Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Roman Staněk
podnikatel a investor, GoodData
Michal Sýkora
bývalý hokejista a investor
100,00 %
z 1 duelů
100,00 %
z 1 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
SIPO: kdo těží z vašich peněz?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 6. 2006 16:55, Tomáš Marný
Ručíte součtem dalšího vkladu (ten neskládáte, pokud nechcete být zvlášť aktivní družstevník a mít počet hlasů podle výše svého vkladu) a dvojnásobku základního členského vkladu, přičemž ten základní členský vklad je v současnosti 1,- Kč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 6. 2006 16:12
Mohu se zeptat, jak je to s členstvím ve FIO? Nerad bych ručil za závazky družstva, že to někdo vytuneluje, jen proto, že si tam chci uložit nějaký peníz.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 52 komentářů)
27. 5. 2006 12:05 | Jirka
Pokud by tedy problém zadržování některých plateb poštou měl někoho zajímat, pak to jsou příjemci plateb. Kdyby se všichni dohodli na jednotném termínu splatnosti, bylo by po problému. Vlastně by stačilo, aby se přizpůsobili televizním poplatkům a stanovili splatnost na 15. Pro plátce se nezmění vůbec nic. Z úrokových výnosů, o nicž je řeč, nebude těžit pošta ani plátce, ale příjemce platby.
Budeme-li na těch úrocích lpět, viděl bych to nějak takto: Jestliže si dodavatel služby nechává platit za službu nebo zálohu za její část (kontinuálně poskytované služby) předem, poškozuje na úrocích klienta. Jestliže si nechává platit po dodávce služeb, poškozuje na úrocích sebe. Pokud pak např. dodavatel elektřiny jednomu klientovi připojí hodiny 5. dne, jinému třeba 22. dne v měsíci a zálohy za elektřinu vybírá jednotně k jakémukoli dni v měsíci, bude míra poškození klientů na úrocích různá podle data zřízení přípojky. Spravedlivý systém by znamenal individuální splatnost u měsíčních plateb patnáctý den po zřízení přípojky. Problém nelze řešit tím, že by se elektrické přípojky zřizovaly pouze jeden den v měsíci. Individuální splatnost záloh by zase znamenala administrativní zátěž pro dodavatele a nutnost platit za službu zvlášť (mimo SIPO) pro plátce, který by tak platil větší transakční poplatky za platby služeb. Takže určité míře nerovnoměrného poškození ve formě ušlých úroků se nevyhneme. Je to daň za jednodušší a pro obě strany levnější vypořádání plateb. BTW: I při úrokové míře 10% pro mne bude ušlý úrok z jednotlivých plateb mnohem nižší, než transakční poplatky. Při úroku 0,15%p.a. na Sporožiru to opravdu neřeším.:-)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
27. 5. 2006 9:00 | Petr Šafránek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 5. 2006 18:56 | Pavel
26. 5. 2006 13:26 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 5. 2006 11:17 | Petr Šafránek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 5. 2006 10:48 | berushka
Nevím, kde máte účet, ale povolení SIPO rozhodně nevyžaduje návštěvu banky, ani poplatek za zavedení služby (ČSOB, eBanka, Fio, ...).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 5. 2006 10:41 | Jirka
Pokud poště stačí za to, že mi vyřídí několik poplatků měsíčně, úrok z několikadenního držení mých plateb jako odměna za službu SIPO, pak jsem zcela spokojen. I moje banka za jediný převod peněz (třeba právě úhrnu pateb SIPO) poště ode mne zinkasuje víc. I kdyby pošta neplatila žádné poplatky bankám, SIPO představuje náklady na techniku a mzdy, které je třeba z něčeho uhradit. Pokud by tyto náklady hradil poště stát, bude mne to stát ještě něco navíc na daních. Proto platbu za službu SIPO formou nepatrných úroků ze zadržených plateb považuji za naprosto ideální a pro mne zcela bezbolestný způsob.
26. 5. 2006 10:24 | Jirka
Doporučená lhůta k úhradě plateb SIPO je od obdržení platebního dokladu do 25. kalendářního dne v měsíci. Obsahuje-li platební doklad SIPO i platby, jejichž termín splatnosti je dřívější než doporučená lhůta úhrady, je povinností poplatníka je uhradit v tomto dřívějším termínu. Ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb., je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.
Vzhledem k tomu, že zmíněné poplatky za R+TV se týkají každého odběratele elektřiny, nechápu smysl splatnosti SIPO do 25. Pro kolik lidí je tento termín asi použitelný?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
26. 5. 2006 10:05 | Jirka
Proč bych měl zkoušet zrušit někomu SIPO tím, že si ho na chvíli zavedu do povolených inkas ze svého účtu a pak zruším, to skutečně netuším. Nehledě na to, že minimálně zavedení povolení inkasa ze SIPO vyžaduje moji návštěvu pobočky a platbu za zavedení služby. Navíc pochybuji, že si pošta neověří vlastníka účtu, z něhož SIPO inkasuje, alespoň při změně účtu. Mám takovou zkušenost, že když chci z pošty poslat platbu složenkou na cizí účet, musím uvést i celou adresu příjemce, nejen číslo účtu. Obávám se, že bych se takovým pokusem pouze neblaze zviditelnil. Skutečného nositele použitého čísla SIPO bych ani nepoškodil, protože on by ve své bance reklamoval službu, jakmile by byl upozorněn na nezaplacení platby. A pak by můj trapný pokus vyšel najevo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 12:41 | berushka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 11:55 | berushka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 17:15
máte pravdu, že údaj o splatnosti posledního dne v měsíci, který Česká pošta tiskne na platební doklady SIPO, se může na první pohled zdát poněkud zavádějící. Vztahuje se ale pouze na službu SIPO jako takovou, ale ne na jednotlivé položky, které mohou mít různé splatnosti. Například penzijní připojištění u většiny fondů tuším do 25. dne v měsíci, nemám ty materiály před sebou, píšu z domova; koncesionářské poplatky ale zcela určitě do 15. dne v měsíci.
Nicméně do poučení na platebním dokladu SIPO by se podrobnější informace o splatnostech měly dostat. To už se v rámci České pošty řešilo, ale nemám teď žádný platební doklad před sebou, abych viděl, jestli už to tam uvedeno je nebo teprve bude. Česká pošta přece uvedením datumu splatnosti SVÉ služby zákon neporušuje.
Pokud SIPO hradíte po 15. dnu v měsíci, platíte koncesioánářské poplatky po zákonné splatnosti. Na druhou stranu, nikdo Vás kvůli tomu nebude penalizovat.
Jen tak mimochodem, Vaše úvaha o možnosti, aby se údajným pochybením nebo obohacováním České pošty zabýval ČTÚ vychází z chybného předpokladu. Služba SIPO totiž není regulovanou službou. Česká pošta poskytuje služby, které je povinna poskytovat, a to dokonce za regulované ceny - zejména obyčejné listovní psaní, slepecké zásilky, doporučené zásilky, cenné balíky aj. Potom ale poskytuje řadu dalších služeb - namátkou pojistky ČP a ČPP, půjčky HC, bankovní služby ČSOB, EMS, obchodní a profi balíky nebo třeba autodopravu, adresní přípravu zásilek, fóliování zásilek, tisk výpisů pro banky... atd. atd. Do této skupiny neregulovaných služeb patří i SIPO. Tyto služby a jejich nastavení je tudíž věcí vedení České pošty a jsou předmětem zcela regulérního trhu.
Ještě jsem si všiml v diskuzi několika podnětů, ale myslím, že by to dalo na samostatný článek...
Přeji hezké odpoledne.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 15:36 | berushka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 15:23 | mpe
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 14:57 | Petr Šafránek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 11:07
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 10:58
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 14:45
Podmínky pro postžirové účty Poštovní spořitelny, které jsou součástí smlouvy o účtu, k tématu pouze sdělují, že se pokus o zúčtování SIPO provádí ve dvou termínech (čl. 51). Tyto termíny jsou vždy pro každou banku dané speciální smlouvou mezi Českou poštou a bankou. Banka v ní mimojiné přistupuje na obchodní podmínky SIPO.
A teď ke stávající praxi: Jakmile Česká pošta obdrží prostředky ze SIPO (ať už hotovostní platbou, inkasem z účtu nebo na základě jednorázového příkazu k úhradě), závisí potom na smlouvě mezi Českou poštou jako zprostředkovatelem platby a příjemcem platby, kam a kdy pošta platby směruje. Příjemci mohou souhrnné úhrady dostávat od pošty denně. U pošty tedy prostředky neleží. Pošta nečeká na poslední den v měsíci, kdy by příjemcům plateb zaplatila.
Navíc, ten údaj o splatnosti SIPO vytištěný na platebním dokladu SIPO - tedy vždy poslední den měsíce - je poněkud problematický. Datum splatnosti je zde totiž stanoveno souhrnně pro službu SIPO - kdy PRO POŠTU platí, že SIPO lze uhradit za běžný měsíc pouze do posledního dne tohoto měsíce. Ale jednotliví příjemci mohou datum splatnosti stanovovat jinak. To už ale není věcí České pošty. Například koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, které se často hradí přes SIPO, jsou ze zákona splatné do 15. dne v měsíci. Pokud by tedy Česká pošta netrvala u bank na tom, že první pokus o provedení inkasa z účtů klientů bude před 15. dnem v měsíci, nebylo by SIPO schopné vyhovět zákonu o rozhlasových a televizních poplatcích a nebylo by tedy přes něj možné koncesionářské poplatky hradit.
Dál ještě namatákou k diskuzi:: Trvalým příkazem k úhradě SIPO není možné hradit. Každý platební doklad má totiž jedinečné evidenční číslo, od kterého se odvíjí i symboly platby. Je nutné použít svolení k inkasu - SIPO, jednorázový příkaz k úhradě nebo hotovostní platbu na poště.
V případě použití příkazu k úhradě se splatností poslední den v měsíci, by platba SIPO došla na účet České pošty až v dalším měsíci - a tudíž by SIPO nebylo provedeno!!! SIPO doporučuji v každém případě hradit buď hotově na poště nebo na základě svolení k inkasu ve Vaší bance - raději se vyhněte použití jednorázových příkazů k úhradě. Je tam obrovská chybovost a většina těchto plateb se nakonec vrací, protože opravdu málokdo - a bohužel to platí i o pracovnících pošty - problematiku SIPO opravdu zná.
Zdravím vás.
25. 5. 2006 13:12 | berushka
Vzhledem k tomu, že dodavatel platí 3,10 Kč za každou položku (požadovanou platbu) mi to sice nepřijde zrovna správné, ale vzhledem k tomu, že dodavatel podepsal ve smlouvě, že mu pošta pošle peníze k nějakému termínu je to vlastně věcí dodavatele služeb.
V každém případě mi přijde, že jediný, kdo na tom vydělává je pošta, a to jen díky nehorázným bankovním poplatkům. Pokud by poplatek za příchozí platbu byl nulový, pak při platbě příkazem dodavatel ušetří 3,10, ale klient zaplatí poplatek za odchozí platbu (pokud nemá účet u Fio, kde je to zdarma).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
25. 5. 2006 12:43 | Bouček Antonín
Stránka 2/3