Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Průměrná doba jednoho případu pracovní neschopnosti činila loni v ČR neuvěřitelných 34,8 dne, v letošním pololetí pak 30,12 dne. Zrazovat své zaměstnance od absencí se proto snaží každá třetí firma, a to často formou odměn. Jakou mají podobu? A jak je to s dalšími zaměstnaneckými benefity, růstem mezd či nástupními platy? Čím a za co si české firmy hýčkají své zaměstnance?

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 11. 2005 11:33, hink

To se mi nechce věřit, že by jeden případ neschopnosti trval přes měsíc. Je to průměr, nebo medián? Průměr je na prd, stejně jako s platama. Jeden člověk z dvaceti, který marodí rok, než je uznán invalidou, vytvoří ostatním s lehkou virózou tento průměr. Nemohu uvěřit, že když mám chřipku na týden a musím čekat 4 hodiny u doktora, že polovina z těch chudáků v čekárně marodí tak dlouho.

Reagovat

 

+50
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

11. 11. 2005 8:41 | Jarmila

To, co popisujete, vypadá skoro jako ráj nebo život v komunismu. Nezapomeňte, že výzkumu se zúčastnilo pouhých 152 firem, lídrů na trhu, se zahraniční majetkovou účastí. Kde tam máte třeba drobného truhláře ze severní Moravy s jeho třemi zaměstnanci? Ten svým zaměstnancům nedává žádný příspěvek na stravování a jediným občerstvením na pracovišti, které jim chce a může poskytnout, je otevřené okno. Pokud mu bude zaměstnanec víc marodit, on se na něj v případě, že získá zakázku, nemůže spolehnout, musí si pomoci buď výpomocí na dobu určitou nebo musí dotyčného propustit a přijmout jiného. Tenhle zaměstnavatel je rád, že sežene každý měsíc peníze na výplaty, takže zaměstnancům nehrozí ani příspěvky na penzijní a životní pojištění a další benefity. A pokud považujete firemní auto, notebook nebo přístup k internetu za benefit, pak lidé, kteří toto dostávají, Vám řeknou, že to pro ně není benefit, ale pracovní prostředek. To je stejné, jako kdybyste u soustružníka považovala za benefit, že si ve svém volnu a ze svého materiálu, ale na cizím soustruhu, vyrobí náhradní součástku do auta nebo u truhláře, že si od zaměstnavatele odkoupí kus prkna a po práci si na cizí mašině udělá poličku do kuchyně. Srovnávejte srovnatelné.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+10
Líbí
Nelíbí

11. 11. 2005 8:58

Problém je asi taky v tom že pracovní doba je moc dlouhá 8 hodin denně v práci 8 hodin průměrného spánku - 8 hodin zbývá na to ostatní to je moc málo a lidi jsou proto nemocní Kdyby byla pracovní doba kratší ale udělalo se stejně práce jako za 8 hodin což si myslím že je velmi reálné bylo by to efektivnější jak pro zaměstnavatele tak pro zaměstnance.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+35
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 11. 11. 2005 08:41)

11. 11. 2005 10:12

K problému vysoké nemocnosti Znám několik lidí / nízký příjem,bez kvalifikace,zaměstnanec státního podniku/kteří několik let praktikují pro ně výhodný způsob trávení léta. Jednomu se ,,nějak hnou záda" známý doktor / soused na chalupě/vystaví neschopenku - pozor místem léčení je chalupa- a třeba měsíc se může betonovat,omítat, či jinak vylepšovat chaloupka. Potom vybere dovolená 4 týdny . Na týden do práce a záda se vrátí - léčení opět na chalupě dle potřeby ,dokud není plán prací pro tento rok splněn. Druhý případ ,,ňák se motá hlava,cejtim se slabá" - stejný scénář, jen s rozdílem, že zahrádka je ve skvělém stavu a zásoba sušených hub úctyhodná.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+22
Líbí
Nelíbí

11. 11. 2005 10:22

Podle mého názoru je hlavním problémem absolutní "nepružnost" pracovní doby ve většině firem. Momentálně pracuji z domova, ze svého PC, sice si mnoho nevydělám, ale nejvíce oceňuji to, že nemusím nikam vstávat, nikam spěchat, nehrozí mě to, že bych se nedostal do obchodů, úřadů atd., kde mnohdy ještě bývá komunistická pracovní doba od 8 do 16 hodin. Dokonce si vzpomínám, že ještě mě docela vyhovovala práce na 2 směny v době mých studentských brigád. Většinou jsem se snažil mít odpolední - nemusel jsem nikam vstávat, mezi 9.00 a 14.00 odpoledne jsem si zařídil vše potřebné, pak jsem šel do zaměstnání a poté třeba ještě do hospody s kamarády (na televizi se koukat nemusím, svoji rodinu zatím nemám - to jen aby nedošlo k nějakém nedorozumnění). Na rovinu říkám, že raději si vydělám 10.000,- nějakou občasnou prací na PC než bych měl každý den vstávat do nějaké kolbenky na 6.00 a mít třeba i 3x tolik. Podotýkám, že jsem strojní inženýr a dříve mi občas chodily nabídky na práci u takovýchto firem. Myslím, že většina z nás si tohle nechce přiznat - proto je tak vysoká "nemocnost" i nezaměstnanost. Můžu se taky ale mýlit, vyslovil jsem jen svůj názor.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+25
Líbí
Nelíbí

11. 11. 2005 11:33 | hink

To se mi nechce věřit, že by jeden případ neschopnosti trval přes měsíc. Je to průměr, nebo medián? Průměr je na prd, stejně jako s platama. Jeden člověk z dvaceti, který marodí rok, než je uznán invalidou, vytvoří ostatním s lehkou virózou tento průměr. Nemohu uvěřit, že když mám chřipku na týden a musím čekat 4 hodiny u doktora, že polovina z těch chudáků v čekárně marodí tak dlouho.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+50
Líbí
Nelíbí

11. 11. 2005 12:14 | Jarmila

To máte jednoduché. Člověk prostě ze strachu, aby neztratil práci, přechází co se dá. 14-denní výpadek příjmu je pro spoustu lidí katastrofa, natož hláška o tom, že by měli platit v nemocnici za jídlo. Kolik tam může zaplatit člověk, jehož plat se moc neliší od minimální mzdy? Ten si nedá ani oběd za 60,- Kč, protože je to pro něj luxus, natož pak když slyší, že by měl denně v nemocnici platit 50,- Kč, takový luxus! Normálně je jeho prvním teplým jídlem kafe k snídani a pak až večeře, mezitím jen něco sezobne, aby zbytečně neutrácel. A pak se to nahledá. Nehledě na to, že jeden týden nemoci je prodělečný, ale pokud člověk s minimální mzdou marodí měsíc, pak se nemocenská od mzdy tolik neliší. Nemocenská tak zčásti supluje sociální systém. Hlavně že se pořád chlubíme, jak máme levnou a přitom vzdělanou a šikovnou pracovní sílu? Jak ještě dlouho ji ještě budeme mít?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+19
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (hink 11. 11. 2005 11:33)

11. 11. 2005 14:15 | Jirka

Jsem na tom stejně, ale nejsem si jist, zda za nemocnost může nepružnost pracovní doby. Na základní škole jsem ročně marodil stovky hodin. Na průmce jen vzácně. Během 14 let v zaměstnání jsem měl jedinou neschopenku, 2x jsem si na chřipku dobral dovolenou z minulého roku a nějakou tu rýmu jsem vypotil během víkendu, jinak jen kontroly u zubaře a povinné prohlídky kvůli zaměstnání. Teď 3. rok podnikám doma u PC, pracovní dobu neznám (u PC sedím víc, než 8 hodin denně), ale 2x jsem si poležel s nějakým bacilem. K doktorovi jsem ani nešel. Ta náhrada od sociálky mi za to nestojí.
Řekl bych, že se mi snižuje imunita kvůli omezenému kontaktu s veřejností. Po 35 letech je i průběh nemocí zřetelně těžší a začínají se objevovat různé neduhy, které mně trápí trvale. Také považuji za nezdravé přecházení nemocí, k němuž firmy své zaměstnance často motivují - ať už odměnami nebo hrozbou propuštění. Co dobrého může udělat nemocný na pracovišti? Na práci se nesoustředí, což vede k nižšímu výkonu a nehodám. Zato nakazí další zaměstnance. Proto mi připadá mnohem vhodnější prevence - očkování zaměstnanců, péče o pracovní prostředí (klima, ergonomie...), zajištění teplé stravy na pracovišti nebo v jeho blízkosti, atd. A kontrola nemocných, zda se léčí a nedělají fušky s neschopenkou. Pokud zaměstnavatel může vyjít zaměstnanci vstříc s uzpůsobením pracovní doby nebo volna tak, aby si vyřídil své záležitosti bez zbytečného stresu nebo aby mohl dobu krátké migrény nahradit třeba prací v sobotu, pak by to měl zaměstnancům dát vědět. Aby se nebáli zůstat doma s chřipkou. Pokud jde o finanční motivaci, pak bych dal přednost příspěvkům na sportovní aktivity (ne adrenalinové), případně jiné věci související se zdravým životním stylem.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+10
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 11. 11. 2005 10:22)

11. 11. 2005 15:01 | Jarmila

Nesouhlasím. Ještě v 19. stol. byla pracovní doba 12-16 hodin. Přiměřeně k tomu byla i malá produktivita. Pokusy zkrácení pracovní doby narážely na různá "vědecká" zjištění a výzkumy o škodlivosti kratší pracovní doby. Tyto výzkumy m.j. prokazovaly, že kdyby člověk víc chvátal, mohl by se zranit, odvádět méně kvalitní práci a tak, kromě toho, že při dlouhé pracovní době neměl mnoho času na vlastní reprodukci a následnou péči o další dělníky (a množil se jen díky tomu, že neznal televizi, proto vyhledával jinou zábavu :-)) ). Osmihodinová pracovní doba pak byla chápána jako velké vítězství a ze strany majitelů firem jako velký ústupek dělnické třídě. No, a podívejte, předpovědi škarohlídů se nesplnily, lidi ze zvýšení produktivity neonemocněli, jen jich na některé práce bylo třeba víc. Tak se postupně zaangažovaly ženské, které se postupně uvolňovaly z domácností do pracovního procesu, i když to bylo možné až tehdy, kdy se do domácností začala ve větší míře prosazovat technika a péče o domácnost už nemusela být "prací na celý úvazek". I tak máme volného času celkem dost, jen jde o to, jak je rozložen. Myslíte, že kdyby skutečně neexistoval volný čas, že by se "průmysl volného času" (sport, koníčky, kultura...) rozvinul do takto nebývalé míry? Já ještě pamatuju, jakým vítězstvím byly dva volné pracovní dny za sebou, v době mého dětství se běžně chodilo do práce i do školy i v sobotu. Relativně dlouhá dovolená, víkendy, o tom by se Vám před nějakými 100 léty ani nesnilo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 11. 11. 2005 08:58)

11. 11. 2005 15:14 | PlischkeS

Amerika je produktivnější než Evropa o tolik, kolik Amerika víc pracuje. Míň dovolené, žádných max. 38 hodin týdně jako ve Francii.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+21
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 11. 11. 2005 08:58)

14. 11. 2005 9:08 | harryk

Bezne se mezi manualne pracujicimi marodi 3-4 tydny i vic. Ja osobne si nedokazu predstavit, ze bych v rijnu, v listopadu makal jeste nekde na stavbe, dyt uz je kosa jak v pr... Nejpozdeji do 2-3 dnu bych byl na hromade. Pripada mi nefer se o takove cinnosti snazit na prahu zimy - vubec temto lidem, co musi makat venku, nezavidim.
Osobne patrim mezi ty "blbecky", co nemoci prechazi. Jak citim, ze na me neco "leze", zacnu se dopovat lekama, omezim drasticky pobyty venku a pres vikend si poradne pritopim. Zkousel jsem volit i tradicni zpusob, tj nemoc "vylezet", ale je to naprd. Cloveku je soufl ty 2 tydny tak jako tak.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+34
Líbí
Nelíbí

16. 11. 2005 16:32

Nesouhlasim s vami zcela pokud jde o prechazeni nemoci u nizkoprijmovych skupin (coz jsou ty, ktere se nejvic boji o praci): pokud by to byla pravda, kde by se tu vzalo tolik nemocnych???
A jsem pro prispevek na stravu v nemocnicich. Pocitam, ze prumerny clovek tezko utrati za jidlo mene nez 30 Kc denne, tak proc nenastavit vysi prispevku takto? Doma by totiz clovek take jedl, a platil by to ze sveho. Pro socialni pripady jsou tu snad socialni davky.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 11. 11. 2005 12:14)

24. 2. 2011 11:31 | Laďka Žáková

Dobrý den všem, zaujal mě tento článek, protože právě zpracovávám diplomovou práci na téma "Pracovní motivace". Kdybyste měli chvíli, prosím vás o vyplnění dotazníku týkajícího se této problematiky. Nezabere vám víc než 5 minut a je anonymní. Předem díky. Dotazník: http://uroven-pracovni-motivace.vyplnto.cz/
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Karel Schwarzenberg

politik

Jaroslav Zavadil

politik a odborář

Karel Schwarzenberg
ÚSPĚŠNOST
35,71 %

z 14 duelů
×
Jaroslav Zavadil
ÚSPĚŠNOST
1,59 %

z 63 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Důchodové pojištění, Devizový cizozemec, Nabídka, daňové úniky, start-up, daně, česká spořitelna, lime, jana poncarová, vlastní autorita, Rychlá půjčka, KFP, výpis z rejstříku trestů, operační systém, český byznys, neplacené volno, rozestavěná stavba, Gellová

1U11498, 3Z46629, 1SK7688, 5U42100, 5H06987

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK