Sluníčkem zeď neprorazíš

Plně souhlasím s autorem. Ono nejde dělat jenom to co mám rád, ale je třeba mít alespoň trochu rád to, co dělám. Kecy o smysluplnosti nezajímavé práce jsou k ničemu. Kdo by potom dělal v červenci asfaltéra, vyvážel septiky, čistil kanalizaci..... Už jste viděli někoho, jak by ráno po snídani při loučení s manželkou utrousil: "To se těším, jak si zase užiju s těmi hov.y při vyvážení jímek", nebo jak se zpotí při odpichu u vysoké pece.... Ano, práce je prostředek k zajištění živobytí.Ani v prvobytně pospolné společnosti všichni chlapi nebažili po lovu, ale museli lovit, aby uživili sebe a ostatní. Výlevy ujetých maminek o smysluplnosti otevření obchodu s origami nebo domácími marmeládami, jejichž manžel je například manažerem velké společnosti s příjmy kolem 100 tis. Kč je nutno brát s veeeeelikou rezervou, stejně jako tvrzení těch, které jsou na takových příjmech přímo závislé bez tohoto zázemí. Budou tvrdit, že jim takový nízký příjem stačí, ale že jejich práce je "naplňuje". Nerozvádějí však čím. Je třeba se zeptat, co tito lidé sami mohou trhu práce nabídnout, co umí, v čem jsou dobří. Ono totiž platí staré: " Když nedosáhne liška na hrozny, řekne, že jsou kyselé."!