Investování po česku: pasivní a neefektivní

Neni to ale take tim ze 2/3 obyvatelstva ma prijem pod prumernou mzdou. Ci-li neni dostatecny prostor pro tvorbu rezerv a kdyz rodine neco zbyde, tak si tu tisicovku radeji uziji.

Příklady, které uvádíte, svědčí o tom, jak je to slovo investovat často nevhodně užíváno. Já myslím, že lze koupit určitou věc jako investici, ale za tutéž věc lze také jen utratit peníze, aniž by to byla investice. Rozdíl je v tom, co to přinese - jak se s tou věcí naloží. Bereme-li investici jako výdaj za něco, co nám v budoucnu přinese zisk, pak takový výdaj za něco, co nám přinese pohodu, odpočinek, klid k práci atd., může být také investicí. Výstupem nebude částka utržená za prodej té věci, ale hodnota vytvořená navíc díky duševní vyrovnanosti, soustředěnosti atd. Tedy dokážeme víc, aniž bychom vyvynuli větší úsilí. Potíž je v tom, že v těchto případech je velmi problematické vyčíslit výnos. Pravděpodobně proto tuto oblast ekonomové přehlížejí.
Zákon o účetnictví definuje investiční náklady zase jinak. Podle něho není investicí např. nákup diktafonu, který jsem si nedávno pořídil. Mně slouží k zachycení cenných myšlenek, které přicházejí nejčastěji v době, kdy se ještě snažím dospávat. Než bych rozsvítil, protřel oči, našel tužku a blok, byla by hlava prázdná. Takto mi stačí zapnout "druhou paměť" a přemýšlet nahlas se zavřenýma očima. Přes den pak jen zpracovávám to, co jsem zachytil. Když jsem se dříve pokoušel přijít znovu na to, co se mi honilo hlavou ve 4 ráno, někdy jsem si vzpomněl za týden a některé věci jsem si nevybavil dodnes. Ta malá mašinka má pro mne obrovskou cenu, která není v tom, co bych za ni dostal v zastavárně. Kdybych tu cenu chtěl určit, musel bych si evidovat zvlášť, co mi přinesla realizace těch zachycených myšlenek, nepočítat to, co jsem si nenahrál. Ani tak by to nebylo přesné. Takové "účetnictví" by spotřebovalo hrozně moc času a jeho jediným účelem by bylo zjistit, zda investice do diktafonu byla zisková, nebo ztrátová. Lepší je tedy posuzovat takovéto případy intuitivně. Tato schopnost je výhodou některých manažerů a podnikatelů před těmi, kteří hodnotu věcí a služeb posuzují jen pomocí kalkulačky. To je také důvod, proč někteří dbají o pracovní podmínky svých zaměstnanců, jiní jen nakoupí haly a stroje, naženou tam levnou pracovní sílu a čekají na zázrak. Tím nechci říci, že je třeba zaměstnance hýčkat. Ale např. trocha ergonomie na pracovišti dovede často mnohem víc, než galejnický bič.

Co to je investice? To všechno je jen otázka našeho pohledu. Vy většinou ale píšete o nějak, dle vás rozumně, vynaložených nákladech. Často slyším tyto a podobné výrazy. Investoval jsem do své výpočetní techniky. Investoval jsem do vybavení domácnosti. Investoval jsem do svých koníčků. Pokud to budeme brát všeobecně, nikoliv jen přes peníze, tak budete mít také pravdu. Vynaložil jste prostředky (investoval) do svého bydlení, což vám přináší lepší pohodlí, soukromí, třeba i prestiž.. Něco za něco. Z ekonomického vyjádření jsou to pasiva
V tomto článku ale šlo o něco jiného. O finanční investice za účelem zhodnocení vložených peněz. Nebo-li aby peníze vydělávali další peníze. Také to žraločí bouchačí často uvádí jako "nechte vaše peníze pracovat za vás". Být finančně nezávislým neznamená, že musím žít zákonitě v přepychu.

No a kde je problém? Myslím s těma chalupama :-)

Jen bych doplnil, že investice do bydlení může být i investicí do společenského postavení. Může to nést i lepší přístup ke vzdělání dětí a jejich celkové výchově. Lze to brát i jako investice do rodiny. Jako místo, kam se rodina bude ráda vracet, na co bude ráda vzpomínat. Rovnměž to lze vnímat i jako investici do bezpečnosti. Celkově by však opravdu měl člověk bydlet o jeden řád níž, než si může dovolit. Jinak je to past, která svazuje a může zlomit vaz. A jak již bylo psáno, po řádném propočtení nám může vyjít, že i nájem může být lepší.

V ekonomice jsem samouk. Rád si lámu hlavu nad věcmi, které mají nějakou vnitřní logiku. Objevování různých vazeb a zákonitostí je docela dobrodružství. Ekonomika je po této stránce dost pestrá a současně je to i o soutěžení. Ve srovnání např. s počítači, jejichž logika je suchá, do ekonomiky zasahuje řada jiných věcí a věd jako psychologie, ekologie, politika... Kdybych ji bral jen jako vědu o penězích, asi by mě nezajímala. Můj vztah k penězům a hmotným statkům je takový zvláštní. Vím, že se bez nich neobejdu a nemám rád špatné hospodaření. Na přepych si ale nepotrpím. Nevadí mi skromné podmínky, ale nesnáším plýtvání. Hodně lidí oceňuje věci jen podle toho, kolik za to jiní chtějí. Já však mám svou cenu pro vzduch, i když ho dýchám zadarmo. Tím je asi dán můj vztah k pojmu investice. Takhle těm skutečně ekonomicky vzdělaným asi často způsobuji kopřivku. :-)
Pokud na Kyiosakiho knížky někde narazím, nějakou si koupím. V poslední době se tady o něm dost diskutuje, tak bych nerad zůstal pozadu.

Právě o ten úhel pohledu asi jde. Bereme-li to čistě podle objemu peněz vynaložených na pořízení a údržbu domu či bytu v poměru k objemu peněz, které můžeme získat jeho prodejem, pak často o dobrou investici nejde. To vlastní bydlení však přináší i různé nepeněžní výhody. Např. větší pocit jistoty, klid (není-li to byt v paneláku), možnost přizpůsobit si bydlení podle svých představ, atd. Člověk bydlící v takovém vlastním sídle pak může lépe pracovat, nemusí se tolik omezovat (denní doba, hluk apod.), není tolik stresovaný. Nelze to však brát paušálně. Je-li pro někoho nutnost práce na baráku noční můrou, je pohodlný, nešikovný apod., bude pro něho mít takový výdaj úplně jiný význam.
Obecně a jednoduše bych investici definoval asi jako promyšleně vynaložené peníze, které mi přinesou větší užitek, než jaký jsem musel sám vytvořit, abych je získal.

Se stavebkem souhlas.
Co se týče investic, zaměřil jsem se na zahraniční trhy, ne český. Ani na zahraniční trh již nejsou totiž třeba horentní sumy, ale objem srovnatelný s českým trhem.

Já jsem zde už několikrát uvedl, že to stavebko mám také ale že se mi to už z principu nelíbí. Když zde někde, tímto opravdu nehorázným způsobem, shromáždíte peníze, tak mj. jedním z předpokládatelných dopadů také bude, že nakonec zvýšíte konečné ceny toho, co by mělo být za tyto peníze nakoupeno. A podívejte se jen na ceny v tomto oboru když stavební spoření začínalo a kde jsou ceny dnes. Přitom cihlářskou hlínu, štěrk a vápenec snad ještě tolik nedovážíme, dřevo také ne a přebytky elektřiny dokonce vyvážíme. Prosím, netvrdím, že to s tím velkým nárůstem cen je (jen) kvůli stavebnímu spoření. Celý tento okruh problémů, pokud se jedná o jednu ze základních životních potřeb a tou bydlení je, buďto ponecháte volně trhu (z principu toto řešení si odzvonili klíči lidé na náměstích v závěru roku 1989) nebo zde musíte mocí vyšší stále provádět citlivé netržní zásahy a korekce nastavených parametrů. Korekce nejen při akumulaci kapitálu, ale také a dnes především na straně toho, co má být kupováno. A pokud do toho někde vložíte komerční subjekt, nemůžete se potom divit, že banky půjčují opatrně a v realitkách šponují ceny. Navíc zde máte dnes stále vlastně privilegovanou skupinu odekretovanců v bytech za regulované nájemné a zbytek chudáků za údajně tržní nájemné. Článek je o investičních instrumentech: košer investičním instrumentem stavební spoření, v dnešní podobě, není, je to už dnes splašená kobyla, která se začíná trhat z otěží. Když do toho dnes nově vstoupím, spekuluji na to, jestli se do 6 let kobyla utrhne nebo ne. Ano, v případě utržení ty konečné dopady nebudou fatální, spíše budou mít jen charakter velkého rozčarování.

"Společnost Factum Invenio zveřejnila výsledky studie ČSOB/CAIP nazvané "Vnímání českého investičního prostředí očima laické i odborné veřejnosti". Z investičních produktů upřednostňuje česká veřejnost podle hlavních zjištění stavební spoření (57 %), životní pojištění (39 %) a penzijní připojištění (32 %). V porovnání s minulým rokem Češi také stále častěji uvažují o nákupu nemovitosti (nyní 18 %)". Co více dodat?

Pane Koldo, jestli jsem Vás popudila, tak se omlouvám. Mně se taky hromada věcí nelíbí, ale bohužel máme takové zajímavé zákony a ne a ne je mnohdy změnit k lepšímu. Jak říká pan Kalousek, je to obrovská práce, vyžaduje to složitá jednání a je nutný politický konsensus. Já taky nepopírám, že mi dítě za stavební spoření rok studovalo v zahraničí. Úvěr šel na bydlení, úspory byly použity jako investice do vzdělání. Zákon to umožnil. Kdysi jsem to tu do diskuse plácla, aby byla legrace, a to bylo řevu! Ještě že jsem se skryla za nick. Kolem stavebních spořitelen byl nedávno docela humbuk. Hypotéky taky nejsou nevinné, když hypotéka bez státní podpory je měsíčně za 150,- a se státní podporou za 250,- Kč. Za komunistů byla taky podpora stavebníků. jenže ji rozděloval místní národní výbor. Bez žraloků a myslím, že se znalostí věci a levněji. Občas bychom se měli ke své minulosti vrátit a některé věci oprášit, ne všechno bylo špatně. Jenže zatracování minulosti je stále moderní. Přesto ale tyto nástroje nezatracuju a beru je na vědomí. I takové stavební spoření má několik kladů: nashromáždilo spoustu peněz, které by se daly využít ke zlepšení bydlení, třeba právě na tom venkově, kde je ještě spousta chalup z roku raz dva, a učí řadu lidí spořit, když už vkladní knížky téměř zanikly. Já vím, že mnohdy neefektivně, ale lepší neco než nic. Záporem je, že stavební spořitelny nějak nechtějí půjčovat a tlačí na stát, aby jim umožnil poskytování spotřebitelských úvěrů. Za RPSN kolem 30% p.a., protože úvěry na bydlení se jim zdají málo výdělečné. Doufám, že jim to v tomto případě stát nepovolí.

Taky si budu muset pořídit nějakou chalupu v samém centru Vysočiny, aby na mě vydělávala a já měl čas brouzdat po internetu jako Fredy. Ale našel jsem tam jen board, ostatní členy ne:(

...já jsem také nechtěl přímo jmenovat, vím, že to je (může být) velice citlivá záležitost. V každém případě je ale pro Vás dobré, že, předpokládám, z té doby už máte vybudovány patřičné obranné reflexy a dovedete odhadnout, co se tu ve finančním světe (v bankách zvláště) pod pokličkami asi tak vaří.
Už úplně na závěr: já se individuálně na zahraniční trhy teprve aktivně chystám, zatím jsem tam jen skrze některé fondy. Situaci obecně vidím velice podobně jako Vy, usuzuji z Vašich dalších občasných příspěvků zde na serveru. Také mi je jasné, že zde server je zaměřen do polohy, mám pocit, že tak spíše pro ty, kde já sám byl tak asi před těmi 5 lety. Když jsem vážněji začínal. Ale to je v pořádku, jen ať čtenáři tady trochu více přemýšlí, a tak tu proto také občas popíchnu. Jen koukat na obrazovku jinde na čísla, grafy a do výročních zpráv mě zase tolik nebaví.

Akcie této banky / majoritního akcionáře se na BCPP neobchodují, takže jste se netrefil. Uff. Asi jste tipoval Spořku.
A jsem rád, že jste se netrefil, nerad bych potvrzoval a taky se mi nechce lhát :))

Dle Vámi vyslovené datace, tj. právě mínus 5 let (orientačně), tipuji tu banku, která mi dnes leží, jako tuzemskému korunovému klientovi, nejvíc v žaludku, cha, cháááááá.... Celkem rád jsem zde dříve užíval nových produktů, parametrů produktů a jejich kombinací žel spíše jen bankou papírově deklarovaných, než jejím provozem zažitých. Čas od času proto vzniklé nepříjemnosti jsem byl i ochoten, vstřícně a s pochopením nějak spolknout. Měl jsem ale stále jistotu, v případě překročení pro mě už únosné meze, že díky tehdy funkčnímu vnitřnímu auditu banky jsem se bezproblémově a včas dostal zpět ke svým penězům a dostalo se mi alespoň, ze strany banky, nějaké té morální satisfakce. Pokud banka zřetelně porušila, černé na bílém, literu svých vlastních podmínek vydaných k příslušnému produktu. Žel, to se z mého pohledu (tehdy asi během jednoho roku) v této bance výrazně (a v můj neprospěch jako klienta) zhoršilo: prý byly v bance proběhlé velké vnitřní reorganizace, dotkly se výrazně právě i vnitřního auditu banky, jak jsem všetečně zjistil, a nakonec následná náhrada systému doslova bezzubým zatloukánkem - prý jakýmsi ombudsmanem. Dle mne: ano, ještě ze socáku přetrvávající a zjevná zkostnatělost této banky měla být odstraněna, ale vnitřní a nestranný kontrolní systém měl zůstat pro klienty funkční. Tady ale s vaničkou bylo dokonale vylito i dítě.
Z úhlu pohledu téma článku o investování: Klientem této banky dnes nejsem. Faktem je, že naprosté většině zdejší populace škraloupy banky, které asi náročně vidím já, nevadí. To je zjevným úspěchem(!!!) dnešního majoritního akcionáře(!!!) této banky, který si tak šikovně nazvýšil efektivitu svého zdejšího konání. Možno tedy uvažovat, teoreticky či prakticky, o nákupu akcií tohoto majoritáře, byť, do jisté míry, se zprostředkovaným kurzovým rizikem (i když se jeho akcie obchodují i na naší burze v Kč). Investovat do akcií dcerunky, tedy původní zdejší banky, již dnes prakticky nelze. Tak co, trefil jsem se? Schválně to jméno tady nenapíšu. Opakuji, že vycházím z Vámi uvedené datace a konec konců i z Vašeho vyjádření ve smyslu, že do finančního sektoru nikdy více!

Přečtěte si knížky od Roberta T. Kiyosakiho - Cashflow kvadrant nebo Bohatý táta, chudý táta... I pro neekonomicky vzdělané lidi (jako jsem já...) jednoduché vysvětlení aktiva vs. pasiva. Z jeho pohledu je vlastní dům pro bydlení jednoznačně pasivum, zvláště, je-li zatížený hypotékou - pak je to aktivum na straně banky, ale ne na vaší...

Schválně, jakou banku tipujete?

Ano, rozumíme si. Já jsem zase stavebko až dosud bral jako takový spolehlivý a dlouhodobý generátor pro kompenzaci toho, co jinak platím měsíčně na minimální zdravotní pojištění. A donedávna jsem ho tak bral přesně jako Vy. Když ale začnete u monitoru PC více a častokrát přemýšlet kam a proč vrazíte případný další volný prašule, začne Vás třeba mrzet, proč to tady v Česku s kapitálovými investicemi pro drobase vypadá tak, jak to vypadá. Ten ČEZ, Unipetrol a několik tragicky ostavších titulů dávám stranou. Začnete se hnípat v souvislostech, minulých, současných i očekávaných, i v politických souvislostech, a člověk začne být kriticky náročný, ba přímo oprávněně nespokojený. Prostě stavebko je pro mne potom takové investiční šidítko, ne plnokrevná a přirozená investice z principu, tam ten "zisk" je totiž uměle vyprefabrikovaný vlastně státem. A buď na tu hru se státem přistoupím nebo ne: mě už se tak nějak opravdu nechce. Navíc: až dosud, po překročení 5 let u staré smlouvy, jsem prakticky okamžitě likvidní. U nové smlouvy a na plých 6 let ne. Jinak ztráta kytičky.
PS Vzhledem k tomu, že banky kolem sebe dlouhodobě sleduji a moje zvídavě všetečná peněženka má dobrou paměť, tak na 99% tuším, kde jste tehdy asi pracoval. Nu což, určitě se máte dnes lépe nebo Vám to alespoň přeji.

Nic se neděje.
Já mám stavebko jako málo rizikovou složku dlouhodobého portfolia. Všechna ta stavbka jsou ještě za starých podmínek, to nové si musím pořádně rozmyslet a propočítat.
Jiné investiční příležitosti samozřejmě jsou, ale nesou s sebou jistou míru rizika. A to si musí každý zvážit sám.

Já jsem zase až tak osobní být nechtěl. Případně mi promiňte moji netaktnost.
To, co uvádíte je nakonec tvrdá realita, i já mám stavební spoření. Který ale budu už po 7 letech brzy končit, neboť dosáhnu hranice. Ale nové si, právě z principu, asi neuzavřu. Budu o to více hledat jiné příležitosti nebo prašule hodím do osobní spotřeby.