Osobní bankrot: nesmyslně vysoké zálohy na oddlužení

Přesně vím o jakých 70% tady mluvíte. Usnesením o Povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník má prostřednictvím svého insolvenčního správce splatit všem věřitelům nejméně 30 % po dobu 5 let (60 měsíců = 60 splátek).
Při plnění této povinnosti dochází k nepřípustnému jednání ze strany plátců mzdy. Nechápou, že 30 % nejméně je stanovená hranice oddlužení. Každý s kým jsem o tomto problému mluvil, chápe větu "nejméně 30 %" jako startovní a domnívá se, že je možné aby plátci mzdy sráželi i nad tuto hranici.
Já tvrdím, že žádný zákonodárce, který se podílel na tvorbě Insolvenčního zákona, neměl zájem o to aby při plnění oddlužení docházelo jen k náznakům nerovného zacházení. Nejedná se jen o náznaky. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti isir.justice.cz lze vyhledat osoby s povolením oddlužení. Při prvním zkoumání je patrné, že plátci mzdy v několika případech ponechávají dlužníkům pouze částku 7 989.-Kč v domnění, že tak činí správně v souladu podle NV 595/2006Sb, zákona 110/2006Sb a změny NV 414/2010Sb. Jenomže to platí v případech mimo Insolvenční zákon. Jak jsem popsal výše Usnesení o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře lze uhradit po dobu pěti let pouze částku rovnající se 30 % způsobem jak lze uspokojit přednostní pohledávky.
Nerovné zacházení? Příklad:Jsme dva kolegové u stejného zaměstnavatele, máme stejnou mzdu, prošli jsme stejným oddlužením u stejného soudce a máme naprosto stejné usnesení o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Co nemáme stejné je výše dluhu, já dlužím 500 000.-Kč, ale můj kolega dluží 1 500 000.-Kč. Plátce mzdy nám oběma nechává z platu pouze 7989.-Kč, za dobu pěti let já budu mít zaplacenou plnou výši svého dluhu, ale kolega jen 30 % svého dluhu. Není stále patrné, že to není v pořádku?
Ovšem při splácení dle usnesení o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře bude oběma sráženo jen 30 % ve výši dluhu jednotlivce. Je logické a vlastně zákonem stanoveno, že splátka kolegy bude vyšší. Prostě si více půjčoval.

Chtěla bych pomoci své dceři, která se ne vlastní vinou, ale jako spoludlužnice dostala do finančních problémů. Byla na ni nařízena exekuce. Exekutor totiž na dceři požaduje úhradu celé dlužné částky ve výši 1 560 000 Kč, ale jako spoludlužnice by měla být zatížena jen polovinou, ne? Tuto sumu by měli požadovat po jejím ex-manželovi, protože po rozvodu si on nechal domek, který je zatížený hypotékou. Ona má tu smůlu, že je spoludlužnice, protože si domek pořídili v době manželství. Její ex-manžel je druhý spoludlužník, není k zastižení, asi ani nikde nepracuje a už 2 roky jí neplatí výživné na dcerku. Dcera spolupracuje s bankou i s exekutorem a to je asi její smůla, že asi bude muset vše zaplatit sama. Nemá ale z čeho. Její současný plat je jen 8 000 Kč a ještě se stará o malou dcerku a bydlí v podnájmu. Chce požádat o oddlužení. Aby nemusela platit podnájem a mohla si najít lépe placené zaměstnání, vzala bych ji i s dcerou bydlet k sobě. Jsem v důchodu, takže jí finančně pomoci nemohu. Bydlím v rodinném domku a teď se bojím, že když bude u mě bydlet, mohla bych i já přijít o všechno včetně domku. Jako opatření proti exekutorovi bychom udělali: sepíšu s dcerou smlouvu o podnájmu, kde bude uvedeno, že používá jen jednu určitou místnost, uděláme soupis věcí, které patří mě a které jí. Vyhledám příslušné doklady k mým věcem a přiložím je k tomuto soupisu. Na některé staré věci ale asi účtenky mít nebudu. Stačilo by písemné svědecké potvrzení od mé druhé dcery, že tyto věci jsou mým vlastnictvím? Přiložím ještě kopii kupní smlouvy na můj dům a tento soupis si necháme notářsky ověřit. Je potřeba ještě moje čestné prohlášení o tom, které věci mě patří a čestné prohlášení mé dcery, které věci patří jí? Chtěla bych vědět, jestli toto bude stačit, aby exekutor nezabavil i moje věci?