Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Každý investor má svoji metodu. Někdo nechá nákupy i prodeje na někom jiném, jiný naopak dny a noci zkoumá fundamenty, aby odhadl, jak se trh zachová. A asi každý by chtěl dlouhodobě nad trhem vítězit, kupovat podhodnocené akcie a prodávat je, když jejich cena bude převyšovat hodnotu. Teorie efektivních trhů ale říká, že to není možné. Ptali jsme se, co si o ní myslí ekonom Pavel Kohout, analytik Aleš Michl, investor Jaroslav Šura a další osobnosti ze světa financí.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 8. 2013 20:55, Jaroslav Borovička

Pokud najdete dvě akcie s úplně stejnými výnosy (tedy takové, které v každém okamžiku a stavu vyplácejí stejně), ale které mají různé ceny, tak máte arbitráž, což je samozřejmě porušením EMH.

Vy ale máte na mysli slabší tvrzení - tedy dvě akcie, které mají stejnou rizikovost (měřenou třeba kovariancí s tržním výnosem), ale ne nutně identické výplaty v každém stavu a čase.

Tady vzniká otázka, co je to ta správná míra rizikovosti (úplně stejná, jako co je ten správný model). CAPM by vám řekl, že je to právě kovariance s tržním výnosem. Jenže my už dávno víme, že CAPM není dostatečný model.

Dnešní modely jsoy dynamické, které modelují rizikovost jako proměnlivou v čase, a také odlišnou pro výplaty v různých časových horizontech. A pokud je správně měřená míra rizikovosti takto dynamická, tak bude záviset i na diskontování v čase. Viz třeba častý argument rozlišující tzv. growth firms a value firms v tom, že growth firms mají vyšší růst dividend, a tedy vyplácejí relativně větší část dividend později, než value firms.

Pokud ale mají dvě akcie shodnou rizikovost (tu dynamickou, tedy vyhodnocenou tím opravdu správným ekonomickým modelem) a stejnou strukturu očekávaných výplat v čase, pak musí mít podle EMH stejné ocenění bez ohledu na použitou míru diskontování.

Shodou okolností na něčem úzce souvisejícím pracuju, tak si můžu udělat reklamu :-)
https://files.nyu.edu/jb4457/p ublic/files/research/shock_ela sticities_and_macro_asset_pric ing.pdf

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel Filip 16. 08. 2013 07:26)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 8. 2013 13:18, Bedřich

Stále je možno nacházet podceněné akcie, se kterými se vydělá, jakmile vznikne později o ně zájem. Například Telefonica SA, ČEZ, ThyssenKrupp, Banco Santander. Předevšim mít trpělivost léta čekat a jestli bude akcie v mínus, spokojit se s dividendami a neprodávat se ztrátou. Podcenění je nutno sledovat předevšim u poměrů P/S a P/B. Nebot akcie je levná i s P/E 1000, pokud má P/S 0,5 a P/B 0,5. Je však nutno kupovat dividendové akcie firem, které zvyšují zisk a tržbu. Nikdy nelze koupit akcie firmy směřující k bankrotu jak Nokia.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

15. 8. 2013 22:10 | Jaroslav Borovicka

Za žádnou cenu se mi nedaří vložit pokračování...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

15. 8. 2013 22:26 | Jaroslav Borovička

2) Zatímco Fama (1965) přesnou definici toho, co myslí pod EMH, nerozvinul (všimněte si, že odstavec, který výše cituji, se objevuje až v sekci Conclusion, nikdy předtím o efektivním trhu nemluví), Fama (1970) už má zcela jasnou definici (a Pavel Filip korektně cituje stranu 384 z článku):
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jaroslav Borovicka 15. 08. 2013 22:10)

15. 8. 2013 22:38 | Jarda

Pavle, v prvním odstavci nevidím onen model investorova chování. Není podstatné, chtěl jsem hlavně vědět, proč je tak velký rozpor mezi ekonomy. Díky za Váš názor, je srozumitelný. Ještě toho Kovandu, jestli můžete :)Snad napíše svůj názor na rozdílnost názorů i Jaroslav.
Philip Morris ČR byl můj příklad, nikdo mi ho nenakukal, kupoval jsem přes 5k a prodával cca za 10k. A to jsem nezachytil dno, ani vrchol. Takových titulů byla celá řada, velmi podhodnocených, protože trh výrazně přestřelil. Přestřeluje u bublin, ale i naopak. A víte proč? Účastníky trhu jsou ve velké míře iracionální investoři, s nedostatkem informací (insider ani nezmiňuji), případně s jejich odlišným výkladem. Často se v názoru na titul neshodnou makléři a analytici jednoho brokera. Jestli budete věřit této teorii, těžko na kapitálovém trhu vyděláte nějaké peníze. Přesto mám dojem, že nejste ztracený případ, a jste-li z Prahy, či okolí Plzně, tak se můžeme někdy na chvilku sejít. Já Vám ukáži svoje i letos slušně ziskové ptf (byť nevím, zda překonávám trh a je mi to úplně fuk) a Vy mně povíte něco o Teorii :)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel Filip 15. 08. 2013 16:10)

15. 8. 2013 23:42 | Jarda

Teorie se logicky vyvíjí, říkáte, že konzistentně, já se domníval, že pod tlakem okolí. Do podrobností jsem se neměl pouštět, mea culpa. Tím spíš, že mě zajímá hlavně rozpor mezi akademiky a ekonomy, případně její přínos, viz moje předchozí reakce na Váš první příspěvek. Proto jsem chtěl zjednodušit diskuzi na téma, které mě zajímá. Mohl byste odpovědět i na tuhle druhou část mého předchozího příspěvku? Od Pavla už jsem odpověď získal, tak snad ještě od Vás. Kdy se mi zase povede psát si s akademikem... Na rozdíl od Pavla Vás na kávu pozvat nemůžu, USA jsou přece jen daleko. Jsem "starý" praktik z kapitálových trhů, můj názor (velmi částečný)na teorii obecně jsem posílal před chvilkou P.F. Když se vyjádříte i k tomuto názoru, budu velmi rád.
Jestli ne, i tak mě těšilo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jaroslav Borovička 15. 08. 2013 22:26)

15. 8. 2013 23:47 | Jaroslav Borovicka

Nemohl byste mi poslat email? Ja napsal dlouhatansky prispevek, ktery se mi ani za nic nedari nakopirovat tady do formulare (nakopiroval jsem jen fragmenty a dal uz to nejde). Email vygooglite snadno, je na me strance.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarda 15. 08. 2013 23:42)

16. 8. 2013 7:26 | Pavel Filip

Pane Borovičko, díky za vstup do diskuse. Mohl bych se Vás pro pořádek zeptat na jednu věc, která mi nejde na rozum?

Kdybychom našli dvě akcie, které jsou stejně rizikové a stejně výnosné, měly by být oceněny stejně. Dejme tomu, že takové dvě akcie najdu, ale ony nejsou stejně oceněné. Pak aniž cokoli soudím o diskontní míře, kterou trh použil při ocenění, mám jasný důkaz, že trh se nechová efektivně. Nebo ne?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jaroslav Borovička 15. 08. 2013 22:26)

16. 8. 2013 10:20 | Jarda

Pavle, dotaz je na Jaroslava, snad Vám nebude vadit, když též přidám názor. Domnívám se, že tento příklad není důkaz o neefektivitě trhu. Každá z těch akcií bude mít svoji velkou množinu pozitivních a také negativních zpráv, případně odlišnou predikci. Už jen proto nemohou být stejně oceněny.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel Filip 16. 08. 2013 07:26)

16. 8. 2013 20:55 | Jaroslav Borovička

Pokud najdete dvě akcie s úplně stejnými výnosy (tedy takové, které v každém okamžiku a stavu vyplácejí stejně), ale které mají různé ceny, tak máte arbitráž, což je samozřejmě porušením EMH.

Vy ale máte na mysli slabší tvrzení - tedy dvě akcie, které mají stejnou rizikovost (měřenou třeba kovariancí s tržním výnosem), ale ne nutně identické výplaty v každém stavu a čase.

Tady vzniká otázka, co je to ta správná míra rizikovosti (úplně stejná, jako co je ten správný model). CAPM by vám řekl, že je to právě kovariance s tržním výnosem. Jenže my už dávno víme, že CAPM není dostatečný model.

Dnešní modely jsoy dynamické, které modelují rizikovost jako proměnlivou v čase, a také odlišnou pro výplaty v různých časových horizontech. A pokud je správně měřená míra rizikovosti takto dynamická, tak bude záviset i na diskontování v čase. Viz třeba častý argument rozlišující tzv. growth firms a value firms v tom, že growth firms mají vyšší růst dividend, a tedy vyplácejí relativně větší část dividend později, než value firms.

Pokud ale mají dvě akcie shodnou rizikovost (tu dynamickou, tedy vyhodnocenou tím opravdu správným ekonomickým modelem) a stejnou strukturu očekávaných výplat v čase, pak musí mít podle EMH stejné ocenění bez ohledu na použitou míru diskontování.

Shodou okolností na něčem úzce souvisejícím pracuju, tak si můžu udělat reklamu :-)
https://files.nyu.edu/jb4457/p ublic/files/research/shock_ela sticities_and_macro_asset_pric ing.pdf
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel Filip 16. 08. 2013 07:26)

23. 8. 2013 12:04 | Pavel Filip

Měl jsem na mysli konkrétně případ 3Com a Palm. Chápu-li Vás správně, pak tuto událost lze vysvětlit JEDINĚ dvěma způsoby:

(1) Mám správný oceňovací model (= tato dvě aktiva musí mít stejnou cenu, protože jsou stejně riziková), ALE ocenění mému modelu neodpovídá, tedy trh není efektivní.

(2) Nemám správný oceňovací model (= tato dvě aktiva musí mít odlišnou cenu, protože nejsou stejně riziková) A trh je efektivní.

Argumentace po linii (1) by pak probíhala tak, že se budu snažit bagatelizovat transakční náklady a rizika, že odštěpení neproběhne (např. Thaler). Kdybych argumentoval po linii (2), hledal bych naopak důvody, proč by transakční náklady a rizika mohly cenu vyhnat nahoru (např. Cochrane).

Chápu to dobře?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jaroslav Borovička 16. 08. 2013 20:55)

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 382 418 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Eva Štěpánková

podnikatelka, Ryor

Michal David

hudebník a podnikatel

Eva Štěpánková
ÚSPĚŠNOST
84,15 %

z 82 duelů
×
Michal David
ÚSPĚŠNOST
43,21 %

z 81 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nominální úrok, Samofinancování, Index životních nákladů, a karta, datart karta premia, nákupy, kreditní karta standard, visa axa club, Bull Call spread, stagnace, přepočet, Evropsko-ruská banka, Tejkal, měsíční poplatek, Chevron Corporation, Luděk Marold, bodové konto, OVB

4L39588, FAKETAX1, 2AI5142, 3SD8631, 1B51409

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK