Složené úročení aneb deset milionů stříbrných zeměkoulí I.

Mohl bych se zeptat na jméno povídky?

Jen nerýpavě pro upřesnění, jedná se Zenónův paradox.

Ta o sipu je stary Aristoteluv paradox. Nicmene je to resitelne s pomoci limit, coz on tenkrat jeste neumel. Takze se nejedna o socialisticky problem.

Po hlavičce Vás pohladí, ale kladivem.

Ano strejda Tunel sedí na hradě a protože mezi firmami už se toho moc tunelovat nedá, oranžovorudý tým se musel spokojit s Unipetrolem a státní kasou, kterou plundruje o sto šest sociálními úplatky, cesťáky na vrtulník pro Paroubka za vděčnými voliči a pro Zaorálka, který to má domů daleko, atd. Pokud jde o náš vstup do EU, kam nás dostali svými vizemi světlých zítřků zejména oranžoví, je to tunel naší státní kasy jako vyšitý. Soudruzi tak zařídili odtok našich daní do Bruselu, ale nějak se nedokázali postarat o to, abychom odtamtud zase v dostatečné míře čerpali. A jejich tunelování účtů živnostníků, které nehorázně diskriminují v oblasti daní? Myslím, že po této stránce netřeba mezi velkými partajemi rozlišovat. Jedna je za osmnáct a druhá za dvacet bez dvou.

Do jisté míry jsem rád, že se vědcům nedostává dost peněz na výzkum a musejí se snažit něco vydělat tím, že své objevy prodávají firmám. Socialistické financování vědy vede právě k vymýšlení podobných konin bez užitku, jako je ta o šípu. Obdobně bych mohl tvrdit, že jsem nesmrtelný, protože se nejprve dožiju poloviny svého života, pak 3/4, atd. Pokud jsem ale nesmrtelný, nemohu se dožít poloviny života, protože je nekonečný.

Trochu si ty rozkradačské partaje pletete. Strejda TUNEL sedí na Hradě.

Zkuste se na to optat důchodců z ENRONU. Určitě Vás pohladí po hlavičce.

Zajímavý článek, připomíná mě jednu sci-fi povídku, kde hlavní hrdina vzal 10 zlatých desetidolarových mincí ( tzv. eaglovek ) a strojem času odfrčel do 13. století n.l.. Tam je investoval od benátského bankovního domu a jednou za 50 let se zastavil zkontrolovat svoji investici. V průběhu století vzniklo konsorcium které se o investici staralo a ke konci 20.století ovládalo veškeré finační operace ve všech zemí světa. Výše zmíněné názory že by došlo k vytunelování tím či oním diktátorem neobstojí, protože původní investice se rozložila po celém světě. Jo a pointa spočívala v tom, že veškerý zisk byl použit k vynálezu onoho stroje času, trochu časový paradox, ale dobře se to četlo.

Myslím, že se to v článku píše. Pokud by jedna mince obsahovala 4 gramy stříbra, bylo by jich nakonec tolik, že by vážily jako deset milionů zeměkoulí.

Teď vypálím jen tak od boku, bez počítání. Na komoditě je absurdnost příkladu ještě zřetelnější. Myslím, že kdyby ten římský voják měl 1 unci zlata, tu půjčil a za rok ji chtěl zpět s úrokem 4% ve zlatě a tak pořád dál (to samé by klidně mohlo být i s metrákem železa apod.), pak bychom zjistili, že po složeném úročení k roku 2006 není k výplatě dostatek komodity na této planetě a nikdy jí ani tolik nebylo nalezeno, zpracováno. Prostě: teorie je teorie, praxe je praxe. Trochu mi to připomíná ten paradoxní případ s letícím šípem, co vás vlastně nikdy nemůže zasáhnout, protože nejdříve uletí polovinu vzdálenosti mezi střelcem a terčem, potom polovinu té druhé poloviny.... Rozdíl je jen ten, že u toho šípu si každý může vyzkoušet, jestli opravdu doletí anebo ne. :-))

Stačí jedna lokální válčička a pak je jedno, jestli byl systém soukromý nebo průběžný. Jen za 20. stol. byly v Evropě ničivé války dvě, o lokálních ani nemluvím.

Když je investování tak úžasné, tak proč lidé ještě ve středověku zakopávali peníze v hrncích do země? Protože jedna věc je matematická teorie, druhá životní praxe. Římský voják peníz neinvestoval, protože i ve starém Římě se našli filutové a šibalové, co mu peníz i zisk zprivatizovali. Když protestoval, pak za jiný peníz zakoupili dýku a voják byl i s potomky obětován bohům (stejně tak dopadli o mnoho let později např. Slavníkovci).

Raději soukromé fondy nežli neudržitelný průběžný systém.

Na zbohatnutí složeným úročením při úrocích pár procent je život moc krátký. Reálně na to máme 30-40, maximálně 50 let. Pokud si peníze chceme užít i sami, tak je třeba se pohybovat na spodní hranici rozpětí

Neboj Neo, ODS tě přinutí spořit do soukromých DF a budeš mít vymalováno :) a socani tě nebudou v noci strašit...přeji klidný spánek :))

to je podobne jako s jednim zrnkem psenice a sachovnici.
ovsem realita je trochu nekde jinde. podle me je naprosto nespravne chtit investovat se 4% slozenym urocenim treba na 50 let.
nehlede na ze, ze jestlize byly banky takovy zlodej jako dnes, oskubaly by ho na poplatcich, mozna by i o ten vklad prisel, nebot nevim, zda by nasel takovou, ktera by vydrzela tak dlouho bez tunelu:-))

Já myslím, že už jen to srovnání s výkonem mnoha ekonomik po celé stáří vesmíru dává tušit, že zbohatnout pouze díky složenému úročení je nereálné. Průměrná úroková míra včetně různých škod a ztrát na úsporách bude podstatně nižší, než 4% p.a. Sílu složené úročení bezpochyby má. Stinnou stránkou je však fakt, že nejvýraznější zhodnocení přinese vždy poslední rok, zatímco ty první téměř nejsou znát. Takže náš legionář by si za 50 let naspořil pouhých 7 denárů, což by mu nestačilo ani na vlastní pohřeb, natož aby se alespoň na stará kolena rozšoupl. Budeme-li počítat, že mladší generace se dožije vždy o 20 let vyššího letopočtu, pak jeho 1. dědic by zemřel s majetkem 15 denárů, vnouče 34 denárů, pravnouče 74 denárů... To by bylo, aby se příliš brzy nenašel dědic, který skromné úspory rozfofruje.

Je to hezký a čtivý článek.

Výborný článek. Poučení je, že je potřeba občas začít od nuly.