Dobrý obchodník musí umět ovládat své ztráty

Myslím, že na věc se díváte málo dynamicky. Už jsme zde zažili, kterak jakýsi Tošovský šlápl rozeběhnutým podnikatelům na brzdu a zvýšil úrokové sazby, resp. jak a kterak během poměrně krátké doby vystřelily úrokové sazby směrem nahoru. Dobré to bylo pro ty, co do dluhopisů vlezli až(!!!) potom a nějaký ten rok následně těžili z poklesu úrokových sazeb až na dnešní, rekordně minimální hodnotu. Kde máte zaručeno, že za nějakou dobu se podobně nepřišlápne opět, třeba a tentokráte z důvodu vážného předlužení našich domácností? A stávající dlužníci budou tak platit i vyšší úroky s možnými dalšími nabalenými negativními dopady do bankovního sektoru? Který také vydává své dluhopisy a ty jsou součástí portfolia dluhopisových fondů? Tedy včas z dluhopisů zase utéct a vrátit se později? Velmi zjednodušeně řečeno. Proč tak? Drobné a střední podnikání se zde příkladně socansky nepodporuje, ba naopak, je to nežádoucí společenské stigma podvodníka (ale socanský tunelář první ministr financí Svoboda se Snopkovou a co teď nechtějí za katr socanům kupodivu nevadili) a tak další snížení úrokových sazeb půjde asi do spotřeby domácností na úvěr, a to i ve velkém přes třeba americké hypotéky.
Tedy jednoduché to není ani s dluhopisy, tedy pokud se člověk nespokojí s takovým tím dluhopisovým průměrem výnosu a chce být stále poměrně likvidní (nečekat, až doba dluhopisům začne zase přát a vymaže ztráty).

Jenom k úvaze: Když už Vám jde pouze o pravidelný úrok pak je otázkou, nač riskovat a kupovat akcii, kde dividenda není nijak garantovaná a tudíž její výše nejasná a spíše nekoupit příslušně dlouhý dluhopis - viz. např. státní dluhopis v trvání 20, 30 či 50 let, kde je roční úrok také na úrovni 4-5% (např.) nebo příslušný firemní dluhopis, který bude mít jistě ještě lepší úrok a navíc majitelé firemních dluhopisů mají větší práva v případě krachu či bankrotu podniku na zbylý majetek firmy než jeho akcionáři.

Predstava, ze existuji "neprustrelne" akcie drzielne celozivotne bez jakehokoli rizika upadku resp zaniku firmy je moc hezka pohadka, kterou prebijete i Cervenou Karkulku. Pro jistotu ovsem nedoporucuji vypravet lidem, kteri investovali do "superbezpecnych" "skoro-statnich" firem (France Telecom, Eurotunel), velkych dominantnich energetickych spolecnosti (Enron) a dalsi si doplnite jiste sam. Pokud si myslite, ze nektere banky proste nemuzou padnout, mate mozna pravdu z pohledu klienta (statni zaruky), ale ne akcionare. I jeden blby magor muze polozit banku jako Barrings a i nositele Nobelovy ceny dokazali projet vic nez 10 miliard, ktere meli od bank(pripad fondu LTCM). Kursove, danove a vsechna dalsi rizika k tomu. Akcie jso proste z principu rizikove (a vzdy vice nez srovnatelne dluhopisy)protoze vecna je jeno smrt, dane a lidska chamtivost

Je tu pěkná diskuse. Já bych přišel s jiným přistupem, který se mi osvědčil (jen na simulovaném účtu EURUSD - zatím): Stopku používat jen jako ochranu vůči velkým výkyvům. V případě nepříznivého vývoje (=špatné predikce budoucíího vývovej, =vysoké pravděpodobnosti že trh půjde proti mně) dát market order a jít okamžitě z pozice ven bez ohledu na bilanci aktuálního obchodu. Nejsem sám kdo to tak dělá. Ale na rovinu: ručně toto nezobchodujete ani omylem, neumím si představit tak železné nervy, musí to dělat automatizovaný trading systém za vás.

To je právě to umění umět obchodovat s co nejmenším stoplossem , ale i tak se i zkušený obchodníci nevyhnou občasnýmu sestřelení stopky.

Ještě mě napadá taková drobnost. Čím opatrněji nastavím stoploss, tím pravděpodobnější je jeho odstřel náhodným výkyvem nebo traderem odstřelovačem a tím pravděpodobnější je i zbytečná ztráta. Jde tedy nejen o odvahu odejít s přijatelnou ztrátou na stoplossu, ale taky o odvahu přijmout ztrátu úměrnou volatilitě titulu. Pokud bych si na silně volatilní akcii nastavoval stoploss 2% pod nákup, mám mizivou šanci, že se někdy nějakého výnosu dočkám. Musel bych se trefit do momentu těsně před velkým prudkým růstem. Toto je zřejmě důvod, proč někteří investoři kritizují stoploss. Snažit se obelstít rizikovost titulu příliš citlivou ochranou je podvod na principu věci a ten nemůže ujít trestu.

Třeba takovej Worldcom, takovej kvalitní podnik, 30 miliard dolarů měl cenu, sám jsem měl pár akcií, akcie na celej život :-), to bylo ještě v době kdy jsem nepoužíval stoploss, naivně jsem si myslel, že není třeba, nemohl jsem se jich zbavit ani po 15 centech:o)

Jistě, že existují investoři, kteří věří v akcie, které jim budou celý život vynášet. Dost možná budou i celý život ty akcie držet. Jde o to, jak ten jejich život bude dlouhý. :-)

Taky existujou kvalitni akcie na cely zivot s 4% dobrou dividendou 4x rocne po 1/4. Taky existujou investori do akcii na cely zivot. Ti nemohou pouzivat stop loss , kdyz kupujou kvalitni akcie na cely zivot.

Aspoň se umím podepsat, narozdíl od tebe.

!!! Skuteční profesionalové nenapíšou nikdy ŽILY namísto ŽILI !!!

Kdo nepoužívá stoploss a tvrdohlavě drží, může mít ještě kliku a dočkat se obratu. I když takovou taktiku nedoporučuji, může být dobrá pro investory, kteří mají talent na hledání dobrých titulů, ale neumí technickou analýzu. Ale největší tragédi neznají stoploss vyjádřený v hodnotě kurzu. Místo něj uplatní stoploss psychologický - tj. prodají, když už to psychicky neunesou. A místo radosti z následného růstu mají zase vztek, protože zastáncům stoplossu umožnili levný návrat do hry a jim ujíždí vlak.

Jsem rád, že je pořád hodně blbců co si myslej, že stoploss nemusej používat, z čeho jinýho by jsme my profesionálové žily kdyby každej používal stoploss :-)

Článek navazuje na "Každodenní chléb obchodníka s cennými papíry" ze dne 4.3.05, na který jsem též reagoval. Zdá se, že burza je teď ve zcela jiné situaci než před měsícem a ZLATÉ PRAVIDLO se stává velmi aktuální. Pro ty, kteří neobchodují na burze, si dovolím z vlastní zkušenosti zdůraznit, že je to skutečně Z L A T É P R A V I D L O! Ale aby to člověk pochopil, musí si většinou nejdříve pořádně nabít ústa. Možná chtělo v článku napsat, že je rozdíl pokud se akcie koupí za vlastní nebo na částečný úvěr. A trochu to rozepsat. Investicí zdar, nepřejícníkům zmar. Pěkný zbytek týdne. Na burze bude, zdá se, zajímavý.

Zapomněl jsem uvést k těm 2%, že se orientuji na střednědobé obchody a mám malý kapitál. :-) Daytrader se samozřejmě musí pohybovat v užším pásmu, jinak by se v mnoha obchodních dnech nudil.
Uvažovat v jednotkách měny je mnohdy opravdu třeba. Ze začátku mne zrazovala snaha nepropásnout dno. Neuvědomoval jsem si, že větší jistota obratu má vyšší cenu, než pár desetikorun získaných nákupem o den dříve v případě, že jsem obrat odhadl správně. Podobně nyní počítám, zda se mi vyplatí ve fondech nedodržet 6 měsíční test a vystoupit předčasně i za cenu zdanění výnosu z části PL, nebo raději počkat na dno a přikoupit. Tady je rozhodně praktičtější, přepočítat vše na koruny. Procenta poplatků se mi zase jeví jako praktičtější při pohledu na graf kurzu, kdy si je představím jako mantinely omezující možný výnos z páru obchodů. Rychleji pak odhadnu, zda určitý titul, který dlouhodobě přibližně stagnuje, má dostatečnou střednědobou volatilitu, aby stál za obchodování.

Umístění stop hranice - to je v závoslosti na pravidlech a systému obchodování toho kterého jednotlivce. S volatilitou (výkyvy) je nutné počítat.
Podle mne je lepší uvažovat v absolutních hodnotách (tedy xx centů či dolarů) podle toho co vidím na grafech, než definovat procentní hranice (aka 2%)
A jak bylo v článku řečeno, čím krátkodobější obchod, tím opatrnější (užší/menší) stop hranice. A naopak

Kdysi jsem začal na KB, nákup 2700, po roce se podívala skoro ke 350Kč, no a já přikupoval, přikupoval, až jsem si udělal průměr 1100Kč. Prodával jsem okolo 2600 a z toho postavil barák. Se zbytkem se snažím obchodovat, zjiťuju co jsou stop lossy, všelijaké analýzy a předpovědi. Jediný poznatek který získávám je, troubo řiď se vlastním rozumem. Jak dám na doporučení analytiků, všelijakých rad, téměř vždy je problém. No kluci, pomáhej vám pánbuh. Zdraví Petr.

Ano jistě souhlasím, že jistina je stejná. Pouze jsem uvedl úvahu, že pokud jde pouze o dividendy , pak je lepší se spíše poohlédnout po úrokových produktech - tedy dluhopisech.
Jinak nemohu sdílet Váš názor, že současné velké prosperující banky Británie a USA mohou být za 10 let na 300% současné hodnoty. To dnes nikdo neumí určit a podle mne je takováto úvaha čistá loterie. To ale neznamená, že nemáte nějaké důvody pro tuto svou úvahu, pokud je máte, rád bych si je přečetl.

Můj názor byl pouze na téma pravidelného úrokového výnosu. Pokud držíte dluhopis do splatnosti a inkasujete úroky, nemusí Vás aktuální tržní cena zajímat.
Já osobně bych středně ani dlouhodobý dluhopis nyní nekupoval, protože se domnívám že sazby porostou, ale z pohledu relativně nízkorizikového pravidelného výnosu je to na rozdíl od dividendy jisté.
Jinak samozřejmě, že pokud by mi šlo i o cenu dluhopisu, pak jestliže očekáváme zvyšování sazeb, ceny dluhopisů již vydaných budou klesat.
Ale to už je na delší diskusi, doporučuji sekci o Dluhopisech na diskusním fóru na Traders.cz

Na RK : Mezi Dluhopisy a Akciemi je velikansky rozdil ! U dluhopisu zustava vklad stejny nebo temer stejny ! Zatimco u akcii velkych nejlepe prosperujicich banek Britanie a USA ten vklad muze rusti a taky roste asi 200% az 300% za 10 let a nebo asi 400% az 600% a pak 3-lety pad na polovinu , takze zbyde zas jen 200% az 300% za 13 let. Tedy lepe 3% - 4% dividendy z akcii s rustem kurzu nez 3% - 4% z dluhpisu s mrtvym vkladem.