Nefunguje ti stát? Vezmi to do rukou sám! Co si o tom myslíte?

Děkuji moc za pozitivní článek. Osobně si myslím, že takových věcí se kolem nás děje denně celkem dost, jen se o nich nikdo nedozví.
Úředníkům bych psí hlavu nenasazovala. Před několika lety jsme chtěli v naší čtvrti maloměsta dětské hřiště. Takže jsme se domluvili s paní na příslušném odboru, zpracovali projekt, použitelný pro rozhodnutí rady a zastupitelstva i pro žádost o dotaci (včetně návrhu vybavení, rozpočtu apod.), spočítali děti ve čtvrti (bylo jich skoro 50) a sepsali žádost podepsanou dospělými zástupci všech domů. Takto vybaveni jsme vyrazili na jednání se starostou. Ke svému překvapení jsme se dozvěděli, že jsme zatím jediní, kdo žádá takto konstruktivně. Že jsou zvyklí na stížnosti, ale jen zřídka přijde někdo s konstruktivním návrhem, navíc podpořeným nabídkou spoluúčasti. Tu od nás nakonec město vůbec nechtělo - kromě příslibu, že si hřiště budeme sami spravovat, hlavně zakrývat pískoviště při odchodu :-) A i přesto, že dotace nevyšla, nám hřiště postavili.
Podle mě stojí za to popřemýšlet, co mohu pro změnu udělat sám / sama. I když to není tak jednoduché, jako si pěkně zanadávat na úředníky.

Milý CROCO, ono je smutné, že to tak bohužel podle našich zákonů být opravdu musí. Rozlišujme politiky - ti zákony tvoří - a úředníky - ti zákony uvádějí v praxi. Pokud politici vymyslí např. každoroční výměnu písku v dětských koutcích (nebo si můžete nechat písek přezkoumat laboratoří, jestli tam nejsou nechtěné elementy-exkrementy), pak úředníkovi nezbyde nic jiného, než se tím nařízením řídit. Věřím, že mí známí úředníci, by to dělali jinak, ale jejich názory a návrhy politici neposlouchají (ti poslouchají prý hlas lidu).

Tady ten příběh je ukázka jedné z mnoha situací, kdy je úřední aparát katastrofálně nepružný. Ale ne proto, že by úředníci neměli vůli - vždyť na městské části sedí lidé, kteří v ní taky žijí, taky se musí dívat na to, jak jejich okolí vypadá. Překážkou pro rychlé a efektivní vyřízení problému je opět úřední aparát.
Úředníci z městské části se například rozhodnou zařídit opravu (výměnu - oprava by byla pracnější) laviček. Začnou tím, že provedou předběžnou analýzu rozpočtových možností a určí předpokládanou cenovou náročnost (zjistí, kolik mají a pak buď zadají do googlu "lavička - cena," nebo to dopadne tak, že Honza zavolá Pepovi, ten má firmu, co to dělá a řekne mu to...). Potom právní odbor dostane za úkol vyhledat potřebné legislativní podklady (Vyhlášky všech ministerstev k čemukoliv, co by se kategorie "lavička" mohlo týkat - od podmínek poskytování a provozování veřejně přístupných zařízení MPSV až po aspekty zdraví občanů při užívání stanovených ministerstvem zdravotnictví). Na základě toho dojde k definování zadávací dokumentace k vyhlášení výběrového řízení, kdy je po zahrnutí všech vyhlášek nutno výrazně navýšit cenu za jeden kus (tedy buď celý projekt stojí mnohem více, nebo se lavičkami vybaví jedna ulice místo pěti - ta, kde bydlí nejvíc zastupitelů, kteří to potom schvalují). Potom to mohou všechny odbory, místní občanská sdružení, spolky pro ochranu invalidů a další subjekty připomínkovat. Potom už stačí modifikovat zadávací dokumentaci dle požadavků, a pokud jde vše hladce a zastupitelé schválí vypsání výběrového řízení, toto je úspěšně realizováno a vybrána vítězná firma, tak už zbývá to nejjednodušší - celý teoretický záměr realizovat. A Pak už jen odrážet kritiky celé zakázky o její neefektivnosti, předraženosti, odfláknutí prováděných prací a umístění laviček do nejméně frekventované lokality z původně uvažovaných. A to vše takto proběhne jen v tom nejideálnějším případě, kdy je, alespoň dle zákona, vše, jak má být. Zlatý dědeček. Ale ti úředníci jsou prostě v zajetí všech těch nařízení a paragrafů. Oni už nejsou schopní říct, tak víte co, je nás tady 50, pojďme tam alespoň v 10 lidech, za dopoledne to máme (a možná by je to těch pár hodin bavilo víc, než to papírování).

Je vidět že ten ZIKO je plný nenávisti ke všemu co bylo,,,sám určitě pamatuji víc než on a na brigády jsem chodil třeba jako hasič anebo po práci stavět zimní stadion,,,abychom měli kde bruslit a taky jsme ho využívaly ,,,ted by se vůbec něco takového nepostavilo na malém městě.Takový jako ten ZIKO mají lví podíl na tom jaký je dnes tady bordel,,nic pořádně nefunguje a takový ZIKOVE asi žijí v jiném světě !!!

Co nám to tady píšete Petro? Chcete aby ředitele gymnázia podruhé vyhodili, tentokrát za zneužití rozpočtu nákupem latí pro opravu cizího majetku? Já, který si pamatuji tu první kauzu bych mu už nepodkuřoval.

je na čase přestát hrát tu hloupou hru na levici a pravici. Vládnout se nějaký čas hloupě dá ,ale moudře to jde pořád. Chce to vybubnovat konkurz na moudré a ti ať obsadí klíčové pozice.

To ZIKO...
Nechci Vám brát iluze, ale myslím si, že se dost pletete. Co si já pamatuji akce "Z", tak ty až tak moc dobrovolné nebyly a mnohdy ani zadarmo. Většinou se jednalo o nějakou záplatu tam, kde rudé hospodářství nestačilo. Pamatuji na stavbu jedné prodejny, kde minimálně polovina lidí dostávala nějakou odměnu a pak na přístavbu mateřské školky. Tam bylo nutno odpracovat nějaký počet hodin, jinak nebyla šance na umístění potomků. Kvalita takových "partyzánských" akcí byla odvislá od toho, kdo to řídil a pokud se toho moc nerozkradlo. Tak že mnohdy dost pochybná.
Tím ale netvrdím, že někteří takto dělali dobrovolně a s nadšením. Ostatně dá se to i pochopit. Když nebyl stát schopný zajistit vybudování třeba obecního vodovodu, či té, už zmíněné, prodejny, tak co měli dělat?

Známe,známe.Bývalo to dříve běžné.Říkalo se tomu AKCE Z.Ovšem všechno,co bylo je přece odsouzeníhodné a najednou tolik slávy,když se k tomu někdo vrací nebo s tím nikdy nepřestal.Ano,je to hezký počin,ale není produktem dnešní doby.

U nás v Holicích jsme si na městský pozemek v sousedství našeho domu lavičky kompletně pořídili ze svého. Bylo to mnohem efektivnější řešení, než o jejich potřebě složitě přesvědčovat městské úředníky. Těm by pravděpodobně trvalo pár let, než by lavičky prodiskutovali, dali do rozpočtu ve kterém permanentně nejsou peníze a nakonec by stejně vybrali nějaké, které se do okolí vůbec nehodí. Známe svoje lidi...bohužel.

Všechno je v lidech.
Takových dědečků a babiček, ale i synů, dcerek je možno vidět skoro na každé druhé vsi. Kdo asi jiný by tam uklízel, sekl trávu, sázel kytky, nyní hrabal listí a v zimě prohrnoval silnice a ulice od sněhu?
Vesnice nemají technické služby se svým aparátem, nemají správu silnic opět se svým aparátem a ani háfo úředníků na radnicích. Prostě tam lidé bydlí, chtějí, aby se jim tam líbilo, tak to zkrátka dělají. Většinou zadarmo, což mnozí z města, kteří tam mají víkendovky, nechápou.
Na takových vsích ale málokdy jsou politické strany a starostu dělá ten, komu důvěřuje většina. Něco jako přímá volba a demokracie odspodu v jednom. Dříve se tomu říkalo angažovanost, dnes bych to nazval zájmem o své okolí, o místo kdy žijí a kde chtějí, aby se jim tam líbilo.

Dědeček si zřejmě vzpomněl na "akce Z" z minulého režimu. Tehdy by si ale nemusel hradit materiál ze svého. Na jednu stranu pěkná, možná pro někoho i inspirativní, historka, na druhou stranu ovšem smutná ukázka reality všedního (ne)fungování veřejné správy.

Herdek laviěky v Žižkově ulici, já na to úplně zapoměl. Slíbil jsem Karlovi, že tam dá jeho firma nové. Kus za 75000 Kč. Teď si na dovolenou na Havaji musím sehnat jinou zakázku.