Spotřeba se nesmí zastavit! Každé zboží má naprogramovanou smrt

mobil se mi pokazil přesně den po záruce ,během přehrávání videa. Není problém toto nastavit předem v systému (mobil byl už v opravě). Prográm zná datum a může se přeflešovat do nefunkčního stavu

Frfál: Myslím, že pravda bude někde mezi. Např. o žárovce se to už dávno ví. Pokud by se vyrábělo vlákno z čistého woframu, které by vydrželo, tak to by pro výrobce nebylo asi to pravé ořechové. Proto se dohodli, že budou přidávat příměsi, aby životnost vlákna byla omezena(zmiňuje se o tom i autorka článku v trochu jiné podobě z r.1924). To, že může být do čipu integrován časovač není ni překvapivého. KOndenzátory nemají rády teplo a přesto se často kontruují výrobky tak aby byly u tepelného zdroje např. chladičů výkonových součástek či traf s vysvětlením, že to jinak nejde :)

Zajímavý příspěvek, ale přesto zavání konspiračními teoriemi. Zabývám se opravami elektrozařízení (byť je to dnes řemeslo na úbytě) a většinu závad hodnotím jako nahodilou. Nevěřím, že koncenzátor lze "naprogramovat", aby odešel za 2 a půl roku - jeho životnost závisí na teplotě, vlhkosti, kvalitě výroby. Další důvod proti je že kdyby se tohle u nějaké značky prokázalo, tak konkurence se postará, aby to spotřebitelé věděli. Nakonec mi v článku chybí citace na zdroje. Odkazy typu "je dokázáno", "existují svěděctví" zní jako "jedna paní povídala". Jina kurvítka neslouží k omezování životnosti- je nesmysl, že by nějaký šroubek či plastový díl dokázal za dva roky zablokovat konvici. Nicméně je pravda, že něco jako "plánovanou životnost" pozoruji u tiskacích hlav inkoustových tiskáren HP a také závady u některých tiskáren Canon Pixma se podivně opakují. Že "Spotřeba se nesmí zastavit" je nicméně pravda a je to zhoubný zákon naší společnosti. Trpí tím nejen příroda a surovinové zdroje budoucích generací, ale i životní styl a společenské chování naší společnosti. Obávám se, že pokud nepřestaneme veškerou naši pozornost a snahu směrovat ke individuální spotřebě, tak to s námi špatně dopadne. Buď se pobijeme, nebo vymřeme, nebo se otrávíme, nebo nás rozebere nějaká jiná civilizace, jejíž členové dokážou lépe držet při sobě, jako Vizigótové rozebrali Západo-římskou říši.

Mám iPad prní generace, ani nevím kolik let, a baterka jede stále jak nová. Zato mikrovlnka týden po záruce umřela. Výrobce neznám.

Člověk je stále stejný hlupák. Když šel v pravěku lovit zvíře a v nejméně vhodnou chvíli mu selhal luk, měl za to, že za tím stojí lesní démoni, nebo alespoň soused z vedlejší jeskyně, který se specializuje na výrobu tětiv do luků... Dnes, v době masové výroby, věří spotřebitel na "kurvítka". Což je stejné "myšlení", jako v pravěku.

Vždycky když se něco začne dělat pro peníze začne se to taky šidit. Šroubky, které vyšroubujete jen speciálním, na trhu nedostupným nářadím - zpravidla na příkaz elektronormy že nesmí jít rozebrat běžným nářadím. Opravit jde všechno, i ta vestavěná baterie jde vyměnit, jen to chce víc času a náročnější postupy, ve finitu vás oprava vyjde dráž než nová věc protože opravář si nemůže dovolit laborovat, musí živit rodinu, pokud se do ní nepustíte svépomocí, pak vám snaha může vynést sebeuspokojení, uznání známých nebo sex s jejich manželkami a další velepříjemné záležitosti, vždycky když mi někdo něco dá jako neopravitelné opravím to a poté rozdělím na kovy a plasty a kovy mi pak ukradly fetky ze sklepa

Na kurvítko věří jen idioti. Podle Gaussova rozdělení aplikovaného na inteligenci jsou však idiotů z podstaty věci asi dvě třetiny. To, že tomu však většina (socky) věří, neznamená, že je to pravda. Ve skutečnosti se výrobci řídí statistikou poruchovosti u stále složitějších zařízení, která vede k tomu, že by sice byli schopni vyrobit zařízení téměř bezporuchové po dobu desítek let, ale nikdo z těch socek by si ho nekoupil, protože by bylo extrémně drahé. A za pár let i morálně zastaralé, takže k ničemu. Ve výsledku tedy výrobci přijmou takovou míru poruchovosti (a mají na to matematické modely vztažené k počtu použitých součástek atd.), že řekněme 90 % výrobků musí "přežít" do konce garanční lhůty a zbytek, který se statisticky sám "zkurví", opraví nebo refundují. Je jasné, že pokud se někomu zařízení porouchá blízko garanční lhůty či dokonce těsně po ní, bude naštvaný a podlehne snadno spekulacím o temných kartelech apod., vymýšlejících jakési záhadné součástky (autorovi: jak může jakási záhadná součástka být "naprogramována", aby se u kávovaru třeba přepálilo topení, nebo u žárovky vlákno?). Doporučuji tedy používat mozek. Jinak budu věřit, že ty dvě třetiny lidí, neschopných mozek používat po devíti "garančních" letech základní školy mají od učitelů naprogramovány v hlavě "kurvítka", které vedou jejich žáky v dospělosti k degradaci myšlení...

Konečně někdo s mozkem.
Prodávat dneska žárovky, co svítěj jako ty tehdejší bludičky, tak jim to zákazníci nahážou na hlavu.

Je zajímavé, že na tu úmluvu o plánované životnosti žárovek přistoupili i jejich socialističtí výrobci, i když byl svět oddělen železno oponou. (Smějící se smajlík) Podle mně je to konkrétně u žárovek čistý nesmysl. Životnost žárovek má totiž přímý vztah s jejich svítivostí a účinností. Pokud totiž dáme do žárovky o nějakých pár procent napětí navíc, wolframové vlákno začne žhavit víc, tím poměrně výrazně stoupne svítivost, taky účinnost žárovky a taky kvalita světla, světlo místo načervenalého a žlutého je mnohem bělejší. Ovšem životnost žárovky zároveň klesne třeba z těch 2000 hodin na 1000 hodin. Pokud do žárovky dáme napětí ještě vyšší, třeba o 10 %, svítivost a úspornost žárovky, stejně jako kvalita produkovaného světla, zase významně stoupne. Ovšem její životnost klesne třeba jen na 10 hodin. Ne nadarmo, dokud EU nezakázala prodej žárovek, se u nás prodávala žárovky na síťové napětí ve třech řadách. Žárovky na síťové napětí určené pro místa daleko od transformátorů pro napětí 190 - 210 voltů, střední řada pro napětí v síti 210 - 230 voltů a řada určená pro místa a byty blízk otransformátorů s trvale zvýšeným napětím pro napětí 230 - 240 voltů. pokud se použila žárovka s vysokým napětím na místě daleko od trafa s nízkým síťovým napětí, světlo bylo slabé, načervenalé, ale žárovka vydržela běžne desetiletí. Pokud se to udělalo opačně, žárovka pro nízké síťové napětí použila blízko transformátoru, dnes i blízko místní malé FV či jiné elektrárny, žárovka krásně silně bíle svítila, ale odešla třeba do týdne nebo i jednoho dne. Podle mně, pokud nějaká taková úmluva byla, tak výrobci žárovek jen standartizovali technické parametry vyráběných žárovek. Prostě se dohodli, že napětí uváděné jako pracovní na žárovkách, bude to, při kterém žárovka vydrží 1000 hodin. Je pak už na spotřebiteli, jestli bude mít nebo upraví napětí a bude provozovat žárovku třeba o napětí 5 - 10 % nižší než je uváděné a žárovky mu tak vydrží třeba 2000 nebo 10 000 hodin provozu nebo bude preferovat bílé silné světlo žárovek za cenu jejich snížené životnosti a proto nějak zařídí, že do žárovek bude "pumpovat" o 10 nebo víc % vyšší napětí než je jmenovité na žárovnce.

Bohužel jsem si zcela jistý, že se situace jen tak nezmění. Tlak na trh jsme si jako spotřebitelé sami definovali - kdo chce kupovat tu samou věc o třetinu dražší? Nikdo a nepomůže ani příslib kvality, která dnes už neplatí ani u značek Bosch a podobně. I ti co měli snahu o kvalitu, spadli pod našim tlakem do většinové skupiny a šidí výrobky kde jen to jde. Ti serioznější nabízejí víceleté záruky, ale kurvítka mají všichni.

Jak se spravoval můj NB! NB značky HP se po 5 letech provozu zasekával, zamrzla obrazovka, nenastartoval, občas se sám vypnul. Podotýkám, že sw byl pravidelně aktualizován. HW dokonce i několikrát mechanicky vyčištěn, vysátý prach. Prostě po všech stránkách udržovaný NB člověkem, který je opravdu odborník a tato práce ho baví a živí. Občas dokáže opravit a zachránit i nemožné:-) Po poslední "černé smrti" na mém monitoru, rozebral NB na součástky, vše proměřil, vyčistil, zapojil po částech. Částečné zapojení fungovalo, ale když se vše propojilo tak nic. Dva dny jsme chodili kolem vykuchaného NB a snažili se přijít na to, proč to nefunguje. Schválně nepopisuji odborné postupy a testování, protože by tomu laik nerozuměl. A co se najednou nestalo - v jedné části "vnitřností" zapojeného NB se zajiskřilo a vzplál plamínek. Vytáhli jsme kabel ze zásuvky, hodili na to hadr a NB uhasili. Jen tak pro srandu jsme udělali poslední pokus, zda se vůbec něco rozběhne... Test vyšel, vše najednou fungovalo, rychlost se rapidně zvýšila i bez přidání paměti a ještě dnes po 9 letech je NB plně funkční:-) Kurvítko shořelo:-)

vyměnit funkční výrobek těsně před koncem záruky mi bylo prodejcem doporučeno.

Je mozne sa vzopriet tejto tyranii, ale musia sa najst odvazni vyrobcovia, ktori sa rozhodnu ucinne vzdorovat tejto konkurencii kartelov budujucich si biznis na nekalych praktikach v neprospech zakaznikov a to tym, ze vybuduju svoj biznis na poctivom jednani so zakaznikmi: napr.Batovci boli znami svojou kvalitou a dlhou trvanlivostou svojej obuvi, uplne prvi vyrobcovia ziaroviek takisto...Ak sa v kazdom odvetvi najde minimalne jeden odvazlivec podnikatel jeho biznis ma z dlhodobeho hladiska urcite uspech, lebo najsirsia zakaznicka verejnost oceni poctivost, kvalitu a trvacnost ovela viac, nez taketo pokutne svindle...Ako vsak je to u vsetkych zacinajucich podnikatelov, prerazit a prelomit kartelove podmienky nizsich cien sa bez vyraznejsej podpory zakaznikov nemusi podarit a poctivy podnikatel moze aj skrachovat...To znamena, vidis poctiveho podnikatela a jeho kvalitny a trvacny vyrobok dlhsej spotreby aj ked je oproti konkurencii vyrazne drahsi? Urcite ho podpor, lebo tak podporujes kvalitu a trvacnost...Treba povedat jasne NIE!!! lacnym cinskym, azijskym ci inym smejdom, ktore velmi skoro treba vyhodit do odpadu a neskutocne zatazuju zivotne prostredie...

Pro me jste pokriveny mrzacek.

Neblahá zkušenost neminula ani mne, ale jelikož se nehodlám nechat kýmkoliv obírat našel jsem prozaické řešení. Výrobek týden před koncem záruky prach sprostě poškodím takovým způsobem aby nebylo možné označit mne za viníka, budiž příkladem telefon který mám již po třetí nový. Někdo možná řekne že jsem lump, budu oponovat, lumpem je ten kdo mi dal do telefonu úmyslně kurvítko.

Mám s tímto nechvalným "fenoménem" naprosto konkrétní špatnou zkušenost. Těsně po záruce mi "odešla" horkovzdušná kulma. Začátek jejího konce se projevoval tím, že hřála pouze na špičce kartáče a při sebemenším natočení kulmy se sama vypnula. Zakoupila jsem novou horkovzdušnou kulmu, která těsně po záruce vykazovala totožné závady. Kamarád elektrikář se mi kulmu pokusil opravit, ale zhruba po dvou dnech používání se závada objevila znovu. Nejde o jediný spotřebič, se kterým mám podobnou zkušenost - selhání krátce po záruce. Obávám se, že zastavení této výdělečné mašinérie je hudbou budoucnosti...

No, já reagoval na příspěvek, který to do souvislosti dával.
Samozřejmě, máte pravdu, že ta prodloužená záruka je něco jako pojištění. Nicméně když vezmu do úvahy, že:
- prodejce není charita, tedy na tom musí vydělat - prodloužení záruky na tři toky stojí cca 10% ceny - doma mám určitě více než deset výrobků, na které se mi snažili vnutit záruku a zatím všechny slouží o po třech letech
tak z toho jednoznačně vyplývá, že nákup prodloužené záruky je výhodný pouze pro prodejce.

To samozřejmě ne a netuším kdo by byl tak hloupý aby si něco takového myslel. Prodlouženou záruku si představte jako (třeba zdravotní) pojištění zakoupeného zboží. Pokud se zboží v čase krytém pojištěním rozbije, opraví se na náklady pojišťovny. V USA naprosto normální služba (např. povinná záruka 1 rok se prodlouží na 3 apod.)

je to všechno pravda,třeba v článku zmíněný šroubovák jsem si vyrobil a závadu na rychlovarné konvici opravil...je tam ale i rezervní kurvítko -kontakt z nevhodného měkkého materiálu který občas musím přihnout...ale očekávám že se to časem zlomí a pak bude konec přístroje.

Pravidelně žasnu nad vyprávěním jednoho mého dobrého známého pracujícího ve vývoji jedné velké firmy. Vyrábějí poměrně sofistikovaný, ale zároveň masový produkt. Denně je zde řešen konflikt zájmů, ve kterém vývoj chce nabídnout zákazníkovi kvalitu a produkce cenu. Tenhle konflikt je veden o každou cca miliontinu konečné ceny za kterou si koncový zákazník produkt nakonec koupí. Když se vývoji podaří nějakou marginální položku prosadit, zákazník pochopitelně nepřiplatí reálný rozdíl v pořizovací ceně, ale jeho násobek klidně i v několika řádech. V takovýchto podmínkách je samozřejmě velmi obtížné vyrábět kvalitní zboží. Technicky to možné samozřejmě je, ale dnešní systém výroby zkrátka nepovažuje zvýšenou životnost za hodnotu která přinese zisk. A o ten jde v první řadě. Kurvítek netřeba, při téhle filozofii výroby se věci rozsypou samy od sebe.