Znovu o penězích a dluhu

Pokud si budu chtít vzít úvěr od některé komerční banky, ona banka v podstatě vydá emisi těchto peněz (oproti těmto penězům musí mít poměrnou část alokovaných zdrojů). Hodnota emitovaných peněz je kryta hodnotou statků z budoucnosti (např. mojí práce, nemovitosti, firmy). V případě, že úvěr nebude splacen (nevytvořím jim protihodnotu), tzn. způsobí inflaci. Každý dluh, který ještě není v určitém okamžiku splacen, ředí ostatní peníze. Samozřejmě jsou i faktory, které působí přesně obráceně, ale s obrovským nárůstem emitovaných peněz za dluhopisy splatné za několik desítek let a i s kratšími lhůtami, které jsou ovšem okamžitě refinancované novými úvěry, si myslím, že skutečně můžeme říct, že peníze jsou dluh. Pokud bychom v tomto okamžiku chtěli za současné ceny nakoupit všechen majetek na světě, tak nám ještě tak na několik planet ze sluneční soustavy zbude:)

Zajímavé je, že se autor nezabývá dvěma , dle mého názoru, zásadnějšími věcmi.
1. Vztahem mezi hotovostí a úvěrem/(chcete-li pejorativněji dluhy.Přitom bankroty způsobuje nedostatek hotovosti, ne peněz obecně.

2. Autor by se neměl zabývat bankami jako viníky krize. Viníkem potíží jsou lehkomyslní dlužníci a lehkomyslní věřitelé (banky jsou jen jejich organizační nástroj), přičemž ti druzí podsouvají vinu těm prvním ve snaze donutit je tím k zaplacení. Kdo je ale nutil problémovým dlužníkům půjčit?
Asi je to mentalita vysávajícího lichváře, toužícího využít lehkomyslného dlužníka a nakonec si lichvář pořídí vymáhací komando.

Usvedcenym lharem? Co tim mate na mysli ? Diky za odpoved...

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Michal Kára 11.10.2011 11:30)