Malé peníze: Když zkrachuje dodavatel plynu či elektriky, dostanu zpátky zálohy?

Dodavatel Bohemia energy zkrachovala,zálohu jsem posílala sipo ,co teď až přijde sipo v listopadu a to mám posílat nebo nemá ,vůbec nevím

Jenze podle smlouvy k zauctovani musi dojit - stanovuje se tak kolik vlastne mate zaplatit. Pochybuji, ze by si nekdo dovolil tohle poprit ci zmenit- navic zmena smlouvy v neprospech spotrebitele je nezakona. A smlouva predpoklada, ze aby pohledavka vznikla, musi dojit k zauctovani. Koneckoncu, jaky by byl jinak smysl tech zaloh?
U toho zbozi nema cenu diskutovat bez znalosti detailu.

Tady ale probíráme situaci, kdy k zápočtení(vyúčtování) ještě nedošlo. A konkurs může změnit i smluvní ujednání.

Ale ano, Vás výklad je logický a souhlasím s ním. Já mám bohužel historickou zkušenost se zálohami, kdy to fungovalo tak, jak jsem již popisoval. Je to ovšem již několik let a netýkalo se to dodávky energií, ale zboží. Proto by mne zajímalo, jestli nákup a prodej energie má odlišnou zákonnou úpravu v případě vyhlášení konkursu.

Treba obcansky zakonik, § 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
IMHO i kdyby zákon umožnoval takový výklad, že zálohy nelze započítat oproti pohledávkám a to i v případě, že spolu zcela jasně souvisí (není to případ, kdy jsem si z velkoskladu vzal zboží a zavázal jsem se jej zaplatit a zároveň mám vůči velkoskladu pohledávku, protože jsem jim položil novou dlažbu), tak je takové ustanovení v rozporu s dobrými mravy - neboť já dluh uhradil.
IMHO uzavřeli jsme smlouvu - já budu dávat peníze, ty energii. Na konci roku to zuctujeme. Z podstaty veci nelze rici, ze me penize propadaji, ale energie se bude uctovat - musi dojit k naplneni smlouvy - tedy jakakoliv pohledavka muze vzniknout az po naplneni smlouvy (viz Obcansky zakonik) a tedy se musi provest zuctovani - ty jsi dal energii za tolik, ja zalohy za tolik a zbytek ti dle smlouvy vratim ci doplatim do x dnu dle smlouvy. Po tech x dnech vznika pohledavka a nebo zavazek. Vymahat jen penize za elektrinu nejde, protoze smlouva jasne rika, ze si to musime zapocitat - poprit jeji ustanoveni by vedlo k neplatnosti smlouvy a tedy takova pohledavka je nevymahatelna, nebot nema pravni duvod.
IMHO aby platil vas vyklad, musel bych mit dve smlouvy - jednu o tom, ze budu platit zalohy a druhou ze mi bude dodavana elektrina. Ale ja mam jen jednu.
Samozřejmě chápu, že v našem státě je možné vše - i nerespektování přirozeného práva.

Soudy rozhodují podle zákonů, nikoliv podle dobrých mravů a obecných zásad spravedlnosti (ostatně, kde jsou definované ?).

A jaký význam tedy mají vlastně zaplacené zálohy? To je tedy nemusím platit? Pokud je musím platit, tak to není žádná pohledávka - je snad jasné, k čemu měla záloha sloužit - k pokrytí pohledávky. Tedy jakákoliv pohledávka může vzniknout až po odečtení těchto záloh. To bychom za chvíli mohli mít situaci, kdy si koupím chleba v obchodě a příští týden ho bude chtít exekutor znovu zaplatit, protože obchod zkrachoval a mé peníze za chleba vedl jako pohledávku, protože má takový systém a započítává jednou za měsíc.
Selským rozumem jsem zcela v klidu - takovou zlodějnu nemůže žádný soud schválit, i kdyby byla stokrát napsaná v zákoně - je v rozporu s dobrými mravy a obecnými zásadami spravedlnosti a tedy nepožívá ochrany zákona.
Ale celkově to pěkně zapadá do téhle doby - z poctivce se v mžiku může stát dlužník a to jen proto, že někdo šikovně napsal zákon.

Ano, to tím chci říci.
V případě konkursu se nebere v úvahu čistá bilance(saldo), ale závazky a pohledávky. Závazkem je odebraná energie a pohledávkami zaplacené zálohy.
Jediná obrana je závazky a pohledávky mít započtené, což se standardně děje při ročním zúčtování. Můžete ovšem požádat o mimořádné o mimořádné vyúčtování a to 10 x za rok.

Nechcete tím snad říci, že pokud platím zálohu 1000 Kč a po pěti měsících nastane konkurz, tak mých 5000 Kč propadne, ale já budu muset zaplatit za odebranou energii, třebas 4900 Kč?
Podle mého selského rozumu bych měl přijít o 100 Kč - dal jsem 5000, spotřeboval energii za 4900. Nejsou to odlišné subjekty a zálohy jsem mu dával právě v souvislosti s odběrem energie, ne aby mohl podnikat (to by byla investice).

Tak to v článku určitě není míněno. Je třeba vzít v úvahu, že máte smluvní vztah se svým dodavatelem, nikoliv s dodavatelem svého dodavatele. Ten to tedy po Vás chtít nemůže. Nebezpečí je jinde : Placením ZÁLOH pouze svěřujete svoje peníze dodavateli, aby s nimi mohl podnikat. Je to tedy vaše pohledávka k němu. Odběrem energie (je jedno, jestli plyn či elektřina) vzniká Vás závazek zaplatit za ni svému dodavateli. Prohlášením konkursu se stávají Vaše závazky splatnými, zatímco zaplacené zálohy můžete pouze přihlásit jako pohledávku za konkursní podstatou.
Pokud existuje legislativa, která konkurs pro dodavatele energií upravuje jinak, prosím o takovou informaci. Já o ní nevím.

To máte pravdu. Plyn jsem nedomyslel, tam to tak opravdu je. To bude tím, že plyn nemohu používat.

Těmi zálohami stanovenými dodavatelem bych si nebyl tak jistý... Kdybych se spokojil se zálohou ČEZu, měl bych u nich po roce k dobru 2 000,- Kč. Protože jsem si zálohy upravil sám, vrátili mně (resp. převedli do dalšího roku) 3,60 Kč (ano, opravdu slovy TŘIŠEDESÁT).

To ale není až tak pravda. Odběr se mění v závislosti na ročním období, u plynu, pokud jím topíte, docela hodně. Zálohami přes léto dodavatele výrazně "přeplácíte", v zimě naopak. Ve Vašem případě byste zřejmě musel vyrovnat skutečný odběr za konec zimy a jaro a to by Vaše zálohy nemusely pokrýt.

V článku je myšleno to, že ač jste aktivně platil zálohy za dané období, krachující subjekt nemusel platit dominantnímu distributorovi a ten to bude chtít po vás, zákonem je jen pojištěno abyste nezůstal bez elektřiny - plynu.Viz zmínka dvakrát měř, jednou řeš....nižší cena není vždy výhra...

Pardon, spletl jsem se o nulu, těch piv by bylo 10.

Tak to vezmeme popořadě. Pokud mi vycházejí zálohy dejme tomu od května (v dubu je vyúčtování) a dodavatel krachne v říjnu, zaplatím mu na zálohách na plyn půl roku, kdy je ovšemže odběr víceméně nulový, a na topnou sezónu nemám zaplaceno nic. Tudíž musím zálohy novému dodavateli o 100 procent navýšit, případně doplatit při následném vyúčtování. Dělá to i 40.000 o které takto mohu přijít.

Jednou jsem potřeboval stlačil zálohy za elektřinu na minimum, a usmlouval jsem minimum ve výši fixního poplatku za elektroměr, t.j. asi 50 Kč. Teď mám zálohu 1500. Kdybych tedy teď platil minimum, tak bych těch 1500 (tu padesátikorunu zanedbám pro jednoduchost výpočtu) mohl investovat a to by dělalo při 2% výnosu necelou dvacku za rok. Takže bych si mohl dát za výnos jedno malé pivo.
Skutečně je nejlepší platit zálohy tak aby přeplatek/nedoplatek byl minimální, a moje zkušenost je, že zálohy předepsané dodavatelem mají právě onu optimální velikost.

Spousta (zejmena starsich) lidi radeji "preplaci" zalohy, aby pak dostali zpet preplatek, protoze nemaji rezervy a "kdyby meli nedoplatek nemuseli by zrovna mit penize na doplaceni". A taky maji radi ten pocit, ze jim nekdo neco "da" (rozumej vrati preplacene zalohy).
Samozrejme, ze z pragmatickeho hlediska je nejlepsi mit zalohy minimalni a na konci to doplatit a mezitim muzete penize investovat :). V praxi je ale rozdil v radu stokorun, max. par tisicikorun, a na jejich investovani asi nezbohatnete :).

Také tomu nerozumím. Vidím to stejně jako vy, přijde mi to logické.

Tomu nerozumím? Proč by měl o zálohy přijít? Příklad:
Dodavatel mi posílá vyúčtování vždy v lednu. V červnu zkrachuje. To znamená, že jsem od něj půl roku odebíral energii a zálohami jsem ji víceméně zaplatil (jsou-li zálohy stanoveny správně). Od července dodává dodavatel poslední instance, a jemu platím až od toho července. Kolik jsem spotřeboval do té doby ho nemusí zajímat a už vůbec to po mně nemůže chtít zaplatit. Jediná ztráta, ke které může dojít, je, že mám na zálohách přeplatek a po vyúčtování ke dni krachu dodavatele se mi nepodaří přeplatek vymoci, ale to by asi nikoho nemělo výrazně bolet.