Praha v centru pozornosti: Pojízdná seznamka pro všechny. A zadarmo!

Musím vás zklamat, Karle, peníze na to, abychom mohli nechat třeba měsíc novináře šťourat v kauzách pražského dopravního podniku nemáme. To je jedna věc. Druhá věc je, že k novinám – a podle našeho názoru i k serverům, jako je náš – patří nejenom zpravodajství a analýzy, ale také texty jiného druhu. Například texty fejetonistického ražení, glosy, komentáře – to jsou žánry, jejichž prvky běžně používáme v téhle rubrice. Ani finance by se neměly brát smrtelně vážně.

Opět stejná taktika a opět jim to všichni žerou, hlavně novináři. Vypustit do éteru nějakou volovinu, o které se bude nesmyslně diskutovat a překrýt tím nějakou všivárnu. Pokud jsme na serveru o penězích, měly by tu být články o tom, kolik cestování metrem stojí a stát bude a co se s penězi takto vybranými děje. Ale to bychom chtěli asi moc, jednodušší je chytit se nahozené návnady a bez námahy a rizika "dělat novinařinu".

Dobrý den, pane Jene. Peníze.cz nezměnily zaměření. V týž den, kdy vyšel tenhle článek, jsme přinesli i čistě servisní „osobněfinanční“ články. A jeden odlehčenejší, tenhle. Ten s osobními financemi opravdu souvisí volněji – ale děláme to tak už leta. Žádná změna. A konkurenci samozřejmě sledujeme. Máte pocit, že zaostáváme?

Zdražení jízdného souvisí s osobními financemi. A dotace dopravního podniku platí každý...

Jak tohle téma souvisí s osobními financemi? Nebo už Peníze.cz nějak změnily zaměření? Vezměte si příklad na Aktuálně.cz nebo Měšci, jak se mají dělat dobré články z oboru!

Ať žije svoboda. Vždyt, kdo koho nutí jezdit v posledním vagoně. Já jsem jednoznačně pro. Když jedete z jedné konečné na druhou...Tak proč napokecat s někym s podobným osudem. Klidně bych zavedl i třeba kulturní vagon. Párkrát jsem potkal také ty dvojice kdy jeden hraje třeba na harmoniku a druhý vybírá peníze. Jasně že spíše otravují, ale kdyby takto směli hrát jen vybraní interpreti a jen v označeném vagoně, tak si je klidně a rád vyslechnu, a když budou hodně dobří, tak jim dám pětikorunu.

po zkušenostech mých bližních bych spíše mínil, že mnohé ženy by raději uvítaly speciální vagon pro ty, které se NEchtějí seznámit. a které taky nechtějí být obtěžovány, oslovovány, otlapkávany, očumovány, neřkuli potřísněny všelijakými tekutinami. ale zdá se, že každý šéf prostě dělá to, na co stačí.