Neefektivní a nespravedlivá daň z nemovitosti

Pavel Kohout | | 8. 8. 2005 | 63 komentářů

Dala základ vzniku chudinských čtvrtí, např. Harlemu a Bronxu, a rozvoji squattingu. Neodpovídá kritériím optimální daně. Proč je složitá, nákladná, nespravedlivá a nejvíce nenáviděná a její podíl na příjmech členských států OECD dlouhodobě klesá? Podívejme se na odvrácené stránky daně z nemovitosti, její historii i současnost.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 8. 2005 8:52, Jirka

Právě o ten pohled na tu daň jde. Dnes ji vnímáme jako daň z majetku. V tom případě ji vidím i já jako nespravedlivou a vzhledem k neefektivnímu výběru bych byl pro její zrušení. Ale jako daň ekologickou a spotřební (i když ne doslova spotřební) ji beru.

Daň z nemovitosti už dnes zohledňuje i počet nadzemních podlaží. A tak je to v pořádku. U staveb jde potom o povrch budovy a ne o půdorys. I když samozřejmě takový výpočet je velmi nepřesný. Členitost některých budov povrch podstatně zvyšuje a daň počítá pouze s hladkým hranolem. Přibližně je tak ale vyjádřena kapacita budovy, takže uvažujeme-li její plné obsazení, bude DzN v podstatě také daní z hlavy. Představte si ale případ (běžný u různých velkých institucí), kdy monstrózní budova slouží jako kanceláře pro několik úředníků. Kvůli těm pár lidem v jednosměnném provozu se vytápí mnoho místností obrovských rozměrů. Kvůli stejným lidem se doma vytápí jejich byty i v době jejich nepřítomnosti. V případě vysokých manažerů to nejsou garsonky, ale obvykle velké vily, v nichž bydlí s manželkou a málokdy 1-2 dětmi. Tady daň z hlavy s tím ekologickým hlediskem moc nekoresponduje. Vnější plocha budovy (i betonových a asfaltových ploch) je také zdrojem tepla (ze slunečního záření), prašnosti, a zadržuje vodu. Globální oteplování a snížená retenční schopnost krajiny je příčinou stále divočejšího počasí a záplav. Citelnější DzN by v tomto případě vedla k potlačení plýtvání prostorem, nebo by alespoň ti, kteří se o ty neblahé reakce přírody zasluhují, více přispívali obcím na odstraňování škod po záplavách a vichřicích. Máte samozřejmě pravdu, že je rozdíl mezi stavbou s dobrou tepelnou izolací a třeba živou zelenou střechou, stěnami obrostlými břečťanem nebo psím vínem, s vytápěním tepelným čerpadlem - a kamenným barákem, kde se musí topit málem i v létě a ještě uhlím. Ani já bych nechtěl, aby daňové přiznání DzN obsahovalo výčet použitých materiálů a technologií. Tohle lze regulovat např. spotřební daní z paliv podle druhu (doufejme, že někdo nebude zaměňovat uhlí s plynem po vzoru aféry s LTO), osvobozením od DPH u tepelných čerpadel, kolektorů atd.

Daň z hlavy je paušál, nezohledňující nic. Každý z nás má přitom jiné nároky na státní a obecní správu, jinak využívá jejich služeb. I když je určitě spravedlivější, než progresívní daň z příjmů, vedle DzN (tak jak o ní uvažuji) u mne prohrává.

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

+52

Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 8. 2005 22:45, Fredy

Snažím se Vám porozumět. Jenže některé Vaše názory na propůjčení krajiny mi s daní z nemovitostí moc neštimují. Spíše by se mohlo jednat o nějakou ekologickou daň. Případně ekologicko - ekonomickou daň.
Pokud byste kladl důraz na velikost zastavěné plochy, tak byste sem zatáhl ameriku a mrakodrapy. Kdo myslíte, že zatěžuje více přírodu? Ten, kdo si postaví přízemní, nízkoenergetický domek třeba na ploše 200m2, nebo ten, co si postaví třípatrovou vilku na ploše 100m2, kterou bude vytápět uhlím? Myslím si že v nemovitostech tuto Vaší pravdu nenajdete. Tu můžete hledat maximálně v dani z hlavy. U ní můžete spíše argumentovat spravedlností.

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

-21

Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 63 komentářů)

8. 8. 2005 15:54 | Jirka

Jak vidím, máme na věc velmi blízké názory. Dovolím si něco doplnit:
Cit.:"Správná daň by neměla by zabraňovat efektivní alokaci finančních prostředků v ekonomice." - autor patrně považuje přerozdělování v EU za efektivní alokaci daní. Zřejmě je tedy spravedlivější, když zemědělec hospodařící na 500ha polí je dotován z daní z příjmu jiného zemědělce, který hospodaří jen na 50ha polí a nemá čas ani lidi na vyplňování žádostí o dotace. IMHO je efektivní alokací peněz případ, kdy peníze plynou tomu, kdo za ně poskytl protihodnotu - tedy zboží či službu. Daně nevyjímaje.
Odmítat DzN z důvodu existence regulace nájemného či podpory stavebního spoření a hypoték (opět zřejmě efektivní realokace daní) je nesmysl založený na jiných nesmyslech. Bavíme-li se o nemovitostech, stavme "dům" na pevných základech, ne na kompostu.
Argument o transparentnosti nechápu, ani když jej čtu pozpátku. Opět zde nemají co pohledávat dotace SS a hypoték. Naopak daň z příjmů je konstruována tak složitě, že mi nepřipadá transparentní ani způsob, jak zaúčtovat všechny položky, ani způsob její kontroly. Z hlediska daňových úniků je daň z příjmů a DPH nejméně transparentní.
Otázka spravedlnosti je opět úžasně překroucena. Jednak (jak jsme se shodli pane Karle) je lepší na DzN hledět jako na daň ze zabraného prostoru a ekologického dopadu staveb, než jako na daň z majetku. A pak, daně nejsou vhodným nástrojem na trestání činností provozovaných načerno. Ty mají být postihovány pokutami, odnětím oprávnění nebo svobod. Proč je DzN tak neoblíbená? Nemovitosti se totiž těžko před úřady utají. A pak je tu ještě jeden problém. U chudších vrstev představuje dům převážnou část majetku. Bohatí ale nemají zdaleka všechen kapitál v nemovitostech. Investují spoustu peněz do podnikání, z něhož platí daně. Tam by k nim asi graf nebyl tak příznivý. Což takhle porovnávat celou daňovou zátěž a ne jen jednu složku a ještě tak zavádějícím způsobem (v poměru k příjmům), předepisujícím vlastně, kolik peněz má kdo za co utrácet? Je-li daň z nemovitostí, pak má být vyměřena parametry nemovitostí, ne příjmů. Na to je již jiná daň. Také by šla vyměřit podle čísla bot, neboť kdo je má větší, podupe větší plochu. :-)

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 15:37 | Fredy

Ve složence, která chodí již dávno z FÚ, problém není. Zrovna tak v identifikaci pozemků. Problém je v dani ze staveb a nastavení nějakého "spravedlivého" systému.
PS: Při dani z hlavy by to bylo nejjednodušší. Každý nad 18 let by byl povinně plátcem daně z hlavy. Na základě registru evidence obyvatel by dostal složenku na stejnou částku a basta. Třeba 5.000 Kč za rok. Tomu se říká rovná daň. To, co navrhuje ODS je rové procento daně z příjmů. Jenže 15% z 10.000 a třeba ze 100.000 Kč je rozdíl. Co Vy na to?

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 15:18 | Dušan D.

Odstavec o tom, kdo nejvíc doplácí na majetkové daně a kdo na nich nejvíc vydělá je sice pravdivý, ale jaksi jste zapomněl dodat, že toto platí pro každou daň a konkrétně pro daň z příjmu ještě mnohem více než pro daně majetkové. Všechny daně něco brzdí a tak se proti nim snadno argumentuje. Proto se držme jednoho: snažme se daně SROVNÁVAT dle jejich působení na aktivitu lidí a na společnost, dle složitosti výběru a možností úniků, dle potřebné velikosti státní úřednické mašinerie pro výběr apod.
Jakmile si vybereme jediný typ daně a začneme ji obhajovat či zatracovat, nedostaneme se nikam, neboť pravdivé argumenty budou mít obě strany.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 15:01 | jezevec

Systém by mohl být zcela jednoduchý. Katastr je digitální - takže nějaký automatizovaný systém, který by všem vlastníkům nemovistosti každého prvního května vysekl daně, a rovnou jim vytiskl složenku, by neměl být problém. Jestli to problém je, tak stačí vypsat grant půl mega, a nějaký studentský trust to vymyslí za jedny prázdniny.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 14:58 | jezevec

Vycházíte z romantické představy marxistických teoretiků, že rodinný majetek je cosi co někdo nemorálně nabyde, a dalších X generací z toho tyje. Opak je pravdou. Rodinný majetek (pokud v linii vlastnictví není nějaké intermezzo vyvlastnění) buduje celá rodina. Též potomci a vnoučata původního majitele se téměř vždy podílejí svou prací, nezřídka i penězi, a zcela jistě vždy poklesem své životní úrovně (na úkor oné nemovitosti). Na majetkové daně nejvíce doplácejí ti, kdož se starají sami o sebe, od státu ničehož nepožadují, a na úkor konzumní spotřeby si budují nějaké zázemí. Z majetkových daní nejvíce tyjí ti, kdož všechno prochlastají, nic nemají, a žijí ze sociálních dávek ve státním dotovaném bytě. Pokud toto je skupina obyvatel, kterou chcete daňovou strukturou zvýhodnit - přeju hodně štěstí. I váš nevelký majeteček se jednou stane dostatečně atraktivní pro znárodnění lůzou.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 14:45 | Fredy

Jen tak pro zajímavost, kdo z vás, diskutujících, dělal poslední dobou nějaké přiznání k dani z nemovitostí. Myslím takové to "vesnické". Kde je barák, kolny, stodola, zahrady, pole, nějaký les. Pole jste pronajali nějakému družstvu, které daň vypočte a zaplatí. Když už vám to někdo pomůže dát dohromady, tak se dozvíte, že Katastrální úřad provedl digitalizaci parcel a že si vše musíte řešit sami. Nikoliv nájemce, ale majitel. Což je jistě správné. A při té digitalizaci došlo k nějakým posunům hranic. Kousek vašeho pozemku vlastně patří sousedovi a vám zase uzmul kus jiný soused. Tohle dát dohromady majetkově a následně daňově zabere pár dní dřiny. Nedávno jsem to řešil u známých.
Současná daň z nemovitostí není vůbec jednoduchá, tak, jak si mnozí představují. Většina jejich příznivců ji asi nikdy nedělala. Pokud někdo uvažuje o tom, že by byla stejná cena parcel a baráků v celé republice, tak už dlouho nezažil žádnou revoluci. Tentokrát by to byla asi ta selská, kdy by vyrazili, jak mnozí říkají "vidláci", na Prahu. Dvacet tisíc pro pražský baráček a vesnickou chalupu je set sakra rozdíl.
Pokud někdo z vás bere tuto daň, jako dobré řešení a dokonce ji chce upřednostnit před daní z příjmů, tak by bylo dobré, aby také prozradil, jak by to udělal. Aby to bylo efektivní, jednoduché, spravedlivé (pokud se u daně dá o spravedlnosti vůbec mluvit) a dlouhodobé. Pak Kohout kritizoval daň z hlavy, ale tato daň je možná ze všech nejspravedlivější. Samozřejmě u nás by se nechytala. Přece jenom je více těch, kteří by z daní chtěli dobře žít, než těch, kteří by je „rádi“ platili.
Znovu opakuji, že mi nejde o výši této současné daně, ale o princip. Současná výše je spíše symbolická a náklady na její výběr jsou jistě vyšší, než výtěžnost. Proto by bylo efektivnější ji zrušit. Pokud někdo přijde na nějaký smysluplný recept, jak zjednodušit a zefektivnit naší daňovou soustavu, tak ven s tím. Třeba by mohl založit novou politickou stranu a možná by měl i úspěch.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 14:43 | Jirka

Je skutečně zajímavé srovnávat. Za poslední znalecký odhad jsem dal necelou tisícovku. O málo dražší byl geodetický výměr. Můj poslední zaměstnavatel (malá firma 4 zam.) dal za zpracování (pouze) daňového přiznání daňové poradkyni přes 3000. Protože navíc chápu daň z nemovitostí jako daň ze zabraného místa a jeho ekologického poškození stavbou a ne jako daň z majetku, ten odhadce by byl mimo hru. Zajímavé srovnání je také s daňovými úniky. Neznám podnikatele, který by si něco nezaúčtoval ve svůj prospěch. Pokud na to některému berňák přijde, je to za cenu i několikadenního okupování provozovny. Když jsem dostal darem garáž, byl berňák rychlejší než naše advokátka. Než mi stačila sdělit, abych si podal daňové přiznání, už mi přišlo vyměřené penále, že jsem ho měl mít podané. Stačil jim jeden papír z katastru.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 14:34 | Petr

Začínáte být nějaký agresivní. Nechci již ostatní čtenáře moc unavovat, takže odpovídám naposledy. Jak si představuji rozdávání karet jsem celkem srozumitelně napsal – preference daní z majetku oproti daním příjmů. Většina šlechty se podle mého nechovala tak jak jste psal - proto je také podnikatelé dokonale převálcovali (říkalo se tomu buržoazní revoluce). To že Vás „motivuje především snaho o sebeuživeníse a zajištění si hezkého života“ je díky tomu, že jste střední třída jako nakonec i já. Moc bohaté a moc chudé tohle tak nemotivuje – stejně na svém postavení moc nezmění. Tam kde je velké přerozdělování mezi generacemi a velké daně z příjmů střední třída strádá – někdy skoro není.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 14:27 | Dušan D.

To asi jen hrajete, že jste nepochopil, co Petr napsal, že? Demotivace: demotivováni jsou 1) Ti již zajištění dědici, na špatně využitém majetku téměř nelze prodělat a ostatní majetek vždy něco vynese. Takoví nepotřebují vyvíjet žádnou aktivitu. 2) Naopak ti, co mnoho majetku nezdědí, jsou demotivováni proto, že jsou z nich otroci státu: daně z jejich aktivit jsou největším příjmem státu a jsou tedy tak vysoké, že to výrazně snižuje jejich šanci něčeho dosáhnout.
Obecně daň z majetku snižuje jeho cenu, ne však jeho hodnotu. Naopak daň z práce zvyšuje její cenu, ne však hodnotu.

-2

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 13:46 | KarelM

Je nespravna pouze castecne - je totiz neuplna. Rekl jsem jen A a nedodal B. Idealne by o vysi dane z nemovitosti mela rozhodovat sama obec => kdyby se Praha 1 rozhodla stanovit dan na X Kc/metr2, nic by nebranilo obci v pohranici stanovit cenu jinou. Vyse dane by mela byt takova, aby pokryla potreby jejich obyvatel. Zaroven by vyse sazby byla ovlivnitelna obcany prostrednictvim voleb do zastupitelstva. Pokud by byla sazba vysoka a sluzby obce spatne, nikdo je podruhe nezvoli. Tak je to tusim i v USA.
Plati vsak co jsem rekl, ocenovat nemovitosti nevidim jako spravnou cestu - tezko se to kontroluje a je zde znacny prostor pro korupci.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 13:33

Ta statistika se evidentně vztahuje k USA nebo vyspělým zemím Z. Evropy. Nedomnívám se však, že by mne méně motivoval fakt, že Henry Ford x-tý či kdokoliv jiný zdědil pár miliard a já ne. To je je jenom velmi laciná výmluva pro svoji lenost a neschopnost. Mne motivuje především snaho o sebeuživeníse a zajištění si hezkého života. Jak se "motivace" rozdávat každé generaci falešné karty znova týká motivace vytvářet trvalé hodnoty, jež budou sloužit dalším generacím? Zde je dobré si přečíst rozhovor se zástupci šlechty, kteří ke svému majetku přistupují "pouze" jako jeho správci pro další generace a nikoliv jako "hejskové" kteří myslí jen na sebe. Odhaduji váš další návrh na způsob znovu rozdání karet každé generaci: Velký Únor a znárodnění každých 20 let a je to vyřešeno!!! :-///

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 12:42

Vase argumentace (3) neni spravna, copak je srovnatelny dum/pozemek o stejne vymere v Praze na Vaclavaku a v Sudetech?

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 12:10 | Petr

Možná se mýlím, ale Váš názor mě nepřesvědčil. Hlavní informace kterou argumentujete „cca jen 4% bohatých rodin je schopno přenést své bohatství přes 4 generace“ je bez udání země ke které se vztahuje nanic. Já tvrdím (zdroje si nepamatuji, ale určitě jsem o tom již něco četl), že je to ve světě velmi rozdílné. Také tvrdím, že země ve kterých jsou majetky předávané mezi generacemi v průměru příliš velké, proti tomu co je možné nějak normálně vydělat, neprosperují. Demotivují – jak jsem psal, velkou část populace. Dnešním bohatým majetek přeji – byť ho získali třeba za cenu rizika na hranici zákona. Nepřeji ho jejich pravnukům. Nebo mi je těch pravnuků spíš líto. Ztratí jeden z hlavních smyslů života – zajistit ekonomicky sebe a své děti. Spravedlivější (podle mého) je rozdat každé generaci karty aspoň částečně znovu. Ne tedy brát schopným enormně z příjmu a chránit bohaté - pokud nevyvíjejí žádné podnikatelské aktivity.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 11:20 | KarelM

Ja uz tady nekdo napsal - tenhle clanek je argumentacne dost ubohy a nesnese srovnani s clankem pani Havlickove. Nektere argumenty hranici s demagogii. Napriklad
1) Vyber dane je neefektivni, protoze je relativne drahy. Bodejt by nebyl relativne drahy, kdyz tahle dan je takrka nulova. Ja povazuju vyber tehle dane naopak za velmi efektivni - plochu pozemku nebo zastavenou plochu (ci objem) lze velmi snadno zjistit a verifikovat.
2) Dan spolu s regulaci najemneho vede k vytvareni slumu. To je snad argument k odstraneni regulace najemneho. Uvadet to jako argument proti dani z nemovitosti je nefer.
3) Mala flexibilita diky nutnosti ocenovat nemovitosti jako v Rakousku Velmi nefer argument, protoze nas nikdo nenuti definovat dan podle ceny nemovitosti. Spravedlivejsi je platit za skutecne zabrany zivotni prostor, ktery je snadno meritelny v jednotkach SI.
Ja osobne podporuji princip dani od spoda nahoru => a) Moje dane necht jdou obci, kterou mohu nejsnaze kontrolovat b) obce by mely cast svych prijmu poskytnout regionum na sluzby, ktere mohou regiony zaridit lepe (pokud se tak dohodnou) c) regiony by mely cast svych prijmu poskytnout statu na sluzby, ktere muze stat zaridit lepe (pokud se tak dohodnou)
Prerozdelovani shora dolu formou dotaci je drahe, nepruhledne a vede ke korupcnimu prostredi. Jeste jste zapomnel argumentovat tim, ze snizenim administrativni narocnosti vyberu dani stoupne nezamestnanost diky propusteni nepotrebnych sttanich uredniku. :))

Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 11:04 | Dušan D.

Jen poznámku k odstavci o efektivním výběru daně z příjmu:
Daň z příjmu efektivně vybírat NEJDE. Nestačí jen gramotnost a podvojné účetnictví, je nutné i zaměstnávat mnoho ouřadů, kteří aby neustále dohlíželi nad úniky a dle složitých pravidel rozhodovali, co lze a co nelze dát do nákladů. Ani milionová armáda poctivých financů však nedokáže únikům dokonale zabránit. Jak chcete uhlídat příjem hotovosti u kdejakého oficiálně nezaměstnaného meloucháře? Má snad každému stát za zadkem úředník a hlídat jestli si občan pěkně doma poctivě válí šunky u televize nebo si někde vydatně přivydělává? Opravdu netuším, jak chcete dosáhnout efektivního výběru.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 11:03

Pane Kohoute, díky za výborný (již tradičně) článek!

Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 11:02

Obávám se, že se mýlíte. Problémem v těchto zemích není to, že někdo zbohatne, ale jakým způsobem zbohatne. A také to, že ve vámi uváděných zemích (Lat. Am. a všechny arabské země) je velmi slabá (pokud vůbec) demokracie. Těmto zemím zpravidla vládnou rodinné klany, které se k moci nedostaly demokratickým způsobem a poté si přivlasňují bohatství těchto zemí. Tak to je. Problém není v bohatství, ale v boji s kriminalitou a dodržováním demokratických principů. Jinak pokud vás to uklidní, pak právě v jedné knize či článku Pavla Kohouta je citována zajímavá statistika, která říká, že cca jen 4% bohatých rodin je schopno přenést své bohatství přes 4 generace. Tak těm dnešním bohatým ten jejich majetek přejte, vždyť jejich pravnuci se ho již možná nedožijí. :-)))

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 10:34 | Petulda

Přečtěte si knihu pana Kohouta "Investiční strategie pro 3. tisíciletí". První vydání bylo psáno před splasknutím internetové bubliny v roce 1999 nebo počátkem roku 2000. Není zde ani zmínka o tom, že by se doporučovalo investovat do internetových akcií.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno

8. 8. 2005 10:16

Pavel Kohout - to jmeno je mi povedome...
Nejaky Pavel Kohout tesne pred prasknutim akciove bubliny na neviditelnem Psu vykladal, jak je vyhodne a spolehlive investovat do akcii.
Ted si zrejme nasel noce tema.
Podle meho skromneho nazoru, nechme Spojene staty, at si dani prijmy, pokud jsou schopni je dohledat a uhlidat. V ceske republice to neumime, a proto se drzme doporuceni Svetove banky - rozvojove zeme at se drzi dane s nemovitosti, je to zpusob, jak nase vazene pany podnikatele prinutit, aby na danich zaplatili aspon neco.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

8. 8. 2005 10:01 | Petr

Zajímavé je, že země ve kterých je přiměřeně zdaněn majetek prosperují obvykle lépe než země kde tomu tak není. Příliš velké přerozdělování mezi generacemi totiž demotivuje chudé i bohaté. Systém má být takový, aby pokud někdo zbohatne, nežilo z jeho majetku sedm dalších generací jako třeba v Latinské Americe nebo v arabských zemích. Proto musí majetek v čase nějakým způsobem erodovat a to je možné např. pomocí daní z majetku. Kdo si chce udržet životní úroveň předků, musí se taky trochu snažit.

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stránka 3/4

Předchozí

Následující

Ušetřete s Peníze.cz

Chci si spořit na stáří Chci nové bydlení Mám finanční potíže Povinné ručení

Chci také ušetřit

Spočítejte si