Nižší daně přinášejí vyšší příjmy do státní kasy

Kateřina Boušová | | 8. 12. 2006 | 21 komentářů

Připadá vám to jako nesmysl? Podle analýzy KPMG International se snižování daní, konkrétně daně z příjmu právnických osob, vládám vyplácí. Nižší daňová zátěž totiž do země láká více investorů a stimuluje tvorbu nových pracovních míst. Dělají to ale téměř všechny země a pomalu to přestává stačit.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 12. 2006 11:32, Jirka

Přidám do mlýna ještě jedno příbuzné téma: Jak se vyplatí státu progresivita zdanění a minimální daň?

Příklad: Podnikateli s vysokými příjmy daněnými vyšší sazbou poskytne službu drobný živnostník s nízkými příjmy daněnými nejnižší sazbou. Jak na tom bude stát? Předpokládejme efektivní daňovou sazbu ( včetně pojistného) u bohatšího např. 50%, u druhého 25% pro snazší představu. Zakázka bude za 50 tisíc:

Odběratel odvede státu o 50% x 50000 = 25000 nižší daň, protože si o hodnotu zakázky sníží základ daně.
Dodavatel odvede státu o 25% x 50000 = 12500 vyšší daň, protože příjem ze zakázky zdaní.
Stát tedy přichází o rozdíl vyplývající z progrese zdanění, v tomto případě 12500.

Pokud se stejný obchod odehraje načerno, stát o nic nepřijde. Odběratel si nebude moci snížit základ daně a dodavatel melouchář svůj příjem nezdaní. Stát tedy nemá motivaci k potírání podnikání načerno, i kdyby se náhodou rozhodl co nejlépe hospodařit. Odběratel má ovšem motivaci. Nevzdá se jen tak úspory ve výši poloviny ceny zakázky. Náš dodavatel by tedy musel oželet 1/3: Místo 50k zdaněných 25% (37500 čistého) dostane jen 25k na ruku. To už se ne každému vyplatí. Jiná situace je ovšem u živnostníka, který je postižen minimálním základem daně a minimálním pojistným. Ten by totiž zaplatil stejnou daň a pojistné, ať zakázku dostane nebo ne, resp. ať vykáže náklady nebo ne. Jeho efektivní míra zdanění může být i vyšší, než u úspěšnějšího podnikatele. Může dokonce přesáhnout i 100% - odevzdá státu víc, než si vydělá. Na jednu stranu je tedy motivován podnikat načerno, aby se vyhnul poměrně vysokému zdanění příjmů (ale pak se nechytá u bohatších zákazníků), na druhou stranu nemusí kalkulovat s možným snížením základu daně formou daňových výdajů, takže mu nic nebrání nakupovat u dodavatelů, kteří mu poskytnou nejnižší cenu - u těch, co daň neodvádějí.

Tím, že stát určuje, co nelze považovat za daňový náklad, vyčleňuje zboží a služby, které se vyplatí poskytovat načerno i těm nejbohatším.

+59

Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 12. 2006 21:14, Martin Zika

Naopak slečno, je téměř vaší povinností toto dělat, k čemu bychom jinak média měli, než aby nám zprostředkovávala zajímavé a užitečné informace? V každém případě ten pán hodně napověděl o své inteligenci. Možná je pro něj ta správná novinařina šmírování našich skvělých hvězd šoubyznysu a následná šokující odhalení o jejich soukromém životě. Já prosím penízecz, aby raději zůstaly u toho, co dělají:)) Děkuji

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

-8

Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 21 komentářů)

16. 12. 2006 16:34 | jezevec

Asi nechápete, že kdo má hodně peněz, neplatí vůbec žádné daně. Koupí si luxusní auto, bydlí v luxusní vile deklarované jako kancelář, slouží mu služebnictvo zaměstnané načerno, a za pár set tisíc si najde daňového poradce, který mu zbytek peněz převede do off-shore a investuje v zahraničí. Takže smyslem rozumně nastavené daně z příjmu je nikoli jakási fiktivní (a iracionální) sociální spravedlnost - ale učinit daň LEVNĚJŠÍ než daňovou optimalizaci. Pokud si myslíte, že kdo má miliony měsíčně, platí z nich progresívní daň z příjmu jako zaměstnanec - dejte si na hlavu obklad. Možná (státu) platí míň než prodavačka se základním platem.

+25

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

16. 12. 2006 11:47 | Jirka

Rovná daň by nebyla na úkor běžných občanů, ale na úkor státního rozpočtu. Tedy alespoň to platilo do chvíle, než levice fikaně snížila základní sazbu daně z příjmů pod plánovaných rovných 15%. Nejsem ovšem přesvědčen o tom, že by byla ODS schopna zredukovat státní správu a její výdaje a zlepšit hospodaření státu natolik, aby se státní kasa stačila plnit z vybraných daní. Snížením daňových sazeb pro bohaté sice ubyde motivace k daňovým únikům a optimalizacím, ale výsledek těžko bude stačit na vyrovnání výpadku od těch, kteří daně odváděli za vysokých sazeb poctivě. Rovná daň v mnoha případech pouze legalizuje skutečně odváděnou daň.

+55

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

14. 12. 2006 22:01

Smrt komunismu i kapitalismu!

+57

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

14. 12. 2006 18:56 | Ing.Janča G.

Chceme být u koryt a chceme hrabat víc, to je heslo ODS. Proto chtějí protlačit jednotnou daň, na které tito řvouni jevící se jako dobráci vydělají v řádech desetitisíců měsíčně, zatím co ten běžný občan možná nějakou stovku, ale zato si bude muset kdeloliv připlácet. Pro rovnou daň křičí jak ODS, tak její sponzoři, jejichž platy činí i více než milion měsíčně, potom tito křiklouni si polepší ve statisících měsíčně. Jisté je, že ti tlučhubové z ODS, kteří jednotnou daň prosazují, myslí jenom na svá koryta a být bohatší. Bohužel to je na úkor většiny národa, neboť 2 třetiny práce schopných obyvatel nemá ani průměrnou mzdu uváděnou v republice. Zajímavé také je to, že zatím co dříve disidenti a jim podobní čestní, kritizovali, jak zavádějící je vykazovat průměrný plat do kterého se zahrnují platy zbohatlíků, vyžírků i běžných občanů. Dnes, když vesměs sami jsou u koryt jim to nevadí.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

13. 12. 2006 11:51 | Jirka

Jak by to bylo v případě skutečně rovné daně? Mezi podnikateli by bylo jedno, jestli obchodní transakci skryjí nebo povedou v účetnictví. Stát by ve výsledku nedostal nic. Mezi podnikatelem - dodavatelem a nepodnikatelem v roli zákazníka by se nic nezměnilo. Prodej načerno by stát připravoval o daně stejně, jako při daňové progresi. Byl by však díky nižší sazbě daně méně lákavý pro podnikavce v poměru k riziku postihu, takže lze očekávat více legálních zdaněných transakcí.
Háček je ovšem v tom, že pokud bude existovat alespoň jedna nezdanitelná nebo odčitatelná částka (a s tou počítá i návrh rovné daně od ODS), bude skutečná míra zdanění vždy progresívní.

+12

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 21:14 | Jaroslav

-8

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 20:30

Je videt, ze jste nikdy nic nenapsal. Pokuste se o to, a zkuste to delat pravidelne aspon jednou do mesice (idelne nekolikrat do mesice), zde na penize.cz budeme uroven vasich clanku sledovat. Za rok si povime neco o tech 95%.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

13. 12. 2006 11:32 | Jirka

Přidám do mlýna ještě jedno příbuzné téma: Jak se vyplatí státu progresivita zdanění a minimální daň?
Příklad: Podnikateli s vysokými příjmy daněnými vyšší sazbou poskytne službu drobný živnostník s nízkými příjmy daněnými nejnižší sazbou. Jak na tom bude stát? Předpokládejme efektivní daňovou sazbu ( včetně pojistného) u bohatšího např. 50%, u druhého 25% pro snazší představu. Zakázka bude za 50 tisíc:
Odběratel odvede státu o 50% x 50000 = 25000 nižší daň, protože si o hodnotu zakázky sníží základ daně. Dodavatel odvede státu o 25% x 50000 = 12500 vyšší daň, protože příjem ze zakázky zdaní. Stát tedy přichází o rozdíl vyplývající z progrese zdanění, v tomto případě 12500.
Pokud se stejný obchod odehraje načerno, stát o nic nepřijde. Odběratel si nebude moci snížit základ daně a dodavatel melouchář svůj příjem nezdaní. Stát tedy nemá motivaci k potírání podnikání načerno, i kdyby se náhodou rozhodl co nejlépe hospodařit. Odběratel má ovšem motivaci. Nevzdá se jen tak úspory ve výši poloviny ceny zakázky. Náš dodavatel by tedy musel oželet 1/3: Místo 50k zdaněných 25% (37500 čistého) dostane jen 25k na ruku. To už se ne každému vyplatí. Jiná situace je ovšem u živnostníka, který je postižen minimálním základem daně a minimálním pojistným. Ten by totiž zaplatil stejnou daň a pojistné, ať zakázku dostane nebo ne, resp. ať vykáže náklady nebo ne. Jeho efektivní míra zdanění může být i vyšší, než u úspěšnějšího podnikatele. Může dokonce přesáhnout i 100% - odevzdá státu víc, než si vydělá. Na jednu stranu je tedy motivován podnikat načerno, aby se vyhnul poměrně vysokému zdanění příjmů (ale pak se nechytá u bohatších zákazníků), na druhou stranu nemusí kalkulovat s možným snížením základu daně formou daňových výdajů, takže mu nic nebrání nakupovat u dodavatelů, kteří mu poskytnou nejnižší cenu - u těch, co daň neodvádějí.
Tím, že stát určuje, co nelze považovat za daňový náklad, vyčleňuje zboží a služby, které se vyplatí poskytovat načerno i těm nejbohatším.

+59

Reagovat | Citovat | Nahlásit

12. 12. 2006 1:27 | Honza

Dobrý večer. Své tvrzení podpořím následujícím výpočtem. Představte si, že mám firmu zabývající se poradenstvím. Jsem schopen vám poradit za 100.000 Kč prostřednictvím své zaměstnankyně, která věští z křišťálové koule, nepodléhající opotřebení. Zaměstnankyně je v nejnižším zdaňovacím pásmu 15%, za rok vydělá právě na jednu věštbu. Sama sobě může pochopitelně poradit načerno, aby z toho stát neměl nic. Pokud svou věštbu prožene účetnictvím musí na to vynaložit svůj celoroční plat. Já, jako zaměstanavatel, vypláznu 216.000 Kč, ze kterých jí mohu vyplatit 160.000 hrubého. Zbytek (56.000) je pojistné placené zaměstnavatelem (35% z hrubého). Z toho milá stařenka odvede 12.5% pojistné placené zaměstnancem a zůstane jí 140.000 před zdaněním. Zaplatí 15% daň a zbude jí 119.000 Kč, což je přesně částka, aby si mohla pořídit svou vlastní věštbu včetně DPH. Stát předčil všechny finanční žraloky a sebral nám všem v tomto modelovém případu 116.000, což je 53.7% z vynaložené částky. U nejchudších zaměstnanců pracujících ve firmách, které neplatí DPH, je toto zdanění podle stejného výpočtu 45%, u nejbohatších, platících daně v pásmu 32% plus DPH, je to 63%.

+21

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 17:27 | K. Boušová

Znovu opakuji, že jsem neopisovala a nevidím nic špatného na tom našim čtenářům tlumočit zajímavou studii, která by se k nim jinak jen těžko dostala. Skutečně na Peníze.CZ nemáme takovou kapacitu, abychom zvládli celosvětový výzkum daně z příjmu právnických osob... A pokud máte, co nabídnout, spolupracujeme i s externími autory, klidně si zkuste nějaký ten článek napsat.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

11. 12. 2006 13:54 | Spořič obrazovky

Nejsem si úplně jist, momentálně nemám u sebe data, ale asi nemáte pravdu. Pokud vím, výnosy z akcií u nás podlehájí 15% srážkové dani, v USA je to tuším 20%. Ani s těmi 50% nemáte úplně pravdu, DPH totiž odpálite nákupem. Celkové zdanění dostanete jednoduše ... st. rozpočet/HDP * 100. Není to přesné, stát má i nedaňové příjmy, ale jako nástřel poměrně odpovídající. Dostáváte, že ČR "přerozdělí" každou třetí korunu. Váš holič totiž není právnická osoba a má daňová pásma jako zaměstnanec a odvádí ze "zisku" (mohu-li to tak nazvat) pojistky. Právnické osoby nikoliv, zaplatí daň, která kontinuálně klesá a jdou od toho.
Už se pomalu blížíme švédskému paradoxu: aby si svým socialismem nezničili ekonomiku, snížili výrazně daně právníckých osob. Mají je nižší, než ČR (to by to ale Špidla nesměl před svými voliči v 2002 tajit). Ale zaměstnancům a živnostníkům zůstávajií daně vysoké na uživení sociálního státu. Paradoxně je pak právě sociální stát ten, kdo podporuje bohaté (korporace) na úkor "normálních". Pokud se však předpokládá, že "normální" jsou abnormálně dezinformování, vládám to prochází, bohužel.

+15

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

10. 12. 2006 23:30 | Honza

Ono zdanění firem taky není všechno. Ve srovnání s USA to vypadá, že máme zdanění celkem nízké. 24% proti 40%. Zdaňují se ale tyto zisky v USA také podruhé, případně potřetí, jako u nás? U nás když firma vyplatí zisk po zdanění, příjemce z toho zaplatí znovu daň z příjmů, průměru 25%. Pochybuji, že by v USA byly dividendy zdaněny tak, jako u nás. Mohli byste upřesnit, jako to vlastně je? Měla by se uvažovat celková míra zdanění, tj. porovnat, jaký je rozdíl, když si třeba jako holič vlasy ostříhám sám, nebo si ve svém vlastním holičství vyplatím mzdu v potřebné výši a poskytnu sám sobě tuto placenou službu. Kolik peněz se mi z toho vrátí zpět do kapsy. Tvrdím, že u nás se vrátí zpět přibližně 50%, a to pouze pokud firma pracuje naprosto bez zisku. Jinak to bude ještě méně. Pokud budete výpočet ověřovat, nezapomeňte na DPH a daním podobná pojištění. Holiči DPH neplatí, ale pro srovnání jsem zvolil službu, která má minimální náklady.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

10. 12. 2006 3:06 | Leopold

Otazkou je, jestli Vam HN ci Ekonom nekdy neco otiskly, ze. Podle urovne ceskeho jazyka tak maximalne nejaky kresleny vtip.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

9. 12. 2006 20:05

Mily anonyme Pavle, ja vam nic z toho blabolu nebudu vyvracet, stejne by to nemelo smysl (asi byste mi to neveril), myslet si muzete co chcete, a ostatni ctenari si o vas taky muzou myslet co chteji (vystupujete tez jako anonym, tudiz nikdo nema duvod vam verit ani slovo :-))
Ja jsem kdysi celkem dlouhou dobu pravidelne clanky psal (v trosku jine oblasti - software), a vim o co jde - bylo to zajimave, bavilo me to, ale financne se mi to nevyplatilo, a uz jsem to s ohledem na ostatni praci nestihal. Ted jiz jen napisu par clanku do roka, ale ty vychazeji jinde (v anglictine), a znovu jen proto, ze me to bavi.
Ono je velmi jednoduche si do nekoho kvuli jednomu clanku pichnout, ze?

+23

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

9. 12. 2006 19:30 | Jarmila

Pokud Vám publikují v HN a v Ekonomu, proč něco nenapíšete i sem? Třeba by to zdejíš čtenáře taky zajímalo.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

9. 12. 2006 18:49 | Pavel

Vážený anonyme /rád bych Vás oslovil jménem, ale chápu že při vašem IQ je obtížné zvolit alespoň nějaký nick/ - píši vícekrát do měsíce, ale bohužel pouze do Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a chápu, že čtenář Blesku a divák Novy tato periodika nesleduje. Nic si z toho nedělejte, držím Vám palce a přeji brzké uzdravení.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

9. 12. 2006 18:43 | Petr B.

Tak to je trochu mimo mísu Jardo.

+13

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 17:07 | Pavel

Takže abych se mohl stát specialistou na serveru penize.cz tak nepotřebuju žádné ekonomické vzdělání, znalosti a rozhled a stačí umět opisovat od ostatních novinářů a tiskových zpráv KMPG a PricewaterhouseCoopers a umět zmáčknout CTRL+V na klávesnici? Toto by zvládlo 95% svéprávných jedinců p. Boušová. Je to škoda, myslel jsem že vaše články jdou z vaší hlavy. No nic, každý se živí jak umí.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 14:55 | K. Boušová

Díky za pochvalu i přání, cením si toho, že se vám moje články líbí. Co se týká totožnosti článků o firemní dani, neopisovala jsem. Je to nejspíš dáno tím, že všichni novináři vycházeli ze stejných podkladů KMPG a PricewaterhouseCoopers. A pokud se mi zdála nějaká formulace ve studii výstižná, neměnila jsem ji.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 12. 2006 11:48 | Gergi

Hlavne to jsou uplna hausnumera - napriklad srovnani G7 a EU, kdy G7 vychazi spatne, zatimco EU dobre, pritom kdyz se clovek podiva na slozeni, zjisti, ze je to skoro ta sama parta. Problem je totiz v tom, ze cislo za EU by mel byt vazeny prumer s ohledem na HDP - ono totiz kdyz si Nemecko da sazbu 30% a Estonsko 10%, neznamena to, ze v prumeru se plati 20%, protoze jaksi nemecka ekonomika je neporovnatelne vetsi.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

Následující

Ušetřete s Peníze.cz

Chci si spořit na stáří Chci nové bydlení Mám finanční potíže Povinné ručení

Chci také ušetřit

Spočítejte si