Kdo je kdo aneb rozumíte dobře své úvěrové smlouvě?

Autorce lze jedině doporučit, aby si aspoň přečetla § 511 až 515 a 531 až 534 občanského zákoníku, než začne produkovat tyhle blafy. V článku je tolik nesmyslů, že nemá ani smysl je jednotlivě vytýkat.

Ale jen do toho Axele, buďte konkrétní. Občanský zákoník jsem si pochopitelně před napsáním článku prošla, a definice jednotlivých účastníků úvěru jsem poctivě konzultovala se třemi bankami, které poskytují úvěry. Tzn. je možné, že praxe se od zákona odlišuje, ale šlo mi o to seznámit čtenářem s tím, jak je zákon aplikován v praxi a vaše výrazy "blafy a nesmysly" mi přijdou poněkud přehnané.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (axel 01.09.2006 10:06)

Když jste Axele tak chytrý a v obraze, tak proč nejste konkrétní? Rádi se poučíme, ale dle mého názoru je článek perfektní a autorka přesně popisuje jaká je praxe, která je někdy od zákonů odlišná, což asi většina nás dobře ví!

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (axel 01.09.2006 10:06)

Kdo jsou účastníci smlouvy je dobré vědět pro ty, kteří účastníky jsou. Pro mě zhola nepotřebná věc, to víte, slamník... A vy Axele si jděte vypláchnout ústa, tak nějak vám z nich páchne těžko zastíraná naštvanost na něco, za co autorka článku opravdu nemůže...

1) Osoba, které byl poskytnut úvěr, skutečně nesplácí půjčku, jak se autorka snaží tvrdit, ale úvěr.
2) Tvrzení, že je-li dlužníkem nezletilá osoba, je spoludlužníkem vždy také její zákonný zástupce, je nesmyslné.
3) Zákon žádným způsobem neomezuje okruh osob, které se mohou stát spoludlužníkem.
4) Tvrzení, že pokud má být spoludlužníkem někdo, kdo není svobodný nebo nemá zúžené SJM, musí s tímto souhlasit (rozuměj vždy) jeho manžel, nemá oporu v zákoně.
5) Trvzení, že "v případě, že dlužník přestane splácet a je-li ve smlouvě zavázáno více osob (jako spoludlužníci, přistupitelé k závazku či ručitelé), má věřitel právo vybrat si, kterého z nich požádá o plnění jako prvního" je nepravdivé, protože u ručitele (který byl do tohoto výčtu také zahrnut) zákon takový postup jednoznačně vylučuje.
6) To, co autorka eufemisticky nazývá "druhou variantou přistupitele k závazku" nemá s přistoupením k závazku nic společného, jedná se o převzetí dluhu dle § 531 odst. 1 OZ. Souhlas věřitele je obligatorní podmínkou účinnosti tohoto úkonu vůči věřiteli, nikoli výmyslem bank.
7) Tvrzení, že pokud má k dluhu přistoupit nebo jej převzít někdo, kdo není svobodný nebo nemá zúžené SJM, musí s tímto souhlasit (rozuměj vždy) jeho manžel, nemá oporu v zákoně.
8) Tvrzení, že zástavce "musí umožnit prodej" zastavené nemovitosti je nesmyslné, protože se o žádné umožnění prodeje nejedná, uspokojení věřitele je přípustné jen soudním výkonem rozhodnutí nebo veřejnou dražbou (a to nedobrovolnou).
9) Autorka zásadně nerozlišuje osoby, které se stávají účastníky právního vztahu z úvěrové smlouvy od těch, které nikoli, což následně způsobuje nesrozumitelnost některých partií článku - viz např. první odstavec poslední části, kde autorka označuje za "členy" (? - zajímavý pojem, nevěděl jsem, že smlouva může mít nějaké členy, autorka zřejmě myslela účastníky) úvěrové smlouvy i ručitele, a následně v odst. 3 téže části tyto osoby již z tohoto okruhu vylučuje.
10) Obsah pojmu přistupitel k závazku nedefinuje banka, ale zákon.
11) Pokud si skutečně myslíte, že když si s pobočkovou pracovnicí vyjasníte, jak společně chápete pojmy ve smlouvě, a poté tu smlouvu v předložené podobě podepíšete, tak vás ten rozhovor uchrání od toho, aby za několik let banka něco vykládala jinak, gratuluji. Tu pobočkovou pracovnici ani nikoho jiného už v té době ale váš rozhovor a vaše představy o tom, co který pojem ve smlouvě znamená, zajímat nebude.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (bousovak 01.09.2006 13:01)

Ericu, předpokládám, že když je mi něco předkládáno na serveru, který se sám tváří jako odborný, píše to skutečně někdo, kdo tomu rozumí. To u tohoto článku rozhodně neplatí, a o to jde. A nezlobte se na mně, ale za to autorka opravdu může.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Eric 01.09.2006 15:20)

A proc nepranyrovat ty banky, ktere maji ve svych vseobecnych podminkach veci odporujici zakonu? Proc se rika, ze "nektera praxe je odlisna od zakona"? Proc se nerika, ze nektera praxe je nezakonna? Ze by se tyto banky pak citily dotceny? Axel to v dalsim pripsevku napsal na jednicku.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (bousovak 01.09.2006 14:17)

K bodům 1); 8) a 9) článek není odborná literatura, tzn. striktně neopakuji termíny jako úvěr, účastníci smlouvy, ale využívám také opisné výrazy. Co se týká ostatních připomínek, skutečně je praxe podle sdělení bank odlišná. Vaše připomínky jim zašlu k vyjádření.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (axel 02.09.2006 17:47)