Recenze knihy: "Jak dobře investovat do bydlení"

V recenzi jsem oba autory označil za sociology, což není pravda. Oba jsou vzděláním ekonomové, kteří pracují v sociologickém ústavu. Za tuto chybu se jim i vám čtenářům omlouvám. Petr Vykoukal, autor recenze.

Jezevče, máš pravdu.

Jezevče, autoři knihy jsou veděčtí pracovníci SÚ AV. Jejich " řemeslem" nejsou realitní obchody. Ničemu nerozumíš, tak nepruď.

Recenze je příliš přísná, a navíc svědčí o tom, že autor není přiliš erudovaný v problematice investování do nemovitostí. Ostatně o této problematice ani příliš nepíše, a je tedy podivné, proč knihu recenzoval. V jedné knize není nikdy možné popsat úplně všechno, ale pojednání autorů je věcné a srozumitelné (včetně modelových výpočtů). V současné době, kdy banky a developeři masírují veřejnost a pobízejí k nákupům předražených nemovitostí - byť i pro vlastní bydlení - jsou některá doporučení velmi aktuální.

Každá kniha je k něčemu dobrá. Když už nic, tak se s ní dá podložit skříň :-) Ale vážně, je mnoho takových knih. Mnoho lidí je kupuje. Někteří nakonec i porozumí, co chtěl autor "prodat". Ale jen malá část si to vezme jako návod a začne se podle toho řídit.

Je mi jasné, že to pro vás nebude pochopitelné, ale díkybohu stále existují lidé, které zajímají i jiné věci než jen bohatnout a bohatnout. Člověče, co to žvaníte, kdybychom dotáhli tu vaši scestnou "myšlenku" do konce, domýšlíte, o kolik nádherných a důležitých knih bychom byli ochuzeni? A četl jste tu vůbec knihu, že jste schopen ji takto nemilosrdně odsoudit? Čekám, že budete tvrdit, že se mým příspěvkem anonymně ozývá zhrzený autor, ale nemám s těmi pány nic společného.

Míním, že podobné knihy jsou především signifikantem, že autorům jejich řemeslo moc dobře nejde, a rádi by se přiživili alespoň na autorských právech. Pokud někdo skutečně rozumí investicím do nemovitostí - mlčí a dělá to, a bohatne daleko lépe a pohodlněji než psaním nějakých knížek for dummies.

Ad pronájem bytu v Praze za hypotéku: nemůžete počítat jen se základním sociologickým modelem, že nájemník chce v bytě bydlet navždy. Naopak zejména pro drahá velkoměsta jsou příznačné typy nájemníků, pro něž je vlastnické bydlení z různých důvodů nepřijatelné, i když je levnější. Například dočasná práce nebo dočasný pobyt, právní stautus cizince znemožnující legální vlastnictví, daňové výhody v podobě nájmu uplatněného někde jako náklad, . . . atd tyto parametry se samozřejmě týkají i přípražských domků.

Knihu jsem četl a považuji ji za dobrou a na našem trhu chybějící. K trhu s byty se neustále někdo vyjadřuje a přináší hodnocení či prognózy. Na prostou otázku PROČ to tak je však již odpovědět neumí. Tato kniha přináší mnohé zákonitosti trhu a vysvětlení . Recenze je moc přísná.

Ze sve osobni zkusenosti mohu prohlasit, ze pronajem domku za Prahou neni nemozny. Pronajimam takhle svuj domek po te, co jsem se prestehoval jinam. Pri nakupu jsem to nebral jako investici, protoze jsem v nem chtel bydlet (a bydlel). Presto ted se z toho investice stala - najemne mi sice nepokryva celou splatku hypoteky, ale pokryva hladce cele uroky a cast jistiny. Platim tedy v podstate ceny domku jen z casti...
Samozrejme, musim platit podnajem, takze de facto tratim, ale pocitam, ze pri prodeji (o kterem uvazuji, v okamziku zmeny uroceni) ziskam vice, nez jsem do celeho domku vrazil (a pocitam i upravy). Pokud se tato uvaha potvrdi, bydlel jsem dva roky zadarmo, a jeste mi zbyde vice penez nez na zacatku cele operace. Takze bych to (pokud to takhle vyjde) prohlasil za celkem slusne ziskovou investicni operaci. :-)
Uznavam ale, ze koupit domek s tim, ze ho budu pronajimat a z pronajmu platit celou hypoteku, je nerealne. Je to ale realne v Praze s bytem? Vzdyt kdyz neni najemnik uplne hloupy, sam si spocita, ze koupi stejneho bytu usetri... :-)