Hned na úvod: není to investice, o které se doslechne každý. Minimální vklad je totiž poměrně vysoký. Přesto se vyplatí ten příběh odvyprávět a poukázat na motivy, které ho nekompromisně zařazují do žánru kouzelné pohádky, a vykazují z žánru realistického vyprávění.
Žil byl jeden a tomu nabídl investici s lákavými výnosy kolem dvou nebo tří procent. Téměř žádné riziko. Že to není nic moc? Aha! Ta tři procenta měla investice vynášet měsíčně! To už je lepší, že? Navíc výnosy investor dostane, i když budou klesat akciové trhy. Problém je prý až pokles o padesát a víc procent.
Minimální investice je sto tisíc eur, v přepočtu tedy necelé tři miliony korun. Investuje se prostřednictvím firmy ICM (ani známá firma, ale ani „známá firma“) se sídlem v Lichtenštejnsku, konkrétně do Portfolia strukturovaných produktů. Jde o produkt údajně určený primárně institucionálním investorům, s tím ostatně koresponduje výše počátečního vkladu.
Tolik mu tedy pověděli.
Vystudoval politologii na Univerzitě Hradec Králové. Během studií se zaměřoval na mezinárodní obchod a politickou ekonomii. Po ukončení studií na univerzitě působil jako externí vyučující, vedl kurz Mezinárodní politická ekonomie. V oboru financí se pohybuje od začátku roku 2007. Od roku 2010 působil jako analytik ve finančněporadenské společnosti Partners. V současné době je externím spolupracovníkem Partners. Věnuje se sestavování investičních portfolií pro afluentní klientelu, poskytování nadstandardních produktů a lektorské činnosti. Poskytuje investiční poradenství fyzickým osobám i firemním klientům.
Věnuje se také publikační činnosti. Jeho články najdete na serverech Finmag a Peníze.cz, v časopisu Ekonom, časopisu Týden, časopisu Mezinárodní politika, nebo na serveru Centra pro ekonomiku a politiku (CEP). Zajímá se především o akciové trhy, problematiku podílových fondů a behaviorální finance.
Sledovat ho můžete na jeho blogu.
Člověku by se chtělo říct, kam se hrabe legendární Warren Buffett, který se nedávno spálil na akciích řetězce Tesco. Jenže Warren Buffett by asi nezůstal u toho, že by si jen vyslechl, jak je investice skvělá a bezpečná, ale trochu by si ji proklepl. Uděláme to i my a podíváme se Portfoliu strukturovaných produktů na zoubek.
Při zběžném prostudování materiálů zjistíte, že se jedná o takzvané reverzní konvertibilní dluhopisy.
Reverzní konvertibilní dluhopis je strukturovaný produkt, jehož cena je odvozena od určitého podkladového aktiva, nejčastěji akcie nebo koše akcií. Platí, že když cena podkladové akcie bude víceméně stabilní nebo vzroste, potom v době splatnosti dluhopisu investor obdrží jistinu (původní investici) a předem stanovené úrokové platby. A ty můžou být opravdu zajímavé. Zásadní je, aby cena akcie zůstala až do doby splatnosti nad určitou bariérou (pro tu se často používá výraz „knock-in level“). Ovšem pokud cena podkladové akcie klesne pod tuto úroveň, bariéru, pak investor neobdrží jistinu, ale samotné podkladové akcie. Ztráty můžou být potenciálně vysoké, v nejhorším případě může investor přijít o celou jistinu. Částečnou kompenzací můžou být obdržené kupony. V mnoha případech je ale tato kompenzace velmi malá. Jestliže jste na kuponech obdrželi dvacet procent a nyní vlastníte podkladovou akcii, jejíž hodnota klesla o osmdesát procent, je vaše ztráta stále obrovská.
A nyní konkrétně k nabídce ICM, konkrétně tedy k Portfoliu strukturovaných produktů. Řekneme si, proč je investice do tohoto portfolia velmi špatný nápad.
I běžně bystrého člověka od investice pravděpodobně odradí jedna z prvních vět v materiálech ICM, která zní: „Reverzní konvertibilní dluhopisy jsou určené pro investory, kteří sází na nadprůměrné úrokové platby tváří v tvář rostoucím, stagnujícím, nebo klesajícím akciovým trhům.“ Tedy: Ať trh dělá cokoli, s námi vyděláte. Sláva!
Reverzní konvertibilní dluhopisy rozhodně nejsou jednoduchý investiční nástroj. Výbor pro regulaci finančního trhu v USA (FINRA) proto vydal varování (investor alert) s upozorněním na rizika. V něm například uvádí: „Budou vám možná tvrdit, že si v případě poklesu ‚odnesete aspoň něco‘. Nezapomeňte ale, že akcie, které obdržíte po proražení bariéry, můžou být akcie společnosti, která se chystá vyhlásit bankrot… to je důvod, proč je nutné podkladové aktivum podrobit analýze.“
Když americký regulátor varoval před neuváženými investicemi do reverzních konvertibilních dluhopisů, uváděl, že naprosto zásadní je kvalita podkladových akcií. V materiálech ICM se píše, že podkladové akcie se vybírají z dobře známých akciových indexů, jakými jsou americké S&P 500 a Dow Jones Industrial, německý DAX, nebo britský FTSE 100. Člověk by tedy čekal jména jako Apple, Microsoft, Boeing, Coca Cola, Volkswagen nebo třeba Royal Dutch Shell. Těsně vedle. Na dalších stranách materiálu jsou pak uvedené jednotlivé emise reverzních konvertibilních dluhopisů s výčtem podkladových akcií. A výsledek? Zpravidla jsou to malé firmy (small caps), v některých případech přímo firmičky, mnohdy v rané fázi rozvoje. Akcie takových firem jsou ovšem extrémně volatilní a investor musí počítat s vysokými riziky.
A tady je potenciální průšvih. Small caps totiž můžou klesnout o 60, 70 nebo i víc procent během velmi krátké doby. V takovém případě vám nepomůže ani bariéra na padesáti procentech. Že je takové riziko reálné, lze vyčíst přímo z materiálů. V tabulce Repayments je uveden reverzní konvertibilní dluhopis emitovaný Société Générale, který sice přinesl kuponové platby téměř 18 %, ale zároveň jeho cena prudce klesla ze sta na pouhých čtyřicet čtyři procent. Dost nepříjemná ztráta. Jinými slovy, jeden z pěti dluhopisů uvedených v tabulce „vybuchl“.
Ovšem pozor, kupony nedostane investor za všech okolností. V materiálech ICM je uvedeno, že v měsících, během kterých se cena byť jediné podkladové akcie dotkne bariéry nebo se pohybuje pod bariérou, nejsou kupony vypláceny vůbec.
Jistě, optimista může namítnout, že přece ostatní čtyři dluhopisy přinesly vysoké celkové kupony (konkrétně od 14 do 32 procent). Uvědomte si ale, že tyto kupony se vyplácely v době, kdy světové akciové trhy svižně rostly a to ještě při velmi nízké volatilitě. V roce 2013 si americké akcie připsaly 33 evropské 26 procent. Akcie amerických malých firem si připsaly přes 38 procent a akcie malých evropských firem dokonce 40 procent. Z tabulky je patrné, že Portfolio strukturovaných produktů si minulý rok v žádném případě nevedlo lépe než zmíněné akciové indexy. Investor držící akciový fond nebo burzovně obchodovaný fond (ETF) zaměřený na rozvinuté trhy si tak vedl stejně dobře nebo lépe, zatímco podstupoval mnohem nižší rizika!
Uvědomte si také, že v období velkých poklesů na akciových trzích mají akcie malých firem tendenci klesat mnohem více než akcie velkých firem. V případě výrazné korekce tak může být situace přesně opačná – jeden dluhopis přinese kupony a u zbylých čtyř dojde k proražení bariéry a velkým ztrátám. A to je ještě možná příliš optimistický scénář.
Malé upozornění. Je zásadní si uvědomit, že reverzní konvertibilní dluhopis je nezajištěný seniorní dluhopis emitenta. To znamená, že emitent má povinnost uhradit dané úrokové platby a jistinu (samozřejmě v případě, že nedojde k proražení bariéry). Ovšem tento slib je jen tak dobrý, do jaké míry je finančně stabilní samotný emitent. Například zmíněná firma Leonteq Securities byla založena teprve v roce 2007. Samozřejmě nejsem ratingová agentura, takže nemůžu zhodnotit finanční sílu této instituce, nicméně je jasné, že určité kreditní riziko tady je. Investor s ním musí počítat.
Abychom si ukázali rizika konkrétně, vezmeme si dva z reverzních konvertibilních dluhopisů z materiálů ICM. Konkrétně dluhopis emitovaný Leonteq Securities, který nabízí měsíční kupon 3,08 procenta (za 12 měsíců je to celkem krásných 36,96 procenta). Pro neinformovaného investora neodolatelná návnada. Detailnější pohled ale ukáže nepěkné věci. Podkladovými akciemi jsou Nu Skin Enterprises, First Solar, Pharmacyclics a další. Ve stručnosti:
Druhý příklad. Reverzní konvertibilní dluhopis emitovaný BNP Paribas, který nabízí měsíční kupon 3,78 procenta (za dvanáct měsíců úctyhodných 45,36 procent). Podkladové akcie jsou opravdu „zajímavé“, uvedeme proto všechny:
Smyslem příkladů je především poukázat na velká rizika. Platí přitom obecné pravidlo – čím vyšší kupon se investorům nabízí, tím rizikovější a exotičtější jsou podkladové akcie. Stačí, aby jediná z podkladových akcií reverzního konvertibilního dluhopisu poklesla pod bariéru, a je vymalováno. Akcie malých firem jsou ze své podstaty vysoce volatilní a rizikové. Mnohé z nich (například v sektoru biotechnologií) jsou náchylné k vývoji označovanému jako „bubble-and-bust“, tedy nejprve strmý růst a následný hluboký pád. Biotechnologických jmen je přitom mezi podkladovými akciemi jednotlivých reverzních konvertibilních dluhopisů hodně.
Z výše uvedeného je tedy jasné, kde se berou ty vysoké kupony. Jednak podkladovým aktivem reverzních konvertibilních dluhopisů tady není jedna akcie, ale koš akcií (typicky pět). Pravděpodobnost toho, že alespoň jedna z nich klesne pod bariéru, je tak přirozeně vyšší. A potom podkladovými akciemi nejsou velké zavedené firmy, u kterých se očekává relativně nízká kolísavost, ale ve většině případů malé firmy, u nichž je vysoká volatilita charakteristickým znakem.
Pamatujte si, že když vám někdo nabízí vysoké výnosy, tak existují jen dvě možnosti. Buď je to podvodník a/nebo vám nabízí extrémně rizikovou investici, tedy spíše spekulaci.
S čím tedy máme tu čest? Máme tady ICM, která řídí Portfolio strukturovaných produktů, přičemž za správu si od klienta bere dvouprocentní manažerský poplatek ročně. Za tuto úplatu neváhá vystavit investory velkým rizikům. Jednoduše koupí pár reverzních konvertibilních dluhopisů s často pochybnými podkladovými akciemi. S cizími penězi se prostě hazarduje nejlépe. Dále tady máme finanční zprostředkovatele, kteří neváhají produkt nabízet. Pochybuji, že vědí, co vůbec prodávají. To ale zjevně není zásadní. Důležitá je atraktivní provize, přičemž vstupní poplatek činí šest procent. Potom tady máme banky nebo jiné finanční instituce, které reverzní konvertibilní dluhopisy s oblibou emitují. Banky si totiž při „balení“ dluhopisu vezmou poplatky, které ovšem investor nevidí. Tyto poplatky (tzv. built-in costs) můžou být nižší než jedno procento, ale také vyšší než osm procent. Záleží na emitentovi. A v poslední řadě tady máme samotného investora, který si tento toxický produkt koupí a zároveň jako jediný na sebe bere vysoká rizika.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 7. 2015 23:51, Martin536
Nevidim ze by Martin V. nekde psal ze je v tom nevinne. Pise pouze ze byl zlakan na zaklade lzivych udaju. O tom ze poradci ES nepomryte lzou sem se presvedcil mnohokrat. Memu kolegovi prave sebral exekutor nemovitost kterou chytre a bez riziKa pres ES investoval a o vetsinu penez prisel. Ano je to hlupak nicmene lide jako vy co podobne praktiky schvaluji jsou spinou.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 7. 2015 8:12, Adam
jak řikám. Tenhle Martin V. bude asi dobrej blázen. Kdo tě platí za tuhle aktivitu?
V diskuzi je celkem (119 komentářů) příspěvků.