Odmítat rekvalifikace se nevyplácí

jezevče, jistě bych se já v té době i jiní velice rádi rekvalifikovali pár měsíců za částku rovnající se průměrnému ročnímu platu a určitě by potom pro tyto lidi byla mnohem větší pravděpodobnost, že najdou nové zaměstnání než když se rekvalifikují "zadarmo" z rekvalifikací na ÚP. Zajisté objevné pro Vás ale bude, že převážná většina lidí dlouhodobě přežívajících na ÚP není schopna ty peníze zaplatit, ba dokonce není schopna dát dohromady pár ušmudlaných tisíc na komerční párdenní kurs, kterých se taky nabízí všude poměrně dost, natož pak částku odpovídající ročnímu platu. Proto jsou odkázáni na bezplatnou rekvalifikaci nebo školení pořádané ÚP nebo nadacemi nebo jinými organizacemi, případně dotovanými rekvalifikacemi nebo školeními za nějakou formální platbu.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (jezevec 02.10.2007 09:10)

Vážení spolubesedující,
já bych se ráda rekvalifikovala, ale bylo mi sděleno, že s mý věkem (51) a vzděláním (VŠ) vlastně žádná rekvalifikace není....PC umím, autem jezdím, anglicky i německy se domluvím,inzeráty mám všude možně a také na všechny přibližné odpovídám, při pohledu na mě se taky ještě nikdo nezděsil.... Do doby, než se zjistí datum narození, jde vše O.K.,pak následuje obligátní "vážíme si vašich znalostí, ale jiný kandidát lépe vyhovoval". Protože musím pracovat ještě aspoň 10 let a nechci dělat pojišťováka nebo na ŽL, je mi málo platné, že jsem z velkého něsta a nemám malé děti. Jestli mi chce někdo poradit, ať se soudím kvůli diskriminaci, předem se směju....i když je možné, že by to byla náplň tak na těch 10 let. Co na to paní Jarmila (nepřihlášen)...?! Pěkný den všem přeje NP (neprespektivní padesátka)

Zeptám se jinak: co vám bránilo, abyste v době, kdy máte dobrou práci a relativně ještě čiperný mozek, plynule rozšiřoval svou kvalifikaci a vzdělanost - abyste v době, kdy vám je padesát a vaše dosavadní profese se stane neperspektivní, měl foršus v podobě dalšího vzdělání pro práci v jiném oboru, dalšího jazyka, a případně i připravenou cestu a kontakty.
Je zřejmé že jakmile spadnete do bahna úřadu práce a bídy nezaměstnanosti, dojdou vám peníze, a do životopisu si kromě vyššího věku musíte napsat i smrtící mantru "dlohodobě bez práce" - jste odkázán na rekvalifikaci co vám nabídne pracák, a ušmudlaných pár tisíc které by mohly zvýšit vaši cenu na trhu práce, nemáte z čeho. Aneb co jsi dělal, cvrčku, když mravenci dělali zásoby?
My jezevci to děláme jinak. Ale nikomu to nevnucuju.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (kolemjdoucí 02.10.2007 11:11)

V době "čiperného mozku" to byl druhý jazyk, postgraduál a PC školení. Obor, který zvládám, není neperspektivní - HR. Peníze z pracáku jsou tak akorát na byt, zásoby mám, ale není jich tolik, aby vydržely na 10 let. Kontakty proháním taky a jistě něco najdu - vždycky se našlo, po revoluci už to bylo moje 4. místo.
Vadí mi věta - pro vás není žádná rekvalifikace - dokonce ani za peníze, i za ty vlastní....o tom všem to mělo být.
NP

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (jezevec 02.10.2007 14:40)

To je správná otázka. Třeba to, že jsem se nechtěl zúčastnit doživotních pracovních dostihů, kdy se člověk učí jen kvůli postupu a leze do zadků šéfům, aby postoupil nebo kvůli tomu střídá co dva roky zaměstnání. Měl jsem svoje místo, na které jsem přišel po škole, docela zajímavé, na školení jsem chodil nejvíc na ty, co mně zajímaly a vedle práce jsem měl spousty koníčků. Nijak mně nenapadlo a nečekal jsem to, že to místo je zajímavé a práce na něm ceněná jen ve specifikách podnikum kde jsem pracoval a že pokud s těmi zkušenostmi vylezu ven, že budou v podstatě bezcenné. A pochopil jsem to až po nějakém roku na pracáku.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (jezevec 02.10.2007 14:40)