Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zdá se vám, že platba za spotřebovanou energii vaší domácností spolkne příliš mnoho z rozpočtu? Nechápete, proč se elektřina pořád zdražuje, zatímco plyn už podruhé zlevnil? Považujete ČEZ za štědrý zdroj peněz pro státní rozpočet? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět náš článek.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 2. 2007 10:30, Jirka

100MW? Tak to už by bylo zajímavé. Ale spíš jen pro krátkodobé vyrovnávání výkyvů v soustavě. Nepamatujete si kapacitu? U těch setrvačníků, co jsem uváděl, to vychází na zásobu energie na 1,5 minuty při maximálním odběru. Je třeba počítat i s tím, že setrvačník brzdí vlivem tření ložisek. Má-li točit 100MW generátorem, musí mít pořádnou hmotnost. Na vyrovnání denního a nočního odběru to nebude. Ale jeden takový setrvačník pro větrnou farmu je lepší, než nic nebo soustava malých setrvačníků. Regulaci sítě by to určitě prospělo.

Reagovat

 

+64
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Larus 16. 02. 2007 09:32)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 2. 2007 12:09, Jirka

Ty setrvačníky vyrábí třeba firma, která vyrobila větrníky pro Jindřichovice (www.enercon.de). Používají se na místech, kde není k dispozici elektrická síť. Větrník má výkon vyšší, než je průměrná spotřeba a roztáčí elektromotorem setrvačník. Ten pohání generátor, z něhož měnič bere jen tolik, kolik je třeba. Pokud vítr nemá delší výpadky, jako lokální zdroj je to soběstačné. To je ovšem řešení pro turbíny v řádu jednotek megawatt. Setrvačník dokáže vstřebat energii 5kWh a odevzdávat max. výkon 200kW. Na noční vyrovnávání velké sítě to nebude úplně ideální řešení. Ale něco v tomto směru hledat musíme.
Turbíny Enercon snižují výkon při rychlostech větru 28-34m/s, až do odstavení. Vyrábět začínají od cca 2m/s. Momentálně vyrábějí turbíny 330kW až 2MW a pracují na 8MW prototypu. Větrník 500W je podstatně menší, takže může snášet i prudší vítr.

Reagovat

 

-15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Larus 14. 02. 2007 14:40)

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

16. 2. 2007 9:32 | Larus

Děkuji za osvětu. Ty setrvačníky, o nichž jsem četl, dávaly výkony řádu 100 MW, proto bylo možné uvažovat o tom, že budou balancovat celou síť. Už je to dlouho a zdroj nedohledám, bohužel.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 15. 02. 2007 12:09)

16. 2. 2007 10:30 | Jirka

100MW? Tak to už by bylo zajímavé. Ale spíš jen pro krátkodobé vyrovnávání výkyvů v soustavě. Nepamatujete si kapacitu? U těch setrvačníků, co jsem uváděl, to vychází na zásobu energie na 1,5 minuty při maximálním odběru. Je třeba počítat i s tím, že setrvačník brzdí vlivem tření ložisek. Má-li točit 100MW generátorem, musí mít pořádnou hmotnost. Na vyrovnání denního a nočního odběru to nebude. Ale jeden takový setrvačník pro větrnou farmu je lepší, než nic nebo soustava malých setrvačníků. Regulaci sítě by to určitě prospělo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+64
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Larus 16. 02. 2007 09:32)

16. 2. 2007 11:11 | Jirka

Odpojení by asi stěží prošlo. Už proto, že na dodávkách energie má zájem jak každý občan, tak i jiná organizace, než výrobce energie, který má zájem stavět místní elektrárnu se zaručeným odkupem energie ze zákona. To jsem uvedl spíš kvůli principu. Kdo chce odebírat, musí připustit i výrobu. Za lepší řešení bych považoval kompenzace ve formě nižší sazby za energii pro obyvatele obcí v určité vzdálenosti od určitého typu elektrárny. Ale určitě ne referenda nebo petice proti výstavbě elektráren. Představte si, že by takové referendum vyhlásili obyvatelé v blízkosti stávajících elektráren nebo dolů a žádali jejich likvidaci, protože jejich přítomnost ohrožuje jejich zdraví, nemluvě o vlivu na ráz krajiny a cenu nemovitostí. To bychom byli bez elektřiny všichni a většina i bez tepla.
Podobně to bude s uložišti jaderného odpadu. Kdekdo tvrdí, že budoucnost patří jednoznačně jaderným elektrárnám, ale uložistě za barákem nikdo nechce. Vidím to tak, že nakonec žádná referenda nebudou nic platná. Dopadne to stejně jako s obcemi na okrajích těžebních jam povrchových dolů nebo v plánovaných trasách dálnic. Jen o to líp, že se lidi nebudou muset odstěhovat a loučit se se svým domem.
Určitě by ale prospělo věci, kdyby někdo začal výstavbu alternativních zdrojů organizovat. Nejedna větrná elektrárna byla postavena na místě, kde byly větrné podmínky "měřeny" jen nasliněným prstem a vrtule stojí bez šance na návratnost investice. Jiná místa bohatá na vítr byla zastavěna zbytečně slabými turbínami, takže není využit potenciál těchto míst. Málokdo hledá vhodné místo v průmyslové zástavbě. Přitom je spousta míst, kde často a silně fouká, ačkoli nejsou na hřebenech hor. Např. v zúžených místech údolí, která jsou otevřena ze dvou stran a obklopena kopci se vítr zrychluje.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+33
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fana 16. 02. 2007 08:52)

16. 2. 2007 12:13 | Jirka

Když se dívám na stránkách ČEZu na ceny (např. produktová řada Comfort, tarif D Akumulace 8), cena silové elektřiny při vysokém tarifu je o 58% vyšší, než při nízkém tarifu. Čím je spotřeba nižší, tím více celkovou cenu ovlivní pevná měsíční sazba, která po započtení k ceně spotřebované energie sníží rozdíl mezi VT a NT.
Druhou složkou ceny je distribuční sazba. Zde je možno volit ze dvou sazeb: D25d nebo D26d. Rozdíl mezi nimi je v tom, že první má nízký měsíční paušál a drahý vysoký tarif. Druhá sazba má vysoký paušál a levný vysoký tarif. Bez zohlednění paušálu a dalších poplatků za ostatní služby (které jsou stejně vysoké u obou sazeb) je rozdíl mezi VT a NT: D25d: 2062,91/30,61 = 6639% D26d: 39,29/16,02 = 145%
Tedy u tohoto tarifu (ostatní jsem nezkoumal) je možno výrazně ušetřit, máte-li celkově vysokou spotřebu volbou D26d. Máte-li nižší spotřebu, může být pro Vás paušál u D26d drahý a zvolíte D25d s výrazně vyšším rozdílem mezi VT a NT. Je tu vidět vliv obchodnické strategie distributorů(množstevní slevy), která potlačuje rozdíl mezi cenou v době vysoké a nízké zátěže sítě u vyšších odběrů - bohužel v rozporu se zájmem výrobců energie, kterým by s ohledem na regulaci výkonu elektráren více vyhovovalo výraznější zlevnění noční energie u vyšších odběrů. Tedy méně významný odběratel má tarif, který by lépe přispěl k vyrovnání denní a noční zátěže, ale jeho odběr nás nespasí. Větší odběratel nemá tak velkou motivaci přesouvat spotřebu do nízkého nočního tarifu, přitom má větší vliv na rovnováhu výroby. Distribuční složku ovlivňuje ERÚ. Ovšem netuším, do jaké míry má zásluhu na tomto stavu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+27
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (ddo 15. 02. 2007 16:27)

16. 2. 2007 18:37 | ddo

Mě především zaráží ta změna, ještě někdy v roce 2004 byl u dvoutarifových sazeb výrazně větší rozdíl mezi tarify.
Dnes je to tak, že např. u přímotopné sazby je rozdíl v podstatě zanedbatelný. Ceny jsou natolik postavené na hlavu, že např. při D02d (velmi častý jednotarif pro domácnosti s vyšší spotřebou) bude už u běžné domácnosti účet vždy dražší, než při využití přímotopného tarifu, a to i když vezmeme v úvahu vyšší stálé platby a spotřebu budeme počítat pouze za cenu "vysokého" tarifu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 16. 02. 2007 12:13)

17. 2. 2007 12:03 | Jirka

Možná v tom určitou roli sehrál příliv zahraničních investorů, kteří tu staví fabriky s 3-směnným provozem. Po sametovce u nás došlo k likvidaci mnoha průmyslových podniků, takže se rozdíl mezi denní a noční spotřebou zvětšoval. A s obsazováním průmyslových zón se ten poměr upravuje zpět ve prospěch rovnováhy. Takže potřeba udat noční elektřinu se o něco snížila a noční tarify jsou tedy méně výhodné. Pak mne napadá ještě jedna možnost. Zatímco ještě poměrně nedávno byly tarify přepínány běžně pomocí přepínacích hodin, dnes je v mnoha případech změna tarifu řízena na dálku podle skutečné momentální zátěže. Poměr doby nízkého a vysokého tarifu při takovémto přepínání se možná znatelně liší od pevného poměru daného hodinami a ceny jsou tomu přizpůsobeny.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+48
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (ddo 16. 02. 2007 18:37)

20. 2. 2007 15:11 | Jirka

Ještě doplním k bodu 2: Uvažoval jsem, co užitečného by se dalo pohánět elektřinou a to i při nerovnoměrné dodávce. Napadly mne třeba: a) elektrolýza vody (výroba vodíku jako novodobého paliva a kyslíku - třeba na svařování), b) elektrolytická těžba kovů z roztoků, c) výroba destilované vody, apod. Takové výrobny by mohly podléhat zvláštní regulaci a odebírat proud hlavně v době, kdy pro elektřinu není dostatek využití. Případně by mohly být přímo napojeny na vlastní čistý zdroj energie (větrnou nebo solární elektrárnu). Jednak by se využila noční kapacita zdrojů a současně by se odlehčilo denní zátěži.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 14. 02. 2007 14:16)

26. 5. 2010 18:57 | test

test
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

l / 100km
l / 100km
Kč / l
Kč / l
km

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: 3.reklamace stejne vady
Poradna > Spotřebitelská poradna

Otázka: Dobrý den, mám si jet pro mobil, který jsem reklamovala po 3. s zadosti odstoupeni od kupni smlouvy z duvodu nesplneni podstaty a ucelu telefonu. Vada byla dvakrat uznana a opravena (novým dilem) nicmene... více

Spotřebitelská poradna

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jan Kočka

podnikatel

Tomáš Pitr

podnikatel a kriminálník

Jan Kočka
ÚSPĚŠNOST
9,09 %

z 22 duelů
×
Tomáš Pitr
ÚSPĚŠNOST
19,57 %

z 46 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pasivum, Deetatizace, Depozitář fondu, doplňkové penzijní spoření, státní podpora, třetí pilíř, penzijní fondy, penzijní připojištění, Diskontování, Blanka, systém pro výplatu dávek, odpisová sazba, Vladimíra Dvořáková, penzička, český stát, Henry Ford, akciové společnosti, veřejné umístění akcií

3P64946, 3AI3206, 4AN8298, 4AN8288, 6T77957

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK