Jak rozeznat dobrého a špatného finančního poradce

kde mám jistotu že mi fin.poradce nejen dobře poradí ale že moje informace o veškerých financích at už výše částek /třeba spoření/ či produktech "nepošle" dál?na finanční mlčenlivost dnes věřit je naivita,na kterou už doplatilo hodně lidí.

pojištováci a poradci se "hlásí sami" mobilem/kde berou tel.čísla je mi záhadou,když se všude propaguje ochrana osobních údajů/ ,je to podobné jako s operátory mobilů,také neodbytně nabízejí ten "zaručeně nejvýhodnější produkt".Dokonce navštívili osobně mojí manželku v porodnici/nevím kde vzali informace přesto že rodila v jiném okrese/ a že hned na místě / z důvodu komfortu pro manželku /pojistí naši denní dceru!

nemám rád cizím lidem odhalovat své částky financí,a to jsem jen normální zaměstnanec v továrně,je to jako u doktora se do naha svléknout

vyplatí se ještě investovat ???
http://aakjh.blogspot.com/

Jako analytik IT mohu potvrdit, že to samé platí při navrhování informačních systémů. Dobrý analytik se zákazníka ptá a důsledně zjišťuje jeho potřeby. Špatný analytik mu cpe rovnou řešení, aniž by hllouběji rozmyslel, zda mu to vůbec pomůže (usnadní práci, ušetří čas), zda je to, co doopravdy potřebuje.

Podle mně máta pravdu i Vy. Prodej aktivním způsobem přes poradce, respektive zprostředkovatele je totiž agresívní způsob prodeje, pomocí kterého se daří prodávat i těm nerozhodným klientům, případně dokonce přemluvit ty, co produkt nechtějí s cílem získat respektive urvat další podíl na trhu. Je to typické za prvé na ostře konkurenčním trhu, který se jeví jako nenaplněný, to znamená, že jakoby existují budoucí klienti, kteří by koupili, pokud by se jim to nabídlo. A za druhé je to typické pro trh, kde klienti z nějakého důvodu neznají nebo si myslí, že neznají nabízené produkty a proto nemohou sami aktivně vybírat z nabídek, ale jsou odkázání na presentaci prodejců. Popsaná špatná reputace takových poradců a zprostředkovatelů je potom daná tvrdým tlakem jejich "mateřských" firem na zvyšování objemů prodeje a shánění nových klientů, když už leckde není kde brát lidi, co tyto produkty ještě nemají (životní pojištění, stavební spoření, penzijní připojištění) a stálého podceňování péče o stávající věrné klienty, ale tyto mateřské ústavy to neberou na vědomí a neustále preferují boj o získání nových klientů.

Nutriční poradce! Super. Tak je kosmetičkám podlahových krytin (někde se ještě používá archaický název uklízečky), tu máme další profesi. Napadá někoho ještě další?

Vůbec nechápu, o jakých finančních poradcích může jít reč. Vždyť to jsou to normální prodejci. To je jako kdybych nazýval nutričním poradcem řezníka.

Já vidím problém jinde, a to v nenažranosti finančních ústavů, jejich neochotě mít dobré finanční poradce, protože lépe se prodává nevědoucím za použití systému MLM a skutečnosti, kdy finanční ústavy jsou pod ochranářskou politikou států a vlád, protože jim půjčují na jejich dobrodružství. V situaci, kdy případné ztráty někdo zatáhne, nejlépe daňový poplatník" se můžete stavět na hlavu, protože z pojišťoven přímo čiší snaha prodat komukoliv cokoliv, i kdyby dotyčný ležel v posledním tažení na smrtelné posteli. Pokud po kultivaci prodeje nepůjdou samy finanční ústavy, bude všechno marné.

S autorovým popisem špatného poradce nesouhlasím. To, co autor popisuje je nejčastěji začínající "nadšený" poradce po nějakém intenzívním prvním školení a to poradce takový, který na tom školení nedával moc pozor. Takový poradce není nebezpečný, protože se to na něm dá snadno poznat, navíc lze přímým dotazem, jak dlouho to dělá takového poradce i takhle poměrně spolehlivě identifikovat, protože takoví dnes po pár měsících obvykle končí kvůli nedostatečným výkonům. Nebezpečný je ten špatný poradce, který klientovi naslouchá do takové míry, aby klienta zmanipuloval tam, kde on chce. To znamená, že klient je nakonec sám přesvědčen, že chce a potřebuje zakoupit toho co nejvíc a tím logicky má takový poradce hodně na provizi. Poznat se to dá těžko, takový poradce mívá obvykle i dlouhodobě vyšší výkony než ten dobrý poradce a v oboru pracuje dlouhodobě, protože mu to vynáší. Dá se to snad jen tím, že klient je obeznámen s technikami ovlivňování a dokáže si na schůzce to ovlivňování uvědomit. Jinak se takový špatný poradce pozná nejlépe v době nějakého hospodářského poklesu, jeho klienti už nezvládnou všechno splácet a začínají hromadně rušit smlouvy, klienti dobrého poradce využijí rezervy a obvykle neruší.

Ten překlep se mi vcelku líbí poradce - proradce ( od slova proradný )

Při hodnocení finančních plánů jsem vycházel z testů, které probíhaly na serveru www.penize.cz v minulosti. Mnoho výkonů si nemohlo říkat "finanční plán", protože finančně se neplánovalo, protože poradce klienta nevmínal. Největší trhlina byla opravdu v tom, že klient chtěl bydlení, proradce nabídl nejdříve pojistku. Klient chtěl vybavení bytu cca za 3 roky, poradce doporučil penzijko. Klient mohl spořit 10 000 měsíčně, ale poradce si toho nevšiml. Klient měl 300 000 Kč na termínovaném vkladu, poradce se o tom v plánu ani nezmínil. A že se nedá "služba" reklamovat je ještě horší. Kdo ví, jestli se dá dohledat poradce, který službu poskytl. Případně jestli se toho aktivně ujme firma. Možná námět pro redakci peněz: Co kdyby si testovací klient chtěl udělat "aktualizaci plánu"?

No, od Petra Syrového bych očekával fundovanější přístup a hlubší pohled na danou problematiku ;-).
Dle mého názoru je ze všeho nejpodstatnější odpovědnost za poskytnuté rady, více viz zde: http://www.triman.cz/prezentace/n16-smluvni.php.

To je standardní přístup všech agentů. I dneska jich hodně nabízí podobné řešení - hotovost si ponechat (a investovat) a hypotéku si vzít v maximální výši. Pro agenta to totiž znamená mnohem vyšší provize - jednak (vyšší) provizi z (vyšší) hypotéky a jednak provizi z investování "volných" finančních prostředků klienta.
S tím souvizí i to, co bylo zmíněno v článku: "Nejčastěji 1 000 Kč na životní pojištění a 1 500 Kč na penzijní připojištění. A že klient může dávat stranou třeba přes 10 000 Kč měsíčně? Toho si jaksi nepovšimne." Takový poradce je totiž IDIOT - nabídnout klientovi investování nižší částky, než si může dovolit? Proč? Vždyť když ho "pumpne" o víc, bude mít vyšší provizi!
Naopak spoustu agentů se dnes snaží výši "odkládané" částky maximalizovat, často až za hranici, kterou si klient může dovolit. No a tak klienti "spoří" se zhodnocením (po odečtení poplatků) kolem 2 % i méně a zároveň si ty samé peníze půjčují na různé rychlé úvěry a spotřebitelské půjčky na úrok 20 - 200 %. Super, ne?
Domnívám se, že pro lidi, kteří financím nerozumí je nejvýhodnější následující řešení: Odkládat určitou finanční částku (řekněme 10 % příjmů) na nějaký spořící účet (dnes zhodnocení 3 - 3,75 % mínus 15 % daň). V případě potřeby peníze vybrat, ale sám sobě si je "úročit" za stejných podmínek, jaké bych dostal "na trhu", tedy nejméně 20 % p. a. a pak je na účet zase vrátit. Tímto lze získat velmi zajímavé zhodnocení. A pokud zjistím, že jsem "přešvíhl své možnosti" tak nehorší, co se mi může stát je to, že budu "na nule", na rozdíl od situace, kdy si budu půjčovat od různých splátkových společností, kde se můžu propadnout i do značných dluhů.

Mno, maně si vzpomínám na jednoho finančního poradce, který jsa svého času analitikem České spořitelny, propagoval hypotéky pro všechny, kteří na ně a) neměli b) byli by klidně platili v hotovosti, ale hypotéky začínaly, a tak kdo neměl hypotéku, nebyl IN. Ti byli horem dolem přesvědčováni, že je lepší mít hypotéku a peníze v hotovosti mezitím zhodnotit na kapitálových trzích. Hádejte, jak se tento poradce jmenoval? Pokud Vás napadne jméno autora článku, kde o podobnost více či méně náhodnou.