Kolik letos zaplatíme za plyn a elektřinu?

Máte pravdu. Jak o odborných věcech rozhodují politici, zavání to pokaždé průšvihem. Každý průměrně inteligentní šimpanz asi chápe, že vyrábět elektřinu, když není zrovna potřeba je k ničemu. I tomu větrníku prospěje, když nechá ložiska odpočinout a prodlouží si životnost. Kdyby politici mysleli systémově a skutečné odborníky poslouchali, zváží v těchto případech všechna pro a proti. Je snad ekologičtější odstavovat třetinu uhelných elektráren na noc a pak je roztápět mazutem, a současně častěji opravovat větrníky, což se neobejde bez pálení nafty v těžkých jeřábech nebo leteckého benzínu ve vrtulnících? Podobně "odborný" byl projev předsedy KSČM Filipa, který by řešil problém s vyhořelým jaderným palivem ukládáním do meziskladu elektráren. Kdyby si jen početl na webu ČEZu, jakou ty mezisklady mají kapacitu, hned by mu muselo být jasné, že nestačí ani zdaleka na všechno palivo, které elektrárna za dobu své životnosti vyprodukuje.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Pavel 14.02.2007 14:24)

Ty setrvačníky vyrábí třeba firma, která vyrobila větrníky pro Jindřichovice (www.enercon.de). Používají se na místech, kde není k dispozici elektrická síť. Větrník má výkon vyšší, než je průměrná spotřeba a roztáčí elektromotorem setrvačník. Ten pohání generátor, z něhož měnič bere jen tolik, kolik je třeba. Pokud vítr nemá delší výpadky, jako lokální zdroj je to soběstačné. To je ovšem řešení pro turbíny v řádu jednotek megawatt. Setrvačník dokáže vstřebat energii 5kWh a odevzdávat max. výkon 200kW. Na noční vyrovnávání velké sítě to nebude úplně ideální řešení. Ale něco v tomto směru hledat musíme.
Turbíny Enercon snižují výkon při rychlostech větru 28-34m/s, až do odstavení. Vyrábět začínají od cca 2m/s. Momentálně vyrábějí turbíny 330kW až 2MW a pracují na 8MW prototypu. Větrník 500W je podstatně menší, takže může snášet i prudší vítr.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Larus 14.02.2007 14:40)

Na toto téma jsem nedávno poměrně vzrušeně debatoval. Když chtějí v nějaké obci řešit referendem větrníky nebo jinou elektrárnu (velmi populární v poslední době), měla by negativní odpověď v referendu znít: "Nepřeji si výstavbu elektrárny na území obce a současně souhlasím s ukončením odběru elektřiny z veřejné sítě (resp. s příplatkem za její spotřebu, který poslouží jako kompenzace těm, kteří na svém území elektrárnu trpí)." Do výstavby elektráren by měli mluvit odborníci. Tedy jednak energetici a jednak ekologové. Ne všude je vhodné stavět zdroje z technického hlediska a ne všude je to vhodné z hlediska ochrany přírody. Není důvod nacpat větrníky do těžko přístupného terénu v lese, kde ještě budou plašit vzácné živočišné druhy. Chce-li ale člověk elektřinu spotřebovávat, musí strpět i její výrobu. A myslím, že je dostatek míst, kde je natolik hlučno a zastavěno, že tam nějaká větrná farma vadit nemůže. Nehledě na to, že se v těch referendech lidi často rozhodují o věcech, které v životě na vlastní oči neviděli a nebo jen ze vzdálenosti několika kilometrů při výletu na hřebeny našich pohraničních hor. Pak stačí jeden šiřitel fám a babky už mají děs v očích, jak jim vrtule sekají hlavy a jak to dělá rámus jako startující letadlo. Politika má řešit věci etické, právní a ne technické nebo vědecké.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Larus 14.02.2007 14:48)

Velice by mě zajímalo, proč se v případě dvoutarifových (zejména AKU) sazeb v posledních letech tak výrazně přiblížily ceny nízkého a vysokého tarifu, přestože rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší denní spotřebou spíše roste. "Noční proud" je problém udat, přitom je však neustále dražší a už dávno není cena nízkého tarifu (ani u AKU tarifů s NT 8h denně) srovnatelná s cenou plynu. Naopak dražší "vysoký" tarif byl v případě sazby D26D (AKU pro větší odběry) dokonce zlevněn. Stejný vývoj je u sazby přímotopné. Hlava mi to nebere. Je to selhání regulátora nebo celkového nastavení systému obchodů s elektřinou?

S tím odpojením bych s Vámi souhlasil, kdyby nebyla výroba elektřiny provozována za účelem dosažení zisku. Jako majitel nemovitosti v blízkosti plánované výstavby zdroje elektřiny ale musím zase hájit svoje zájmy. Nelíbilo by se mi draze platit za elelktřinu a ještě snášet sníženou hodnotu baráku, kvůli tomu, že kus od něho stojí elektrárna, jedno jestli větrná nebo atomová. Pokud se budu bránit, můžu si vyjednat aspoň nějakou kompenzaci. Třeba na Dukovanech je vidět, že nemusí obecní zastupitelstvo moc šetřit penězi.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jirka 15.02.2007 12:39)

Děkuji za osvětu. Ty setrvačníky, o nichž jsem četl, dávaly výkony řádu 100 MW, proto bylo možné uvažovat o tom, že budou balancovat celou síť. Už je to dlouho a zdroj nedohledám, bohužel.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jirka 15.02.2007 12:09)

100MW? Tak to už by bylo zajímavé. Ale spíš jen pro krátkodobé vyrovnávání výkyvů v soustavě. Nepamatujete si kapacitu? U těch setrvačníků, co jsem uváděl, to vychází na zásobu energie na 1,5 minuty při maximálním odběru. Je třeba počítat i s tím, že setrvačník brzdí vlivem tření ložisek. Má-li točit 100MW generátorem, musí mít pořádnou hmotnost. Na vyrovnání denního a nočního odběru to nebude. Ale jeden takový setrvačník pro větrnou farmu je lepší, než nic nebo soustava malých setrvačníků. Regulaci sítě by to určitě prospělo.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Larus 16.02.2007 09:32)

Odpojení by asi stěží prošlo. Už proto, že na dodávkách energie má zájem jak každý občan, tak i jiná organizace, než výrobce energie, který má zájem stavět místní elektrárnu se zaručeným odkupem energie ze zákona. To jsem uvedl spíš kvůli principu. Kdo chce odebírat, musí připustit i výrobu. Za lepší řešení bych považoval kompenzace ve formě nižší sazby za energii pro obyvatele obcí v určité vzdálenosti od určitého typu elektrárny. Ale určitě ne referenda nebo petice proti výstavbě elektráren. Představte si, že by takové referendum vyhlásili obyvatelé v blízkosti stávajících elektráren nebo dolů a žádali jejich likvidaci, protože jejich přítomnost ohrožuje jejich zdraví, nemluvě o vlivu na ráz krajiny a cenu nemovitostí. To bychom byli bez elektřiny všichni a většina i bez tepla.

Podobně to bude s uložišti jaderného odpadu. Kdekdo tvrdí, že budoucnost patří jednoznačně jaderným elektrárnám, ale uložistě za barákem nikdo nechce. Vidím to tak, že nakonec žádná referenda nebudou nic platná. Dopadne to stejně jako s obcemi na okrajích těžebních jam povrchových dolů nebo v plánovaných trasách dálnic. Jen o to líp, že se lidi nebudou muset odstěhovat a loučit se se svým domem.

Určitě by ale prospělo věci, kdyby někdo začal výstavbu alternativních zdrojů organizovat. Nejedna větrná elektrárna byla postavena na místě, kde byly větrné podmínky "měřeny" jen nasliněným prstem a vrtule stojí bez šance na návratnost investice. Jiná místa bohatá na vítr byla zastavěna zbytečně slabými turbínami, takže není využit potenciál těchto míst. Málokdo hledá vhodné místo v průmyslové zástavbě. Přitom je spousta míst, kde často a silně fouká, ačkoli nejsou na hřebenech hor. Např. v zúžených místech údolí, která jsou otevřena ze dvou stran a obklopena kopci se vítr zrychluje.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Fana 16.02.2007 08:52)

Když se dívám na stránkách ČEZu na ceny (např. produktová řada Comfort, tarif D Akumulace 8), cena silové elektřiny při vysokém tarifu je o 58% vyšší, než při nízkém tarifu. Čím je spotřeba nižší, tím více celkovou cenu ovlivní pevná měsíční sazba, která po započtení k ceně spotřebované energie sníží rozdíl mezi VT a NT.

Druhou složkou ceny je distribuční sazba. Zde je možno volit ze dvou sazeb: D25d nebo D26d. Rozdíl mezi nimi je v tom, že první má nízký měsíční paušál a drahý vysoký tarif. Druhá sazba má vysoký paušál a levný vysoký tarif. Bez zohlednění paušálu a dalších poplatků za ostatní služby (které jsou stejně vysoké u obou sazeb) je rozdíl mezi VT a NT:
D25d: 2062,91/30,61 = 6639%
D26d: 39,29/16,02 = 145%

Tedy u tohoto tarifu (ostatní jsem nezkoumal) je možno výrazně ušetřit, máte-li celkově vysokou spotřebu volbou D26d. Máte-li nižší spotřebu, může být pro Vás paušál u D26d drahý a zvolíte D25d s výrazně vyšším rozdílem mezi VT a NT. Je tu vidět vliv obchodnické strategie distributorů(množstevní slevy), která potlačuje rozdíl mezi cenou v době vysoké a nízké zátěže sítě u vyšších odběrů - bohužel v rozporu se zájmem výrobců energie, kterým by s ohledem na regulaci výkonu elektráren více vyhovovalo výraznější zlevnění noční energie u vyšších odběrů. Tedy méně významný odběratel má tarif, který by lépe přispěl k vyrovnání denní a noční zátěže, ale jeho odběr nás nespasí. Větší odběratel nemá tak velkou motivaci přesouvat spotřebu do nízkého nočního tarifu, přitom má větší vliv na rovnováhu výroby. Distribuční složku ovlivňuje ERÚ. Ovšem netuším, do jaké míry má zásluhu na tomto stavu.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (ddo 15.02.2007 16:27)

Mě především zaráží ta změna, ještě někdy v roce 2004 byl u dvoutarifových sazeb výrazně větší rozdíl mezi tarify.

Dnes je to tak, že např. u přímotopné sazby je rozdíl v podstatě zanedbatelný. Ceny jsou natolik postavené na hlavu, že např. při D02d (velmi častý jednotarif pro domácnosti s vyšší spotřebou) bude už u běžné domácnosti účet vždy dražší, než při využití přímotopného tarifu, a to i když vezmeme v úvahu vyšší stálé platby a spotřebu budeme počítat pouze za cenu "vysokého" tarifu.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jirka 16.02.2007 12:13)

Možná v tom určitou roli sehrál příliv zahraničních investorů, kteří tu staví fabriky s 3-směnným provozem. Po sametovce u nás došlo k likvidaci mnoha průmyslových podniků, takže se rozdíl mezi denní a noční spotřebou zvětšoval. A s obsazováním průmyslových zón se ten poměr upravuje zpět ve prospěch rovnováhy. Takže potřeba udat noční elektřinu se o něco snížila a noční tarify jsou tedy méně výhodné. Pak mne napadá ještě jedna možnost. Zatímco ještě poměrně nedávno byly tarify přepínány běžně pomocí přepínacích hodin, dnes je v mnoha případech změna tarifu řízena na dálku podle skutečné momentální zátěže. Poměr doby nízkého a vysokého tarifu při takovémto přepínání se možná znatelně liší od pevného poměru daného hodinami a ceny jsou tomu přizpůsobeny.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (ddo 16.02.2007 18:37)

Ještě doplním k bodu 2:
Uvažoval jsem, co užitečného by se dalo pohánět elektřinou a to i při nerovnoměrné dodávce. Napadly mne třeba:
a) elektrolýza vody (výroba vodíku jako novodobého paliva a kyslíku - třeba na svařování),
b) elektrolytická těžba kovů z roztoků,
c) výroba destilované vody, apod.
Takové výrobny by mohly podléhat zvláštní regulaci a odebírat proud hlavně v době, kdy pro elektřinu není dostatek využití. Případně by mohly být přímo napojeny na vlastní čistý zdroj energie (větrnou nebo solární elektrárnu). Jednak by se využila noční kapacita zdrojů a současně by se odlehčilo denní zátěži.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Jirka 14.02.2007 14:16)

test