Proč? Výnos do splatnosti pětiletého dluhopisu je necelých 3,1 procenta ročně před zdaněním.
To je sice méně než v minulé várce, a výnos navíc nově podléhá zdanění, ale pořád je výrazně nad tržními sazbami. Tržní výnos do splatnosti běžného pětiletého dluhopisu České republiky se teď pohybuje lehce pod procento ročně.
Chvilka počtů na kapesníku: Ministerstvo financí zatím vydalo spořicí dluhopisy za 65,7 miliardy, k tomu teď přibude deset miliard. Pětileté dluhopisy jsou asi polovina celkového objemu, část už byla předčasně splacena, počítejme tedy s 35 miliardami. Jelikož výnos je přibližně dvě procenta nad trhem, za pět let stát v podstatě vyhodí z okna velmi konzervativním odhadem přes tři miliardy korun. Za to by šlo pořídit zhruba půl kilometru tunelu Blanka nebo tři až čtyři další letouny CASA...
Navíc by bylo třeba připočítat provizi bankám a také cenu zabudované put opce – dluhopisy jsou předčasně splatné za nominální hodnotu. I fixně úročený dluhopis je tak do jisté míry chráněn proti inflaci, i když při předčasném splacení klient nedostane celý úrok. Tato výhoda má svoji cenu, která je fakticky nákladem pro emitenta.
Z pohledu střadatele je samozřejmě racionální nabídku využít. Stejně jako dotaci stavebního spoření nebo penzijního fondu ji zaplatí sám ze svých daní – ale proč si aspoň část těch daní nevzít zpět, když je stát nabízí...
Leží vám na běžném účtu sto tisíc a nevíte, co s nimi? Nejste si jistí garantovanou investicí, kterou vám nabídli v bance? Chcete vědět víc o investování do podílových fondů? Nechejte si poradit!
Zeptejte se analytika Partners Aleše Tůmy a dalších odborníků v Investiční poradně na Peníze.cz.
Závěr je tedy jednoduchý – klasické fondy státních dluhopisů, které navíc nesou náklady na správu, při dnešních sazbách v podstatě nemají šanci dotovaným kalouskobondům konkurovat, i když uvážíme vyšší likviditu fondů.
K tříprocentnímu výnosu se investor dostane až ve fondech investujících převážně do firemních dluhopisů či dluhopisů emerging markets. Ty jsou samozřejmě spojeny s určitým tržním rizikem čili nejsou pro každého.
Úroky nad tři procenta jinak nabízejí pouze kampeličky, které využívají jiné deformace trhu – pojištění vkladů, díky kterému si některé z nich nemusí příliš lámat hlavu s kvalitou svého úvěrového portfolia.
Další v nabídce je sedmiletý dluhopis úročený podle míry inflace. Jinak řečeno, reálná výnosová míra je garantovaně nulová. Předpovídání inflace je stejné věštění z křišťálové koule jako předpovídání jiných veličin. Ale když se podíváme do pravidelné makroekonomické prognózy samotného MF, najdeme tu věštbu 1,7procentní inflace v roce 2014, 1,9procentní o rok později a 1,1procentní v roce 2016.
Skutečná čísla budou zcela jistě jiná, ale pokud se ministestvo trefilo alespoň přibližně, protiinflační dluhopis nevypadá jako výhodná nabídka ve srovnání s pětiletým fixně úročeným.
Předposlední variantou je 1,5letý diskontovaný dluhopis. Tyto cenné papíry nabízejí výnos 1,7 procenta před zdaněním. Když vezmeme v úvahu, že předčasné splacení je možné jen v předem určených datech, nejde o příliš zajímavou nabídku. I úročení různých „akčních“ spořicích účtů sice klesá, ale pořád lze najít sazby blížící se dvěma procentům, navíc s okamžitou likviditou. U tříletého dluhopisu nabízí ministerstvo výnos do splatnosti 2,5 procenta ročně. Opět ale platí výhrada nižší likvidity.
Úpis dluhopisů poběží od 13. do 31. května na pobočkách České pošty a tří bank. Těžko říct, jestli má Ministerstvo financí ve smlouvě s bankami nějak ošetřený cross-selling neboli nabízení dalších finančních produktů. Takový konzervativní střadatel, který sám přijde na pobočku není k zahození: Podobně jako ze supermarketu může odejít s košíkem plným zboží, které vlastně původně ani nechtěl. Například s nějakým hezkým zajištěným fondíkem.
Autor je analytik Partners
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
