„Na děcák dobrý.“ Tuhle větu zapomeňte!

No, na děcák to dobré je, protože vysoká škola u absolventa děcáku je jako hudba z nebes, ale bohužel to platí i o středních školách. Ta úspěšnost dítek státních děcáků je mizivá, hlavně kvůli nepráci s rodiči, kteří ty děti beztrestně blbnou a spoustě jiných spestření, např. jako absence asistentů, vlastnímu pracovnímu koutku atd..

Zase jsem se dobře pobavil, jak si nemohl zažít to nocování u kamarádů kvůli sociálce. Ale víc mi vadí jednání ospodu, že zve na formační víkendy budoucích pěstounů ředitelku dětského domova, který je v podstatě úplně ulítlý vůči těm státním (bílá ovce mezi černými) a tak blbnou hlavu těm budoucím pěstounům. Jinak Petře, to s tím psem si neměl ani říkat, protože se může splašit nějaký úřední fantom a děcáku zatopit. Ty krávy jsou schopné všeho... lhát, ignorovat, být samolibě vyrovnané. Ale ať se Ti daří, hlavně se nauč obíhat ty úřady, ty jsou pro Tebe ze začátku fatální.

Může mi paní Dlouhá osvětlit, jak bych se v životě měla ocitnout v situaci, kdy bych vypustila z úst větu "Na děcák dobrý."? Neznám nikoho tak omezeného, tudíž mám pocit, že si tu autorka článku vytváří mezi novináři tolik oblíbeného imaginárního nepřítele, aby se nad ním a jeho domnělými poklesky, kterých by se z titulu své očekávané omezenosti mohl eventuálně dopustit, mohla oprávněně morálně pohoršovat. Sorry, ale tohle není novinařina.