Klára Samková: Chcete podnikat? Rezervujte si místo v blázinci!

Již delší dobu si myslím, že úředníkem (jakýkoli plat z erárních peněz) by člověk mohl být max. 10 let za život. Jinak by musel pracovat. Jestli by si těch deset let vybral na rozjezd svého života po škole nebo si to vybral před penzi - to je jeho věc. Takto by bylo zajištěno, že úřady nejsou zcela mimo realitu života neboť by se to neustále míchalo a také by se každý musel snažit. Ale je to jen sen. Naopak, úředníci chtějí definitivu, nastoupím po škole a do penze se už nějak prospím. A neváhají to nazývat zkušenostmi.

Další velmi trefný článek "ze života hmyzu".I já mám na toto téma, ačkoliv pouze prostředkovaně pár příkladů z úřednického ranku.
Má známá,samoživitelka od 2 dětí je OSVČ zatím pouze 1 rok,ale i tak má takových příběhů posbíráno několik, a rozum nad tím zůstává jen stát čeho všeho se lze od úředníka dočkat. S logikou to však málokdy má něco společného. Tak pěkně od začátku-sama na své náklady si v době,kdy už tušila,že její zaměsnavatel dále nebude schopen udržet její pracovní místo,zaplatila rekvalif.kurz na nehtovou modeláž.Po ukončení prac.poměru se přihlásila na ÚP,kde jí po 1/2roce nečinnosti nabídli tentýž rekvalif.kurz včetně pedikérských služeb (to je snad jediné co jsou ÚP v současné době schopny nabídnout).Přestože už maikérský kurz měla,úřednice sveřepě trvaly na absolvování celého kurzu,pouze pedikúra nepřipadala v úvahu-buď všechno(však peněz máme na to dost,že?)- nebo nic. Takže nic-pedikérský kurz si opět,jako nezaměstnaná samoživitelka zaplatila sama...:-D. Zařídila si živnost, úspěšně prošla všemi schvalovacími procesy,postavila se na vlastní nohy...a co osud nechtěl,naskytla se jí příležitost nahlédnout pod pokličku konkurence, v tomto oboru dnes snad nejsilnější - Vietnamský majitel podobného salónu jí nabídl spolupráci-nu tak šla na zkušenou a nestačila žasnout, ocitla se v jiné dimenzi...vše na čem úřednice z hygieny striktně v jejím případě dohlížely a kontrolovaly zde nikdo vůbec neřešil-cetifikáty na stěnách visely-to ano,ale to bylo vše...pracovní metody,pomůcky,hygienické zásady,s tím si nikdo hlavu nelámal (a zřejmě ani neměl důvod lámat).Při jejích všetečných dotazech na toto téma jí majitel nakonec odvětil,že je rozdíl mezi tou vaší českou manikúrou a naší vietnamskou.. :-D. A do třetice všeho dobrého...ve chvíli,kdy se ne z vlastní viny dostala do vážných finančních problémů a jako krajní řešení volila návštěvu soc.odboru MeÚ s dotazem,zda by si vzhledem k okolnostem,které nemohla nijak ovlivnit, mohla zažádat o dávku v hmotné nouzi, jí úřednice s vážnou tváří odvětila, že to teda nemohla,protože ONI vycházejí z toho,že jako OSVČ musí mít příjem min. cca 12 tisíc a pokud ho nemá, ať nepodniká a jde se nahlásit na ÚP!!!:-D Taky se smějete až se za břicho popadáte???

mohu se prosím zeptat? jak dlouho jste byl úředníkem Vy, na jakém postu, ev. proč už na tomto teplém místečku nejste?
Myslím, že ty věčné diskuse na téma práce úředníků jsou cílenou prací nejvyšších zastupitelů pod heslem když se dva perou, třetí se směje. Utápíme se v diskusích čí práce je potřebnější, lehčí, lépe placená apod., a už vůbec nám nezůstává prostor abychom se občas podívali kolem sebe a zejména tam nahoru. Já jsem se vyučila textilačkou a po krachu fabriky jsem si při mateřské udělala maturitu a uspěla v konkurzu na místo přepážkové pracovnice na kontaktním místě (sociálka). Mohu tedy posoudit obě pozice - výdělek v obou pozicích byl zhruba stejný (samozřeejmě s ohledem na časový posun). Ve fabrice jsem makala na normy, po směně mě bolela záda a ruce, ale měla jsem čistou hlavu a byla v pohodě. U okýnka mě opět bolí záda, ruce snad ani ne, ale když skončí směna, tak mám hlavu jako úl a ještě v deset večer se mi vrací výstupy žadatelů, kteří svoje nároky považují za naprosto jasné a když jim nevyhovím, tak jsem samozřejmě arogantní a neschopná. U okýnka pořád fronta (v úřední dny) a když se jdu vyčůrat, tak hned slyším poznámky o věčném pití kávy. Já jsem vyzkoušela manuál i kancelář a mohu zodpovědně říci, že obojí má svoje pro a proti. Těm, kdo makají u pásu by neškodilo alespoň půl roku u okýnka, těm u okýnka zase zkusit si dělat rukama. A Vám udřeným manuálům mohu klidně vzkázat, že na pití kávy je u okýnka sociálky stejně velký prostor jako ve fabrice, tlachání s kolegyněmi je technicky nemožné a internet máme uzamčený. Beru 18 000 hrubého a v popisu práce mám úsměv i pro sprosté nadávky.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Karlík 23.02.2011 07:35)

Milá Iveto,
úřednicí jsem byla necelé tři roky:
k 1. 1. 1987, po absolutoriu vysoké školy, jsem nastoupila na Obvodní náodní výbor Praha 1, kde jsem zpracovávala přestupkovou agendu. Po roce jsem přešla na Národní výbor hlavního města prahy, opět do správní agendy, kde jsem pracovala na Bytovém odboru - správním oddělením a "rozhodovala" jsem ve správním řízení, proč nikdo nemůže dostat byt...
Skončila jsme v květnu 1989 a začala jsem s "poskytováním právních služeb", v podstatě právničina na volné noze.
V letech 1990 - červen 1992 jsem byla poslankyní Federálního shromáždění, což svým způsobem také může být považováno za úředničinu.
Jo a jetě jsem byla tři měsíce zaměstnaná v ústavu mezinárodních vztahů Ministerstva zahraničních věcí....

a nejsem už zaměstnaná jako úřednice, protože jsem - no, asi neúřednický typ... a mám velmi sníženou míru imunity proti tomu, aby mými šéfy byli lidé, které se nemohu sama vybrat a kterých si nevážím... prostě si za to můžu evidentně sama...
tak doufám, že odpověď je vyčerpávající...
Klára

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Iveta 23.02.2011 09:58)

Upřímě řečeno milá Kláro, nevím co si o Vašem příspěvku mám myslet. Já jsem reagovala na "Karlíka" a z Vaší reakce na můj příspěvek nemůžu poznat zda se mnou souhlasíte či nesouhlasíte ev. proč. Z Vaší reakce jsem vyčetla jenom, že jste byla úřednice (či něco podobného) a nyní jí už nejste ..... a závěr????

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (klára samková 23.02.2011 10:44)

nejenže by úředním neměl mít dovoleno úředničit déle než 10 roků ale taky by měla být vstupní věková hranice 40 roků. nechť žadatel o úřednickou práci nejdříve prokáže, že je schopen pracovat. z lidí jako nikdy-nepracujíí funkcionář financministr sobotka, nebo dobešova studentka řídící odbor o čtyř stech lidech, mám husí kůži.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Karlík 23.02.2011 07:35)

Pěkný článek přímo ze života Českorupska. Nezbývá než souhlasit a potvrdit jeho autentičnost. Buď zemřeme jako bohatí otroci systému anebo jako svobodní, ale na okraji společnosti.

Trochu vzletně napsáno, je vidět spisovatelská erudice, nicméně je zde mnoho pravd, ovšem zamíchaných dohromady. Zaměstnanec či OSVČ to v tomto státě nemá jistě lehké, každá skupina má své výhody, ale i nevýhody. Lze poměrně jednoduše vyjmenovat výhody a opomenout nevýhody u těchto a tak trochu přihodit polínko do ohýnku vzájemných svárů zaměstnanec - osvč potažmo zaměstnanec - osvč - stát. Jedno je jisté, dokud bude existovat jakékoliv zřízení ať již od feudálů, socialů, kapitálu,... vždy bude vyhovovat pouze určité skupině obyvatel dané země a zbytek ( většinou dokonce ten dominantní) se musí přizpůsobit. Takže OSVČ vytrvat, a ti co tahaj za nitky trošku rozumu do toho co činíte... člověk má jen jedny nervyyyyy.....

Iveto, poněkud jste pozapomněla na data, která jsem ve své odpovědi Vám uvedla. Úřednicí jsem byla v dobách komunizmu, kdy podnikání nebylo možné... a přesto jsem posledního 3/4 roku podnikala... od té doby jsem "na volné noze" pakticky stále. Vyberte si z toho, co chcete...
to, že jste chtěla info po Karlíkovi, zda je či není úředník, to z toho jsem já, bohužel, nevyčetla. Domnívala jsem se, že chcete tuto informaci po mně a o mně... zdravím, a to zcela opět bez závěru, Klára

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Iveta 23.02.2011 11:00)

To, že nemá smysl jet "podle pravidel" jsem už pochopil před 10 lety, když jsem rozjížděl malý penzion, v kterém jsem chtěl zároveň bydlet. Smečka lidí, kteří v životě nic nevytvářeli a žijí jen z daní lidí, kteří něco vytvářejí, smečka na úřadech přes stavebníky, hygieniky, ochranáře, hasiče, finančáky a jánevímcoještě ve mě podpořily praktikování filosofie "na černo", co se dá.