Proč mi stát jednou dá tak málo?

Ale nedá nám stát málo, dá nám dost, protože až my, Husákovi děti půjdeme do důchodu, budeme tak obrovskou skupinou sjednocenou pod jedním cílem - dostat rozumný důchod, že se staneme rozhodující politickou silou v zemi. Politici budou chtít býti znovu zvoleni, takže rádi zadluží jiné, slabší ročníky. Jsou totž prodejní a koukají na svá korýtka. Takže já jsem v klidu...

Docela málo, protože až do roku 1994 nebylo důchodové pojištění oddělené, takže člověk neplatil konkrétně na důchod - šla na to část z jeho daní. Asi by se to dalo spočítat jako nějaký poměr z jeho daní, podle poměru výdajů, ale bylo by to poměrně málo, protože důchodců bylo méně.

Nemůže, protože neexistuje žádná rozumná jednotka, která by to dokázala spočítat tak, aby takové číslo mělo smysl.
Asi nemůže banálně sčítat čísla přes dvě různé jednotky (měny), dva bankovní reformy, nezapomenout do toho započítat inflaci, tehdejší a dnešní poměr důchodců a pracujících a počet dětí toho pracujícího (protože i výchova dítěte je skrytý příspěvek do důchodového systému) atd.
Ale určitě existuje nějaká virtuální jednotka, třeba "poměrná důchodohodina", která určí zlomek počtu mnou odvedených pracovních hodin na počet hodina života důchodců, který z platu financuji, ve kterém je teoreticky započteno všechno. Ale to spočítat neumím. Nebo spíš se mi nechce tomu věnovat pár minut.

Může někdo sdělit kolik dnešní průměrný šedesátník přispěl za život na penzijních odvodech včetně toho co odvedl zaměsnavatel(či zaměstnavatelé) za něho. Kolik to dělá?