Jak co nejefektivněji bojovat proti korupci?

Občanům odstrčeným od vměšování do svých veřejných věcí se předestírá světlá a zářná budoucnost zastupitelskými institucemi. Opak je pravdou.
Občany vykradeného státu zachrání jen fungující sdílená demokracie bez existence prezidenta, parlamentu, vlády a zastupitelských institucí. Namísto úřadu Vlády České republiky může postačit úřednický kabinet, bez vlivu politických stran. Institut prezidenta republiky je naprostý přežitek. Parlament nahradit pouze Senátem ČR. Veškerá nekonsenzuální rozhodnutí ve státě budou prováděna přímým hlasováním občanů na lokálních, regionálních i celostátních úrovních, buďto hlasováním přítomných, či zasláním hlasovací sms, případně e-mailu (e-demokracie). Strana se stala vládou a to je špatně.
K vykonávání vůle občanů je potřeba vytvořit podmínky, tak aby moc k provedení návrhů vznikla až hlasováním obyvatelstva. Úřednícký vládní kabinet jen přesně provede úkol s úředníky v definitívě, tak jako by to dělal pod taktovkou politiků. Činnost kabinetu by mělo být možné kontrolovat online. Taková demokracie by mohla být tříúrovňová, místní , zemská, celonárodní. Návrhy by měl mít možnost podávat každý občan, páč každý má díl moci, jinak se věci řeší domluveným obvyklým způsobem. Pokud návrh nedosáhne potřebný počet hlasů, jede se podle plánu. Zahraniční politika vychází z konsensu a ústavy obyvatel, rozporné body nebo další návrhy se projednají na základě počtu hlasů. Plán investic vznikne z plánu potřeb. Plán potřeb vznikne z diskusí a návrhů obyvatelstva či senátu, spolků atd. Jde o systém, stroj pro výkon vůle lidí. Opravdový nástroj demos-kracie. P.S. Slyšeli jste už o tom, že lidi jsou hloupý tupý dav, který lze řídit jedině stranickými sekretariáty ? A slyšeli jste, že ten kdo vás má nejraději nejste vy, ale strana ? :-)))
http://www.world-wide-democracy.net/index.php
http://www.povstalecka-snemovna.cz/?page_id=133
http://www.zive.sk/Spravy/sc-30-a-291013/default.aspx
http://sw.gurroa.cz/eps21.php

Korupci by výrazně omezilo několik relativně jednoduchých věcí: 1) Transparentní státní správa, tedy dostupnost všech smluv uzavíraných "státem" každému občanu bez rozdílu (s výjimkou přesně specifikovaných případů z oblasti bezpečnosti státu) a přístupnost všech jednání zastupitelstev veřejnosti (s vyloučením pouze při případném projednávání bodu týkajícího se bezpečnosti státu) 2) Majetková přiznání státních zaměstnanců a jejich blízkých rodinných příslušníků (manželé, děti, rodiče). 3) Dopracování služebního zákona aspoň do podoby běžné v Německu.
4) Složitější, ale také účinný by mohl být audit potřebnosti existence některých úřadů a nutnosti vykonávání některých činností státní správou a přenesení větší agendy na místní samosprávu se současným zavedením trestní odpovědnosti zaměstnanců státu za dobré hospodaření.
5) Třešničkou na dortu by byla redukce množství legislativních slátanin (jako následku legislativní smršti).

Nerozumím tvé poznámce o zdroji....

Nerozumím tvé poznámce o zdroji....

vyborne otakar. este si zabudol uviest zdroj...

Práve rastúca úloha vlád so sebou priniesla vlnu korupcie a klientelizmu. Jan Keller má pravdu, keď tvrdí, že úradník vynašiel 100% účinnú formu podnikania, pretože sa na prevádzku jeho firmy skladá verejnosť, pričom o profit sa často stará úradník.
VÝCHODISKOM JE ZMENŠOVANIE ÚLOHY ŠTÁTU! Štátny sektor by mal riadiť a kontrolovať, len tie činnosti, o ktoré na slobodnom a voľnom trhu nemá záujem lepšie a najmä so záujmom hospodáriaci súkromný sektor, alebo činnosti, pre ktoré dočasne neexistuje dostatočne konkurenčné prostredie. A to za podmienok vysokej miery transparentnosti (napr. po vzore novozélandského "Fiscal Responsibility Act"). Je tak nutné odbúrať vládne regulácie, intervencie a stimuly, ktoré deformujú prirodzenú konkurenciu a vytvárajú predpoklady pre vznik a rast korupčného prostredia. Najlepším a najspoľahlivejším regulátorom bol vždy spotrebiteľ, ktorý sa rozhoduje na základe vlastnej voľby a preferencií, o tom, či o daný statok stojí. Motiváciou poskytovateľa je snaha o porozumenie jeho budúcim prianiam.
Riešením nie je priama voľba prezidenta.. (viď SR) Riešením je eliminovať formy vládneho donútenia. Keď Vás na ulici prepadne o olúpi zlodej tak okamžite viete, že ste boli PROTIZÁKONNE okradnutý. Ktorý násilník je však úplne zákonným zlodejom? Je to byrokratický systém, ktorý si vynucuje nedobrovoľné platby od občana na statky a služby, o ktorých nemá možnosť rozhodnúť.. Ten kto obetuje slobodu za bezpecie si nezasluzi ani slobodu, ani bezpecie (Benjamin Franklin). Cítite sa vo svojich rozhodnutiach slobodní? Volič bude vždy očakávať za takto nedobrovoľné odvody diferencované služby a politikovi neostáva nič iné, než sa snažiť okamžite (do 4 rokov) maximalizovať široké spektrum verejných statkov bez záujmu o dlhodobejšiu angažovanosť a systematickú prácu, pretože sa cíti byť osobne ohrozený dočasnosťou výkonu funkcie i hlúposťou voliča, ktorý málo kedy vie oceniť strategické i keď nepopulárne riešenia. Volič si často vyberá "bezpečnosť" pred "slobodou", bez toho, aby len pomyslel na franklinove slová.

V jednoduchosti je krása. Proč tedy vymýšlet vymyšlené? Chce se jenom trochu rozhlédnout po zahraničí a převzít to dobré. U našich poslanců, ale není vůle po změně k lepšímu. Je to vidět každým dnem v práci ve sněmovně. V prvé řadě, si nejsou schopni odhlasovat omezení imunity i když jsou všichni pro omezení. Za druhé. Vymahatelnost práva je podle mne na velmi nízké úrovni. Začíná to u těch nejbanálnějších případů a končí u těch nejzávažnějších případech korupce. Další problém kde nelze najít shodu u korupčních afér je jejich dokazování. Ani si nepokládám otázku proč to nejde. Že by se u nás neuplatnila finanční policie? To se mi nechce věřit. A prokazování majetku na základě daňových přiznání třeba nad deset milionů korun, by měla být přímo povinnost. V tomto případě, bych se nebál neoprávněně nabyté majetky zkonfiskovat a podle výše neoprávněně nabytých majetků, ukládat vysoké peněžní tresty!

Řešení je naprosto jednoduché...Všechny subjekty v republice PO,FO,to znamená subjekty s IČ i rodným číslem by ze zákona měly datovou schránku a elektronický podpis. Za nezletilé a nesvéprávné jejich zástupce. Veškerá komunikace by probíhala obousměrně výhradně datovými schránkami. Pokud někdo nemá vybavení nebo není technologicky vyspělý, budou mu zprávy a dopisy chodit datovou schránkou na poštu, kde bydlí a kde si to vyzvedne, případně,odkud po ověření totožnosti pošta převede dopis žadatele do PDF podoby a pošle tam, kam si zákazník přeje. Takto by probíhala výhradně veškerá komunikace.Systém na úřadech by přiděloval jednotlivé kauzy a nikdo by nevěděl předem, který úředník dostane jeho žádost např. o stavební povolení.Nebyla by možnost falšovat data podání, obsah listin post factum a přizpůsobování dokumentů a například nabídky ve výběrovém řízení nejvyšší nabídce a její přebití o dvě koruny.Nebyly by obskurní společnosti pověřené organizováním veřejných soutěží a jejich vykradením....Nemohlo by se stát viz kauza Vondra, že by Topolánek říkal, Novák říkal a všichni říkají. Ať jdou do prdele. Kdyby byly datové schránky povinné a předseda vlády měl pochybnosti o ceně zakázky, poslal by to Vondrovi datovou schránkou a měl krytá záda navždy. Takto zůstanou jen pochybnosti.Samozřejmě vím, že o této možnosti datové komunikace státní úředníci vědí, dokonce jí i někdy používají. V těch zásadních chvílích ale, když jde o prachy, vše zůstane pouze ve verbální rovině. Ministr financí na to řekne: panebože, když to uděláme, tak přijde pošta na buben a prodáme jí za hubičku.Tak raději drží obrovského molocha při životě, a například v Praze jezdí denně miliony poštovních aut a smrdí, kam se podíváš. Proč nepostaví na 50 ha například na Černém Mostě několik výškových budov, kde by byly všechny státní úřady,ministerstva a dodavatelé médií najednou po patrech datově propojené? Takhle neustále jezdí po Praze miliony aut s vládními a státními úředníky, které jezdí po Praze, z Prahy a do Prahy z okolních měst. Centrum je zacpané, auta stojí miliardy, výplaty šoférů stamiliony,exhalace,a úředníci místo práce sedí v autě v zacpané křižovatce.A to nemluvím o tom,že všechny tyto instituce obsazují nádherné , jinak komerčně využitelné budovy a narušují živý městský organismus, protože takto vytvoří mrtvé město.Troufám si tvrdit, že pronájem těchto budov by zaplatil výstavbu a denní náklady spojené s provozem takového centra vládních budov.Vypsalo by se transparentní publikované výběrové řízení na obsazení každé jedné budovy takto uvolněné a zájemci by se hlásili pomocí datových schránek. Pokud nebudou náhodou zrovna rozbité....Otakar

Vycházíme li ze známého "moc korumpuje", je jasné, že tuto moc je třeba omezit. Chování našich politiků, kteří rozhodují, nám ukazuje, že jsou neomezenými pány, nepostižitelnými za svá rozhodnutí a neodvolatelní. Politická funkce je pro ně jen vstupenkou mezi bohatou elitu, která ovládá kapitál a osobuje si veškeré právo na politickou moc. Pokud tato jejich moc nebude omezena a to tím, že náš prostý zastupitelský politický systém bude doplněn institutem spravedlivé lidové iniciativy(referenda)na všech stupních(obec až po stát), k omezení korupce nedojde. Občané jsou ti, kdo mají svrchovanou moc(viz naše ústava)a proto by měli mít poslední slovo v rozhodování o společném blahu. Až si toto uvědomí široká veřejnost a bude požadovat od politiků před volbami zavedení spravedlivých referend do našeho politického systému, zavedení možnosti odvolatelnosti zastupitelů, poté se možná hnou ledy, protože politici si možná uvědomí, že se jim vyplatí rozhodovat v zájmu občanů - voličů. Přímá demokracie není všelék, dává nám však možnost nacházet řešení ve prospěch všech občanů. Příkladem nám může být sytém ve Švýcarsku, kde přímá resp. polopřímá demokracie funguje již 200 let k plné spokojenosti švýcarských občanů. A korupce ve Švýcarsku? Podle Transparency International za rok 2010 je na tom CH o hodně lépe než ČR. Na pomyslném žebříčku míry korupce v zemi, je CH hodnoceno na osmém nejlepším místě z 178-i států na rozdíl od nás, kdy ČR se umístila na místě 53!!!

Osvícený názor.

čím méně stát vybere na daních, poplatcích, tím méně peněz zbude pro korupční jednání. Kdo si myslí, že korupci zabrání zákonem, je snílkem. A jaká je realita ? Politici něco jiného říkají a něco jiného dělají. Říkají, že bojují s korupcí a přitom zvedají daně, aby korupce měla ještě větší prostor růstu. Tady musí dojít k revoluci myšlení každého jednoho nevolníka, který začne u sebe tím, že nebude vytvářet žádný zisk pro zdanění, spotřebu nahradí směnným obchodem, přestane používat bankovky - nechá vyhladovět celý systém, což se koneckonců v této krizi hodnot daří. Musí nechat vyhladovět instituci tak, aby se sama rozpadla, jinak sám zahyne. Svět je predátorský a jde v něm o život jak modernímu otroku, tak i predátorským institucím. Současnost je o tom, zda zvítězí strach otroka anebo jistota svobodného lovce, která znamená ulovenou kořist.

Přímá demokracie je v tomhle zkorumpovaném Kocourkově čistou útopií stejně, jako přímá volba prezidenta až po starosty. Jediný způsob jak účinně bojovat s korupcí - s parazitem, je přestat ho vyživovat. Převzít osobní odpovědnost za své příjmy a výdaje, kontrolovat každou korunu osobně, né je cpát do bank, fondů, a.s. státu, vést si denně účetní rozvahu, bilanci atd. Každý si své zaplevelené políčko musí obdělat sám. Pokud si myslí, že jeho zaplevelené pole obdělá někdo cizí - zhodnotí jeho vklady, je v prdeli.

Pokud bude stát rozdávat dotace, granty a kdo ví co ještě, nelze očekávat snižování útoků na státní peníze. Od presidenta, premiéra, ministrů, poslanců, senátorů, hejtmanů, primátorů, starostů a místostarostů ze zákona nelze očekávat odpovědnost za realizovaná rozhodnutí, jelikož se schovají za většinové rozhodnutí vlády, parlamentu, senátu, radních a zastupitelů a v neposlední řadě za mandát voličů. Tak že jim jde o to, neustále vyšlapávat nové a lépe skryté cestičky jak přes předem uzavřené dohody uzmout ze státních peněz co nejvíce. Úloha našeho státu se zúžila na roli drába a dobrodince. A to hlavní, býti dobrým hospodářem se vytratilo s tím, kdy se stát po roce 1989 zbavoval ziskového majetku a ziskových organizací včetně bank ve prospěch soukromých vlastníků a to převážně zahraničních. Západní model, tak jak je praktikován u nás, není nic jiného, než dobře organizovaný přesun peněz a majetku od chudnoucí většiny k bohatnoucí menšině. Odstranit korupci znamená změnit politicky i společenský systém a to jak si zatím od kormidelníků státu nepřipadá v úvahu a občan volič, se k tomu nemá, jednak se bojí a jednak i po dvaceti letech slepě věří, že jednou bude líp.

Dokud nepochopíme, že tenhle parazitismus si volíme sami, chceme ho, rádi se necháváme ovládat a dojit, nic se s našim životem změnit nemůže. Kecy nemají žádný smysl. To , co rozhoduje jsopu činy. Každý jeden volič téhle demokracie pro horních x tisíc by se měl rozhodnout, zda chce dál žít jako bohatý otrok, nebo jako svobodný, ale na okraji společnosti.

Přímé demokracie se politici bojí jako čert kříže.Korupci nahrává nejvíce to,že za svá rozhodnutí nenesou pilitici žádnou zodpovědnost.Pokud by tomu tak bylo a za korupci by existoval doživotní zákaz pracovat v politice na všech úrovních,brzy by se s korupcí zatočilo.Zatím pouze škatulata hejbejte se,ze sesle na sesli doma nebo v zahraničí.

Těch předvolebních slibů bylo více jako vždy a jako vždy bylo zřejmé,že zůstane jen u slibů.Ona není ani vůle ani možnost něco měnit nebo odstraňovat.Politici,zejména pravicových stran, jsou propojeni s kapitálem a musí hájit jeho zájmy podle zásady větší bere.A i nová strana zvaná VV poznala,že pokud chce být ve vládě,tak musí svůj program přizpůsobit.A i když má na svých stánkách stále možnost hlasování,jak říká dnes,po volbách,její programový vedoucí - jednat a vyjednat není totéž.Takže s korupcí nehneme dokud ná politici nedají možnost buď přímé demokracie ,nebo alespoň přímé odpovědnosti a možného odvolání takového politika za neplnění slibů.Jenže kdo takovou možnost prosadí? Pravice ne a levice spí či se bojí a nebo se pere uvnitř partaje o koryta a potažmo právě o tu možnost mít moc,být ve spojení s kapitálem a brát.Takže opravdu čekat na někoho nového,kdo přesvědčí.Ale to už tu bylo.