Běžné omyly aneb operativní leasing vám nemá co nabídnout?

Já nevím, zde není moc co řešit. Každý druh "financování" se hodí na něco jiného. Já mam stavební firmu a op. leasing se mě hodí díky tomu, že je flexibilní doba splátky (což se hodí, když máte časově omezené projekty), klasicky i op leasing je uznatelným nákladem. Druhy jaký zdroj využít viz. http://www.vbleasing.cz/forms-of-financing?tab=4 . Asi bych přemýšlel konstruktivněji, při rozhodování proč se co nehodí, ale spíše proč se co hodí.

Inu mám obavy z toho, aby vůz byl opravdu řádně servisován, tedy když něco začne chrastit, ale "ještě to jede", tak aby byl proveden servisní zásah. Na stránkách jedná leasingovky je psáno, že v ceně jsou pouze pravidelné servisní prohlídky, letní/zimní ořezutí a dálniční známka. O opravách poškozených dílů (servo, turbo, čepy, tlumiče) se nepíše. Nevím, zda při podepisování smlouvy je uveden veškerý výčet hrazených činností.
J.M.

Vždy se v těchto případech ukazuje, že neexistuje jedna, univerzální pravda. Přesně jak jste to popsala Vy. Jako zaměstnanec to budete řešit 8 let starým vozidlem, na kterém budete mít v závěru najeto 240.000 KM. V tomto případě tedy budete proti původnímu stavu hradit tu nejdražší garanční opravu – po 40.000 KM navíc. A to dvakrát. Při 200 a 240 tisících KM. A ty další garanční opravy po 15-20.000 KM samozřejmě také. A pneumatiky, a oleje, atd., viz reakce výše, nebo i jinde v Abecedě OL. Kolik budou stát všechny náklady a kolik Vás provozně bude stát těch 80.000 KM? Vy jste právě ve svém výpočtu úplně zapomněla na to, že těch 360.000 Kč zdaleka není čistý zisk, ale významnou část spolknou právě ty provozní náklady. Ano, dostala by jste možná jen těch 100.000 Kč za ojetinu bez služebních kilometrů, ale vůbec bych se nedivil, kdyby to bylo více, než kolik Vám zbude z oněch 360.000 Kč po odečtení všech nákladů.
Poslední dvě věty v reakci první a reakce druhá Vám přesně ukazují, jak to celé běžně probíhá. Ano, sdílené vozidlo s „vícero pány“ je více náchylné na nepořádek. Ale to, že firma dodržuje firemní politiku vozového parku automaticky znamená, nebo by alespoň mělo znamenat, že i u těchto vozidel lze monitorovat náklady a lze relativně jednoduše zjistit, pokud se s vozidlem děje něco, co se dít nemá. Vozidla v operativním leasingu jsou v podstatě úplně všechna „cizí“. Nepatří ani tomu, kdo v nich jezdí a dokonce ani tomu, kdo platí měsíční náklady provozu, ale leasingové společnosti. A přitom právě vozidla z operativního leasingu jsou v bazarech ceněna nejvíce! Je to tím, že díky velikosti vozového parku si dokážeme monitorovat náklady na provoz a tak nám neunikne jakékoliv nestandardní chování vozidla. A kupující v bazaru to o nás vědí a ví, že na tato vozidla je spolehnutí. Vždyť i ostřejší sportovní jízda se okamžitě projeví ve spotřebě a my to hned vidíme. A vzhledem k povinnosti vést Knihu jízd se dá lehce zjistit, kdo, kde, proč….

A ještě mě napadla jedna věc: u služebního auta, který zaměstnanci nepatří a nedej bože pokud jej sdílí několik i desítek zaměstnanců, po těch čtyřech letech provozu odpovídajícím způsobem vypadá. Lze očekávat, že náklady na opravy a údržbu soukromého vozidla budou nižší, neboť když mi něco patří, chovám se k tomu jinak než k cizímu...

Asi máte v něčem pravdu. Jenže já se na to dívám z trochu jiného pohledu. Vzhledem k tomu, že tržní hodnota auta není závislá jen počtu najetých km, ale také na stáří vozidla, připadá mi smysluplnější, když s autem třeba za osm let najezdím 240 tisíc km, z toho 80 tisíc služebně (takový poměr použití je zhruba u mého auta nyní), od zaměstnavatele dostanu (i s nadlimitem) za tu dobu 360 tisíc čistého a prodám ho za pakatel nebo půjde do šrotu, než když po těch osmi letech bude mít najeto 160 tisíc km - to za něj, když ho budu chtít prodat, asi těžko dostanu víc než sto tisíc. Druhá, pro mě dost důležitá věc: chci si vybrat, jakým autem budu jezdit. Až za rok dostanu služební, bude to Oktavie podle firemních standardů a nikdo se mě nebude ptát. Vážně zvažuji, že si radši nechám místo toho dát finanční kompenzaci a ponechám si své soukromé auto.

V první části Vaší otázky by jste měla pravdu, pokud by hodnota vozidla na trhu neklesala s počtem kilometrů, které vozidlo najezdí. Podívejte se na některý WEB server na hodnotu Vašeho vozu po 4 letech s najetými kilometry které by jste najezdila sama a pak na tu samou hodnotu s celkovým nájezdem, tedy i s těmi služebními. K tomu si připočtěte příslušný podíl servisních a provozních nákkladů, pneumatiky, atd. A dostanete se do mínusu, pokud samozřejmě nejezdíte služebně jen nárazově a málo. Požadavek na vozidlo 1x za týden se ve středně velkých firmách řeší sdíleným automobilem s více řidiči. Dnes Vy, zítra někdo jiný ve firmě a dohromady se vozidlo bez problémů vytíží.
Co se DPH týče - jedná se o pravidelné opravy, náhodné poruchy, poškození vozidla, pohonné hmoty, pneumatiky, vzduchjové filtry, provozní kapaliny, asistenční služby, atd. Velice hrubě se dá říci, že celkové náklady na provoz vozidla tvoří cca 200 - 300% ceny vozu za 3-4 roky v případě jeho používání jako běžné služební vozidlo s odpovídajícím nájezdem kilometrů. Plnění osvobozená od daně tvoří jen malou část celkových nákladů. A ne náhodou tvoří významnou část dnešních vozových parků votzidla kategorie N1, tedy schopná odpisu DPH při pořízení a kalkulaci operativního leasingu. Tato vozidla jsou pro zaměstnance nedostupná.

To je daň za úpravy textu, nejde o náhradu škody. Již jsme se setkali s tím, že vlastnictví osobního automobilu bylo podmínkou přijetí zaměstnance do pracovního poměru, protože zaměstlavatel počítal s jeho využíváním touto formou. Současně si ale nikdo neuvědomil, že pokud zaměstnanec havaruje, tak se může jednoduše stát, že prostě nebude mít v rodinném rozpočtu dostatek prostředků na pořízení byť zánovního automobilu. Zaměstnanec nebude mít vozidlo a zaměstnavatel způsob řešení. Pokud se to stane u firmy, která takto využívá vozidel "jen pár a občas", nic se neděje. Postavit na tomto systému provozní politiku firmy je ale i z tohoto důvodu dost diskutabilní.

Trochu nerozumím části bodu 7. Jestliže zaměstnanec vlastním automobilem na služební cestě havaruje, znamená to, že může od zaměstnavatele požadovat náhradu škody, která mu vznikla touto havárií?

Jedna připomínka k omylu sedmému: záleží přece na tom, jak často je automobil ke služebním jízdám potřeba. Pokud třeba jen jeden den v týdnu a ostatní čtyři dny by měl být firemní vůz zaparkovaný na dvoře, je snad lepší využít soukromá vozidla zaměstnanců. Jinak já mám auto za půl milionu a na služební cesty s ním jezdím velmi ráda - uhradí mi to část pojištění, které bych si stejně platila, a rozhodně na tom netratím (firma nám naštěstí dává ještě nadlimit, který sice musíme zdanit, ale lepší, než nic...).
A pokud jde o DPH, leasingový pronajímatel si jej u osobního automobilu taktéž nemůže uplatnit, pokud pořizuje osobní automobil za účelem operativního pronájmu, a pojištění je od DPH osvobozeno, takže DPH je argument snad jen pokud jde o zbývající část vstupů zahrnutých do kalkulace ceny leasingu a dále u služebně proježděného benzínu.