Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

| rubrika: Komentář | 24. 4. 2012 | 36 komentářů
Stavební spoření mělo důvěru klientů. Teď má padáka. Je strategickou chybou ministerstva financí, že se nepokusilo udělat z populárního produktu spojence pro svůj největší boj: penzijní reformu.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 4. 2012 9:11

pan prouza argumentuje prinosy stavebniho sporeni (statni dotace) pomoci efektu rozbiteho okna. vyborne! pokud bude takto vest narodni divadlo, bojim se o jeho dalsi osud.

Reagovat

 

+5
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 4. 2012 12:41, No

Myslím, že stavební spořitelny to zbytečně dramatizují. Nic jim nebrání vydat hypoteční zástavní listy, které by konkurovaly státním dluhopisům a tak zajistit peníze pro svoji činnost a drobné stavebníky. Problém je v tom, že na HZL by asi tolik nevydělávaly jako na stavebním spoření, kde si přikrádají za cílovou částku, za vedení účtu atp.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (36 komentářů)

24. 4. 2012 14:51 | TVK

Na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Získáte tím to, že stát nebude podporovat něco, co na čistě tržní bázi funguje bez podobné státní podpory, ať už na straně spořící, nebo úvěrové. Alias tyto subjekty a systém podporuje stát v současné době již naprosto zbytečně, reálný přínos a potřebnost pro ekonomiku jsou již naprosto zanedbatelné.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Karl von Bahnhof 24. 04. 2012 14:02)

24. 4. 2012 14:51 | Pavel

Já jsem například přesvědčil rodiče, že mít peníze ve slamníku není to nejlepší a že by si je měli dát aspoň na spořící účet. Ten jim spravuji. Asi tak dvakrát do roka mi dají uspořené peníze, které si přejí na ten účet uložit a pak navštívím kamennou pobočku a peníze vložím na účet. Možná tomu nebudete věřit, ale vklad hotovosti přes IB neuděláte.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 24. 04. 2012 14:34)

24. 4. 2012 15:27 | Michal Kára

S trochou fantazie by se dalo řešit i to. Například do Fia se dá vkládat i na pobočkách ČSOB. A pokud je to jen 2x ročně, tak by neměl být problém si tu úložku naplánovat v rámci nějaké cesty do civilizace :)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel 24. 04. 2012 14:51)

24. 4. 2012 15:32

Taky funguji asi 4 roky bez toho, aniž bych navštěvoaval banky. A pokud prostě dostanu do ruky větší hotovost, tak prostě místo výběrů na běžný provoz nebo placení kartou prostě nějaký ten týden platímě s manželkou hotově. Ztráta z toho, že peníze neleží na spořícím účtu je zanedbatelná proti tomu, kolik času by mi zabralo jít do banky a vkládat.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kára 24. 04. 2012 15:27)

24. 4. 2012 15:41 | Jouda z Kadaně

Ale jo, i u nás v Kadani máme více možností než jednu předraženou po bolševikovi zapomenutou banku. Ale měnit asi zatím nebudu. U osobního účtu platím asi 40 Kč měsíčně, což za to, nač ho využívám, není nejhorší. U stavebka platím 25 Kč, poplatek za založení smlouvy zásadně neplatím, jiné poplatky tam nemám. Takže bych to neviděl tak černě, odborníku.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kára 24. 04. 2012 14:02)

24. 4. 2012 15:45 | Karl von Bahnhof

Kdo mi dá stejné zhodnocení vkladů jako stavební spoření na tržní bázi? To by mě opravdu zajímalo. Mám na mysli pojištěné vklady. Kdo mi půjčí bez zajištění nebo s ručitelem (např. 500 tis. na rekonstrukci) za stejných podmínek jako stavební spořitelna? To by mě zajímalo snad ještě více.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 24. 04. 2012 14:51)

24. 4. 2012 17:13 | TVK

Dnes jsou na trhu spořící účty s penězi na viděnou s úrokem až 2,8% p.a. a termínované vklady na 2 roky okolo 4%. Proti tomu cca. 5% brutto výnos stavebního spoření po započítání všech poplatků a vázací dobo peněz 6 let nenabízí nic extra.
A úvěry? Většina peněz půjčených stavebními spořitelnami jsou překlenováky, kde k relativně výhodné sazbě je nutno připočítat ztrátu z "půjčování si vlastních peněz" na spořící straně a opět nejrůznější poplatky (přidělení meziúvěru, vedení účtu, výpis), takže ve finále jsme na nějakých 4,5-5%. A to si srovnejte s hypotékou, kterou klidně pořídíte s úrokem okolo 3% a již několik let klidně i bez jakýchkoliv poplatků. S flexibilitou (pokud ji potřebujete), která je proti překlenováku nesrovnatelná - viz. nedávná změna podmínek u Lišky :-) Takže pokud chcete, jediným vedlejším nákladm hypotéky mimo úroku je odhad a nějaké kolky na katastru (3-5tKč).
Standardní úvěry zer stavebního spoření nemá smysl řešit, ty jsou finančně v menšině a než se člověk dohrabe efektivním využitím stavebního spoření k nějaké smysluplné částce (aby měl zase výnos ze spoření), tak je to 10 a více let. A opět úrok dnes ve srovnání s hypotékou žádná výhra.
Takže jediný, kdo dnes na stavebním spoření vydělává, jsou stavební spořitelny. U vyšších půjčených částek je naprosto s přehledem úroky i celkovými náklady válcují tržní půjčky (hypotéky) a u menších částek dotovat 5 střadatelů státními penězi, aby si pak jeden (taky dotovaný) z nich vzal úvěr za podobných podmínek, jako od hypoteční banky nedává ekonomický smysl.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Karl von Bahnhof 24. 04. 2012 15:45)

24. 4. 2012 18:21 | Slávka

V článku se objevil pojem ...rozumná vláda...Kterou měl autor na mysli?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

24. 4. 2012 19:39 | Karl von Bahnhof

Spořící účty jsou moc praktická věc, ale úročení okolo 2% není srovnatelné se stavebním spořením, kde se dostanu i s poplatky okolo 6%, to opravdu není alternativa. Překlenovací úvěry nejsou až taková tragédie, jak se tváříte. Dejte si to do konkrétních čísel a porovnejte s hypotékou. Tupý argument o půjčování si vlastních peněz nedává sám o sobě smysl, stejně jako případný protiargument o zisku z vkladových úroků a státní podpory v době překlenovacího úvěru. Pokud si ale porovnáte nákladovost, tedy kolik za stejnou dobu zaplatím za stejnou půjčenou částku, budete možná překvapen, ale úvěry od stavebních spořitelen jsou často velmi dobře konkurenceschopné vůči hypotékám. Nemluvě o dlouhodobě fixované úrokové sazbě (v některých případech i na celou dobu splácení, což bývá přes 20 let), o které se hypotékám ani nesní. To, o čem jsem ale psal v prvním příspěvku, byly úvěry nazajištěné nemovitostí a k těm není hypotéka alternativou, to je úplně jiný úvěr. K němu byste alternativu našel jedině snad ve spotřebitelských úvěrech bankovních (10 až 15% p.a. ve slušné bance) nebo nebankovních (asi tak dvojnásobek ve slušné nebankovce). Vzít si půl milionu bez zajištění nemovitostí jako úvěr u stavební spořitelny nebo jako spotřebák je sakra rozdíl. Počítejte, přemýšlejte a nepodléhejte demagogii, kterou nás krmí ti, kterým stavební spoření vadí jako nepříjemný konkurenční produkt. Kdybych nevěděl, jaká je situace v zahraničí, považoval bych z této diskuze i z chování státu stavební spoření za nějaký český nesmysl. Jenže on to není žádný český vynález, v různých podobách funguje v mnoha zemích a to vesměs zemích daleko právně a ekonomicky stabilizovanějších oproti naší drahé vlasti.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 24. 04. 2012 17:13)

24. 4. 2012 20:58 | TVK

Bohužel, nepodléhám žádné demagogii, je to prostá matematika. Náklady, výnosy, úroky apod. O výnosu 6% si za současných podmínek můžete jen nechat zdát. Přemýšlel jsem, počítal jsem a i v době, kdy se úroky z hypoték pohybovaly okolo 5% mi při využití dokonce 2 stavebních spoření, a to za starých podmínek, vyšla lépe hypotéka.
Pokud je pro Vás tupý argument to, že už při naspořených 100.000 Kč dostanete při běžném spořícím tarifu 2% roční výnos cca. 3.400 Kč (2.000 podpora, 1.700 čistý úrok, minus 300 poplatek za vedení účtu) a tytéž peníze si půjčíte za obvyklých 4,5%, takže po odpočtu úroků platíte 3.825 Kč, tak k tomu nemám komentář. K tomu samozřejmě poplatek za druhý (úvěrový účet) a zřízení meziúvěru, běžně 1% z CČ, i když třeba jen za pár měsíců máte nárok naúvěr řádný. A co s tím udělá stoupající naspořená částka nebo často "rychlý" úvěrový tarif s 1% (!!!) na spořící straně, to si každý rozumný spočítá sám.
Dlouhodobá fixace - hypotéky je možné mít s fixem klidně až na 30 let (aktuálně je nabíbce sazba 4,49, možná i menší, už to tak nesleduji).
Chování státu ohledně stavebního spoření je jen přibližování se těm právně i ekonomicky stabilizovanějším zemím, což jsou v tomto případě slovy DVĚ. Německo, podpora 8,8% ročně, max.45 EUR, navíc pokud má střadatel roční příjem pod 25.600 EUR. A druhé je Rakousko, roční podpora variabilní, za rok 2011 je to 3% a max. 36 EUR.
TAkže opakuji, stavební spořitelny dnes nenabízí nic tak extra výhodného, co by stálo za to, aby stát vyhazoval z okna donedávna až 15 mld. ročně.
P.S.: Taky mi ty změny na druhé straně vadí, protože jsme s manželkou měli 5 starých smluv na "nevyužitá" RČ v rodině, takže jsme naprosto bezpečně a v té době s velmi nadprůměrným výnosem dostali jen tak bez ničeho od ostatních daňových poplatníků 22.500 Kč za rok včetně těch, kteří vydělávali tolik, že si prostě stavební spoření nemohli dovolit.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Karl von Bahnhof 24. 04. 2012 19:39)

25. 4. 2012 7:33 | Pavel

Píšete: "...takže jsme naprosto bezpečně a v té době s velmi nadprůměrným výnosem dostali jen tak bez ničeho od ostatních daňových poplatníků 22.500 Kč za rok včetně těch, kteří vydělávali tolik, že si prostě stavební spoření nemohli dovolit."
To přece není pravda. Ty peníze jste nedostali od daňových poplatníků, ale jen jste si vzali zpátky část peněz, která z vás sedřel stát. Kdo si může dovolit spořit na SS, odvádí na daních mnohonásobek podpory SS, takže si na ni přispívá jen on sám.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 24. 04. 2012 20:58)

25. 4. 2012 11:41 | Karl von Bahnhof

Výnos ze spořící smlouvy o stavebním spoření je závislý na tom za jakých podmínek si smlouvu založím - základní úrok, cílová částka a výše poplatku za smlouvu. Pokud si nejdu založit oblíbenou třistatisícovou lišku na poštu, ale přemýšlím, zajistím si i slušný výnos, který má smysl. Spořící účty jsou fajn, ale úrok 2,8%p.a. dává, pokud je mi známo, jen jediný ústav, a to je pro mě celkem nepříliš důvěryhodná kampelička, a ani to není vůči stavebku konkurenční výše. Normální spořící účet je dnes okolo 2% p.a. Chcete-li porovnávat hypotéku a úvěr od stavební spořitelny zajištěný nemovitostí, porovnávejte RPSN, čili co za ty peníze v čase zaplatím na splátkách a poplatcích. Hypotéky mají dnes nižší základní úročení pro kratší fixace, při fixaci na 30 let jste rozhodně nad 5%. Stavebky umí dlouhou fixaci a úroky dnes i pod 4%, aktualizujte si informace. Stále mi nejste schopen nabídnout přiměřenou alternativu k menším úvěrům (řádově několik set tisíc) bez zajištění nemovitostí. Víte o nějaké? Vám těch 22.500 Kč dávali daňoví poplatnící? To se divím, mně je dával stát. Tím, že mi je stát nedá, tím žádný daňový poplatník neodvede státu méně, jen stát tyto peníze nedá mně, ale rozdělí si je nějaký kolibřík s mazánkem. A o to jde především.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 24. 04. 2012 20:58)

25. 4. 2012 18:35 | TVK

Aha, tak tedy lidem poraďte, jak si zajistit výnos za současných podmínek nad 5% při standardní úrokové sazbě 2% a 1700 Kč netto státního příspěvku ročně. Nac výrazně lepšího (možná nějaké akční úroky) se nedostatnete, jen jste schopen srazit poplatek za smlouvu až nulu. Toť vše, jak si v řádu desetin procenta p.a. ovlivníte výnos.
Ano, 2,8% momentálně nabízí kampelička, což je při 100% jištění vkladů do 100.000 EUR naprosto bezrizikové spoření. A pořád se bavím o penězích hned, ne umrtvených na až 6 let.
Doporučil bych, aby jste si informace aktualizoval vy. Fixace na 30 let, Hypoteční banka - momentálně od 4,49. Pětileté běžně okolo 3,5%. Proti tomu překlenováky se všemi nevýhodami (výhodu nemají naprosto žádnou) při běžných částkách minimálně od 4%. Ŕádné úvěry kvůli jejich časové nedostupnosti v nějaké solidní výši (aspoň 300tkč) neřeším. Já rozdíl anebo výhodu stavebního spoření nevidím.
RPSN - už několikrát jsem Vám uvedl, že když si zvolíte vhodnou hypotéku, tak RPSN se bude rovnat nebo naprosto limitně blížit úroku. U mne momentálně po 4 letech jsem zhruba na 3,2 a ten, kdo ji v té době vzal na menší LTV, se dnes pohybuje v průměru okolo 2,7.
Závěrem - stavební spořitelny v posledních letech půjčovaly v průměru okolo 60 mld. ročně a stát to dotoval v průměru 13 mld. Kč. Vskutku efektivně využité peníze, když podmínky půjček jsou finančně podobné tržním podmínkám subjektů nedotovaných.
Alternativu k nezajištěným úvěrům Vám z tohoto parametru nenabídnu, protože pro mne jsou primární peníze a nákladovost. Pokud mne vyjde levněji zajištěný úvěr (klidně jen cena odhadu), tak nevím, proč bych řešil dražší nezajištěný. Vývoj ukáže, jak s uvolněním trhu stavebního spoření vzniknou nové bankovní produkty zaměřené na tento segment.
Na státních příspěvcích jsem Vám jen chtěl prakticky demonstrovat, jak stát tímto skutečně přispíval často těm "potřebným", zatímco do státní kasy na tento výdaj přispívali všichni, včetně těch příjmově slabších, kteří si toto spoření nemohli dovolit a kteří ty příspěvky potřebovali a potřebují určitě více, než skupina opačná.
A na závěr - bavíme se tady o produktu, kde je po odečtení nákladů státní příspěvek max. 1700 Kč ročně (a ještě z toho ročně 3% ukusuje inflace). To je suma, kterou si normální člověk vydělá za max. 2 dny, zatímco v počátku systému to bylo bez pár drobných 4500 Kč, což tehdy znamenalo čistý plat minimálně za 3 týdny. Takže mnoho povyku pro nic způbeného tím, že stavebním spořitelnám prostě výrazně klesají příjmy z poplatků, klesá počet klientů stávajících a hlavně nových.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Karl von Bahnhof 25. 04. 2012 11:41)

26. 4. 2012 10:25 | Karl von Bahnhof

V oblasti nemovitostí zajišrěných úvěrů je význam úvěrů stavebních spořitelen nejmenší, ale ani zde bych je neviděl jako jednoznačně zbytečné. Oproti hypotékám mají nejméně tři klady - lepší dostupnost pro žadatele s nižším příjmem, možnost dát kdykoli mimořádnou splátku a jak jsem již psal dlouhodobou fixaci úroků. Nezajištěné úvěry vás nezajímají, vás zajímají peníze a nákladovost a dáte přednost zajištěnému. Výborně, správná úvaha. Jen mi řekněte, jak si vezme zajištěný úvěr ten, kdo ho nemá čím zajistit? Půjčíte mu k tomu snad vy svou nemovitost? Možná vás to překvapí, ale taková situace nastává celkem často. Nebo třeba nemovitost mám, ale nechci zastavovat byt či dům v hodnotě několika milionů k úvěru na několik set tisíc. Nezajištěné úvěry se také dají často použít jako část "vlastních zdrojů" když si beru hypotéku na méně než 100%. Můžete z nich také úvěrovat privatizaci bytu, pokud z nějakého důvodu nelze udělat hypotéku nebo předhypotéku. Určitě by se našlo více účelů, které bez stavebka rozumným způsobem neproúvěrujete. A spoléhat na to, že trh přinese na trh produkty, které budou náhradou? To myslíte jako dobrý vtip, že ano? Vy jste snad usnul před dvaceti lety a nyní jste se náhle probudil? Nebo jsou vaše iniciály V.K.? Pane, ta velebená ruka trhu v této zemi zatím vše jen rozkradla a trh zdeformovala a zničila, to je totiž taky tržní efekt. Je hezké, že soucítíte s příjmově slabými. Jenže právě pro ty to často bylo a je jediné spoření, které využívali, alespoň třeba na jedno rodné číslo v rodině. Ujišťuji vás, že peníze zde vázané na pět či šest let jim nevadily a mnohdy to považovali spíše za výhodu - prostě je tak snadno nemohli vzít a utratit. To nám může připadat směšné, ale ne každý přemýšlí ve věcech finančních konzistentně a dlouhodobě. Tím, že stát systém stavebního spoření rozkope jak puberťák prašivku, nikdo z nich neušetří ani korunu. Stát je odrbe stejně, jen nedostanou zpět ani těch vámi vysmívaných sedmnáct stovek.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 25. 04. 2012 18:35)

27. 4. 2012 12:09 | TVK

Takže postupně:
Lepší dostupnost pro žadatele s nižším příjmem znamená přeloženo do češtiny vyšší rizikovost daných úvěrů. A to je přesně to, co by stát měl podporovat (?). Apropo, nevznikla finanřční krize v USA tak nějak podobně?
Mimořádná splátka – pokud chcete, na trhu seženete x hypoték s různými variantami a možnostmi, klidně se 100% splátkou bez poplatky kdykoliv.
Dlouhodobou fixaci úroků již ani nekomentuji, vidím, že je to zbytečné.
Váš dobrý vtip nekomentuji, jen spekulujete. Ukáže rok 2015. Stačí se podívat na vývoj bankovnictví za posledních 20 let, třeba na diskutované hypotéky (kde byly nákladově a s úroky 10 let zpátky) , nebo na bezplatné účty (před 5 lety scifi, dnes naprosto běžné). To, že většina populace lpí na srovnatelných, ale dražších produktech, to není můj problém.
A k poslednímu odstavci – stát má zajišťovat nutné služby, které mají být nestranné (právo, policie, armáda …) nebo ty, které jsou bezpodmínenčně nutné k jeho fungování a na tržní bázi (a to je v Evropě často otázka) by nefungovaly. A tam rozhodně nepatří to, aby si finanční troubové se státní účastí spořili, protože jinak by všechno prožrali …
A jen na okraj doporučuji tento článek na konkurenčním serveru, který krásně ukazuje, jak to hodné a výhodné stavební spoření je tady pro lidi.
http://www.hypoindex.cz/preklenovaci-uver-cmss-predcasne-splatit-ne/
Podobně lze v minulosti zmínit chování spořitelen při přílivu klientů na přelomu tisíciletí, kdy výnos vůči inflaci byl vysoce nadstandardní. Spořitelny pružně zareagovaly a násobně zvedly roční poplatky. Podobně se chovaly a chovají dodnes, kdy při změně nějakého starého spořícího tarifu a přechodu na nový vám sebrali 1 nebo 1/3 všech úroků zpětně. Jistě si sám přes palec dokážete spočítat, jaké příjmy z poplatků měly stavební spořitelny při největším boomu 2002-2003 a jaké dnes (které budou jen dál výrazně padat, jak ubývá živých i nových smluv). A jen o to jde.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

27. 4. 2012 15:14 | Karl von Bahnhof

Pokud chcete srovnávat dostupnost úvěrů stavebních spořitelen a to co předcházelo hypoteční krizi v USA, tak nevíte o čem mluvíte. Porovnávejte dostupnost hypoték a úvěrů od stavebek u nás. Lepší dostupnost a bezhlavé půjčování komukoli není totéž, to asi víte. Mimořádnou splátku u hypotéky sice můžete mít, obvykle s poplatkem nebo zvýšeným úrokem, nebo u produktu, který bude mít jinou chybu na kráse, není to ale automatickou vlastností produktu, která tam je a se kterou se nehandluje. Co ukáže rok 2015 nevím, ale vím, že v oblasti úvěrů bez zajištění se konkurenční prostředí, ve které zřejmě opět vkládáte tolik již mnohokrát zklamaných nadějí, výrazně oslabuje. Nedivte se, že většina populace lpí na srovnatelných, ale dražších produktech. Pokud nemáte nemovitost, kterou byste úvěr zajistil, tak se můžete třeba zbláznit a hypotéku si nesjednáte. To by bylo skvělé, kdyby stát opravdu zajišťoval nutné služby, které mají být nestranné nebo ty, které jsou bezpodmínenčně nutné k jeho fungování a na tržní bázi by nefungovaly. To by pak byl ten levný a účelný stát, o kterém již tak dlouho před každými volbami slýcháme zprava, viďte? Zatím ale máme nabubřelý a drahý stát, který zdaleka nezajišťuje to co zajišťovat má a slouží především jako dojná kráva pro vyvolené. Tím nemyslím ty finanční trouby, kteří stojí na stavebku stát nějakých deset či patnáct miliard ročně, ale mazánky a kolibříky, kteří nás stojí podle optimistických odhadů desetkrát více. Trefovat se do finančních blbečků je jednoduché a v jistých kruzích velmi moderní a přímo žádoucí, ale zkuste se spíš zamyslet se nad tím, jestli není záměrem udělat blbečky a otroky z nás všech.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TVK 27. 04. 2012 12:09)

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 777 351 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

let
%

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Milan Richter

politik a podnikatel

Pavel Bém

politik

Milan Richter
ÚSPĚŠNOST
50,98 %

z 102 duelů
×
Pavel Bém
ÚSPĚŠNOST
36,36 %

z 22 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

PX 50, Krytá opční pozice, Úrok, architektura, operátoři, brno, tarify, martin stára, eliška wagnerová, icahn capital, pravidelná platba, nebankovní poskytovatelé, ZP, zóna pohodlí, KB - Dětské konto, inominátní smlouva, United Airlines, uživatelské prostředí

3AC0926, 3AC0926, 3AD4238, 8B49809, 7C02051

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK