Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Radim Jančura
podnikatel, Student Agency
Klára Samková
advokátka
100,00 %
z 2 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Nabrala slovenská reforma penzí správný kurz?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 1. 2005 22:18, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
To teoreticky ano, ano, musíte však počítat také s nějakými těmi parazitismy a šumy odkoukanými ze života, třeba:
1. Čím budete dnes šetřit více s vodou, o to více budete za vodu, nakonec, platit :-)
2. Čím budete tady více pracovat a ke svémi drobnému podnikání si vezmete ještě další a další vedlejšáky, tím budete mít, nakonec, méně, a budete fyzicky a duševně odepsaný o pár let dříve :-)
Poznámka pro body 1 a 2: tím tzv. nakonec myšleno, až se tak začne chovat většina populace, což není pod tlakem událostí zase takový problém, že. Proto za jakýsi domácí úkol ode mne máte si (a jen pro sebe) zdůvodnit, proč tomu asi tak je a jaké to má obecnější příčiny a důsledky, v mnoha rozměrech, třeba nakonec i v té rozdílnosti úrovně mzdy za stejnou práci :-))
Jo, a k těm bažantům, vlastně k nám, neboť asi z nás také budou jednou důchodci. Tak čím bude postupně o něco menší a menší pytel se zrním pro uměle odchovávané bažanty (mluvím o nich příhodně jinde), tak přece tím, že když je nějakým způsobem přesvědčím (cha, chááá) ať spolu závodí ve spurtu ke krmítku a v rychlosti zobání, tak se přece líp mít nebudou: tím ten pytel přece nenaroste! Pravda, pokud mezitím nesáhnu do jiného pytle se zrním (určeného pro kohosi či cosi jiného). A pokud tyjátr se "závoděním" bažantů neberu jako chytrácký způsob jak si zajistit, aby byl mezi bažanty ještě nějakou chvíli klid. Tedy než půjdou pod nůž, pardón a opravuji, před tu brokovnici, jak píšu jinde.
Takto nějak mi začíná a čím dál tím více připadat ta pravá a skutečná podstata přístupů politiků a ekonomů k diskutované důchodové reformě: má to totiž být reforma pro bažanty a ne pro ten pytel se zrním.
A jen tak na okraj, já třeba nad tím oranžovým Juščenkem nijak nejásám. Na rozdíl od jiných. Je mi jasný, že jedna opravdu z posledních větších fabrik tady, právě ode mne z kraje, pošupajdí pěkně a brzo na Ukrajinu :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 1. 2005 8:28, Jirka
K těm mzdám: Já jsem sice venku nebyl, ale podle toho, co jsem slyšel od těch, co si tu práci tam zkusili, tak se absolutně nedá říci, že by svůj výdělek v cizině měli za stejnou práci jako doma. A pokud ten výdělek nevymění za koruny a neutrácí doma, ale tam, kde jej vydělali, tak z něho nemají o moc víc, než doma za výdělek domácí. Je docela možné, že poměr mezd u nás a v cizině neodpovídá poměru ekonomických výsledků. Také se situace bude lišit podle oboru té práce a kvalifikace jedince. Stejně tak nevěřím, že poměr EUR/CZK odpovídá skutečnosti. Skutečnost by se ukázala, pokud by se do výše mezd i mnoha cen na trhu nepletli politici. Možná máte i pravdu, že by si našinci zasloužili vyšší mzdy. Někteří určitě. Ale dokud budou jejich zaměstnavatelům vytvářeny překážky pro tvorbu odpovídajících ekonomických výsledků, tak je prostě nebude z čeho platit. Když musí zaměstnavatel lidem, které potřebuje k zajištění nekvalifikované práce platit neodpovídající minimální mzdu, musí ošidit ty kvalifikované. Umělé zvyšování mezd brzdí rozvoj firem a tím i samotných mezd. PAYG je jedním z nástrojů, který politikům ulehčuje deformace mezd a důchodů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 98 komentářů)
11. 1. 2005 17:52 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 1. 2005 16:31 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 22:18 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Jo, a k těm bažantům, vlastně k nám, neboť asi z nás také budou jednou důchodci. Tak čím bude postupně o něco menší a menší pytel se zrním pro uměle odchovávané bažanty (mluvím o nich příhodně jinde), tak přece tím, že když je nějakým způsobem přesvědčím (cha, chááá) ať spolu závodí ve spurtu ke krmítku a v rychlosti zobání, tak se přece líp mít nebudou: tím ten pytel přece nenaroste! Pravda, pokud mezitím nesáhnu do jiného pytle se zrním (určeného pro kohosi či cosi jiného). A pokud tyjátr se "závoděním" bažantů neberu jako chytrácký způsob jak si zajistit, aby byl mezi bažanty ještě nějakou chvíli klid. Tedy než půjdou pod nůž, pardón a opravuji, před tu brokovnici, jak píšu jinde. Takto nějak mi začíná a čím dál tím více připadat ta pravá a skutečná podstata přístupů politiků a ekonomů k diskutované důchodové reformě: má to totiž být reforma pro bažanty a ne pro ten pytel se zrním. A jen tak na okraj, já třeba nad tím oranžovým Juščenkem nijak nejásám. Na rozdíl od jiných. Je mi jasný, že jedna opravdu z posledních větších fabrik tady, právě ode mne z kraje, pošupajdí pěkně a brzo na Ukrajinu :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 1. 2005 16:04 | Jirka
ad 2) Nedovedu si představit vedlejšák k podnikání. Pokud se mi chce dělat více, proč tu energii nevložit právě do svého podnikání? Na rozdíl od zaměstnání - tady mi nikdo nelimituje pracovní dobu a přesčasy. Ledaže bych se chtěl od svého oboru odreagovat. A to je naopak docela zdravé. Jinak souhlasím. Nejsem vyznavačem workoholismu (japonsky Mako Yako Pako):)) A myslím, že tyto chorobné zlatokopy drží při zdraví omezená poptávka ze strany těch, kteří si pouze vydělávají na živobytí a ne pro závist okolí. Opět krásný příklad funkce trhu.
ad bažanti) Zdá se, že nás má vláda skutečně za bažanty, kteří dokážou jen sezobnout na co přijdou. Proto se snaží co nejvíce zrní nacpat do pytlů a rozdává na příděly poslušně a vděčně zobajícím bažantům. Někteří politici vymýšlí jinou hru. Bažante, dej část svého zrní do pytle PF. My si to zrní půjčíme a naši pekaři z něho upečou něco k snědku. Mladí bažanti to pak za nás do pytle vrátí a přihodí i hrst navíc. Tu a tam se ozve bažant, že by část zrní raději svěřil rolníkovi. Ten by ho zasel a ze sklizně žil spokojeně on i bažant, a ještě by zbylo na další setbu. Leč stát praví: "Na poli číhá mnoho nebezpečí. Myši, hraboši, vrabčáci, vítr, kroupy, sucho, požár... Ne ne, raději svěř zrní mým pekařům. Podívej - většina bažantů si to přeje. Když dají svůj díl oni, ty musíš taky." A tak bažanti svěří zrní pekařům, ti napečou chleba, mocní se nacpou a někteří bažanti sezobou drobečky. Jenže ouha! Chleba kvasí - nic pro ptačí žaludek! Ti, co to přežili, protože na ně drobty nezbyly, chtějí slíbené zrní s hrstí navíc. "Řekni svým kuřatům, ať ti do pytle dosypou." Praví stát. "Kuřata nemám, stará nesnáší, protože nemá co žrát." Běduje bažant. Nu doufejme, že zůstane jen u bajky. :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 1. 2005 13:52 | zinfo
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 19:07 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 18:44 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 18:40 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 15:01 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 8:56 | jsk
7. 1. 2005 8:48 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 11:12 | Jirka
Na Vašem příkladu vidím několik důležitých momentů:
Vaše teta má minimální důchod, přestože má odpracovaná léta jen proto, že nepracovala těsně před důchodem. To svědčí o nesmyslnosti současného systému, který nehledí na úhrn odvodů, ale důchod stanovuje na základě nesmyslných kritérií. Nesmysly bychom měli odstranit, ne je vyrovnávat kompenzacemi.
Finanční situaci po ztrátě manžela by mělo řešit jeho životní pojištění. Tomu bohužel mnoho lidí nepřikládá (nepřikládalo) dostatečný význam. Je to důsledek toho, že jsme si zvykli na sociální zajištění ze strany státu a jistou bezstarostnost. Jak je však vidět, je to jen klam a plané sliby.
V případě péče o bezmocnou matku by měl pomoci stát. Právě tyto případy by měly být polem pro sociální politiku. Ne podpora vychytralých. Není to dávno, co se diskutovalo o možnosti lidí s postižením, platit si ošetřovatele a žít doma. Stát má snahu tyto lidi shromažďovat v novodobých koncentrácích, místo aby jim zajistil důstojnější podmínky. Právě tady je na místě finanční pomoc státu a to v době, kdy ji postižený či bezmocný potřebuje. Ne až v podobě kompenzace na důchod jeho ošetřovateli.
Ženy těžko zbavíme mateřského břemene, které je dáno biologicky. Jednu věc ale stále nemohu pochopit. Proč mnoho žen dělá svým mužům otrokyně? Odkud se bere jejich slabost pro hrubiány, lenochy a podobné typy? V mnoha případech k tomu nejsou nuceny násilím nebo strachem z něj. Mohou za to zkreslené představy o tom, co je láska? Nebo víra, že chlap by něco takového ani nesvedl, a tak to raději budou dělat samy? Tomu by nasvědčovala i jedna má příhoda. Jednou, když jsem v práci popadl koště, abych zametl bláto z bot, přihnala se kolegyně se slovy: "Prosimtě, dej mi to. Já nemůžu vidět mužskýho s koštětem." Držet koště jsem uměl a ona s ním o nic lépe nezametala. Já jsem zvyklý na práce v domácnosti od doby, kdy jsem se postavil na nohy a umím věci, o kterých se mnohé dnešní hospodyňce ani nezdá. Nemohu se ale divit mužům takovýchto žen, že se ani nesnaží odporovat a uklidí své tělo na kanape. To se to pak klábosí o emancipaci. Nechci tím problém nijak zlehčovat, jen se snažím najít příčiny.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 9:29 | Jirka
Jak jste přišel na to, že chci znovu zavést průběžný systém? Dobře vychované děti svým rodičům nepřispívají, ale VRACEJÍ to, co do jejich rozvoje a výchovy investovali. A dělají to dobrovolně, a budou to dělat bez ohledu na to, jak stát naloží s důchodovým systémem.
Na těch školkách netrvám, pokud mi prozradíte, z čeho stát zaplatí důchod matkám, které budou s dětmi po celou dobu jejich předškolního věku doma. To je podle počtu dětí a jejich načasování 6 - 18 let života matky, počítám-li maximálně 3 děti. Paní na hlídání je řešení dražší, než školka a většina matek si jej nemůže dovolit. Nic na tom nemění fakt, že by jim to stát možná kompenzoval, až jejich dětem bude 40 let. A opět se ptám, kde na to ten stát vezme? A jak se asi taková matka 18 let odtržená od pracovního procesu zapojí? Bude ráda za nekvalifikovanou práci, která jí opět připravuje o další úspory na důchod. Opět budeme kompenzovat? Mám pocit, že takto pro stát drahé rozmnožování nebude přínosem, ale těžkým břemenem.
Pokud to, co píšu o dobru, považujete za prázdná slova, patrně jste nic takového sám nezkusil. Ale to se dá kdykoli napravit. Pokud ovšem považujete stát za většího dobrodince, než člověka, pak Vám mohu jen přát, aby Vaše prohlédnutí netrvalo dlouho. Dobro existuje mnohem déle, stejně jako zlo. Proti zlu má ovšem jednu nevýhodu. Když někdo bližnímu pomůže, mnohdy si toho nikdo ani nevšimne. I sám obdarovaný snadno přehlédne, co pro něho jiný udělal. Ale zkuste někomu udělat něco špatného, co ani nestojí za řeč! Hned o tom ví alespoň několik lidí z jeho okolí. Proč asi jsou vraždy, skandály a jiné svinstvo tak vděčným tématem pro TV zjóva, bleskové plátky a jiná "zaručeně objektivní" komerční média?
Diskriminace je čin, kdy někoho svým rozhodnutím stavíme do horší situace na základě nějakého pro věc nepodstatného znaku. Čím diskriminuji rodiče, kteří se dobrovolně rozhodli mít spolu dítě? To rozhodnutí není mé, tudíž je nemohu diskriminovat! Naopak mohu považovat za svoji diskriminaci, pokud ode mne někdo vyžaduje kompenzaci za dítě, o jehož narození jsem se nezasloužil, tedy se mnou nijak nesouvisí! Pokud mi toto dítě poskytne nějakou službu, zaplatím za ni jako zákazník.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 9:28 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 8:56 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 1. 2005 8:28 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 19:26 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 18:59 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 15:33 | ruck
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 13:57 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 1/5
Předchozí