Zadarmo ani penzijní fond nehrabe

Strašit rozhodně nechci, v mém případě to je prostě fakt, že jsem přišel ve 2 společnostech o peníze, které i v dnešní době nejsou zanedbatelnej pakatel.
Rozhodně zde nechci očerňovat OPF nebo jiné finanční instrumenty, pro mě to už je minulost a nyní si své peníze spravuji téměř sám. Už jen cca 15% svého finančního majetku mám v "cizí" správě a i to plánuji letos změnit (snížit).

Finnex je záležitost z temných časů kuponové privatizace... u Akro Svět byl problém v krachu brokera, přes kterého fond obchodoval. Dneska už je trh o tisíc mil dál, tak se prosím přestaňme lacině strašit krachy a tunely...

Už si nevzpomínám, jestli se to stalo méně či více než před 10-lety, ale v ČR OPF už zkrachovali.
Konkrétně jsem měl peníze v OPF od Finnex, ale už si nevzpomínám jak se jmenoval a pokud si vzpomínám, tak i OPF Akro Svět šel dobře pod kytky. Nevím jestli ve finále zkrachoval, ale jeho hodnota na P.L. se dramaticky propadla.

Dobře, kolik OPF bylo za posledních 10 let v ČR vytunelováno nebo zkrachovalo? :)

Ve vyspělém světě, to se ale netýká tunelářského ráje České republiky.

Když je to taková loterie, kolik OPF (tedy ne penzijní fondy a hedgefondy) bylo za posledních 10 let ve vyspělém světě vytunelováno nebo zkrachovalo?

Všechny jistě ne, ale nikdo neví, které tunel jsou a které nejsou. Je to trochu jako sázet sazku.

Samozřejmě, že všechny fondy nejsou podvod a tunel a emitenti certifikátů zkrachovat můžou.
Kdo se ale zabývá aktivní aprávou svého majetku, může sledovat jak se vyvíjí zdraví emitenta (kursy akcií, hodnoty CDS) a samozřejmě rychle jednat když obchoduje napřímo.
V zahraničí je samozřejmě možné i OPF nakupovat na burzách, tam tedy nevýhoda menší likvidity padá.
Nedá se paušálně říci, co je lepší, záleží případ od případů.

Jistě, všechny fondy jsou podvod a tunel a zbankrotují, kdežto emitent certifikátu zkrachovat nemůže :-)

Ti, co by si nevěřili, by mohli jít do indexovýxch intrumentů. Rázem by porazili většinu fondů.
Správci fondů to dělají chytře. Uvádějí na trh specializované fondy a tím de facto převádějí odpovědnost za výběr investiční strategie na investora, aniž ten si to vůbec uvědomuje...
Co mi chybí v nabídce? Total Return Fund, tedy fond odměňovaný ne podle objemu peněz, ale ze zisku. Nevydělal jsem? Nevydělal na mě ani penzijní fond.

Pro nás dva by to Honzo bylo určitě lepší :-) Min. 95% ostatních by si asi napáchalo více škody jak užitku. Rozhodně by bylo nutné zavést povinné finanční vzdělávání na školách a za pár desítek let bychom se k tomuto schématu mohli dopracovat.

Nebylo by lepší zavést účet u brokera, ze kterého by se dalo vybírat až po dosažení důchodového věku? Člověk by si pak sám mohl vybrat, zda nakoupí certifikáty, fondy či akcie....

Prostě si fondy vylobbovaly prima kšeft. Stát mi nařídí, že si nesmím péci chleba sám, ale musím ho kupovat u pekaře, který má předražené zboží.

Souhlasim ze jsou to velice dulezite parametry - bohuzel i u nich jde ale vymyslet neco aby se vlk nazral a koza zustala cela.
Napr. v UK mate SIPP (Self Invested Pension Plan), kde si investujete uplne sam, tak jak chcete, investice jsou danove zvyhodneny atd. atd. atd. Spravci si ale porad nechavaji platit procenta z aktiv za "spravu" - i kdyz obvykle podstatne mene a vetsinou to ma nejaky cap (napr. TD Waterhouse ma 0.5% rocne s min 80 liber a max 200 liber).

U toho pekaře nešlo o způsob odměňování, ale o možnost změny. Jaké budou možnosti změnit fond nebo si peníze spravovat sám?

Takze fondu davate zdarma reversni napakovani na vas ucet - Rekneme ze hodnota fondu je 100m. Fond ma tim padem poplatky 1.5m. Pokud hodnota fondu klesne na 90m - klienti ztratili 10%, fond dostane 1.35m. Ano, je to taky o deset procent mene, ale o deset procene mene obratu (takze docela pravdepodobne jenom mensi zisk), ne desetiprocentni ztrata.
Z pohledu fondu je zajimavejsi mit mirne nadprumerne vynosy (coz ma z definice ve kteroukoli chvili 50% fondu) a misto ziskani dalsiho 1% na vynosech ziskat dalsi 1% novych zakazniku - je to snadnejsi (nerikam snadne - marketing v takhle preplacane oblasti snadny rozhodne neni - ale snadnejsi nez konzistentne dobre investicni vynosy) a objem spravovanych penez roste tak jako tak (a jak jsem rekl na zacatku, pridat jednoho zakaznika pro fond je levnejsi nez zvysit vyrobu pro pekare).

Mezi odmenovanim pekare a fondu je nekolik docela zasadnich rozdilu.
Napriklad to, ze marginalni naklady na kazdy dalsi chleba neklesnou nikdy na nulu - zatimco pro fond neni az tak moc velky rozdil zpravovat 1000 nebo 1001 klientu. Takze zatimco pekari muzou soutezit na marginalnich nakladech (a sazmorejeme chuti), u fondu jsou relativne vysoke pocatecni fixni naklady, a velke variabilni naklady jsou hlavne marketing a mzdy (brokerage je samozrejme take variabilni naklad, ale pohybuje se podstatne niz nez marketing a mzdy z toho co si pamatuji).
Take, kdyz u pekare koupite blbej chleba, sice zaplatite - ale relativne malou castku hned. Kdyz zaplatite fondu, tak platite v podstate dvakrat - jednou hned, podruhe kvuli tomu ze vas slozeny urok roste VELICE PODSTATNE pomaleji. Rekneme ze platite 1.5% na poplatcich, a pred poplatky je prumerny vynos 6% (takze po poplatcich 1.5%). Po deseti letech mate o tretinu nizsi vynos nez bez poplatku, po dvaceti letech o skoro polovinu. Projevi se to i na vyssich urocich, a 2/20 model to zabije jeste vice, pres ruzne veci jako high-watermark, loss participation atd.
Posledni, ale velice dulezite je, ze u chleba zjistite kvalitu celkem okamzite - u fondu je v podstate nemozne kvalitu zjistit a rozlisit ji od "stesti" (nerikam ze neexistuji dobri investori, ale rozlisit je od "statnych" investoru v populaci nekolika milionu investoru je v podstate nemozne).

Přirovnání fondu k pekaři se mi líbí.
Umím si upéct stejně dobrý chléb jako peče můj pekař, ale nebaví mne to a nemám na to čas, tak chleba koupím.
Umím investovat stejně dobře jako penzijní fond a chtěl bych mít volbu jestli budu investovat osobně nebo jestli to přenechám fondu.
Když mi bude připadat, že se pekař zhoršil, začnu si péci sám.
Chci mít možnost kdykoliv z fondu vystoupit a investovat si sám.

Pan A.Tůma píše jako lobista podílových fondů. Na rozdíl od něj s nimi mám 10 let praktických zkušeností (od peněžních, dluhopisových,akciových i smíšených) a napsal jsem o nich diplomovou práci na VŠ. Po tom všem dávám přednost akciím a investičním certifikátům. Nakupovat indexové certifikáty (např. na DAX nebo DJEuro stock) je ve světě běžné (nechápu proč to pořád nejde v ČR za koruny pro běžného občana, pak se nemusel pan Tůma psát ptákoviny o nákupu části akcie za velké poplatky.
Nicméně, výše výnosu musí odpovídat riziku! Protože tunelování a krádeže "za bílého dne" jsou v ČR jakýmsi konstantním jevem a není ani po 20 letech síly, která by se s tím vypořádala, je vstup do takto koncipovaných fondů velice rizikové, přičemž vysoké výnosy (jako u podobně rizikových aktiv) jsou v tomto případě asi tak pravděpodobné, jako že nějaký tunelář skončí ve vězení s adekvátním trestem.
Ve SRN si mnoho občanů spoří do tzv. investičních certifikátů (od krátkodobých až po tzv. open end, např. v bezpečných indexových na DAX). Takže ano, lze nalézt vhodné investiční nástroje, ale ve vyspělém světě a s průhlednými, jednoduchými a levnými nástroji. Kdo se stará, ten se na důchod celkem snadno zařídí lépe bez podílových fondů i bez megatunelu tzv. 2. pilíře soukromých pseudofondů.

Já mám, co se týče mého eventuálního důchodu zcela jasno. Nic po krachujícím systému, který ovládla kulturní mafie nechci. Jsem přesvědčen, že oba pilíře -průběžný a soukromý anebo třeba budoucí státní se zhroutí, jen co praskne dluhopisová bublina a místo peněz se důchodcům bude na náměstích a návsích vařit maximálně polévka. Ať totiž do tohohle systému jedoucího na čím dál větší dluh naletete jakoukoliv pomyslnou sumu peněz, dluh se nesníží, ale naopak ještě zvýší, takže ještě rychleji zbankrotuje. Tak je peněžní systém nastaven. Kdo nevěří, nechť se přesvědčí na vlastní kůži. Nejlepší je totiž vlastní zkušenost.