Peněžní trh na rozcestí?

Čisté prodeje dvou z tria našich nejpopulárnějších fondů peněžního trhu se nejen červenají zápornými čísly, ale odtoky peněz se dokonce rychle prohlubují. Desítky milionů již přerůstají ve stovky… Prodej třetího sice neupadá do minusu, ale trend vykazuje stejný, tedy ústup ze slávy.

Chřipka korporátů

Nechme dnes stranou příčiny zakolísání výkonnosti většiny fondů peněžního trhu (Více k tématu v článku Mamut bolestivě uklouzl na Aholdu). Aholdu ještě asi dlouho žádný fondmanažer nebude moci přijít na jméno, navíc infikoval další korporátní dluhopisy, i když znejistění tohoto segmentu určitě pramení i z "válečných" aj. globálních rizik. Pokusme se spíše odhadnout pravděpodobný dopad na naše podílníky a také potenciální reakce stratégů našich investičních společností.

Zklamání či poučení?

Měsíční "zhoupnutí" své investice již podílníci většinou akceptovali, ale tříměsíční pokles ještě nezažili: Sporoinvest (profil, názory) o –0,10 % a Sporokonto (profil, názory) dokonce o –0,15 %. Doporučený horizont je šestiměsíční, ale ani v něm není výkonnost bůhvíjaká: 0,48 % Sporoinvestu a jen 0,38 % Sporokonta skutečně nijak neláká.

Na to klienti připraveni jednoznačně nebyli a kladou si tedy mnoho otázek. Někteří již hlasují obvyklým způsobem – nohama. Zatím houfně sedají na mucholapku "minulých" výnosů dluhopisových fondů, ale ani tam nejsou připraveni na to, co přijde. K informační otevřenosti přitom bezpochyby patří zejména nemít klienty za hlupáčky, kteří by stejně nerozuměli… Z informačních materiálů dělat veskrze propagační je cesta povýtce krátkozraká, protože má také "krátké nohy" a vždy se vrátí jako bumerang. Informování našich investiček zatím podle toho vypadá: nic neříkající floskule a zdeúřední jazyk. Povinností je klientovi dát statut… ale kdo porozumí právničině statutů? Trhlina důvěry se spíše prohlubuje, uvidíme, zda nepřeroste v zemětřesení.

Jaký fond to vlastně je?

Fondy peněžního trhu byly zatím pojímány jako "kratší dluhopisové". To je dáno až roční durací, které mohou dosahovat (= cca půldruharoční průměrné době do splatnosti). Mělo by tedy dojít k přesnějšímu stanovení investiční strategie: na skutečné fondy peněžního trhu a na stávající hybridy. Každý má své výhody a své mínusy, jen je to zapotřebí otevřeně říci. Právě tak jako pořádně a aktuálně zveřejňovat strukturu zainvestování, skladbu jednotlivých instrumentů a plné portfolio, alespoň na internetu.

Rakouská daňová cesta

Již loni byla "prověřena" možnost zakládání fondů podle rakouského práva, ale pro české podílníky – takový fond "uteče" našemu patnáctiprocentnímu zdanění vnitřního zisku. Tuto možnost využívají zejména finanční skupiny, které mají k Rakousku vazby (Více v článku Fondy míří do Rakouska). Připomeňme, že HVB založila Fond peněžního trhu PLUS (profil, ), Raiffeisenbank Český dluhopisový fond (profil, ) a Česká spořitelna má od prosince "rakouského blížence" Sporoinvestu - ESPA Český fond peněžního trhu (profil, ). Jako lídr trhu by se měla chopit byť vnucené příležitosti a vyprofilovat přesnější strategie: rakouský ESPA využívající patnáctiprocentní daňovou výhodu navíc nemusí mít citelněji nižší výkonnost ani při nepatrném kolísání. Zatím nemá tak dokonalou infrastrukturu (návazné služby) a minimálních padesát tisíc korun také mnohé nepotěší, zato půlroční poplatkové prázdniny jistě zapůsobí.

Domníváte se, že se prodeje fondů peněžního trhu vzpamatují? Nebo se zájem přesouvá směrem k dluhopisovým fondům na další dobu? Mají být fondy peněžního trhu fondy "kratších dluhopisů"? Co si o propadu Sporoinvestu a Sporokonta myslíte vy? Podělte se s ostatními o své názory!