Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo věří, že státy ochrání velké podniky, může zkusit dluhopisy

| rubrika: Když se řekne | 28. 1. 2009
Kdo věří, že státy ochrání velké podniky, může zkusit dluhopisy
S tím, jak roste kvůli krizi počet možných budoucích krachů firem, roste na trhu i riziková prémie u podnikových dluhopisů. Snižování této prémie či růst ceny na základě blížící se splatnosti dluhopisu nabízí zajímavý výnos. Doprovází jej právě ale riziko krachu společností.

Evropská centrální banka i americký FED reagovaly na krátkou kriziv roce 2001 způsobenou bublinou v sektoru telekomunikací a internetu snižováním úrokových sazeb. S jistým zpožděním je následovala i tuzemská centrální banka (ČNB). Od roku 2005, kdy ekonomika utěšeně rostla, banky opět sazby zvyšovaly. První období (2001-2005) bylo pro výnosy dluhopisů příznivé, to druhé již tolik ne (2005-2007). Ačkoli úrokové sazby poslední rok klesají podobně jako po roce 2001, pro podnikové dluhopisyto stejně zatím nebyla příznivá doba.

CDS – Credit default swap

Pomocí finančního obchodu, takzvaného Credit default swap, se vlastník dluhopisu snaží zajistit proti neplacení či i jen snížení ratingu koupeného cenného papíru.

Podle serveru Investopedia.com byl první CDS kontrakt uzavřen v roce 1997 společností JP Morgan. Za deset let vyrostl objem těchto obchodů na dvojnásobek amerického akciového trhu. CDS se staly plnohodnotným nástrojem spekulace a řízení portfolia. Počítají se v setinách procent z celkové hodnoty kontraktu.

Jednou ze složek, která určuje cenu dluhopisu je úroková míra. Jde o inverzní vztah, tedy když úroková míra stoupá, cena dluhopisu klesá. Pokud nese dluhopis úrok 4 koruny z jeho ceny 100 korun, za kterou byl na trhu prodán (4 %), pak pokles úrokových sazeb na tři procenta činí dluhopis atraktivnější. Přináší totiž vyšší výnos. Ten se ještě navyšuje o dobu splatnosti daného dluhopisu. Čím delší, tím větší pohyb. Výsledkem je růst poptávky po tomto dluhopisu, což vede k růstu ceny a tím klesne i procentní výnos cenného papíru (například pohyb sazeb ze 4  na 3 procenta u daného dluhopisu se splatností 2 roky se jeho původní hodnota, řekněme 100, přemění o pohyb sazby násobeno dobou do splatnosti, v tomto případě dvěma. Výsledkem je růst ceny na 102 korun).

CDS navázané na dluh (setiny procent):
Řecko238
Irsko217
Španělsko122
Portugalsko120
Citigroup250
Bank of America163
JP Morgan145
Bazický bod odpovídá CDS kontraktu zaštiťujícího pětiletý 10milionový dolarový dluh, což odpovídá 1000 dolarům za rok.
Zdroj: Bloomberg.com k 14. lednu 2009

„Tržní hodnota dluhopisů kolísá v závislosti na více faktorech, nejen na změnu úrokových sazeb. Do popředí se totiž dostávají například prémie za riziko, které mohou velmi významně ovlivnit cenu dluhopisů“ míní Milan Tomášek, hlavní investiční stratég ČP INVEST. Reálně kvůli této rizikové prémii došlo u podnikových dluhopisů k nárůstu výnosů do splatnosti. Působí, jako kdyby sazby vzrostly. Pokud společnost, jejíž dluhopis vlastní podílový fond, nezkrachuje, peníze se neztrácí. Ať už je tržní cena větší nebo menší než hodnota, za kterou byl dluhopis při úpisu vydán, s blížící se dobou splatnosti dluhopisu se blíží nominální hodnotě (splátce vypůjčeného obnosu). Dluhopis na tři roky, který bude splatný za měsíc a znějící na 100 korun, si těžko někdo koupí za 150 korun, když by po jeho zaplacení dostal zpátky 100 korun a drobný úrok. Naopak pokud by stál méně, znamenalo by to prakticky bezrizikový výnosa poptávka by cenu srovnala na správnou úroveň.

Problém je, že dluhopisy se v portfoliu různě mění, jak starší nabývají splatnosti a nové jsou nakupovány. „Teoretickou výnosnost určuje ukazatel výnosu do splatnosti. U korporátních dluhopisových fondů teď dosahuje dvojciferných čísel. Představuje možnost teoretického zhodnocení, okolo něj pak bude reálná výnosnost kolísat na základě podmínek na trhu,“ říká Tomášek. Pokud úrokové sazby vzrostou a klesnou tržní ceny dluhopisů, vzroste jejich výnos do splatnosti. S blížící se splatností, za předpokladu, že cenaje pod nominální hodnotou, se bude zvyšovat i cena dluhopisu. V grafu fondu se to projeví jako zhodnocení.

Na úrokové míře nejsou dluhopisové fondy citlivé stejně. Obecně platí, že fondy s delší splatností (durací) jsou na pohyby úrokové míry citlivější. Větší pohyby se dějí, jsou-li úrokové sazby nízké a změní se. Reakce je pak bouřlivější. Pokud se očekává růst úrokových sazeb, snaží se duraci portfolia jejich manažeři zkracovat. Podle pohybu úrokové míry mají hlavně dluhopisy s delší dobou splatnosti horší a lepší léta, tedy výnos.

TED spread v roce 2008

TED spread v roce 2008

S portfolii dluhopisových fondů se podle Tomáška příliš nehýbe, protože by nová investiční příležitost musela převýšit náklady obchodu. Fond by realizoval určitou ztrátu v podobě toho, že by prodej mohl uskutečnit za prodejní cenu, která je nižší než tržní, jež se pohybuje někde mezi cenou nabídky a poptávky. Například cena je sto, mohu koupit za 101 a prodat za 99. Naopak u nakoupení nového jiného dluhopisu bych tedy platil cenu vyšší. To se ovšem neděje, protože pro manažery dluhopisových fondů je efektivnější držet raději dluhopisy do splatnosti. Což potvrzuje i Tomášek: „Současné změny v portfoliu dluhopisů jsou prováděny hlavně pro to, aby se zmenšilo kreditní riziko (tedy pokud hrozí, že daná společnost může zkrachovat).“

Jinak se chovají státní dluhopisy, které tvoří druhou významnou skupinu. Jejich výnos kopíruje úrokové sazby centrálních bank lépe než podnikové obligace, jelikož riziko zkrachování státu je vnímáno jako nízké. „Centrální banky chtějí uvolnit kreditní trh, tak se snaží rozhýbat trhy tím, že dodávají likviditu, nebo dluhopisy skupují, čímž zvyšují poptávku a snižují tak úrokový výnos,“ myslí si Tomášek a dodává, že TED spread, který měří rozdíl mezi londýnskou mezibankovní tříměsíční sazbou a americkými krátkodobými poukázkami postupně klesá. "Co se děje na mezibankovním trhu se časem dostane i na podnikové dluhopisy. Ideální doba splatnosti dluhopisů je nyní tak dva roky. Investiční odborníci se shodují, že dluhopisy jsou v tomto roce asi největší investiční příležitostí. Menší společnosti nesou větší riziko krachu, ale ty klíčové se snaží státy zachraňovat zuby nehty, pokud mají problémy,“ míní Tomášek. Na grafu TED spreadu je patrná nedůvěra po pádu Bear Stearns i Lehman Brothers, současný poměr blízko jedné znamená, že bankysi nepůjčují za výraznou prémii oproti úročení amerických poukázek.

Jen za poslední dva měsíce vyrostl dluhopisový Sporobond České spořitelny o necelé tři procenta a Fond korporátních dluhopisů za měsíc téměř o pět procent. Tomášek tvrdí, že výnosy neporostou lineárně a do budoucna se budou pravděpodobně snižovat.

Co si myslíte o dluhopisových fondech vy? Podělte se o zkušenosti a názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

RPSN, Nezaopatřené děti, Centrální banka, václav stárek, vladimír dlouhý, paušální daň, česká spořitelna, daně, zvýšení, sídlo podnikatele, ceny pohonných hmot, výsledky hospodaření, skupinové slevy, osobní data, občané agentury, zákon na ochranu osobních údajů, výstava peněz, potravinářství

6H03884, 6C61932, 9A72529, 5C58511, 6C61932

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK