Finanční gramotnost: víte alespoň, co podepisujete?

Tady se automaticky počítá, že nás může kde kdo okrádat a má to povoleno. Dobrý podnikatel by si měl vážit zákazníku a ne je oškubávat podvodnými praktiky. Svádět na lidi, že si musí sami všechno hlídat je gangsterský

To že je něco nevýhodného neznamená že je to nezákonné nebo podvodné! A to jestli je to výhodné se dozvím jen tím že budu číst a když nerozumím tak se budu ptát. Když nechtějí vysvětlit tak nemám o služby takové firmy zájem.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (erika 14.12.2010 10:39)

Teď se zrovna za mnou zastavila kolegyně s dotazem,jak splácet kreditní kartu,kde si půjčila maximum, opozdila se se splátkou a už je v registru dlužníků.Chtěla by kartu doplatit,protože až teď zjistila, že bude platit dlouho a hodně přeplatí.Banka ji jako dlužníkovi už nechce půjčit a tak zkouší nebankovní instituce. Byla v šoku, co to prý je ta rozhodčí doložka a co ji při špatném splácení může čekat.
Závěr - my ale potřebujeme na provoz rodiny další peníze...,takže finanční gramotnost i u VŠ je nulová.

Finanční gramotnost není zadara, stojí zkušenosti. Těď jsem mistrem, mám účet nemůže se nic stát, omyl. Nejlepší je být Ježíškem.

Dobrý den,
dovolím si polemizovat s tvrzením autora, že se česká dospělá populace nechce vzdělávat ve finanční gramotnosti. Kde by to měla dělat a kolik k tomu má příležitostí? Kolik na to ve svém projektu zvyšování finanční gramotnosti věnovalo MF a do čeho konkrétně šly? Vsadila bych se, že projekt Měření finanční gramotnost stál víc, než kolik se věnovalo na podporu veřejné přednáškové činnosti, publikací, vzdělávacích pořadů do veřejnoprávních médií, podporu občanských finančních poraden a další užitečné aktivity.
Veřejnoprávní média na finanční vzdělávání kašlou, protože pro ně není dost atraktivní. Pokud přece jen něco odvysílají, je to nudné a bezzubé a většinou to je připraveno bankami, které tím podporují svou image. Pochopitelně mají jen omezený zájem informovat veřejnost o všech rizicích finančních produktů a služeb, které masově prodávají. O právech klientů na finančním trhu většinou nepadne ani zmínka.
Výjimkou jsou snad jen Krotitelé dluhů, kteří mají velkou sledovanost, a pokud mám správné informace, tak seriál vznikl jen díky finanční podpoře společnosti Partners.
Tisk žije z inzerce, a tu dnes zadávají hlavně finanční instituce. Více prostoru proto logicky zaujímají inzeráty na skvělé kreditní karty a ještě skvělejší úvěry, než trpělivé a opakované vysvětlování, jak mohou být zneužívány rozhodčí doložky, co je v pravomoci finančního arbitra, jako nedostatky má nový zákon s o spotřebitelském úvěru nebo proč investiční životní pojištění není spoření na stáří. Finanční gramotnost dospělé populace se zvyšuje většinou jen přes vlastní trpké zkušenosti, a to jde pomalu.

Dobrý den,
dovolím si polemizovat s tvrzením autora, že se česká dospělá populace nechce vzdělávat ve finanční gramotnosti. Kde by to měla dělat a kolik k tomu má příležitostí? Kolik na to ve svém projektu zvyšování finanční gramotnosti věnovalo MF a do čeho konkrétně šly? Vsadila bych se, že projekt Měření finanční gramotnost stál víc, než kolik se věnovalo na podporu veřejné přednáškové činnosti, publikací, vzdělávacích pořadů do veřejnoprávních médií, podporu občanských finančních poraden a další užitečné aktivity.
Veřejnoprávní média na finanční vzdělávání kašlou, protože pro ně není dost atraktivní. Pokud přece jen něco odvysílají, je to nudné a bezzubé a většinou to je připraveno bankami, které tím podporují svou image. Pochopitelně mají jen omezený zájem informovat veřejnost o všech rizicích finančních produktů a služeb, které masově prodávají. O právech klientů na finančním trhu většinou nepadne ani zmínka.
Výjimkou jsou snad jen Krotitelé dluhů, kteří mají velkou sledovanost, a pokud mám správné informace, tak seriál vznikl jen díky finanční podpoře společnosti Partners.
Tisk žije z inzerce, a tu dnes zadávají hlavně finanční instituce. Více prostoru proto logicky zaujímají inzeráty na skvělé kreditní karty a ještě skvělejší úvěry, než trpělivé a opakované vysvětlování, jak mohou být zneužívány rozhodčí doložky, co je v pravomoci finančního arbitra, jako nedostatky má nový zákon s o spotřebitelském úvěru nebo proč investiční životní pojištění není spoření na stáří. Finanční gramotnost dospělé populace se zvyšuje většinou jen přes vlastní trpké zkušenosti, a to jde pomalu.

No, ono to má více rozměrů. Já jsem kdysi osobně prosazoval, aby tehdejší Komise pro cenné papíry udělala vzdělávací pořad na téma investiční produkty. Nevím, nakolik to byla i má skromná zásluha, KCP ale nakonec něco na toto téma udělala. Je pravda, že to bylo poněkud knižní, ale objevilo se alespoň něco. Dokonce ve veřejnoprávní televizi, která by měla takovéto pořady dělat sama. V tomto směru je nám Česká televize hodně dlužna. A nejen pokud jde o investování a finanční gramotnost, ale i další vzdělávací pořady.

A neberu výmluvy, že to stojí peníze. Kdyby se pořad či seriál udělal poutavě, a nepochybuji o tom, že to tak udělat jde, mělo by to podle mého názoru určitě sledovanost. Navíc by - viz příspěvek, na který reaguji - mohlo něco podobného sponzorovat Ministerstvo financí, nebo by to mohl být grant z EU.

Pokud jde o seriál, o němž jsem hovořil, skončilo to klasicky česky. Když kompetence KCP převzala ČNB, který dohlíží na celý finanční trh, skončil. Nevím, zda z nedostatku peněz nebo (i) z jiných důvodů.

Z toho, co jsem napsal, že zřejmé, že s řadou výše uvedených argumentů souhlasím. Stále se nicméně obávám, že většina lidí u nás nemá o finanční gramotnost a vzdělávání příliš velký zájem, což je základ. Respektive mají ho až v okamžiku, kdy se bojí o peníze - kvůli ztrátě zaměstnání, hrozbě exekuce, nebo když se obávali, zda nepřijdou kvůli finanční krizi o úspory. Mé zkušenosti jsou alespoň takové, že nemalá část populace bohužel reaguje téměř na vše, co je spojeno se slovem finanční negativně a příliš ji to, pokud není skutečně v úzkých, nezajímá. Ale třeba se mýlím. Dobře udělaný (a poutavý) a propagovaný pořad by každopádně velmi pomohl.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Světlana Rysková 15.12.2010 10:00)

Dobrý den všem
Založil jsem nezávislý a nekomerční informační web www.nedluzit.cz

Cílem je poskytnout rady, jak se vyhnout dluhové pasti
a upozornit na skryté finty ve smlouvách a jejich nečekané důsledky, atp.
Hledám odborníky a vaše varující zkušenosti.

Stránka na Facebooku: http://www.facebook.com/pages/... spoluprace@nedluzit.cz

Domnívám se, že téma je to obecně užitečné, přesto se omlouvám, pokud můj příspěvek vnímáte jako spam.

Dobrý den, mám spíš takový obecný dotaz pro někoho z praxe:
Má smysl v zákoně velkých čísel diverzifikovat spotřebiteslký úvěr na členy rodiny?
Děkuji, Míša

Finanční negramostnost je klišé!
Zaměňujeme: Záměrné komplikování právních norem, aktů a dokumentů sofistikovanými lobisty a experty, za finanční negramotnost populace. Ignorujeme: Normální statistické rozdělení IQ v populaci - 50% lidí má IQ pod 100!. Znamená to, že polovina může být podváděna, protože je svým způsobem "hendikepovaná" v soutěži vychytralosti? Je vychytralost a manipulace(= uvedení v omyl) etická? Proč vlastně není trestná?

Porovnejme, kolik nadací a časopisů (a peněz) se věnuje finanční osvětě v porovnání např. se zdravotní. Pacient taky netuší, jak funguje jeho lék, který mu ODBORNÍK-lékař předepsal pro jeho dobro. Prostě musí důvěřovat odborníkovi. 6ádná společnost nebude mít nikdy na to, aby všichni byli experty na všechno.

PŘEHNANĚ: Proč ještě stát nenapadlo zařídit několik finančních pojišťoven a povinné odvody na "Pojištění proti blbým radám finančních poradců" a "Proti manipulaci zprostředkovatelů fin. produktů se zájmy zákazníka"? Já bych neváhal ani s regulačním poplatkem! Jde o to, jestli stát má zajistit "inteligenčně znevýhodněným" občanům ochranu před tímto objektivním a skutečným rizikem a kdo (a jak) by to financoval.

Dále, přehled o produktech a o vhodnosti jejich aplikování a dávkování (paramertizaci) v konkrétním případu a portfoliu musí řešit(!) KVALIFIKOVANÝ poradce. U lékařů roky studia, členství v komoře a atestace požadujeme, protože také doporučují RISKANTNÍ věci lidem, kteří tomu vůbec (ale vůbec) nemusí rozumět a BĚŽNĚ za ně experti dokonce ROZHODUJÍ! A to nejde o peníze ale doslova o život.

Takže problém není v zákaznících, ale v žalostné regulaci a kvalifikaci na straně dodavatelů služby "Finanční poradenství". No, u daňového poradenství to taky dost dlouho trvalo, než se obor pročistil a začal regulovat a řídit odborně. Teprve potom přišla nutná důvěra zákazníků.

Poradci mají zlou pověst, ale lidé místo aby šli k lékaři (za peníze které platí v ordinaci nebo na pojistné) jdou k zaříkávači "zadarmo" (i když vědí o provizi pro šamana) a potom bědují nad efekty. Nahází je do jednoho pytle i se skutečnými experty.

Než se na to půjde vědecky a s poměrně jednotným systémem přípravy, ověřování a osvědčování dovedností a znalostí PORADCŮ, bude to tak. O zákazu výkonu povolání PORADCE/PRODEJCE/ZPROSTŘEDKOVA TELEJSEM JEŠTĚ NESLYŠEL... nebo že by existoval trestný čin "Ohrožení cizího majetku chybným doporučením nevhodně parametrizovaného finančního produktu".

Proč není profesní poradenská komora? Proč neexistuje na ministerstvu financí forenzní poradenská "pitevna" s nelítostnými patology finančních úmrtí a týmem kriminalistů, obstarávajících důkazy o průkazné vině, přinejmenším z nedbalosti? Jaká loby to neustále a úspěšně paralyzuje finanční kriminálku? Přístup: "Občané jsou finančně negramotní," je alibismus a selhání ochranné role státu, nebo přinejmenším profesní finanční obce - odborné školy, bankovní domy a skupiny, pojišťovny, fondy atd. (Autor je letitým lektorem kurzů finanční gramotnosti na SŠ, Ing. MBA)