Konec prázdnin, konec svobody bank?

Vážená paní. Rohlík je (aspoň, co jsem viděl), vždy rohlík. Celozrný, sojový, atd., to už jsou jiné produkty. Aspoň vidíte, že i obyčejný pekař má mnohem pestřejší a složitější nabídku produktů, než banka, jen z toho nedělá vědu. A i tak mají prostor ke konkurenci, někdo ho dokáže upéct líp, jiný levněji. Tak jako třeba u běžného účtu v jedné bance můžu dát příkaz k úhradě deset let dopředu, v jiné jen týden, a ještě v další to závisí na použitém způsobu zadaní, ale pořád to je běžný účet.

A když už jsem u těch příměrů, ještě se mi nestalo při kupování vlašského salátu do kelímku, abych na dotaz, proč mi markují cenu kelímku, když ji nemají napsanou, dostal odpověď, že kelímek je z umělé hmoty a tedy jeho cenu najdu v oddělení drogerie. Všechny poplatky spojené s kupováním vlašského salátu jsou uvedeny v lahůdkách. Naproti tomu, když si chci zjistit cenu běžného účtu v bance, tak napřed musím zjistit, že ten běžný učet se nejmenuje běžný účet, ale hogo-fogo kasička, a pak ještě musím uhodnout, že poplatky za vedení účtu nejsou v ceníku jen v kapitole hogo-fogo kasička, ale ještě si musím prostudovat kapitoly platební styk, účetní položky, korespondence s klientem a rušení produktů. Kdyby takto uváděli ceny v supermarketu, asi by ho obchodní inspekce okamžitě zavřela.