Pavel Kohout: Pět let od Lehman Brothers

politika levnych penez??skoda,ze naprosta vetsina radoby odborniku nevi co to je!!! stejne tak ,jako kdyz polik hlasi prorustova opatreni a zvyseni zamestnanosti!! kam to cele vede nevi snad finacnici a politici - tedy oni to vedi - budou se mit jeste lepe nez ti nejneobycejnejsi danovy poplatnici ! - TI AKORAT V BUDOUCNU SILNE ZAPLACOU. holt si musi nejak ochocit ty volebni vovce a sliby a kecy o nicem - tak temi to jde nejlepe.

bohuzel ta euforie nastava v teto dobe - nic neroste do nebes. nejsmutnejsi na tom je,ze toto ZPUSOBILI POLITICI A BANKERI SVOJI HAMIZNOSTI - VSE ZAPLATI DANOVY POPLATNIK. hnal bych politiky a bankere k zodpovednosti - bohuzel toto se nestane nikde - vite proc?je to proste kolektivni vina :-( a financni analytici to je druha kapitola - opice je uspesnejsi v investovani nez analytici a to uz o necem vypovida !

„Svět stojí, americká ekonomika dostává tolik peněz, kolik potřebuje…“ K tomu bych dodal jen: zatím. Ve skutečnosti jsou too-big-too-fail banky ještě větší, stejně tak zadlužení, úrokové sazby jsou na minimu. Co bude, až přijde další krize? Lépe řečeno, krize ještě neskončila. Teď prožíváme jen menší období euforie a úlevy díky politice levných peněz. Ta stála ale za dot-com-bubble i za hypoteční bublinou a nyní tištěním ničím nekrytých peněz („kvantitativním uvolňováním“) budujeme příští krizi, která bude ještě více devastující. Politici v Americe („nezávislý“ FED s nimi jedná ve shodě), tak jako jinde, upřednostňují krátkodobá řešení před dlouhodobými. Potřebují okamžitě výsledky, aby byli (znovu)zvoleni. Je to však na úkor budoucnosti, obrovského zadlužování. Dluh USA dosahuje normálním způsobem nesplatitelných téměř 17 000 000 000 000 dolarů. V současné době mají štěstí, že především Čína stále nakupuje jejich dluhopisy – dodává jim reálné produkty a přijímají za to sliby, že jim jednou bude zaplaceno (pravděpodobně ve znehodnocené měně). Tento stav nebude trvat věčně. Často se to prezentuje tak, že USA a Čína jsou na sobě závislé, a že Čína vlastně může být ráda, že může Americe dodávat produkty – to je do určité míry pravda, ale ten způsob, jakým je jim placeno je poněkud zvláštní… Otázka také zní, co z toho má běžný Číňan? A jak dlouho bude trvat, než budou chtít pocítit na vlastní kůži rostoucí HDP (nyní je čínská vláda drží při zemi), než budou moci zbohatnout, spotřebovávat to, co vyrobili, namísto „investování“ do amerických dluhopisů. Pak USA zbydou jen dvě možnosti, jak dluhy „splatit“: hyperinflací nebo devalvací měny. Třetí, absolutně nejhorší možností, je válka k odvrácení pozornosti od ekonomických problémů (zde jen poznámka, že válka je jednak nemorální a rovněž není žádným ekonomických řešením, což je jen mýtus viz tzv. „klam rozbitého okna“). Vše bude mít horší následky než krachy bank, které byly sanovány z peněz daňových poplatníků. Často se také uvádí, že Američané mají výhodu, že si mohou tisknout peníze. To je pravda, jen pokud jsou na druhé straně ignoranti, nebo svým způsobem zoufalci jako Čína, která (zatím) neví, co s tím – nedostat zaplaceno, nebo dostat zaplaceno v (totálně) znehodnocených penězích (kam to spěje) vyjde nastejno. Tržní mechanismy se projeví. Pokud ne hned, tak později, ale ještě se silnějším účinkem.