Ptejte se Vlastimila Tlustého!

Názor.
Dobrý den, pane Vlastimile Tlustý.
Ráda bych se svým názorem dotkla možnosti řešení financování důchodové politiky.
Připadá mi nadbytečné, i nespravedlivé, vyplácení "pozůstalostních důchodů" vdovám nebo vdovcům v případech, kdy pobírající není invalidní nebo jinak sociálně postiženým člověkem.
V naší populaci je již příliš mnoho žen či mužů, kteří zplodili dítě, jsou rozvedeni a podruhé se, třeba z důvodů špatných zkušeností, již neožení nebo nevdají a dožívají zbytek svého života sami. Nikoli v manželství. A tedy na žádné navýšení svých důchodů nemají nárok.
Dokonce je velice mnoho žen, které během svého života samy, bez jakékoli pomoci od jakéhokoli muže, vychovávají a samostatně financují své potomky po celý jejich dospívající život. V několika případech se samozřejmě jedná i o muže. Na rozdíl od minulosti již nemusí vždy jít o problémové děti, naopak jsou většinou uchráněny od stresů, které by jinak musely prožívat.
Podle mého názoru není demokratické tyto lidi vlastně diskriminovat proto, že se dokázali osamostatnit, a naopak ty, kteří jsou ve své pohodlnosti neschopni se sami postarat jak o dítě, domov a také o sebe, ještě zvýhodňovat. Ne že by tito lidé stáli o finanční podporu od státu. Stačí jim, že si mohli zachovat svoji důstojnost.
Nepřipad á mi správné, že bychom ještě v naší době měli žít jako v křesťanství nebo komunismu, odsuzovat samostatně žijící rodiče a nadále upřednostňovat svazek manželství oproti schopnosti samostatného, odpovědného a svobodného života. Vždyť na šťastné manželství a lásku nemá nikdo právní nárok a nedá se soudně vynutit.
A proto si myslím, že je nadbytečné aby těm, kteří nebyli v životě na všechno sami, měli štěstí se nesetkat s pokořováním, a nebo proto, že se nedokázali vzepřít, byl navíc vyplácen „pozůstalostní důchod“, když nakonec také sami zůstanou.
Věřím, že se tím mohou finance státu také trochu navýšit. Jistě by bylo zajímavé zjistit o kolik.
Přeji hodně štěstí a mnoho úspěchů.