Mobbing: šikana na pracovišti, která se v Česku rozmáhá

Eva Sovová | rubrika: Jak na to | 15. 1. 2008 | 308 komentářů
Skrytý teror na pracovišti, tzv. mobbing, zažívá v Česku každý šestý zaměstnanec. Řada z nich kvůli němu práci ztrácí a často končí u psychiatra. Dlouhodobá šikana na pracovišti přitom může firmy stát i stovky tisíc korun ročně.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 7. 2014 17:19, Jana z Brna

Šikanou na pracovišti jsem si také prošla. Skončila jsem tzv. na ulici a následně na uzavřeném psychiatrickém oddělení. Bránit se soudem nemá cenu. Nemám sílu ani peníze na právníky. Jen zatím čerstvou nenávist k městským společnostem,kde se dodazují za hodnotné zaměstnance neschopní příbuzní! TECHNICKÉ SÍTĚ BRNO a.s.,TEPLÁRNY BRNO a.s.

+595
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 7. 2008 21:40, hahaha

Normalní lidské domluvy? Kde žiješ? Jsi buď naivní nebo patříš právě k té skupině lajdáků, která se cítí drbaná za špatně odvedenou práci. To mi připomíná jednu skupinu obyvatel, která při každé příležitosti mluví o rasismu jen, aby zamlžila skutečnost, že se přiživuje na společnosti.

Zobrazit celé vlákno

-22
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 308 komentářů)

22. 11. 2012 12:00 | Lenka...K

Dobrý den, mohla bych Vás o vyplnění krátkého dotazníku k mé bakalářce na téma "Násilí na pracovišti" Omlouvám, se za tento příspěvek, ale potřebuji hodně respondentů a dotazník vám zabere ani ne 2.minuty. Předem Vám všem, strašně moc děkuji. http://pruzkum-forem-nasili-na-prac.vyplnto.cz/
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 6. 2012 15:38 | Jan

Pracoval jsem jako agenturní zaměstnanec u jedné spediční společnosti. Ihned v prvním dnu jsem poznal, že jsem udělal chybu, že jsem do této práce nastoupil. Kolegyně, která mě měla na zaučení byla velice sprostá, až hulvátská, na všechny nadávala, všechny pomlouvala a pokud jsem udělal nějakou chybu, tak jsem byl okamžitě seřván a to dosti tvrdě. Postupně se to stupňovalo až do stavu, kdy jsem už rezignoval. Udělal jsem určitou věc, za tu mě seřvala, řekla mi, jak ji mám udělat, tak jsem to udělal přesně podle ní a seřvala mě znovu. Její agresivita se stupňovala den po dni a když jsem hledal oporu u vedení, tak jsem pak zažíval ještě větší peklo. Zažíval jsem útoky jako „pěstí mezi oči bych ti dala“, „ty jsi neschopný“, ty tady nevydržíš a když jsem ji oznámil, že odejdu, její reakce byla „udělal jsi to nejlepší, co jsi udělat mohl, tady by jsi stejně nevydržel“. Lidé z mého okolí si všimli, že něco není v pořádku, nebyla se mnou vůbec řeč a když jsem se jednou přistihl, že se v neděli večer v koutě klepu strachy, že musím v pondělí do práce, rozhodl jsem se k razantnímu kroku a to podáním výpovědi. Zdravotní následky, hlavně psychického rázu mám dodnes a ač jsem v novém zaměstnání velice spokojen, pořád se mi vrací nepříjemné vzpomínky a nemohu to z hlavy dostat, ač se snažím a pořád mám při plnění úkolů strach. Po odchodu jsem byl nějaký čas na úřadu práce, ale chybu vidím na své straně v tom, že jsem více aktivně nebojoval a nechal se porazit lidmi, kteří jsou morálně velice nízko a už nikdy nechci zažít oddělení, kde vládne šikana, pomluvy a zesměšňování.
+16
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

9. 6. 2012 12:03 | Eva Novotná

Dobrý den. To co se děje na naší škole je neúnosné. Je mi 49 let a za svou pedagogickou praxi jsem se s takovýmto jednáním ze strany vedení nesetkala. Po nástupu nové ředitelky se zde praktikuje psychický nátlak, ponižování, neustálá kritika, překrucování událostí, výhrůžky a cílené podlosti. Nelíbíš se, nežaluješ, máš jiný názor než já, neděláš precizně a ihned co nařídím, uděláš sebemenší často neoprávněnounou chybu - je to špatně a jdeš na kobereček a zdůvodňovat. I tam nesmíš říct svůj názor, protože se to může proti tobě kdykoliv obrátit. Nelíbí se ti plnit často nesmyslné rozkazy, pak můžeš jít. To je filozofie ŘŠ. Na pracovišti vládne strach, intriky, podlosti, neustálá kontrola a výtky. Vytratila se radost z práce a pohoda, která na této škole vždy byla. Otrokář a otroci,.. zneužívání funkce a moci. Dobrovolně - pod nátlakem odešli již dva zaměstnanci, kterých se ŘŠ s radostí zbavila, další dva odejdou nyní, má jim být snížen úvazek, někteří z nich působili na škole i deset let a dříve žádné pracovní problémy s vedením neměli. Vychovatelka,která podepsala výpoveď pod nátlakem je psychicky zlomená. Chtěla by podat stížnost nebo žalobu, můžete mi prosím Vás poradit nějaké body, jak to sepsat a kam poslat, aby setím někdo začal zabývat? Děkuji Eva
+15
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

20. 6. 2012 17:52 | Zdeňka

Dobrý den. Pracovala jsem 12 let na místě mzdové účetní ve státní správě na jednom krajském ředitelství. Práci jsem dělala zodpovědně a velice ochotné. Myslím že bez problémů. Asi jako všude bylo dáno, že kamarádky vedoucí měli zelenou. Hlídalo se s pootevřenýma dveřma, co kdo řekne, hodnotilo se podle kamarádek. Vše se zhoršilo poslední dva roky, kdy se vrátila nepřítelkyně vedoucí z mateřské. Vykřikovalo se veřejně, že s ní nechtějí mít nic společného. Nakonec dostala můj úsek a já jsem dostala nový. Byla jsem zvyklá rozkazy plnit. Chtěla jsem aby byly výplaty v pořádku, protože jsem dělala uzávěrku za všechny, tak jsem se s ní bavila, protože jsem jí zaučovala. A tím začalo peklo, začaly mě vylučovat z kolektivu a hlídat s pootevřenýma dveřma.Baví se s ní. Třetí mzdové účetní jsem též pomáhala, moc to neuměla, navíc chodila do práce dost často opilá, ale byla kamarádka vedoucí. Nakonec jednu místo mzdové účetní se převedlo jinam a byly jsme dvě , což se jen tak tak stihalo, kontrola se nestihala. Do toho se mnou přestaly mluvit, jen služebně a útočivě jako sršně. Tak to trvalo dva roky. Domů jsem chodila unavená,v noci jsem se začala budit, manžel vyváděl.Každé ráno jsem měla strach se zase bude. Když jsem jednou přišla do práce ,tak kamarádky vedoucí seděli všechny v jedné kanceláři a bavily se, samé haha. Občas jsem slyšela - už jde, kopni do dveří. Jednoho dne, jsem pří uzávěrce ráno přišla do práce a zase hlahol a já jsem měla stůl plný dokladů na zpracování, dělala jsem 380 lidí a k tomu uzávěrku za 7OO. Ztratila jsem nervy a zařvala na ně - tím vysedáváním akorát okrádáte stát. Po této větě to bylo ještě horší. Když jsemměla narozeniny 50 tak některé ani nepopřály, na oslavu nešly, ani jsem s tím nepočítala. O ODMĚNU z FKSP jsem si musela říci sama k výročí, ani mi ji nenapsaly. Bylo mi podezřelé, že je práce podivně rozdělena a viděla jsem to. Zavolala jsem na ostatní ředitelství - 8x. A zeptala jsem se na počet lidí a kolik je tam mzdovek. Všude byly 3 jen u nás 2. Jen se podivovaly, jak to stiháme. Potom bylo další peklo. Pomlouvaly rodinu, že to mám doma blbé, proto jsem protivná, pomlouvaly děti. Pak se začalo roznášet - pozor dělá chyby. Protože jsem byla zodpovědná o to víc jsem ztratila nervy, že něco spletu. NAKOnec jsem dala výpověd. Když jsem si to po měsíci chtěla ještě rozmyslet, už řekly ne. Když jsem odcházela, ani jedna kolegyně po 12 letech práce, kdy jsem každému poradila neřekla ani ahoj, se sklopenýma očima koukaly do stolu, byly na straně vedoucí, bály se.Jen jedna z nich se přišla rozloučit slovy - nejsi naše kamarádka -haha. Nevěděla jsem co říci,tak jsem odpověděla - hravě Monte Krysto se také pomstil. Zařvala na mě - drž hubu. Teď je na místě kamarádka vedoucí, která se vracela z mateřské. Dnes mi to vše došlo. Byla to předem promyšlená šikana, abych nevydržela a místo dostala další kamarádka. Mstít se nebudu ale rozhodně bývalým koleginím nepřeju ani zdraví ani štěstí. Zdena
+12
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

5. 6. 2012 15:11 | Dana

Moje kamarádka je zaměstnaná 28 let u organizace řízené MPSV. Nedávno byl jmenován nový ředitel a s jeho příchodem se pro ni rozpoutalo peklo a učebnicový příklad šikany na pracovišti.Byla vyloučena z porad pracovníků,změnou organizační struktury byla izolována a podřízena přímo řediteli, byla zbavena řady speciálních činností a v těch zbývajích je jím několikrát denně neustále kontrolována.Při kontrole nevynechává ani její osobní věci. Pokyny dostává pouze písemně, často jsou rozporuplné, ředitel jí v nich někdy vyká, jindy tyká, určené úkoly jsou formální a často nesmyslné. Je napomínána, je ocejchována jako špatný pracovník, řeší se její smysl pro pořádek a udajně nečitelné písmo. K bossingu se samozřejmě přidal i mobbing. Kolegové jsou rádi, že pozornost ředitele není upřena ně a s radostí se k šikaně přidávají, protože kolegyně vždy v minulosti v kolektivu vyčnívala a tzv. kazila normy. Z této kreativní vysokoškolsky vzdělané ženy s dlouholetou praxí a mimořádným vztahem ke klientům se během pár týdnů stal uzlíček nervů, do práce chodí se strachem, nejí a špatně spí. Jediným řešením pro ni v této situaci je rozvázání pracovního poměru a hledání nového zaměstnání. Je pravděpodobné, že tyto události ji poškodí i u potencionálního nového zaměstnavatele. Šikanující má lepší společenskou pozici,tváří se důvěryhodně a svoji pravou tvář důmyslně skrývá a má kontakty nejenom ve svém oboru... Šikanovaného veřejnost v lepším případě polituje, v tom horším si řekne, že asi fakt špatně pracoval a šikana je pouhá výmluva. Šikanovaný je však určitě potížista. Kdo bude chtít potížistu zaměstnat?Jak proti šikaně bojovat? Určitě by stálo za úvahu zveřejňovat na webu firmy, organizace, zaměstnavatele a jejich bosse, kde, kdy a v jaké podobě se šikana vyskytla. Už jenom proto, aby ostatní byli varováni. Protože vyskytne-li se šikana bez následků jednou, je pravděpodobné, že se vyskytne i podruhé, potřetí, vždy, když se zaměstnavatelé budou potřebovat zbavit nepohodlných.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

10. 5. 2012 8:22 | Kaja

Ahojky tez bych se rada podelila o tuto osklivou zkusenost.Stale jsem jeste zamestnana u jedne firmy.Jedna se o obchod po telefonu.V teto firme jsem pracovala jiz minuly rok,ale po te jsem odesla z duvodu zdr.problemu meho syna stim,ze az vse bude dobre muzu nastoupit zpet.Nastoupila jsem te v breznu zpet.Znovu skoleni,abych si osvezila pamet,vse to vypadalo dobre,jen co jsem podepsala smlouvu,tak to nastalo.Vedouci neustale chodila k memu stolu a jela do me pecky slovy delejte obchodujte,to bylo neustale porad dokola,kdyz se mi nepodarilo prodat prezentaci zakaznikovi,tak prisla za mnou a ze jsem strasna a ostuda,uplne me tenhle jeji pristup vystavoval,pote druha vedouci ta treba,kdyz jsem volala tak ze zadu zacala trast mou zidli na ktere sem sedela a delejte,delejte dejte to tam,pak stala u meho stolu kde jsem mela kytku a ze mi tu kytku oskube,kdyz neprodam,nebo ze mi vezme vsechny veci ze stolu.Ja jsem se zacala smat,ale to uz byla ma zoufalost a citila jsem,ze mi vyplivly nervy.Doma jsem se pak sesypala,druhy den sem skoncila u Mudr. dostala jsem prasky na nervy,ted doma marodim,jen co jsem donesla neschopenku,zacal maraton kdy mi ma vedouci neustale volala,nebyla jsem schopna ji brat telefon,pac me to psych.jeste vic rozhazovalo.Pak me po telefonu dostihla a co a jak,rekla jsem ji ze momentalne mi Mudr.zakazal se psych.zatezovat,na to ona at ukoncim sama pracovni pomer,ale zaroven mi dala najevo,ze kdyz pujdu zpet do prace,tak si to za“ramecek zrejme nedam“rekla jsem,ze PP ukoncim(jsem ve zkusebni dobe)kdyz ji tu vypoved nedonesu,tak mi bude porad volat.Po jejim telefonu jsem se znovu sesypala.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

27. 4. 2012 23:05 | Milousek

Zážívám šikanu na pracovišti. Je to děs nedá se to ani popsat. Šikanuje mě o 25 let mladší holka. Seřvává mě před zákazníky, vše dělám špatně, všude mám nepořádek. Chová se ke mně jako bych byla onuce. Upozorňuji na to vedení, nechtějí to slyšet. Po druhém upozornění na šikanu se to zlepšilo na pár dnů, ale nemluvili jsme spolu. Po týdnu to začalo znovu. Opět jsem si to nenechala. Vedoucí mě vyslechla, řekla, že ani jí se nelíbí jak mám odvedenou práci a dotyčná slečna Šikana, PRACUJE DOBŘE A JI NEPROPUSTÍ. Vedoucí mi zároveň zákázala cokoli říkat naší nadřízené a zjišťovala docela hrubým způsobem o čem s ní hovořím, když přijede a co jí říkám. A běda jestli jí něco řeknu. A ten problén už po třetí řešit nebude a naznačila mi, i když to neřekla, že odejdu ze zaměstnání já, pokud si ještě jednou budu stěžovat. Já jsem patřila v mé profesi vždy mezi první nejlepší pracovníky. Vzdělání mám doplněno maturitou a několika kurzy. Praxi 35 let. Dokonce i v podnikání jsem dosáhla velmi dobrých výsledků. Na tomto pracovišti jsem nejhorší pracovník, údajně nic nestíhám. Všimla jsem si, že si kolegyně navzájem pomáhají a mně nepomůže nikdo. Dnes jsem byla na WC ráno v 7 hod. a pak až ve 13 hod. Je toho víc, mnohem víc za velmi krátkou dobu. Jsem tam 22 dnů a jsem psychicky na dně. Manžel chce, abych tam už nepracovala. Já už vím, že tam nevydržím ani psychicky ani fyzicky. Navalují mi totiž moc práce, kterou v pracovní době nelze stihnout.Těším se až tam nebudu. Vše se tedy obrátilo proti mě
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

13. 4. 2012 9:38 | Jana

Dobrý den pane Hrubý,využívám Vaší nabídky k pomoci ohledně podání žaloby na šikanu v zaměstnání.Jsem už 3 měsíce na neschopence (psychiatrie),díky šikaně na které se podílí nadřízený,kolegové a dokonce i závodní lékař.Budu Vám moc vděčná o každou radu.Stížnost na šikanu jsem podala zaměstnavateli a vše se obrátilo proti mě.Děkuji Jana Kneslová
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2012 15:26 | Radka Korešová

Ahoj Renato, píšu bakalářskou práci na téma Negativní jevy na pracovišti, mobbing, bossing a sexual harashment. Moc mě tohle téma zajímá, jen potřebuji případovou studii, kterou mi žádná organizace ani lékaři jen tak neposkytnou. Byla bys ochotná poskytnout mi svou (bohužel špatnou) zkušenost pro mou práci, aby vzrostlo povědomí o této problematice? Samozřejme absolutně anonymně, bez uvádění jakýchkoli jmen a názvů. Za odpověď Ti předem moc děkuji, přeji pevné nervy a hodně štěstí v boji proti teroru.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 2. 2012 9:27 | Renata

Ahojky pracovala jsem , jako makléřka v nejmenované RK. kde vedoucí mě zatěžoval, pracovníma úklama, které se nedaly zvládat , byl to zkrátka mobbing, a skončila jsem na psychiatrii, a nevím co a jak dál. mám strach si hledat novou práci. A JAK TO BUDE DÁL. PODALA JSEM STÍŽNOST PANU ŘEDITELI, A ZATÍM ŽÁDNÁ REAKCE. děkuji pokud bude někdo reagovat a pomůže jak dál. děkuji Renata
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 1. 2012 19:50 | Dáda

to bolo pre Julii
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 1. 2012 19:49 | Dáda

a uz si odisla? Totizto, na tvojom mieste by som sa to ja osobne pokusila vyriesit inak. a to, konfrontovanim a strapnenim dotycnej verejne. Pred ocami kolegov, a ked je to mozne, aj sefa. Tym, ze si to s nou poriesis verejne a pred vsetkymi. Ze si sa dozvedela to a to a a to, (pred ludmi, ktorym to rozpravala),(najlepsie je viest si tzv. "mobbingdennik", a to aj ked sa podla tvojich slov o uplne typicky mobbing sevsimvsudy nejedna), a ziadat si od nej verejne a na mieste vysvetlenie,preco to robi, a preco tieto reci o tebe siri. Toto by este mohlo viest k nejakej zmene. Aj ked urcite nie preto, zeby si zrazu po tomto naozaj zazracne "vstupila do svedomia a olutovala svoje hriechy." Odist mozes konieckoncov stale, aj po tom, keby ani toto nevyslo.
Drzim palce na kazdy pad.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

23. 12. 2011 13:26 | Pavla Snopkova

Toto jsou SMS, které jsem obdržela od svých bývalých kolegů z jednoho ze 4hvězdičkových hotelů řetězce Accor, kde jsem pracovala 4 roky na pozici concierge a guest relation manager. Pozice byla dle oficielní verze zrušena z ekonomických důvodů - můj plat byl o 1000 korun vyšší než plat recepční, dle verze generálního ředitele, se nikdo mnou nechtěl pracovat. Po celé čtyři roky jsem byla vystavována naschválům ze strany kolegů - schovávání věcí a materiálů nutných pro práci, posměškům, pomluvám, často jsem byla nucena dělat veškerou práci sama a odpovědí managementu byly tzv. warnings za nevhodnou komunikaci s kolegy. Myslím, že obě SMS mluví za vše. Je velmi těžké mobingu odolávat, a člověk, který stojí proti všem prakticky nemá šanci. Bohužel se tato situace opakovala i v dalších hotelech, nebot "vyštípávání" je dnes považováno za normální.
Konečně je na hotelu klid ty zakomplexovaná debilní krávo. Se divím, jak se takový člověk mohl vůbec narodit, to si musí rodiče vyčítat dodnes že tě neutopili jako se to dělá s kočkama? Tak už víš proč nemáš žádnýho frajera, tak se podívej do zrcadla jak vypadáš a nahraj se co povídáš, at si uvědomíš, jaký kokotiny vypouštíš z huby ty zrůdo! Nejhorší je, že se ani jako kurva neuživíš. Na tobě se Bůh marnosti pěkně vyřádil a když se rozdával rozum, tak sis někde honila kačenu. Nejlíp uděláš, když odjedeš na ANTAKDIDU a tam budeš mrdat tučnáky. Doufám, že se už neuvídíme a jestli chceš spáchat sebevraždu, tak můžeš, máš svolená nás všech. Posílám pusu. GEORGE BEST
Nechutná SMS? Ty seš nechutná! A naotravuj! Šoupej tam nohama jak nějakej debil a nevypisuj slušným lidem. Chápeš to nebo ti mám namalovat schéma, ty BARAKUDA debilní!
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 12. 2011 16:01 | zdenka

Měla jsem ten samý problém. Rok a půl jsem pracovala v jednom nejmenovaném obchodě, na směně jsme byly 3 holky. Když jsem nastoupila, kolegyně která mi měla všechno vysvětlit jak a co mi neposkytovala vůbec žádné informace, třeba jak se dělají převodky, tak je dělala vždycky sama zrovna když jsem neměla šanci se jít podívat a naučit, zrovna jsem totiž třeba někoho obsluhovala. Nebo jsem půl dne měla za úkol přeskládávat džíny a když jsem to měla skoro hotové, řekla mi, že to skládám blbě, že oni to skládaj jinak, takže znova. Všimla jsem si, že ta druhá se jí bojí, sama mi to i říkala, ale že se s ní nechce hádat tak je radši zticha. První dny to bylo opravdu peklo a stokrát jsem měla chuť sebrat se a odejít. Nakonec jsme se ale skamarádily, ale bylo to z mé strany taky spíš proto, že jsem nechtěla mít problémy a byla jsem ráda za práci. Ta druhá kolegyně se jednou psychicky zhroutila když měla přijít do práce, myslela jsem že to hraje, protože byla takový ten flink a prostě nechce chodit do práce. Teď už je to rok a ta holka skončila v Bohnicích. Nastoupilamísto ní nová, typická vlezdoprdelka s kterou je moje oblíbená kolegyně ovšem největší kamarádka. Začalo to znova - pomluvy, ticho když zrovna jsem poblíž, taky občas hádky vždycky s tím, že já jsem ta špatná, negativní, trapná, prý si to dělám sama. Vyvrcholilo to tím, že se se mnou přestaly bavit a taky dělaly že neexistuju. Hrůza. Odešla jsem sama, dala jsem výpověď a jsem moc ráda. Je to strašná úleva. Nicméně jsem se dozvěděla, že tady na té směně vždycky jedna holka co tam byla nová raději přešla na druhou směnu, co k nám chodily brigádnice, tak tam vydrželi sotva 1 den a už nepřišly. Nechápu co člověk musí nosit v sobě, že dokáže druhé takhle vyštvat, jako bestie.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 12. 2011 16:01 | zdenka

Měla jsem ten samý problém. Rok a půl jsem pracovala v jednom nejmenovaném obchodě, na směně jsme byly 3 holky. Když jsem nastoupila, kolegyně která mi měla všechno vysvětlit jak a co mi neposkytovala vůbec žádné informace, třeba jak se dělají převodky, tak je dělala vždycky sama zrovna když jsem neměla šanci se jít podívat a naučit, zrovna jsem totiž třeba někoho obsluhovala. Nebo jsem půl dne měla za úkol přeskládávat džíny a když jsem to měla skoro hotové, řekla mi, že to skládám blbě, že oni to skládaj jinak, takže znova. Všimla jsem si, že ta druhá se jí bojí, sama mi to i říkala, ale že se s ní nechce hádat tak je radši zticha. První dny to bylo opravdu peklo a stokrát jsem měla chuť sebrat se a odejít. Nakonec jsme se ale skamarádily, ale bylo to z mé strany taky spíš proto, že jsem nechtěla mít problémy a byla jsem ráda za práci. Ta druhá kolegyně se jednou psychicky zhroutila když měla přijít do práce, myslela jsem že to hraje, protože byla takový ten flink a prostě nechce chodit do práce. Teď už je to rok a ta holka skončila v Bohnicích. Nastoupilamísto ní nová, typická vlezdoprdelka s kterou je moje oblíbená kolegyně ovšem největší kamarádka. Začalo to znova - pomluvy, ticho když zrovna jsem poblíž, taky občas hádky vždycky s tím, že já jsem ta špatná, negativní, trapná, prý si to dělám sama. Vyvrcholilo to tím, že se se mnou přestaly bavit a taky dělaly že neexistuju. Hrůza. Odešla jsem sama, dala jsem výpověď a jsem moc ráda. Je to strašná úleva. Nicméně jsem se dozvěděla, že tady na té směně vždycky jedna holka co tam byla nová raději přešla na druhou směnu, co k nám chodily brigádnice, tak tam vydrželi sotva 1 den a už nepřišly. Nechápu co člověk musí nosit v sobě, že dokáže druhé takhle vyštvat, jako bestie.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

4. 12. 2011 23:39 | lenka

no to se pokouseji taky na mne v nove praci kde jsem dva mesice.branim se,ale je to des odolavat a ne furt ma clovek naladu bojovat.pritom jsem myslim silna osobnost.objevuji se u mne zaludecni potize..to uz je vrchol proto stym co se snazi sikanovat zatocim
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 11. 2011 14:40 | Martina

V současné době píši bakalářskou práci na téma mobbingu. Prosím o pomoc v podobě vyplnění dotazníku na této adrese: http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/nezadouci-jevy-v-pracovnich/ Předem děkuji za Vaši ochotu a Váš čas.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

24. 11. 2011 17:14 | Julie

Pracuji tři roky na jedné dost dobré pozici v ojedinělém oboru. Jsem mladá a od začátku se do mě nenápadně naváží starší spolupracovnice. Neustále mě pomlouvá, když je možnost mě shazuje a když jsme samy tak na mě útočí. Mobbying se jí nedaří v tom smyslu, že bych se stala černou ovcí kolektivu či si vedoucí začal myslet, že špatně pracuji. Kolegové se jejím pomluvám smějí a i mi ozbńamují, co kde o mě zase povídala. Jenže jsem to poslední dobou začala cítit sama na sobě. Jsem unavená, padají mi vlasy a mám nechutenství. Bojím se, kdy zas na mě zautočí. Rozhodla jsem se to řešit odchodem.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

29. 10. 2011 16:46 | Zdenka

Pracuji už 18 let jako sociální pracovnice. Před třemi lety nastoupila nová paní ředitelka a od té doby jsem dostávala úkoly mimo moji náplň práce a nejlépe dva stejném čase.V podstatě jsme měla práci za dva pracovníky a samozřejmě mě bylo vytýkáno že nepracuji dobře. Když jsem to stihla za cenu toho že jsem si práci vzala domů tak jsem zase slyšela že když jsem to předtím zvládla a proč bych nemohla znovu. To víte když máte tři roky do důchodu tak těžko seženete v tomhle věku práci. Když už začaly i posměšné poznámky na moji osobu tak jsem to vyřešila tak že mám tu možnost odejít do předčasného důchodu. Za celý život jsme se s něčím takovým nestkala až teď.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 10. 2011 15:51 | Jarka

s podobnou formou zacházení jsem se také nedávno setkala. Ač jsem se na nové pracovní místo velice těšila, snaha nadřízené osoby mě v tomto směru jakkoli ,,ponížit'¨byla neutuchající - od nezaučování do témat a obdržení úkolů na tato témata, nejlépe bez termínů, kdy pak odpoledne zaznívalo,,ale ještě dnes to potřebuji hotové'', zahlcování úkoly, upozorňování na chyby,které nebyly ani mé, ajn abych ztratila svou důstojnost, pracovní sebedůvěru a chovala se konečně správně ,,podřízenecky''. Vzhledem k rodinným událostem jsem nakonec s těžkým srdcem podala výpověď a musím říci, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. I poté se na mne valilý pohledy, poznámky, nesmslné úkoly, ale už jsem si z nich moc nedělala...nyní jen čekám, jak se nadřízená osoba ,,vyřádí'' na mém ohodnocení celoročních cílů.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2024

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Milan Jančík

politik a podnikatel

Meda Mládková

sběratelka umění a podnikatelka

Milan Jančík
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Meda Mládková
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 3 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services