní dluh vyrostl za uplynulých 10 let z 200 miliard CZK na 1 200 miliard CZK. Trhy mohou přestat věřit, že kdokoli v ČR dokáže zastavit každoročně rostoucí deficity. Doplatí na to všichni daňoví poplatníci a všichni, kdo konzervativně spořili.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 3. 2010 12:32, Pavel

Popravdě nevím, nesleduju to, dluhopisy a podobné věco jdou mimo mě. Chtěl jsem jenom říct, že já osobně dluhy nemám a jsem zásadně proti nim, i když podle některých ekonomů jsou to právě dluhy, které pohání motor byznysu. V současné době je šílená nadspotřeba, lidi kupují dost věci bez ohledu na to, zda-li to budou potřebovat a zda-li to vůbec užijí. I když jak kdo, znám hodně lidí, kteří řeší třeba i oběd na sobotu. Podle mě je to věcí spekulantů, kteří vydělávají na nižších lidských pudech.

Reagovat

 

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 02. 03. 2010 08:29)

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

1. 12. 2014 | 13:25 | rom21

Omezit/sliby a dary vlad např.stop zvyšovani davek-škrt o 20%,penze povinne spořeni,platy uředniku -sněmovny,senat, hrad o 35% niž,nesnižovat DPH-budoucnu se zvyši HDP,Anejlip zrušit-nebo vypovědět smlouve evropsky fikal...více

4. 3. 2010 | 9:17 | Petr

Máte pravdu, píšu nesmysly. Od max. hodnot v říjnu do 28.1. šel index jen o 12.85 % dolů. Podíval jsem se původně na hodnotu přepočtenou na rok. Státní bond se splatností v roce 2024 šel dolů o 23,5 %. více

4. 3. 2010 | 8:40 | Jahoda František

Promiňte, koukám do Bloombergu na index GCGATR (řecké státní dluhopisy), ale největší pokles, jaký jsem našel je od 30.9.09 do 29.1.10 a to -11.39% (teď -7,72%). V kterém období jste našel onen pád o 30%? více

3. 3. 2010 | 13:51 | Petr

Jasně, řecká krize srazila hodnoty řeckého akciového indexu o 30 %. To je přibližně stejně, jako spadly řecké státní bondy (teď se trochu spravily, ale bondový index byl skutečně 30 % dole). Akcioví investoři jsou na takový...více

3. 3. 2010 | 11:43 | Jahoda František

Zkuste si představit, že se Vám ze dne na den zvýší sazby desetiletých státních dluhopisů z pěti na deset procent (takto příklad v článku skutečně vypadá) a představte si, co to udělá s akciemi. Můj tip je, že to akciím neudělá...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Eskont, Přímá investice, Nepřímá daň, petr mach, daň z příjmů, michal wantulok, česká spořitelna, fintech, Sb., soupis zboží, měnové, ukončení pracovního poměru, Roman Koděra, trh s nemovitostmi, dobročinný účel, plynovod, Martin Šubrt, Asociace pro kapitálový trh

3M71980, 3T80510, 3M71980, 3T80510, 3M71980

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK