Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

První republika je v myslích Čechoslováků obvykle spojena se zlatou érou demokracie, volného trhu a ekonomické prosperity. Nicméně takové tvrzení by bylo značně přehnané, například nájemní bydlení bylo regulované, a to dokonce silně. Porovnáme-li ale tehdejší regulaci s tou současnou, nezbývá než závidět.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 5. 2005 13:34, Kajman

Často se argumentuje tím, že největší počet vystavěných bytů se stavěl v Praze v 70. letech za komančů. Podle údajů obce architektů ale největší absolutní počet nových bytů byl v Praze postaven tuším v roce 1929, kdy kulminoival stavební boom. Jistě kom. stavební boom trval déle, splácíme jej v různých formách dodnes.
K tomuto kvantitativnímu srovnání přistupuje i srovnání kvalitativní -celé tehdy postavené městské čtrvti (např. Dejvice, Bubeneč, Pankrác atd.) obstály v hodnocení času nesrovnatelně lépe než o 40-50 mladší sídliště. Na rozdíl od paneláků tyto domy ani nevytvářejí potřebu nějakých státních a EU programů ne jejich obnovu. Panelákové byty se nakonec ukazují z řady dlohodobých pohledů jako dražší než byty vystěvěné klasickou technologií, urbanistický dopad na tvář města je zřejmý. Nakonec pražský trh s byty ukazuje jasně poměřením v cenách stejně velkého dejvického bytu a na Proseku kvality obou.
Dále je třeba poznamenat, že tzv. prvorepubliková regulace se týkala stále menšího počtu bytů, v r. 1938 už jen cca 15%.
Na 100% to vyskočilo zase za protektorátu.

Reagovat

 

+21
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

26. 5. 2005 8:33 | Karel

Velmi zajímavý článek, nicméně...... resumé je krásně ideologické chybí mi tam příklady výše a způsoby výpočtu tehdejšího nájemného k tabulce regulace a deregulace z roku ´30 je třeba dodat, že průměrný plat nedosahoval zdaleka 1000,- Kčs, ženy většinou nepracovaly, takže stotisícový roční plat odpovídá dnešnímu ročnímu platu cca 1.800.000,-Kč
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+19
Líbí
Nelíbí

26. 5. 2005 9:05 | jkl

Můj praděd pracoval u ČSD jako dělník, měl plat 800,- kč a pěkný dům v okresním městě si koupil za 30000 kč...v dnešních poměrech si takový dělník nekoupí ani garsonku v paneláku. Čest práci soudruzi!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+18
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Karel 26. 05. 2005 08:33)

26. 5. 2005 9:28 | janula

ano, ale to je obdobne ako kedysi boli statni uradnici a zamestnanci, ti sa mali fantasticky, pretoze mali stabilne miesto a pravidelny prijem, kolega stale spomina na dedka, ktory bol zamestnancom zeleznic a ako jedinemu z dediny bol zid na zmenku ochotny postavit dom so vsetkym prislusenstvom a za 5 rokov ho mal splateny....ale ten zvysok casto nemal ani bna topanky
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (jkl 26. 05. 2005 09:05)

26. 5. 2005 20:11 | Jach

Můj tchán, který byl mezi válkami velkým pražským stavitelem mi jednou vykládal, že stavby nájemních domů v Praze byly podporovány magistrátem (když měl dům určité procento malometrážních bytů pro méně majetné), pojišťovnami (výhodné pojištění domu s hypotékou na stavbu dalšího nájemního domu), bankami (výhodnější půjčky a hypotéky pro stavby nájemních domů) a i státem (snížení daní při podnikání ve výstavbě nájemních domů). To vše v takové výši, že bylo výhodnější využít všech půjček a úlev, postavit dům, prodat ho, splatit závazky a zisk byl větší než při stavbě za vlastní peníze. To něco vypovídá o podpoře výstavby nájemních domů. Nevím jaká byla regulace v nájemních domech ale je jisté, že ekonomické výhodnost nájemního bydlení se odvíjela od množství bytů a ne od nebytových ploch. Vyplývá to z celkového poměru obojího v domech stavěných mezi válkami. Každý dům v Praze měl od stavebního úřadu určenou tzv. uliční čáru a výšku římsy. Nad výškou římsy měla být šikmá střecha a nebo ustupující patro z terasou a byty. Podle množství teras a ustupujících pater v Praze je zřejmé co bylo výhodnější.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

27. 5. 2005 9:49 | Jarmila

Na hypotéku měl domek i můj děda. Kupovali ho někdy ve 30. letech. Babička za svobodna sloužila u sedláka, po svatbě byla žena v domácnosti. Měli asi 4 hektary polí, nějakou tu kravku a jiné domácí zvířectvo. Děda byl stavební tesař, v létě jezdil po světě a stavěl, v zimě byl doma, poopravil hospodářství, sehnal topení a na jaře jel zase do světa. Měli 4 děti, z toho 2 zemřely před dosažením dospělosti. I v této sociální situaci dostali úvěr u banky na 2% a pořídili si vlastní bydlení. Zkuste vzít dneska stejnou rodinu a zeptat se, zda dostane hypotéku!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (janula 26. 05. 2005 09:28)

30. 5. 2005 13:34 | Kajman

Často se argumentuje tím, že největší počet vystavěných bytů se stavěl v Praze v 70. letech za komančů. Podle údajů obce architektů ale největší absolutní počet nových bytů byl v Praze postaven tuším v roce 1929, kdy kulminoival stavební boom. Jistě kom. stavební boom trval déle, splácíme jej v různých formách dodnes. K tomuto kvantitativnímu srovnání přistupuje i srovnání kvalitativní -celé tehdy postavené městské čtrvti (např. Dejvice, Bubeneč, Pankrác atd.) obstály v hodnocení času nesrovnatelně lépe než o 40-50 mladší sídliště. Na rozdíl od paneláků tyto domy ani nevytvářejí potřebu nějakých státních a EU programů ne jejich obnovu. Panelákové byty se nakonec ukazují z řady dlohodobých pohledů jako dražší než byty vystěvěné klasickou technologií, urbanistický dopad na tvář města je zřejmý. Nakonec pražský trh s byty ukazuje jasně poměřením v cenách stejně velkého dejvického bytu a na Proseku kvality obou. Dále je třeba poznamenat, že tzv. prvorepubliková regulace se týkala stále menšího počtu bytů, v r. 1938 už jen cca 15%. Na 100% to vyskočilo zase za protektorátu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+21
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Luděk Sekyra

podnikatel, Sekyra Group

Jan Keller

sociolog

Luděk Sekyra
ÚSPĚŠNOST
44,74 %

z 114 duelů
×
Jan Keller
ÚSPĚŠNOST
5,12 %

z 215 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Aukční režim, Dlouhodobá rovnováha, NAV, e-shopy, zbyněk stanjura, andrej babiš, architektura, jan raška, velký obchod, správa investic, pojistné období, klienti bank, doplňky, cena půdy, klientský dům, odchod, termín, Stavební úvěr

4B08606, 3B36443, 5C14900, 5C14900, 4M29394

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK